Domácí čtenáři měli v posledních týdnech dostatek možností, aby se v médiích podrobně seznámili s letošním vývojem cen elektřiny u nás v České republice, takže pro zvýšení informovanosti si dovolím prezentovat několik údajů a názorů dokreslujících aktuální situaci u našich západních sousedů.

Prezentovaná politická stanoviska převážně vychází ze stejnojmenného článku zpravodajské agentury dapd, která počátkem ledna v rámci zahájení předvolebních diskuzí na společensky aktuální témata sumarizovala názory německých politických elit k problematice vzrůstajících cen jedné z nejdůležitějších „životních potřeb“ obyvatelstva. Číselné údaje jsou doplněny především z kalkulací Spolkového svazu energetiky a vodního hospodářství (BDEW).

Na úvod je vhodné zmínit agenturou dapd prezentované výsledky aktuálních šetření německých internetových cenových portálů, podle nichž v průběhu prvního čtvrtletí plánuje zvýšení cen elektřiny celkem 760, tj. tři čtvrtiny všech dodavatelů. Pro průměrnou čtyřčlennou domácnost s roční spotřebou 5 000 kWh to znamená meziroční navýšení plateb o 12%, tj. o 156 eur na celkových 1 448 eur ročně.

Problematika dlouhodobě rostoucích cen této citlivé komodity se ve volebním roce stává mediálně stále výbušnější, a to s průběžným zveřejňováním stanovisek odborných institucí k předpokládanému budoucímu vývoji. Prezident Bundesnetzagentur Jochen Homann to vyjádřil pro dapd zcela jasně. Poplatky za síťové služby se budou i nadále zvyšovat, protože síťoví operátoři musí v rámci integrace obnovitelných zdrojů (OZE) do elektrizační soustavy investovat mnohamiliardové sumy do rozvoje infrastruktury, především výstavby sítí.

Podle kalkulací BDEW je zvýšení cen zapříčiněno m.j. vzrůstem podpory OZE (EEG-Umlage) o 47% z loňských 3,592 ct/kWh na 5,277 ct/kWh, zdvojnásobením výše příspěvku na udržení výjimky z úhrady distribučních poplatků pro průmyslové velkospotřebitele provozující energeticky náročné technologie z loňských 0,151 ct/kWh na 0,329 ct/kWh (§19 NEV-Umlage) a novým příspěvkem na finanční kompenzace provozovatelům mořských větrných parků za nepřipojení k síti (Offshore-Haftungsumlage) ve výši 0,25 ct/kWh.

Jako člen CDU se k vnitroněmeckému předvolebnímu tématu rovněž vyjádřil pro „Welt am Sonntag“ evropský komisař pro energetiku Günther Oettinger, který navrhuje navázat systém sociálních dávek pro dlouhodobě nezaměstnané na vývoj cen energií, aby byli schopni hradit zvyšující se ceny elektřiny a plynu. Samozřejmě v podmínkách vzrůstajících cen se fakticky jedná o návrh na zvýšení dávek. Jen tak na okraj, v rozhovoru pro „Rheinische Post“ se Oettinger rovněž vyjádřil i k problematice odstoupení od jaderné energetiky, když konstatoval, že se Němci budou setkávat s jadernou energetikou minimálně po dobu následujících 40 let, protože v Evropě je v současnosti instalováno 140 jaderných reaktorů a většina vlád neuvažuje o jejich odstavení.

Bavorský ministr hospodářství Martin Zeil (FDP) vyzývá spolkovou vládu k aktivnímu přístupu zaměřenému proti růstu cen elektřiny. Řešení vidí v zásadní reformě podpory OZE, přičemž stávající systém považuje za nevhodný a označuje jej za hlavní akcelerátor zvyšování cen. Rovněž požaduje snížení daní z elektřiny, protože podle kalkulací BDEW připadne v roce 2013 téměř polovina z ceny elektřiny na daně, poplatky a různé státem nařízené podpory. V souhrnu se jedná o částku 30 miliard eur ročně, což je o sedm miliard eur více než v loňském roce.

Caren Lay, zastupující předsedkyně postkomunistické Die Linke, komentuje zvyšování cen elektřiny jako selhání spolkové vlády, které rovněž vytýká absenci politické vůle realizovat „energetickou revoluci“ s ohledem na sociální aspekty. Strana dále požaduje zrušení zvýhodnění průmyslových velkospotřebitelů vůči běžným koncovým spotřebitelům, snížení daní z elektřiny a zavedení efektivního státního cenového dozoru.

V odkazovaném textu agentury dapd nebylo uvedeno žádné stanovisko Zelených, takže z dostupných zdrojů tímto doplňuji vyjádření předsedy frakce ve Spolkovém sněmu Jürgena Trittina pro „Spiegel Online“ z poloviny července loňského roku, který nenechal na spolkové vládě nit suchou a vytkl jí naprosté selhání a chaos ve všech oblastech realizace „energetické revoluce“, počítaje v to prosazování programu ochrany klimatu a evropské směrnice o energetické efektivnosti. Pokud se týká praktických aspektů, tak stejně jako Die Linke i Zelení nesouhlasí se zvýhodňováním velkospotřebitelů a požadují přenos podstatně větší části nákladů na průmyslové firmy.

Ke kritice vlády, ovšem poněkud z jiné pozice, se připojil i předseda Spolkového svazu zaměstnavatelů Dieter Hundt, který vládě vytýká nedostatečně důrazné prosazování „energetické revoluce“ a z pozice zaměstnavatelů v průmyslové sféře požaduje cenově dostupnou elektřinu, produkovanou s ohledem na životní prostředí. Hundt se rovněž vyjádřil k časovému harmonogramu odstoupení od jaderné energetiky. Podle jeho názoru by stávající jaderné elektrárny měly být odstavovány až poté, co budou k dispozici jiné zdroje schopné produkovat potřebné množství elektřiny za mezinárodně konkurenceschopné ceny. 

Obdobný postoj jako Dieter Hundt zastává i šéf Siemensu Peter Löscher. V rozhovoru pro Frankfurter Allgemeine Zeitung se vyjádřil velmi zdrženlivě k myšlence přímého a úplného přechodu energetiky k OZE a vyzdvihl potřebu přechodných technologií schopných produkovat elektřinu v dostatečném množství s dostačující ekonomickou efektivností. Podle jeho mínění jsou nositeli těchto technologií moderní plynové elektrárny. Z pozice šéfa velké firmy podnikající v sektoru energetiky vyjádřil požadavek na definování jasných rámcových podmínek, které by umožnily ekonomicky efektivní dlouhodobé investice do plynové energetiky. 

Výše uvedený sumář informací z Německa snad s dostatečnou vypovídací schopností dokladuje nezáviděníhodnou pozici spolkové vlády Angely Merkelové při realizaci „energetické revoluce“. Se stávajícím stavem není spokojeno obyvatelstvo, které je konfrontováno s realitou trvale vzrůstajících cen, ačkoliv environmentální propaganda původně slibovala něco jiného, protože „slunce svítí a vítr fouká zadarmo“. Navíc odborná veřejnost více či méně zastřeně naznačuje, že i v budoucnu lze předpokládat stávající vzrůstající cenový trend. Podle Zelených není činnost vlády dostatečně zelená a liknavě naplňuje cíle na ochranu klimatu a snižování energetické efektivnosti, dle levicové opozice není realizace nové energetické politiky dostatečně sociálně citlivá, dle koaličních partnerů stávající podpora OZE akceleruje růst cen elektřiny a finančně zatěžuje stát, zaměstnavatelé požadují dostatek cenově dostupné elektřiny, aby nebyli znevýhodňováni na mezinárodním trhu, energetické firmy volají po definování stabilního legislativního a ekonomického rámce, který umožní rozumně plánovat dlouhodobé investice do energetických technologií.

A co sdělit čtenářům na závěr? Sice to moc nepomůže, nicméně prezentované informace z Německa snad českým čtenářům ozřejmily, že rozhodně nejsou v Evropě jediní, kteří láteří nad tabulkami cen elektřiny pro nadcházející rok 2013.

Petr Nejedlý