tisk ]Teplárenské dny 2012 - PROJEKT DESETILETÍ
Projekty desetiletí v soustavách zásobování teplem
Teplárenské projekty z let 2001 až 2010, které nejvíce přispěly k čistému ovzduší našich měst a obcí
V oblasti dálkového zásobování teplem vzniká u nás každým rokem řada zajímavých projektů. Od roku 2002 proto Teplárenské sdružení České republiky vyhlašuje každoročně soutěž s názvem Projekty roku v systémech dálkového vytápění a chlazení. Jejím záměrem je veřejnosti ukázat možnosti a úspěšné realizace v tomto oboru.
Přihlášené projekty přispívají k rozvoji a modernizaci účinných, ekonomických a k životnímu prostředí šetrných systémů zásobování teplem. Efektivně zajišťují teplo pro byty i energetické potřeby služeb a průmyslu. Ze 78 teplárenských projektů z let 2001 až 2010 bylo vybráno 10 projektů. Ty se budou při hlasování ucházet o přízeň energetiku a ekologů, novinářů a veřejnosti o tři tituly Projekt desetiletí v uvedených třech kategoriích. Hlasování bude zahájeno v polovině ledna na internetových stránkách Teplárenského sdružení České republiky - www.tscr.cz, kde také naleznete podrobnější informace k soutěžní anketě i k nominovaným projektům.
Tři vítězné Projekty desetiletí, které vyberou hlasováním energetici a ekologové, novináři a veřejnost, budou slavnostně vyhlášeny na společenském večeru XVIII. Teplárenských dnů 25. dubna 2012 v pražském hotelu Step. O významu soutěže svědčí i fakt, že byla vybrána k podpoře Státního programu na podpor úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie pro rok 2011 PROGRAM EFEKT jako projekt „Propagace kombinované výroby elektřiny a tepla jako efektivního a šetrného způsobu nakládání s energií " a my jsme jejím mediálním partnerem.
Představení projektů:
Využití geotermální energie pro dodávku tepla v pravobřežní části Děčína
Termo Děčín a.s., člen skupiny MVV Energie CZ a.s.
Projekt centrálního zdroje tepla pro pravobřežní část Děčína dokončený v roce 2002 představuje největší využití geotermální vody v ČR. Tepelná čerpadla využívají energii teplé vody (31 °C), která přirozeně vyvěrá z hloubky 545 metrů. Geotermální voda je pomocí tepelných čerpadel využívána k výrobě tepla do městské soustavy zásobování teplem. Pro pohon tepelných čerpadel se získává elektřina z kogeneračních plynových motorů. Plynové kotle slouží pro krytí zimních špiček a jako záloha. Průtok vody z vrtu nelze měnit, proto je zdroj doplněn akumulační nádrží (800 m3), která vyrovná denní kolísání odběrů tepla. Zdroj má účinnost 140 % a snižuje roční emisní zátěž lokality o 10 000 tun CO2.
Modernizace soustav zásobování teplem v Blansku, Boskovicích a Tišnově
Zásobování teplem s.r.o., Blansko s dotčenými městy
Radnice v Blansku, Boskovicích a Tišnově ve spolupráci se společností ZT Blansko v letech 2000 až 2005 zmodernizovaly dožívající městské tepelné soustavy. V Blansku byla dodávka tepla soustředěna do 5 soustav s řídicí kotelnou a kogeneračními motory. Nové předizolované sítě zajišťují teplo pro 3500 bytů. V Boskovicích modernizace ušetřila 20 % paliva a změnila systém vytápění více než tisícovky bytů, tří škol a dalších odběratelů. Z 9 kotelen zůstaly tři. V Tišnově bylo zrušeno 7 kotelen a zrekonstruováno 5 blokových kotelen. Teplem je zásobováno 1600 bytů a 3 mateřské školky. Nově bylo připojeno dalších 160 bytů. Energetické účinnost soustavy v Tišnově byla modernizací zvýšena ze 73 % nad 85 %.
Rozšíření palivové základny a kombinované výroby elektřiny a tepla v Klatovech
Klatovská teplárna a.s.
V Klatovech v roce 2008 uvedli do provozu hnědouhelný roštový kotel s prvky fluidní techniky, který umožňuje spoluspalování hnědého uhlí a dřevní štěpky až do objemu 20 %. Parametry kotle jsou vhodné pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla protitlakou parní turbínou. Jeho zprovoznění snížilo roční spotřebu mazutu pro výrobu tepla a elektřiny z 8000 tun na 3500 tun při současném spalování 15 000 tun hnědouhelného hruboprachu s dodržením nejpřísnějších emisních limitů. Tím byly výrazně sníženy náklady na spotřebované palivo, což má v konečném důsledku zásadní vliv na cenu tepla, která se v letech 2008 až 2011 nezměnila. Tento ukazatel byl také rozhodujícím faktorem realizace projektu.
Nový zdroj a rekonstrukce soustavy zásobování teplem v Žatci
Žatecká teplárenská, a.s.
V polovině roku 2009 začal rozsáhlý projekt rekonstrukce soustavy zásobování teplem v Žatci. Za 15 měsíců byla v areálu uhelné výtopny Perč vybudována nová kotelna s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla v největší jednotce na spalování biomasy s organickým Rankinovým cyklem (ORC) v České republice. Současně proběhla rekonstrukce nadzemního horkovodu, čímž došlo k výraznému snížení ztrát v distribuci tepla. Vedle částečné náhrady spalování uhlí byla zrušena mazutová kotelna uprostřed sídliště. Využití biomasy snížilo spotřebu uhlí z 19 000 na 7 000 tun a emise CO2 z 30 000 na 13 000 tun za rok. Účinnost zdroje se zvýšila ze 79 na 85% a ztráty v horkovodní soustavě klesly o 4 %.
Využití biomasy pro výrobu tepla a elektřiny v Krnově, Novém Jičíně a Olomouci
Dalkia Česká republika, a.s.
V Krnově byl v roce 2009 zahájen provoz kotle na spalování čisté biomasy, který zajišťuje polovinu roční výroby tepla a elektřiny. Až 80 000 tun biomasy ročně zajišťuje teplárně 20 dodavatelů z regionu. Teplárna zásobuje teplem pětinu krnovských bytů (2500) a 10 významných průmyslových firem. Instalace kotle na biomasu (4200 t/r) v Novém Jičíně umožnila diverzifikovat palivovou základnu (biomasa 10 %, plyn 90 %) a omezila i dopady nárůstu ceny plynu do cen tepla. Teplárna Olomouc provozuje tepelné hospodářství zoologické zahrady, kde byl vybudován nový kombinovaný zdroj výroby elektřiny a tepla. Teplo a 5 % spotřeby elektřiny pro roční provoz zahrady jsou vyráběny ze 400 t štěpky.
Vyvedení tepla z Elektrárny Dětmarovice a nová soustavu zásobování teplem v Bohumíně
společný projekt skupiny ČEZ a města Bohumín
Dodávku ekologického tepla do Bohumína umožnila volná kapacita elektrárny v Dětmarovicích, která již teplem zásobuje 8800 bytů v Orlové. V rámci projektu za půl miliardy korun proběhly úpravy v elektrárně, byl vybudován 8 km dlouhý napáječ a nově položeno 13,5 km teplovodních rozvodů po Bohumíně. Na 80 výměníkových stanic bylo přestavěno 70 dožívajících plynových kotelen. Kromě školních, kulturních a jiných městských zařízení elektrárna vytápí 5 300 domácností a řadu komerčních objektů. Dodávka 150 TJ tepla by se měla do roku 2016 zdvojnásobit. Zrušením kotelen se ročně sníží v Bohumíně spotřeba plynu o 6,7 mil. m3 a klesne roční produkce CO2 o 13 500 tun a NOx o 11 500 kg.
Rozvoj kombinované výroby elektřiny a tepla
MVV Energie CZ a.s. a její dceřiné společnosti
V letech 2009 až 2010 byla ve skupině MVV Energie CZ prostřednictvím projektů COGEN rozšířena kombinovaná výroba elektřiny a tepla v dalších 10 lokalitách 7 měst s náklady přes 0,6 miliardy korun. Společnosti skupiny MVV energie CZ dnes vyrábějí elektřinu a teplo v kombinovaném cyklu celkem v 10 městech (20 lokalit). Kogenerační plynové motory s instalovaným výkonem od 0,42 do 4,5 MWe, doplněné akumulačními nádržemi jsou instalovány v 7 městech a turbíny (od 1 do 5 MWe) v dalších 3 městech. Jako palivo se používá u motorové kogenerace zemní plyn, u parních turbín uhlí, biomasa, topné oleje a energie ze spalování odpadu. Ročně skupina kogeneračně vyrobí 150 GWh elektřiny.
Rozšiřování Pražské teplárenské soustavy do dalších městských částí a Neratovic
Pražská teplárenská, a.s.
Od roku 2002 byly na Pražskou teplárenskou soustavu, jejímž základním zdrojem je mělnická elektrárna s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla, napojeny pražské části Modřany, Krč, Invalidovna, Horní Počernice, Horní Měcholupy a Petrovice, Lhotka - Libuš, Holešovice a město Neratovice. Zrušeny byly desítky plynových kotelen, které nahradily nové moderní výměníkové stanice. Zlepšila se ekologická situace v zásobovaných místech. Na soustavu byly přepojeny desetitisíce domácností, které ročně ušetří v nákladech na teplo tisíce korun, dále byla připojena občanská vybavenost i průmyslové podniky. Horkovodní napáječe jsou dostatečně velké, aby se mohli připojit i další odběratelé v jejich okolí.
Využití biomasy pro výrobu zelené elektřiny, tepla a chladu v Plzni
Plzeňská teplárenská, a.s.
V Plzni zkoušeli první spalováním biomasy už v roce 2002. Na jaře 2010 pak zprovoznili „zelený“ energetický výrobní blok za téměř 900 mil. Kč. Do sítě může dodávat elektrický výkon 11,5 MW nebo tepelný výkon 15 MW do soustavy zásobování teplem v Plzni. Ročně kotel spálí 120 000 tun biomasy odpadní i cíleně pěstované. S novým zařízením v Plzni vyrobí přes 40 % elektřiny ekologicky. Celkem k výrobě elektřiny, tepla a chladu Plzeňská teplárenská využívá 300 tisíc tun biomasy ročně, což nahradí 150 tisíc tun uhlí. Po využití odpadního tepla spalin pro sušení štěpky a dopravníku peletek do kotle, začali Plzeňští jako první také přepravovat do teplárny lesní biomasu ekologicky kontejnery po železnici.
Zásobování teplem a kombinovaná výroba elektřiny a tepla z biomasy v Třebíči
TTS energo s.r.o., Třebíč
V roce 2001 kouřilo v Třebíči přes sto uhelných a plynových blokových i domovních kotelen a desítka průmyslových uhelných kotelen. V lednu 2002 uvedla TTS energo Třebíč do provozu první teplovodní kotel na Teplárně Sever, na kterou byly přepojeny desítky kotelen v této části Třebíče. Dnes je její dominantou termoolejový kotel s kogeneračním ORC modulem. Podle podobného scénáře byly ve městě vybudovány tepelné soustavy Teplárny Jih a Teplárny Západ. Stovky lokálních zdrojů nahradily tři moderní ekologické teplárny s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla z biomasy pro 10 000 domácností. Podíl biomasy na roční výrobě 400 000 GJ překračuje 90 %, to je unikátní nejen v rámci ČR.
