Obce protestují proti plánu zvýšit poplatky za těžbu uhlí
Obce na Sokolovsku sepsaly deklaraci, v níž protestují proti plánu ministerstva financí na zvýšení poplatků za těžbu nerostných surovin. V regionu by se to dotklo zejména Sokolovské uhelné, která těží hnědé uhlí, i těžby kaolinu. Podle představitelů obcí by skokové zvýšení poplatků vážně poškodilo region, který patří mezi nejchudší v zemi, řekl ČTK místostarosta Sokolova Karel Jakobec (ODS).
"Sokolovská uhelná patří dlouhodobě mezi největší sponzory v regionu. Navíc připravuje i rozvojové aktivity, například průmyslové zóny. Jako představitelé obcí jsme se cítili ohroženi změnami, které se chystají," uvedl Jakobec.
Mluvčí ministerstva financí Radek Ležatka dnes ČTK řekl, že jde zatím o návrh. "Nic ještě není definitivní. Jednání s ministerstvem průmyslu pokračují," uvedl Ležatka. Jak doplnil, pokud by návrh prošel, znamenal by větší příjmy i pro obce.
Z deklarace ale vyplývá, že obce spíše důvěřují Sokolovské uhelné, která je jejich dlouholetým partnerem.
Podle návrhu by se poplatky měly navýšit desetinásobně. Podle Jakobce by to v případě Sokolovské uhelné znamenalo navýšení ze současných asi 30 milionů korun na 300 milionů.
Na rizika, které by s sebou navýšení poplatků mohlo přinést, upozornil už Karlovarský kraj. Podle hejtmana Josefa Novotného (ČSSD) by to přineslo další zvyšování nezaměstnanosti, která je na Sokolovsku v současné době 9,8 procenta a v evidenci úřadu práce je 6341 lidí.
"Lidem pak také zdraží teplo. Navíc by zřejmě začali hledat jiné způsoby vytápění, méně ekologické, než je napojení na centrální vytápění," míní hejtman. I on odeslal na ministerstvo financí protestní dopis.
Sokolovská uhelná, a.s., vytvořila loni zisk po zdanění 802 milionů korun. Meziročně jde ale o pokles zhruba o 100 milionů korun. Příčinou klesajícího zisku byla situace na energetickém trhu, kde cenu elektřiny ovlivňuje podpora obnovitelných zdrojů. Firma zaměstnávala loni téměř 4000 lidí, ale s klesající těžbou je jich rok od roku méně.
pnp