tisk ]BBC: Evropa může doplatit na svou energetickou závislost na Rusku
Kvůli čtvrtečnímu zřícení malajsijského dopravního letadlo na východě Ukrajiny evropští lídři opět zápasí s otázkou, jakým způsobem mají na ruskou angažovanost v ukrajinské krizi reagovat. Hlavní překážkou tak může být závislost zemí EU na energetických dodávkách z Ruska, napsal server BBC.
EU by mohla celkem snadno utrpět značné ekonomické ztráty, a to zejména pokud by se Moskva rozhodla snížit dodávky zemního plynu. Rusko je také významným exportérem ropy. Pokud by ovšem EU ztratila svého největšího ropného dodavatele, nebylo by příliš složité nalézt alternativy. Trh s touto komoditou je poměrně rozsáhlý.
Významnou roli v evropském energetickém sektoru hrají také ruské dodávky jaderného materiálu. Jaderná energie patří v zemích EU k významným zdrojům energie a EU by tu potenciálně mohla utrpět výrazné ztráty.
Některé země, jako například Německo, sice hodlají postupem času jadernou energie nevyužívat. Odhady EU ovšem hovoří o tom, že více než jedna pětina elektřiny v Evropě v současnosti pochází z jaderných elektráren. Přibližně polovina zemí EU energii z jádra využívá, mezi jednotlivými zeměmi však existují výrazné rozdíly. Ve Francii, která se řadí mezi největší producenty a spotřebitele jaderné energie ve světě, pochází přibližně 75 procent veškeré vyrobené elektřiny z jádra. V případě Británie se naopak jedná o 18 procent. Itálie pak jadernou energii nevyužívá vůbec.
Rusko je pro země EU v této oblasti klíčové z několika důvodů. Jednak je důležitým dodavatelem jaderného paliva, tedy uranu. Na mezinárodním trhu s uranem sice působí i další producenti, změna dodavatele ovšem není tak jednoduchá. Rusko se totiž vedle dalších exportérů, jako je Kazachstán nebo Kanada, podílí zhruba 18 procenty na celkových zásobách uranu v EU. Stěžejní oblastí je také proces obohacování uranu, který z této suroviny vytváří palivo vhodné pro výrobu energie. Na něm se ruské firmy podílejí celkem 30 procenty.
Dalším možným zdrojem zranitelnosti zemí EU je velký počet jaderných reaktorů projektovaných v Rusku, což je dáno zahraničněpolitickými vztahy některých zemí EU s bývalým Sovětským svazem. Dva z těchto reaktorů byly vybudovány ve Finsku, zbývajících 16 reaktorů se pak nachází v Bulharsku, České republice, Slovensku a Maďarsku. Maďarsko přitom plánuje s ruskou pomocí dostavět ještě další dva reaktory.
Energie z ruských jaderných reaktorů představuje značnou část energetické spotřeby v těchto zemích. V případě Maďarska se jedná o více než 45 procent, v případě Slovenska pak o více než 50 procent. Palivo do těchto reaktorů dodává ruská firma TVEL, takže cokoliv, co by tyto dodávky narušilo, by zemím způsobilo vážné problémy. Obavy o dostatečný přísun paliva zmírňuje pouze skutečnost, že doplňování paliva v jaderných elektrárnách se děje poměrně zřídka, většinou v rozmezí 12 až 24 měsíců. A i pokud by se plánované doplnění paliva vynechalo, elektrárna může pracovat i nadále s nižším výkonem.
Poslední zpráva Evropské komise na problém diverzifikace dodavatelů a nedostatečných zásob energie v případě výpadku dodávek upozorňuje. "V ideálním případě by měla nastat diverzifikace výroby palivových článků, bude to ale vyžadovat určité technologické úsilí, neboť jednotlivé reaktory jsou navrženy odlišně."
Existuje nepřeberné množství důvodů, proč by se měly mít země EU v souvislosti s prohlubování sankcí vůči Rusku na pozoru. Dodávky v oblasti jaderné energetiky jsou pouze jedním z nich.
Britské fórum Open Europe se na základě výroků politických představitelů pokusil analyzovat postoj jednotlivých zemí k protiruským sankcím, přičemž měřítkem byla míra jejich radikálnosti. Průzkum ukázal, že téměř všechny země vlastnící reaktory projektované Ruskem se přílišnou radikálností nevyznačují. S výjimkou České republiky zaujímají všechny spíš umírněný postoj. Podle měřítek Open Europe je pak nejumírněnější zemí Bulharsko.
mts hej
Zajímavé odkazy
