Šéf ČEZ jednal v Rumunsku o podpoře obnovitelných zdrojů

Datum: 26.6.2014

Generální ředitel české elektrárenské firmy ČEZ Daniel Beneš jednal v Bukurešti s premiérem Victorem Pontou a ministrem pro energetiku Razvanem-Eugenem Nicolescu o podpoře obnovitelných zdrojů v zemi. Tématem diskuse bylo i přidělování zelených certifikátů, které fungují v zemi jako podpora výroby z obnovitelných zdrojů. Diskuse o certifikátech pro rumunskou větrnou farmu ČEZ Fantanele a Cogealac se vyvíjela pozitivním směrem, informovala dnes v tiskovém prohlášení mluvčí ČEZ Barbora Půlpánová. 
    Větrný park Fantanele a Cogealac má instalovaný výkon 600 megawattů, a celková investice činila 1,1 miliardy eur (přes 30 miliard korun). V Evropě jde o největší takové zařízení, které stojí na pevnině, ne na moři. Výroba elektřiny v parku se podílí deseti procenty na celkové rumunské výrobě z obnovitelných zdrojů. Na počátku dubna se však objevily zprávy, že ČEZ kvůli snížení dotací pro obnovitelné zdroje uvažuje o prodeji části rumunského větrného parku. Podle Půlpánové ČEZ nyní testuje možný zájem investorů. 
    ČEZ má nyní problémy s certifikáty pro část parku Fantanele Vest. Důvodem jsou změny v rumunské legislativě, kvůli kterým nemohla být podpora ČEZ včas řádně přiznána Evropskou unií. Jedná proto o možnostech jak problém rychle vyřešit. 
    Schůzka byla několikátá v řadě. Při své nedávné návštěvě Rumunka lobboval u vysoce postavených rumunských politiků za ČEZ i prezident Miloš Zeman. 
    ČEZ podle Půlpánové vstoupil na zahraniční trhy před deseti lety, kdy k tomu vybízelo využití volných peněz v investorsky dobře hodnocených zemích z hlediska rozvojového potenciálu. Situaci na Balkáně však výrazně ovlivnila hospodářská krize spolu s unijní politikou podpory obnovitelných zdrojů. V tuto chvíli je strategií Skupiny ČEZ v zahraničí snížit expozice na neperspektivních trzích a zaměřit zájem na země s vyšší politickou a ekonomickou stabilitou. 
    Majoritním akcionářem ČEZ je stát, který drží přes ministerstvo financí zhruba 70 procent akcií. Čistý zisk firmy se loni meziročně snížil o 12,3 procenta na 35,2 miliardy korun. 

irl mol