ČR je dle Sobotky připravena na výpadek dodávek plynu
Česká republika je podle premiéra Bohuslava Sobotky připravena na případné výpadky dovozu ruského plynu, který do země proudí přes Ukrajinu a Slovensko. Premiér ale věří, že zastavení dodávek suroviny z Ruska na Ukrajinu se tranzitu plynu nedotkne a nepostihne evropské zákazníky ruského plynárenského monopolu Gazprom. Sobotka to dnes prohlásil před novináři v Bratislavě, kde se spolu se slovenským kolegou Robertem Ficem a eurokomisařem pro energetiku Güntherem Oettingerem zúčastnil Evropského jaderného fóra.
"Když byly (dodávky plynu) zastaveny z Ruska na Ukrajinu, tak to neznamená, že by měly být automaticky zasaženy dodávky, které jsou určeny pro země Evropské unie," řekl Sobotka.
Gazprom dnes přerušil dodávky plynu na Ukrajinu, protože Kyjev nezaplatil do stanoveného ultimáta dluh za odběr suroviny. Po krachu jednání ruská společnost požaduje, aby Kyjev platil za budoucí dodávky předem.
Sobotka připomněl, že předsednictvo Bezpečnostní rady státu se už v minulých týdnech zabývalo vyhodnocením rizik ohledně dodávek plynu. "Naše země je připravena (...) pro případ, že by (ruský) plyn, který je určen pro evropské odběratele začal během tranzitu přes Ukrajinu z nějakého důvod mizet, že by se nedostal na Slovensko a dále do České republiky," řekl. Premiér připomněl, že v podzemních zásobnících má Česká republika zásoby plynu na zhruba tři měsíce a že je napojena na alternativní trasy, kterými dokáže plyn získat. Ruská strana by mohla dodávky zajistit plynovodem Nord Stream po dně Baltského moře a přes Německo, či plynovodem Jamal přes Bělorusko a Polsko.
Premiérův úřad poznamenal, že od plynové krize v roce 2009 byla učiněna opatření, která posilují energetickou bezpečnost České republiky. Zmiňuje v této souvislosti výstavbu plynovodu Gazela na česko-německé hranici a rovněž výstavba plynového interkonektoru Storck na hranici mezi Polskem a Českou republikou.
Sobotka také uvedl, že Česká republika je v případě potřeby připravena pomoci Slovensku, které odebírá ruský plyn tranzitem přes Ukrajinu.
Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek, jenž doprovázel Sobotku na zasedání Evropského jaderného fóra, soudí, že Moskva v případě vyhrocení plynové krize dodávky suroviny do Evropy nezastaví. "Nemyslím si, že by Rusko utáhlo kohoutky pro Evropu. Na tom nemá zájem, protože by poškodilo samo sebe. Pro ruský státní rozpočet jsou příjmy z plynu jedním z nejdůležitějších zdrojů," řekl Mládek novinářům.
Podle Oettingera, který se neúspěšných jednání mezi Moskvou a Kyjevem ohledně dodávek plynu zúčastnil coby prostředník, je potřeba, aby Ukrajina získala plyn a dokázala před zimou naplnit své zásobníky. "Během studené a dlouhé zimy je pro denní spotřebu nutný i plyn ze zásobníků," upozornil Oettinger. Eurokomisař doufá, že jednání o dodávkách plynu z Ruska na Ukrajinu budou pokračovat ještě před letními prázdninami.
Snížit závislost Ukrajiny na dovozu plynu z Ruska by měly zpětné dodávky suroviny ze Slovensku, na nichž se Bratislava a Kyjev dohodly v letošním roce. Ukrajina ale ze Slovenska bude moci od podzimu získat méně plynu, než původně očekávala. Zpětné dodávky budou totiž realizovány přes méně kapacitní záložní plynovod spojující obě země, a nikoliv prostřednictvím tranzitního plynovodu, kterým proudí ruský plyn přes Ukrajinu a Slovensko dál do západní Evropy.
boa spr