tisk ]Rok 2014 – obrat v jaderné energetice EU?
Ve čtyřech členských zemích Evropské unie aktuálně probíhá intenzivní příprava výstavby nových jaderných bloků. Jednotlivé projektové týmy se budou muset v průběhu roku 2014 vyrovnat s různorodými vnějšími i vnitřními okolnostmi, které výrazně ovlivní budoucnost jejich projektů.
Bulharsko
Bulharská vláda v prosinci loňského roku schválila zprávu ministra energetiky Drahomíra Stojneva o potřebě výstavby nového jaderného bloku. Na základě kladného stanoviska vlády ministr udělil národní energetické společnosti Bulgarian Energy Holding povolení k exkluzivnímu jednání s Toshiba Corporation resp. její dceřinou společností Westinghouse Electric o výstavbě 7. bloku elektrárny Kozloduj. Pro doplnění uvádím, že v rámci přístupových rozhovorů Bulharska s EU bylo dohodnuto odstavení 1. a 2. bloku elektrárny Kozloduj ke konci roku 2002 a dále 3. a 4. bloku ke konci roku 2006, takže v současné době jsou provozovány pouze 5. a 6. blok, jejichž aktuální povolení k provozu pozbyde platnost v roce 2017 resp. 2019.
Úvodní fáze jednání bude zaměřena především na problematiku financování projektu. Nepředpokládá se žádná finanční podpora ze strany bulharské vlády. Kapitálová účast Toshiba by mohla dosáhnout až 30%. Jednou z možných variant dofinancování zbývajících 70% je spoluúčast americké Export-Import Bank a japonské Bank for International Cooperation. Samozřejmě je nabíledni otázka, jakou optikou budou mezinárodní investiční bankéři nahlížet na projekt nového jaderného zdroje při aktuální burzovní ceně ročního kontraktu v základní části denního diagramu okolo 35 euro/MWh. Jednání by měla být ukončena do 30. září 2014, což je na takto rozsáhlý a složitý projekt opravdu optimistický termín. V případě kladného výsledku by mohly být stavební práce zahájeny v roce 2016. Naopak v případě záporného výsledku bude vláda hledat jiné možnosti náhrady provozovaných bloků Kozloduj 5 a 6.
Česká republika
Vzhledem k zaměření mého energetického blogu předpokládám, že čtenáři jsou z českého tisku dobře obeznámeni s aktuální situací jaderné energetiky v ČR, takže pouze velice stručně zopakuji obecně známá fakta.
Ministerstvo průmyslu a obchodu počátkem listopadu loňského roku zveřejnilo aktualizovanou státní energetickou koncepci ČR, která by měla nahradit doposud platnou koncepci z roku 2004. V oblasti elektroenergetiky koncepce počítá s výrazným útlumem výroby elektřiny z uhlí ze stávajících cca 54% na cca 16%. Tohoto cíle by mělo být dosaženo nárůstem podílu jaderné energie v energetickém mixu ze současných cca 35% na úroveň vyšší než 50%, což fakticky znamená dostavbu 3. a 4. bloku JE Temelín a v případě JE Dukovany prodloužení životnosti bloků 1-4 až na 60 let a rovněž výstavbu nového bloku.
Aktualizovaná koncepce by měla být podle dostupných informací předložena vládě někdy v průběhu 1. pololetí 2014. Je zřejmé, že případné schválení resp. zmizení aktualizované energetické koncepce v propadlišti dějin popř. požadavek na její dopracování či přepracování závisí na budoucím stanovisku vznikající Sobotkovy vlády ČSSD, ANO, KDU-ČSL.
Z pohledu státní energetické firmy ČEZ představuje schválená energetická koncepce zadání dalšího postupu z hlediska zajištění požadované struktury a výstavby nových zdrojů. Jinými slovy platná koncepce opírající se o jadernou energetiku je první nezbytnou podmínkou smysluplného pokračování přípravy jaderných projektů v ČR. Druhou nezbytnou podmínkou je zajištění ekonomické stránky projektů, tj. vyjasnění mechanismu stanovování výkupní ceny vyráběné elektřiny a případně její konkrétní výše. Z tohoto pohledu bude českou vládu jistě velmi zajímat výsledek šetření Evropské Komise ohledně tzv. „Contract for difference“ pro elektrárnu Hinkley Point C ve Velké Británii (viz níže).
Finsko
Finská společnost Fennovoima a ruská Rusatom Overseas před Vánoci podepsaly kontrakt na výstavbu elektrárny Hanhikivi-1 v lokalitě Pyhäjoki, ve středozápadním Finsku, na pobřeží Botnického zálivu. Kontrakt byl uzavřen na nejnovější verzi ruských tlakovodních reaktorů VVER 1200 s typovým označením AES-2006. Spuštění elektrárny je plánováno v roce 2024.
Zahájení výstavby je v současné době jen a pouze interní záležitostí konsorcia vlastnící firmu Fennovoima, jejíž akcionáři musí do konce února jednotlivě závazně potvrdit pokračování projektu za konkrétních podmínek uzavřeného kontraktu. Ve fázi závěrečných jednání v listopadu loňského roku projekt podmínečně schválilo 45 z 60 akcionářů, takže v únoru se obecně očekává kladné vyjádření. V tomto případě Rosatom kapitálově vstoupí do Fennovoima v rozsahu 34% a budou zahájeny veškeré přípravné práce.
Za zmínku stojí skutečnost, že Fennovoima bude elektřinu z Hanhikivi-1 prodávat svým akcionářům za výrobní cenu, což je ve Finsku rozšířená praxe v oblasti elektroenergetiky již od 30. let minulého století, kdy se velkoproducenti dřeva začali sdružovat za účelem financování výstavby elektráren potřebných pro napájení energeticky náročných papíren, celulózek a dalších technologických provozů. V oficiálním tiskovém sdělení je uvedena cena 50 euro/MWh v roce 2024 s tím, že zahrnuje všechny výrobní náklady, odpisy, úroky z úvěrů a náklady na zpracování odpadů.
Velká Británie
Evropská komise zahájila v polovině prosince vyšetřování dohody britské vlády s francouzskou energetickou společností EDF o podpoře výstavby a provozu dvou bloků nové jaderné elektrárny Hinkley Point C v lokalitě Somerset. Jedná se o tzv. „Contract for difference“ (CfD), který stanovil garantovanou výkupní cenu elektřiny ve výši 89,5 GBP/MWh po dobu 35 let. Pokud tržní cena elektřiny bude nižší než garantovaná cena, tak rozdíl bude investorovi doplácen ze státního rozpočtu. V opačném případě bude naopak investor doplácet rozdíl cen britské vládě.
Na tomto místě je vhodné zdůraznit, že britská vláda koncipovala CfD v rámci aktuálně aplikovaného systému podpory obnovitelných zdrojů v EU, který rovněž využívá systému garantovaných výkupních cen. Britové navrhují zavedení individuálních CfD pro jednotlivé technologie jako nástroje pro podporu nízkoemisní energetiky. Ve vládních návrzích diskutovaných v létě loňského roku byly předpokládány garantované výkupní ceny 155 GBP/MWh pro mořské větrné elektrárny, 100 GBP/MWh pro pevninské větrné elektrárny a 125 GBP/MWh pro velké fotovoltaické elektrárny pro období 2014-2018. Ještě je vhodné dodat, že ceny elektřiny na trhu ve Velké Británii jsou obecně vyšší než v kontinentální Evropě.
Z pohledu britské vlády bude zásadní stanovisko Evropské Komise k vlastní možnosti využívání systému CfD pro jaderné elektrárny a v druhém sledu také stanovisko k stanovení konkrétní ceny pro jednotlivé projekty. V případě kladného výsledku šetření lze předpokládat oživení britského jaderného programu, protože v současné době jsou mimo zmiňovaných bloků C-1 a C-2 elektrárny Hinkley Point připravovány bloky Sizewell C-1 a C-2 (EDF, Suffolk), Wylfa Newydd 1 a 2 (Horizon, Wales), Oldbury B-1 a B-2 (Horizon, Gloucestershire) a tři bloky elektrárny Moorside (Toshiba/GDF Suez, Cumbria).
Rychlost administrativní mlýnice Evropské Komise lze velmi obtížně předpovídat. Podle vyjádření komisaře pro hospodářskou soutěž se jedná o obtížný případ, nicméně rozhodnutí lze zřejmě očekávat v průběhu roku 2014.
Jak vidno, nové připravované projekty jaderných elektráren v zemích EU budou v nadcházejícím roce procházet komplikovaným obdobím. Už za několik měsíců uvidíme, co projektovým týmům rok 2014 přinese.
Petr Nejedlý
