Zvýšení odvodů z těžby hnědého uhlí je podle Mládka nutné
Zvýšení odvodů z těžby hnědého uhlí je nutné, ale nemělo by být příliš skokové. Při dnešním setkání se zástupci krajské hospodářské komory Ústeckého kraje se na tom shodli ministr obchodu a průmyslu Jan Mládek (ČSSD) a nový prezident Hospodářského komory ČR Vladimír Dlouhý.
Výše odvodů z těžby nerostných surovin se v Česku neměnila od roku 1992. Teď ministr financí Andrej Babiš (ANO) navrhl až jejich desetinásobné zvýšení, což by podle těžařů mohlo být pro některé lokality dobývání až likvidační. "Určité zvýšení poplatků je vzhledem k jejich neměnnosti za posledních 20 let zapotřebí. Je třeba však vést debatu, o kolik se mají zvednout, zejména v případě hnědého uhlí," řekl Mládek. Také je podle něj třeba diskutovat o rozdělení těchto výnosů. "Část by určitě měla jít do rekultivačního fondu na krajské úrovni, nikoliv pouze obcím a státu," uvedl ministr.
Šéf resortu průmyslu a obchodu by také nepodpořil vyvlastňování pozemků v případě prolomení limitů těžby, protože by šlo o vyvlastňování ve prospěch soukromých těžařských firem. "Jiná je situace u liniových staveb, které jsou ve veřejném zájmu," řekl Mládek. Právě majitelé některých pozemků blokují výstavbu důležitých komunikací. V Ústeckém kraji je to například obchvat Roudnice nad Labem.
Dobudování dopravní infrastruktury je pro rozvoj kraje velice důležité kvůli obsazení strategických průmyslových zón. Ve středu bude podepsána smlouva s jihokorejským výrobcem pneumatik Nexen, který míří právě do Ústeckého kraje, do zóny Triangle na Žatecku. V první fázi tam má vzniknout přibližně tisíc pracovních míst, a ulevit tak regionu s největší nezaměstnaností v zemi. V květnu bylo v Ústeckém kraji bez práce téměř 63.000 lidí. Podle hejtmana Ústeckého kraje Oldřicha Bubeníčka (KSČM) je však otázka, zda se na všechny pozice vůbec podaří v regionu najít vhodné pracovníky.
Souvisí to s nedostatkem technicky vzdělaných absolventů a také odchodem hlavně vysokoškoláků z Ústeckého kraje. Obnovení duálního modelu učňovského školství, kde se žáci vzdělávají ve škole a zároveň v konkrétních firmách, je však podle Mládka velice složité. "Všude, kde tento model úspěšně funguje, jako je Rakousko, Německo nebo Švýcarsko, je povinné členství v hospodářské komoře. To u nás není a jeho zavedení v dohledné době není ani reálné," uvedl ministr.
Vladimír Škaloud snm