Zákon č. 563/1991 Sb., ze dne 12. prosince 1991

Zákon č. 563/1991 Sb., ze dne 12. prosince 1991

o účetnictví

   Federální  shromáždění  České  a  Slovenské  Federativní  Republiky  se   usneslo na tomto zákoně:

 

ČÁST PRVNÍ

 

Obecná ustanovení

 

§ 1

 

   (1)  Tento  zákon stanoví v souladu s právem Evropských společenství^1)   rozsah a způsob vedení účetnictví a požadavky na jeho průkaznost.

 

   (2) Tento zákon se vztahuje na

 

   a) právnické osoby, které mají sídlo na území České republiky,

 

   b)  zahraniční  osoby,  pokud  na  území České republiky podnikají nebo   provozují jinou činnost podle zvláštních právních předpisů,

 

   c) organizační složky státu podle zvláštního právního předpisu,

 

   d)  fyzické  osoby,  které  jsou  jako  podnikatelé zapsány v obchodním   rejstříku,

 

   e)  ostatní  fyzické  osoby, které jsou podnikateli, pokud jejich obrat   podle zákona o dani z přidané hodnoty,1a) včetně plnění osvobozených od   této  daně,  jež  nejsou  součástí obratu, v rámci jejich podnikatelské   činnosti  přesáhl  za bezprostředně předcházející kalendářní rok částku   25 000 000 Kč, a to od prvního dne kalendářního roku.

 

   f)  ostatní  fyzické  osoby,  které  vedou  účetnictví na základě svého   rozhodnutí,

 

   g)  ostatní  fyzické  osoby,  které  jsou  podnikateli a jsou účastníky   sdružení    bez   právní   subjektivity   podle   zvláštního   právního   předpisu,^1b) pokud alespoň jeden z účastníků tohoto sdružení je osobou   uvedenou v písmenech a) až f) nebo h), nebo

 

   h)  ostatní  fyzické  osoby,  kterým povinnost vedení účetnictví ukládá   zvláštní právní předpis,   (dále jen "účetní jednotky").

 

   (3)  Tento  zákon dále stanoví podmínky zjišťování účetních záznamů pro   potřeby státu. Zjišťováním účetních záznamů pro potřeby státu se rozumí   soubor  činností,  které  směřují  ke shromažďování účetních záznamů od   vybraných  účetních  jednotek  v  centrálním systému účetních informací   státu  a  k  sestavení  účetních  výkazů za Českou republiku. Vybranými   účetními  jednotkami  jsou organizační složky státu, státní fondy podle   rozpočtových   pravidel,   Pozemkový   fond   České  republiky,  územní   samosprávné  celky,  dobrovolné  svazky  obcí,  Regionální rady regionů   soudržnosti, příspěvkové organizace a zdravotní pojišťovny.

 

   (4)  Zjišťování  účetních záznamů pro potřeby státu, včetně sestavování   účetních výkazů za Českou republiku, provádí Ministerstvo financí (dále   jen  „ministerstvo“),  které  též  spravuje  centrální  systém účetních   informací státu.

 

§ 2

 

Předmět účetnictví

 

   Účetní jednotky účtují o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků   a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech a o výsledku hospodaření.

 

 

 

§ 3

 

   (1)  Účetní  jednotky  účtují  podvojnými zápisy o skutečnostech, které   jsou  předmětem účetnictví, do období, s nímž tyto skutečnosti časově a   věcně  souvisí  (dále  jen  "účetní období"); není-li možno tuto zásadu   dodržet,  mohou  účtovat  i  v  účetním období, v němž zjistily uvedené   skutečnosti.  V  účetním  období  účetní  jednotky  účtují  o uvedených   skutečnostech  v  souladu  s  účetními metodami (§ 4 odst. 8); přitom o   veškerých  nákladech  a  výnosech  účtují  bez ohledu na okamžik jejich   zaplacení nebo přijetí.

 

   (2)  Účetním  obdobím  je  nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců,   není-li   dále   stanoveno  jinak.  Účetní  období  se  buď  shoduje  s   kalendářním  rokem  nebo  je  hospodářským rokem. Hospodářským rokem je   účetní  období, které může začínat pouze prvním dnem jiného měsíce, než   je  leden.  Účetní  období  bezprostředně  předcházející změně účetního   období  může  být  kratší  nebo  i  delší než uvedených dvanáct měsíců.   Účetní  období  při  vzniku  účetní  jednotky  v období tří měsíců před   koncem  kalendářního  roku nebo při zániku účetní jednotky v období tří   měsíců po skončení kalendářního roku nebo hospodářského roku může být o   příslušnou  dobu delší než uvedených dvanáct měsíců. V případech přeměn   společností  nebo  družstev  s  výjimkou  změny  právní formy (dále jen   "přeměna  společnosti")  účetní  období  začíná  rozhodným  dnem  podle   zvláštního právního předpisu a končí posledním dnem účetního období, ve   kterém   byl   proveden   zápis  uvedených  skutečností  do  obchodního   rejstříku,  jde-li  o nástupnickou účetní jednotku nebo účetní jednotku   rozdělovanou  odštěpením. U zúčastněných účetních jednotek končí účetní   období  dnem  předcházejícím  rozhodnému  dni podle zvláštního právního   předpisu.

 

   (3)  Účetní  jednotky,  které nejsou organizační složkou státu, územním   samosprávným  celkem  nebo  účetní  jednotkou  vzniklou  nebo  zřízenou   zvláštním   zákonem,^1c)   mohou  uplatnit  hospodářský  rok.  Uplatnit   hospodářský  rok  lze  pouze  po  oznámení záměru změny účetního období   místně  příslušnému  správci  daně  z  příjmů  nejméně  3  měsíce  před   plánovanou   změnou   účetního  období,  jinak  účetní  období  zůstává   nezměněno.   Obdobně   postupují  účetní  jednotky  i  při  přechodu  z   hospodářského roku na kalendářní rok.

 

§ 4

 

   (1)  Účetní  jednotky  uvedené v § 1 odst. 2 písm. a) a c) jsou povinny   vést  účetnictví  ode  dne  svého vzniku až do dne svého zániku; účetní   jednotky  uvedené  v  § 1 odst. 2 písm. b) jsou povinny vést účetnictví   ode  dne  zahájení  činnosti až do dne ukončení činnosti na území České   republiky.

 

   (2)  Účetní  jednotky  uvedené v § 1 odst. 2 písm. d) jsou povinny vést   účetnictví  ode  dne  zápisu do obchodního rejstříku až do dne výmazu z   obchodního  rejstříku, nevznikla-li jim povinnost vést účetnictví podle   § 1 odst. 2 písm. e), g) nebo h).

 

   (3)  Účetní  jednotky  uvedené v § 1 odst. 2 písm. e) jsou povinny vést   účetnictví  od prvního dne účetního období následujícího po kalendářním   roce,  ve  kterém  se  staly  účetní  jednotkou,  až  do posledního dne   účetního  období, ve kterém přestaly být účetní jednotkou, nevznikla-li   jim povinnost vést účetnictví podle § 1 odst. 2 písm. d), g) nebo h).

 

   (4)  Účetní  jednotky  uvedené v § 1 odst. 2 písm. f) jsou povinny vést   účetnictví  od  prvního dne účetního období následujícího po období, ve   kterém  se  rozhodly vést účetnictví, nerozhodnou-li se vést účetnictví   již ode dne zahájení podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti,   až  do  dne ukončení uvedených činností nebo do posledního dne účetního   období, ve kterém se rozhodly vedení účetnictví ukončit, a nevznikla-li   jim  povinnost  vést účetnictví podle § 1 odst. 2 písm. d), e), g) nebo   h).

 

   (5)  Účetní  jednotky  uvedené v § 1 odst. 2 písm. g) jsou povinny vést   účetnictví  od  prvního dne účetního období následujícího po období, ve   kterém

 

   a) se staly účastníky sdružení, nebo

 

   b) se některý z účastníků sdružení stal účetní jednotkou,   a  to  až  do  posledního  dne  účetního období, ve kterém přestaly být   účastníky  sdružení, nevznikla-li jim povinnost vést účetnictví podle §   1 odst. 2 písm. d), e) nebo h).

 

   (6)  Účetní  jednotky  uvedené v § 1 odst. 2 písm. h) jsou povinny vést  účetnictví ode dne zahájení činnosti až do dne ukončení činnosti, pokud  nestanoví  zvláštní  zákon  jinak  a  nevznikla-li  jim  povinnost vést  účetnictví podle § 1 odst. 2 písm. d), e) nebo g).

 

   (7)  S výjimkou ukončení činnosti mohou účetní jednotky podle § 1 odst.   2  písm.  d)  až h) ukončit vedení účetnictví nejdříve po uplynutí 5 po   sobě jdoucích účetních období, ve kterých vedly účetnictví.

 

   (8)  Účetní  jednotky  jsou  povinny  dodržovat  při  vedení účetnictví   zejména  směrnou účtovou osnovu, uspořádání a označování položek účetní   závěrky  a  konsolidované  účetní  závěrky,  obsahové  vymezení  těchto   závěrek,  účetní  metody a ostatní podmínky vedení účetnictví stanovené   prováděcími právními předpisy. Prováděcí právní předpisy pro jednotlivé   skupiny účetních jednotek upraví

 

   a) rozsah a způsob sestavování účetní závěrky,

 

   b)  uspořádání, označování a obsahové vymezení položek majetku a jiných   aktiv,  závazků  a  jiných  pasiv  v účetní závěrce, včetně uspořádání,   označování a obsahového vymezení podrozvahových účtů,

 

   c)  uspořádání,  označování  a  obsahové  vymezení  nákladů,  výnosů  a   výsledků hospodaření v účetní závěrce,

 

   d)   uspořádání  a  obsahové  vymezení  vysvětlujících  a  doplňujících   informací  v  příloze  v účetní závěrce, včetně informací o nakládání s   prostředky státního rozpočtu a rozpočtů územních samosprávných celků,

 

   e)  uspořádání  a  obsahové  vymezení  přehledu  o  peněžních  tocích a   přehledu o změnách vlastního kapitálu,

 

   f) směrnou účtovou osnovu,

 

   g)  účetní  metody,  zejména  způsoby oceňování a jejich použití včetně   oceňování  souboru majetku, postupy tvorby a použití opravných položek,   postupy odpisování, postupy tvorby a použití rezerv,

 

   h) metody přechodu z jednoduchého účetnictví nebo daňové evidence podle   zvláštního zákona1d) na účetnictví,

 

   i)  uspořádání,  označování  a  obsahové vymezení položek konsolidované   účetní závěrky,

 

   j) metody konsolidace účetní závěrky,

 

   k) postup zahrnování účetních jednotek do konsolidačního celku,

 

   l)  vymezení  vybraných  účetních  jednotek  a  stanovení, které z nich   předávají  do centrálního systému účetních informací státu pouze účetní   záznamy  pro  sestavení  účetních výkazů za Českou republiku a za dílčí   konsolidační celky státu,

 

   m)  pravidla  pro  formát,  strukturu,  přenos  a  zabezpečení účetních   záznamů v technické formě vybraných účetních jednotek,

 

   n) požadavky pro technické a smíšené formy účetních záznamů,

 

   o)  rozsah  a  četnost  předávání  účetních  záznamů vybranými účetními   jednotkami do centrálního systému účetních informací státu,

 

   p) rozsah a způsob sestavování účetních výkazů za Českou republiku a za   dílčí konsolidační celky státu,

 

   q)  uspořádání, označování a obsahové vymezení položek majetku a jiných   aktiv  a závazků a jiných pasiv v účetních výkazech za Českou republiku   a  za  dílčí konsolidační celky státu; u vybraných účetních jednotek je   součástí prováděcího předpisu závazný vzor částí účetní závěrky,

 

   r)  uspořádání, označování a obsahové vymezení položek nákladů a výnosů   a  peněžních  toků  v  účetních výkazech za Českou republiku a za dílčí   konsolidační celky státu,

 

   s)   uspořádání,   označování  a  obsahové  vymezení  vysvětlujících  a   doplňujících  informací  v  příloze účetních závěrek vybraných účetních   jednotek a v příloze v účetních výkazech za Českou republiku a za dílčí   konsolidační celky státu,

 

   t)  metody konsolidace a jejich použití při sestavování účetních výkazů   za Českou republiku a za dílčí konsolidační celky státu,

 

   u) požadavky na organizaci a způsob provedení inventarizace u vybraných   účetních jednotek.

 

   (9)  Účetní  jednotky  jsou  povinny  vést  jedno  účetnictví za účetní   jednotku jako celek.

 

   (10)  Účetní  jednotky  jsou  povinny  vést  účetnictví  jako  soustavu   účetních  záznamů;  přitom  mohou použít technických prostředků, nosičů   informací  a  programového  vybavení.  Účetním záznamem se rozumí data,   která   jsou   záznamem  veškerých  skutečností  týkajících  se  vedení   účetnictví. Každou skutečnost týkající se vedení účetnictví jsou účetní   jednotky povinny zaznamenávat výhradně jen účetními záznamy.

 

   (11)  Jednotlivé  účetní  záznamy  mohou  být seskupovány do souhrnných   účetních   záznamů;  takovými  účetními  záznamy  jsou  zejména  účetní   doklady,   účetní  zápisy,  účetní  knihy,  odpisový  plán,  inventurní   soupisy,  účtový  rozvrh,  účetní  závěrka  a  výroční  zpráva.  Účetní   jednotky  jsou  povinny  takové  účetní  záznamy vést nejméně v rozsahu   stanoveném tímto zákonem.

 

   (12)   Účetní   jednotky  jsou  povinny  vést  účetnictví  v  peněžních   jednotkách  české  měny.  V  případě  pohledávek  a  závazků, podílů na   obchodních  společnostech,^2)  cenných  papírů^3) a derivátů,^4) cenin,   pokud  jsou  vyjádřeny  v cizí měně, a cizích měn, jsou účetní jednotky   povinny použít současně i cizí měnu; tato povinnost platí i u opravných   položek,  rezerv  a  technických  rezerv,^6)  pokud  majetek a závazky,   kterých se týkají, jsou vyjádřeny v cizí měně.

 

   (13)  Účetní  jednotky  jsou  povinny  vést účetnictví v českém jazyce.   Účetní  doklady  mohou  být  vyhotoveny v cizím jazyce jen tehdy, je-li   splněna podmínka srozumitelnosti podle § 8 odst. 5.

 

   (14)  Za  informační  systém  podle zvláštního právního předpisu^7) lze   účetnictví považovat pouze jako celek.

 

   (15)  Účetní  jednotky  jsou povinny v příslušném účetním období použít   účetní metody podle odstavce 8 ve znění platném na jeho počátku.

 

§ 5

 

   (1)  Účetní  jednotky  mohou  pověřit  vedením svého účetnictví i jinou   právnickou nebo fyzickou osobu.

 

   (2)   Pověřením   podle   odstavce   1  se  nezbavuje  účetní  jednotka   odpovědnosti za vedení účetnictví.

 

§ 6

 

   (1)  Účetní  jednotky  jsou  povinny zachycovat skutečnosti, které jsou   předmětem účetnictví, (dále jen "účetní případy") účetními doklady.

 

   (2) Účetní jednotky jsou povinny zaznamenávat účetní případy v účetních   knihách (dále jen "účetní zápisy") pouze na základě průkazných účetních   záznamů podle odstavce 1.

 

   (3) Účetní jednotky jsou povinny inventarizovat majetek a závazky podle   § 29 a 30.

 

   (4)  Účetní  jednotky jsou povinny sestavovat účetní závěrku podle § 18   jako  řádnou,  popřípadě jako mimořádnou nebo mezitímní, a kromě toho v   případech  stanovených  podle  §  22  sestavují i konsolidovanou účetní   závěrku.

 

§ 7

 

   (1)  Účetní  jednotky  jsou  povinny  vést  účetnictví  tak, aby účetní   závěrka  sestavená  na  jeho  základě  podávala  věrný  a poctivý obraz   předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky.

 

   (2)  Zobrazení je věrné, jestliže obsah položek účetní závěrky odpovídá   skutečnému  stavu,  který  je  přitom  zobrazen  v  souladu  s účetními   metodami,  jejichž použití je účetní jednotce uloženo na základě tohoto   zákona.  Zobrazení  je poctivé, když jsou při něm použity účetní metody   způsobem, který vede k dosažení věrnosti. Tam, kde účetní jednotka může   volit  mezi  více  možnostmi  dané  účetní  metody a zvolená možnost by   zastírala  skutečný  stav,  je  účetní  jednotka  povinna  zvolit jinou   možnost,  která  skutečnému  stavu odpovídá. Pokud dojde ve výjimečných   případech  k  tomu,  že  použití účetních metod stanovených prováděcími   právními  předpisy  bude  neslučitelné  s  povinností podle odstavce 1,   postupuje  účetní  jednotka odchylně tak, aby byl podán věrný a poctivý   obraz.

 

   (3)  Účetní  jednotka  je  povinna použít účetní metody způsobem, který   vychází z předpokladu, že bude nepřetržitě pokračovat ve své činnosti a   že  u  ní  nenastává  žádná  skutečnost,  která by ji omezovala nebo ji   zabraňovala  v  této  činnosti  pokračovat  i v dohledné budoucnosti. V   případě,  že  účetní  jednotka  má  informaci  o  tom,  že  u ní taková   skutečnost  nastává,  je  povinna  použít  účetní  metody způsobem tomu   odpovídajícím,  přičemž informaci o použitém způsobu jsou povinny uvést   v příloze v účetní závěrce.

 

   (4)  Uspořádání  a označování položek rozvahy a výkazu zisku a ztráty a   jejich  obsahové  vymezení a způsoby oceňování použité v jednom účetním   období  nesmí  účetní  jednotky  změnit  v následujícím účetním období.   Účetní  jednotky  mohou  uvedené  uspořádání  a  označování  a obsahové   vymezení a způsoby oceňování změnit zcela nebo zčásti mezi jednotlivými   účetními  obdobími  jen  z  důvodů  změny  předmětu podnikání nebo jiné   činnosti  anebo  z  důvodů zpřesnění věrného zobrazení nebo zkvalitnění   vypovídací  schopnosti účetní závěrky, přičemž informaci o každé takové   změně  s jejím řádným zdůvodněním jsou povinny uvést v příloze v účetní   závěrce.

 

   (5) Účetní jednotky jsou povinny v příloze účetní závěrky [§ 18 odst. 1   písm. c)] vždy uvést informaci o použitých účetních metodách, popřípadě   o  odchylkách  od  těchto  metod  podle  odstavce  2  s  jejich  řádným   zdůvodněním  a  s  uvedením jejich vlivu na majetek a závazky, finanční   situaci a výsledek hospodaření účetní jednotky. Vybrané účetní jednotky   uvádějí  v  příloze  účetní  závěrky též informace o stavu účtů v knize   podrozvahových účtů.

 

   (6) Účetní jednotky jsou povinny účtovat o aktivech a pasivech, jakož i   o  finančních  prostředcích státního rozpočtu a finančních prostředcích   rozpočtů  územních samosprávných celků, nákladech a výnosech v účetních   knihách  a  zobrazovat  je  v  účetní  závěrce  samostatně  bez  jejich   vzájemného  zúčtování.  Porušením  vzájemného  zúčtování nejsou případy   upravené účetními metodami.

 

§ 8

 

   (1)  Účetní  jednotky  jsou  povinny  vést  účetnictví  správné, úplné,   průkazné,  srozumitelné,  přehledné  a  způsobem  zaručujícím  trvalost   účetních záznamů.

 

   (2)  Účetnictví  účetní  jednotky  je správné, jestliže účetní jednotka   vede  účetnictví tak, že to neodporuje tomuto zákonu a ostatním právním   předpisům ani neobchází jejich účel.

 

   (3)  Účetnictví  účetní  jednotky  je  úplné,  jestliže účetní jednotka   zaúčtovala  v účetním období v účetních knihách všechny účetní případy,   které  v  něm  měla  zaúčtovat  podle § 3, a nejpozději do konce tohoto   období  za  jemu  bezprostředně  předcházející  účetní období sestavila   účetní  závěrku,  popřípadě i konsolidovanou účetní závěrku, vyhotovila   výroční  zprávu,  popřípadě i konsolidovanou výroční zprávu, zveřejnila   informace  podle  §  21a  a  má  o  těchto skutečnostech veškeré účetní   záznamy, a to přehledně uspořádané.

 

   (4)  Účetnictví  účetní  jednotky  je průkazné, jestliže všechny účetní   záznamy  tohoto  účetnictví  jsou  průkazné  (§  33a) a účetní jednotka   provedla inventarizaci.

 

   (5)  Účetnictví  účetní  jednotky  je  srozumitelné,  jestliže umožňuje   jednotlivě i v souvislostech spolehlivě a jednoznačně určit

 

   a) obsah účetních případů alespoň s použitím účetních metod uvedených v   § 4 odst. 8,

 

   b) obsah účetních záznamů s použitím nástrojů uvedených v § 4 odst. 10,

 

   c)  vazbu  mezi účetním záznamem vzniklým seskupením a dílčími účetními   záznamy v případech uvedených v § 33 odst. 5.

 

   (6)  Účetnictví účetní jednotky je vedeno způsobem zaručujícím trvalost   účetních záznamů, jestliže účetní jednotka je schopna splnit povinnosti   spojené s jejich úschovou a zpracováním podle § 31, 32 a § 33 odst. 3 a   7 po celou dobu, po niž jsou jí tímto zákonem uloženy.

 

ČÁST DRUHÁ

 

Rozsah vedení účetnictví, účetní doklady, účetní zápisy a účetní knihy

 

§ 9

 

Rozsah vedení účetnictví

 

   (1) Nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak, účetní   jednotky jsou povinny vést účetnictví v plném rozsahu.

 

   (2)  Účetní  jednotky  uvedené  v  §  19  odst.  9  a  § 23a při vedení   účetnictví v plném rozsahu použijí metody podle těchto ustanovení.

 

   (3)  Z  účetních  jednotek  podle  § 1 odst. 2 písm. a) a b) mohou vést   účetnictví ve zjednodušeném rozsahu

 

   a) občanská sdružení, jejich organizační jednotky,^8) které mají právní   subjektivitu,   církve   a  náboženské  společnosti^8a)  nebo  církevní   instituce,   které  jsou  právnickou  osobou  evidovanou  podle  zákona   upravujícího  postavení  církví  a  náboženských společností^9), obecně   prospěšné   společnosti,  honební  společenstva,^10)  nadační  fondy  a   společenství vlastníků jednotek,^10a)

 

   b)  bytová  družstva, která nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenu   auditorem,   a   družstva,  která  jsou  založena  výhradně  za  účelem   zajišťování   hospodářských,   sociálních  anebo  jiných  potřeb  svých   členů,^10b)

 

   c) příspěvkové organizace, u nichž o tom rozhodne jejich zřizovatel,

 

   d) ostatní účetní jednotky, o nichž to stanoví zvláštní zákon.

 

   (4)  Z  účetních  jednotek  podle § 1 odst. 2 písm. d) až h) mohou vést   účetnictví  ve  zjednodušeném  rozsahu  ty,  které nemají povinnost mít   účetní  závěrku ověřenu auditorem, nebo ty, o nichž to stanoví zvláštní   zákon.

 

   (5)  Povinnost vést účetnictví v plném rozsahu má účetní jednotka vždy,   přestane-li  splňovat podmínky stanovené v odstavci 3 nebo 4 pro vedení   účetnictví   ve   zjednodušeném   rozsahu;   na  vedení  účetnictví  ve   zjednodušeném rozsahu může účetní jednotka přejít v případě, že splňuje   podmínky  stanovené  v  odstavci  3  nebo  5  pro  vedení účetnictví ve   zjednodušeném  rozsahu.  Změny rozsahu vedení účetnictví lze uskutečnit   jen  k  prvnímu dni účetního období následujícího po účetním období, ve   kterém účetní jednotka zjistila uvedené skutečnosti.

 

§ 10

 

zrušen

 

§ 11

 

Účetní doklady

 

   (1) Účetní doklady jsou průkazné účetní záznamy, které musí obsahovat

 

   a) označení účetního dokladu,

 

   b) obsah účetního případu a jeho účastníky,

 

   c)  peněžní částku nebo informaci o ceně za měrnou jednotku a vyjádření   množství,

 

   d) okamžik vyhotovení účetního dokladu,

 

   e)  okamžik  uskutečnění  účetního  případu, není-li shodný s okamžikem   podle písmene d),

 

   f)  podpisový  záznam  podle  §  33a  odst. 4 osoby odpovědné za účetní   případ a podpisový záznam osoby odpovědné za jeho zaúčtování.

 

   Skutečnosti  podle  písmen  a)  až f), které se týkají jednoho účetního   dokladu,  mohou  být  obsaženy  na více účetních záznamech. Skutečnosti   podle  písmen  b)  a c) se mohou týkat více účetních případů. Podpisový   záznam  podle písmene f) může být společný pro více účetních dokladů. V   těchto   případech   musí  účetní  záznam  i  účetní  doklad  obsahovat   identifikátor,  kterým  lze  nezaměnitelně  určit  vzájemnou vazbu mezi   účetním záznamem a účetním dokladem, včetně souvisejících skutečností.

 

   (2)  Účetní  jednotky  jsou  povinny  vyhotovovat  účetní  doklady  bez   zbytečného  odkladu po zjištění skutečností, které se jimi zachycují, a   to  tak,  aby  bylo  možno  určit  obsah  každého jednotlivého účetního   případu způsobem podle § 8 odst. 5.

 

§ 12

 

Účetní zápisy

 

   (1)   Účetní  zápisy  jsou  účetní  záznamy,  jejichž  obsah  je  určen   ustanoveními tohoto zákona, která se týkají účetních knih.

 

   (2)  Účetní  jednotky  jsou  povinny  provádět účetní zápisy průběžně v   účetním  období  po vyhotovení účetního dokladu takovým způsobem, který   neohrozí  splnění požadavků rovněž jiných právních předpisů. K účetnímu   zápisu  musí  být  připojen  podpisový  záznam  osoby odpovědné za jeho   provedení,  není-li  shodný  s  podpisovým  záznamem osoby odpovědné za   zaúčtování účetního případu.

 

   (3) Účetní zápisy nesmějí účetní jednotky provádět mimo účetní knihy.

 

nadpis vypuštěn

 

§ 13

 

Účetní knihy

 

   (1) Účetní jednotky účtují, pokud tento zákon nestanoví jinak:

 

   a)  v  deníku  (denících),  v  němž účetní zápisy uspořádají z hlediska   časového  (chronologicky)  a  jímž  prokazují zaúčtování všech účetních   případů v účetním období,

 

   b)  v  hlavní  knize, v níž účetní zápisy uspořádají z hlediska věcného   (systematicky),

 

   c)  v  knihách  analytických  účtů,  v  nichž podrobně rozvádějí účetní   zápisy hlavní knihy,

 

   d)  v knihách podrozvahových účtů, ve kterých se uvádějí účetní zápisy,   které se neprovádějí v účetních knihách podle písmen a) a b).

 

   (2) Hlavní kniha zahrnuje syntetické účty podle účtového rozvrhu, které   obsahují minimálně tyto informace:

 

   a) zůstatky účtů ke dni, k němuž se otevírá hlavní kniha,

 

   b)  souhrnné  obraty  strany  Má dáti a Dal účtů, alespoň za kalendářní   měsíc; vybrané účetní jednotky uvádějí souhrnné obraty denně,

 

   c) zůstatky účtů ke dni, ke kterému se sestavuje účetní závěrka.

 

   (3)  Účetní  jednotky nesmějí zřizovat účty mimo účtový rozvrh a účetní   knihy.

 

§ 13a

 

Zjednodušený rozsah účetnictví

 

   (1) Účetní jednotky, které vedou účetnictví ve zjednodušeném rozsahu,

 

   a)  sestavují  účtový  rozvrh, v němž mohou uvést pouze účtové skupiny,   nevyžaduje-li zvláštní právní předpis^11a) členění podrobnější,

 

   b) mohou spojit účtování v deníku s účtováním v hlavní knize,

 

   c) nepoužijí ustanovení § 25 odst. 3, s výjimkou odpisů,

 

   d)  nepoužijí  ustanovení  §  26 odst. 3 týkající se rezerv a opravných   položek,  s  výjimkou  rezerv  a  opravných  položek  podle  zvláštních   právních předpisů,^11b)

 

   e)  nepoužijí  ustanovení  §  27  s  výjimkou  § 27 odst. 3 při přeměně   bytových družstev,

 

   f) sestavují účetní závěrku v rozsahu stanoveném pro jednotlivé skupiny   účetních jednotek (§ 4 odst. 8) prováděcím právním předpisem.

 

   (2)  Účetní  jednotky,  které vedou účetnictví ve zjednodušeném rozsahu   podle odstavce 1, nemusí použít ustanovení § 13 odst. 1 písm. c) a d).

 

   (3)  Uplatnění postupu podle odstavců 1 a 2 není porušením ustanovení §   3 odst. 1 a § 7 odst. 1 a 2.

 

§ 14

 

Směrná účtová osnova a účtový rozvrh

 

   (1)  Směrná  účtová  osnova určuje uspořádání a označení účtových tříd,   popřípadě účtových skupin nebo i syntetických účtů pro účtování o stavu   a  pohybu  majetku  a  jiných  aktiv,  závazků  a  jiných pasiv, dále o   nákladech  a  výnosech  a  o výsledku hospodaření; toto uspořádání musí   zajistit  sestavení  účetní  závěrky.  Pro vybrané účetní jednotky může   směrná  účtová osnova určit i uspořádání a označení analytických účtů a   označení a uspořádání podrozvahových účtů.

 

   (2)  Na  podkladě  směrné  účtové  osnovy  podle odstavce 1 jsou účetní   jednotky  povinny sestavit účtový rozvrh, v němž uvedou účty potřebné k   zaúčtování  všech  účetních případů a k sestavení účetní závěrky v dané   účetní jednotce.

 

   (3)  Účetní jednotky sestavují účtový rozvrh podle odstavce 2 pro každé   účetní  období;  v  průběhu  účetního  období  je  možno  účtový rozvrh   doplňovat.  Pokud  nedochází  k  prvnímu  dni  účetního období ke změně   účtového  rozvrhu  platného  v předcházejícím účetním období, postupuje   účetní jednotka podle tohoto rozvrhu i v následujícím účetním období.

 

§ 15

 

zrušen

 

§ 16

 

Ostatní ustanovení o účetních knihách

 

   (1)   Peněžní   částky  v  knihách  analytických  účtů  musí  odpovídat   příslušným souhrnným peněžním částkám obratů nebo zůstatků syntetických   účtů, k nimž se tyto účty vedou.

 

   (2)  V  knihách  analytických  účtů  se  užije  vyjádření  v  peněžních   jednotkách; nelze použít jen měrných jednotek a vyjádření množství.

 

§ 17

 

Otevírání a uzavírání účetních knih

 

   (1)  Není-li  dále  stanoveno  jinak,  účetní jednotky otevírají účetní   knihy

 

   a) ke dni vzniku povinnosti vést účetnictví,

 

   b) k prvnímu dni účetního období,

 

   c) ke dni vstupu do likvidace,

 

   d)   ke  dni  následujícímu  po  dni  zpracování  návrhu  na  rozdělení   likvidačního  zůstatku  nebo  ke  dni  následujícímu  po dni zpracování   zprávy o naložení s majetkem podle zvláštních právních předpisů,

 

   e)  ke  dni, kterým nastanou účinky rozhodnutí o úpadku nebo ke kterému   nastanou účinky rozhodnutí soudu o přeměně reorganizace v konkurs,

 

   f)  ke  dni  následujícímu  po  dni,  kterým  nastanou  účinky  zrušení   konkursu,

 

   g) ke dni, kterým nastanou účinky schválení reorganizačního plánu,

 

   h)  ke  dni  následujícímu  po  dni,  kterým  nastanou  účinky  splnění   reorganizačního plánu,

 

   i)  ke  dni  následujícímu po dni, kterým nastanou účinky splnění plánu   oddlužení, nebo

 

   j)  ke  dni,  který  pro  sestavení zahajovací rozvahy stanoví zvláštní   právní předpis.

 

   (2)  Není-li  dále  stanoveno  jinak,  účetní jednotky uzavírají účetní   knihy

 

   a) ke dni zániku povinnosti vést účetnictví,

 

   b) k poslednímu dni účetního období,

 

   c) ke dni předcházejícímu dni vstupu do likvidace,

 

   d)  ke  dni  zrušení  bez  likvidace s výjimkou přeměn společností nebo   družstev,

 

   e)  ke  dni  předcházejícímu  dni,  kterým nastanou účinky rozhodnutí o   úpadku  nebo  ke  kterému  nastanou  účinky  rozhodnutí soudu o přeměně   reorganizace v konkurs,

 

   f) ke dni, kterým nastanou účinky zrušení konkursu,

 

   g)  ke  dni  předcházejícímu  dni,  kterým  nastanou  účinky  schválení   reorganizačního plánu,

 

   h) ke dni, kterým nastanou účinky splnění reorganizačního plánu,

 

   i) ke dni, kterým nastanou účinky splnění plánu oddlužení, nebo

 

   j)  ke  dni,  ke  kterému  stanoví  povinnost uzavřít účetní knihy nebo   sestavit účetní závěrku zvláštní právní předpis.

 

   (3)  Účetní jednotky zúčastněné na přeměně společnosti otevírají účetní   knihy   k   rozhodnému  dni  přeměny  společnosti  a  vedou  účetnictví   samostatně  od rozhodného dne přeměny společnosti do dne zápisu přeměny   společnosti do obchodního rejstříku. Nástupnická účetní jednotka upraví   účetnictví   zúčastněných  účetních  jednotek  ke  dni  zápisu  přeměny   společnosti^11c)  s  účinky  od  rozhodného dne; v případě přeshraniční   fúze  bude  úprava provedena podle tohoto zákona. Ke dni zápisu přeměny   společnosti  do obchodního rejstříku, ke dni předcházejícímu ani ke dni   následujícímu po dni zápisu přeměny společnosti do obchodního rejstříku   se  účetní  závěrka  nesestavuje. Účetní závěrku nesestavují zanikající   účetní  jednotky  k  poslednímu  dni  účetního období po rozhodném dni,   pokud  se  den  zápisu  přeměny společnosti uskuteční až v následujícím   účetním  období.  Účetní metodu přeměny včetně možnosti použití způsobu   oceňování  podle  §  24  odst. 3 písm. a) bodu 1 v případě přeshraniční   fúze,  případně  povinnost  otevírání  a  uzavírání  účetních  knih pro   zahraniční  osoby,  které  budou  v důsledku přeshraniční fúze na území   České   republiky   podnikat  nebo  provozovat  j  inou  činnost  podle   zvláštních právních předpisů, mohou upravit prováděcí právní předpisy.

 

   (4)  Po  schválení  účetní závěrky nesmí účetní jednotka přidávat další   účetní  zápisy  kdykoli  později do uzavřených účetních knih s výjimkou   případů  přeměny  společnosti  uvedených  v  odstavci  3.  Do  okamžiku   schválení  účetní  závěrky,  nejpozději  však  do  konce  následujícího   účetního  období, může účetní jednotka pouze z důvodů, že obsah položek   účetní  závěrky  neodpovídá skutečnému stavu, již uzavřené účetní knihy   opět  otevřít  a  provést  případnou  opravu účetních zápisů a sestavit   novou účetní závěrku, která se tímto stává účetní závěrkou podle tohoto   zákona.

 

   (5)  Pokud  právní  předpisy stanoví účetní jednotce povinnost sestavit   řádnou  nebo  mimořádnou  účetní  závěrku  a  zároveň  mezitímní účetní   závěrku, mezitímní účetní závěrka se nesestavuje.

 

ČÁST TŘETÍ

 

Účetní závěrka

 

§ 18

 

Účetní závěrka

 

   (1)  Účetní jednotky sestavují v případech stanovených tímto zákonem účetní závěrku. Účetní závěrka je nedílný celek a tvoří ji

 

   a) rozvaha (bilance),

 

   b) výkaz zisku a ztráty,

 

   c)  příloha,  která  vysvětluje a doplňuje informace obsažené v částech   uvedených  pod  písmeny a) a b), zejména naplněním § 7 odst. 3 až 5 a §   19  odst.  5;  příloha  obsahuje též informace o výši splatných závazků   pojistného  na  sociální  zabezpečení  a  příspěvku  na státní politiku   zaměstnanosti, o výši splatných závazků veřejného zdravotního pojištění   a   o   výši  evidovaných  daňových  nedoplatků  u  místně  příslušných   finančních orgánů.

 

   Účetní závěrka může zahrnovat i přehled o peněžních tocích nebo přehled   o změnách vlastního kapitálu. Vybrané účetní jednotky sestavují přehled   o peněžních tocích a o změnách vlastního kapitálu vždy.

 

   (2) Účetní závěrka podle odstavce 1 musí obsahovat

 

   a)  jméno  a  příjmení,  obchodní  firmu  nebo název účetní jednotky; u   účetních  jednotek  podle  §  1  odst.  2  písm.  a) až c) sídlo nebo u   účetních  jednotek  podle  §  1 odst. 2 písm. d) až h) bydliště a místo   podnikání, liší-li se od bydliště,

 

   b) identifikační číslo, pokud je má účetní jednotka přiděleno,

 

   c) právní formu účetní jednotky,

 

   d)  předmět podnikání nebo jiné činnosti, případně účel, pro který byla   zřízena,

 

   e)  rozvahový  den  (§ 19 odst. 1) nebo jiný okamžik, k němuž se účetní   závěrka sestavuje (§ 19 odst. 3),

 

   f) okamžik sestavení účetní závěrky,

 

   a  musí  k  ní být připojen podpisový záznam statutárního orgánu účetní   jednotky  podle § 1 odst. 2 písm. a) až c) nebo podpisový záznam účetní   jednotky  podle  §  1  odst.  2  písm.  d)  až h); připojením uvedeného   podpisového  záznamu  se  považuje  účetní  závěrka za sestavenou podle   písmene f).

 

   (3) Účetní jednotky sestavují účetní závěrku v plném nebo zjednodušeném   rozsahu. Nestanoví-li tento zákon jinak, ve zjednodušeném rozsahu mohou   sestavit  účetní  závěrku  účetní  jednotky,  které  nejsou povinny mít   účetní  závěrku  ověřenou  auditorem  s výjimkou akciových společností,   které sestavují účetní závěrku v plném rozsahu.

 

§ 19

 

Rozvahový den

 

   (1)  Účetní jednotky sestavují účetní závěrku k rozvahovému dni, kterým   je  den,  kdy  uzavírají  účetní knihy. Řádnou účetní závěrku sestavují   účetní  jednotky  k  poslednímu  dni  účetního  období  a  v  ostatních   případech  sestavují mimořádnou účetní závěrku. Rozvahu jako zahajovací   sestavují  účetní  jednotky  v  případech  uvedených  v  § 17 odst. 1 s   výjimkou k prvnímu dni účetního období.

 

   (2)  Účetní  jednotky  jsou  povinny  uvádět v účetní závěrce informace   podle  stavu  ke  konci rozvahového dne; to platí obdobně i pro všechny   účetní  záznamy,  které  se  sestavují  k rozvahovému dni nebo k jinému   okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka.

 

   (3)  V  případech,  kdy  to  vyžadují  zvláštní právní předpisy, účetní   jednotky  sestavují účetní závěrku v průběhu účetního období i k jinému   okamžiku  než  ke  konci  rozvahového  dne  (dále jen "mezitímní účetní   závěrka").  V  případech  sestavování  mezitímní  účetní závěrky účetní   jednotky  neuzavírají  účetní  knihy  a provádějí inventarizaci jen pro   účely  vyjádření  ocenění podle § 25 odst. 3; ostatní ustanovení tohoto   zákona  týkající se účetní závěrky platí obdobně. Účetní jednotky podle   §  1 odst. 2 písm. a), b) a d) až h), které jsou příjemci prostředků ze   státního  rozpočtu  nebo  rozpočtů  územních samosprávných celků a jsou   povinny   tyto   prostředky   vypořádat   podle   zvláštního   právního   předpisu,^11d)  a  uplatňují  hospodářský  rok  podle  § 3 odst. 2 a 3,   sestavují  k  31.  prosinci kalendářního roku mezitímní účetní závěrku,   při  které  nepoužijí  ustanovení  § 24 odst. 2 písm. b) a § 24 odst. 6   písm. b).

 

   (4) Účetní jednotky sestavují rozvahu tak, aby počáteční zůstatky účtů,   které  obsahuje  rozvaha, (dále jen "rozvahové účty"), jimiž se otevírá   účetní  období,  navazovaly na konečné zůstatky rozvahových účtů, jimiž   se bezprostředně předcházející období uzavřelo; toto ustanovení platí i   pro podrozvahové účty.

 

   (5)  Za  období  počínající  koncem rozvahového dne a končící okamžikem   sestavení účetní závěrky jsou účetní jednotky povinny uvést v příloze v   účetní závěrce rovněž informace o

 

   a)  skutečnostech,  které  poskytují  další  informace  o podmínkách či   situacích, které existovaly ke konci rozvahového dne,

 

   b)  skutečnostech, které jako nejisté podmínky či situace existovaly ke   konci rozvahového dne,   a  jejichž  důsledky mění významným způsobem pohled na finanční situaci   účetní jednotky.

 

   (6)  Informace  v  účetní  závěrce  musí  být  spolehlivé, srovnatelné,   srozumitelné  a  posuzují  se  z  hlediska  významnosti.  Informace  se   považuje za spolehlivou, jestliže splňuje požadavek § 7 odst. 1 a je-li   úplná  a  včasná. Informace je včasná, je-li získána ve správném čase z   hlediska její významnosti a nákladů na její získání, pokud tyto náklady   nepřevýší  přínosy plynoucí z této informace. Informace je srovnatelná,   jestliže  splňuje  požadavky stanovené v § 7 odst. 3 až 5. Informace se   považuje  za  významnou  (závažnou),  jestliže  by  její neuvedení nebo   chybné uvedení mohlo ovlivnit úsudek nebo rozhodování osoby, která tuto   informaci  využívá (dále jen "uživatel"); u účetních jednotek podle § 1   odst.  2 písm. c) a u územních samosprávných celků, které jsou příjemci   prostředků  ze  státního  rozpočtu nebo s nimi hospodaří a jsou povinny   tyto  prostředky  vypořádat podle zvláštního právního předpisu,^11d) se   považuje  za  významnou  též  informace o ocenění nehmotného majetku ve   výši nad 60 000 Kč a u samostatných movitých věcí nebo souboru movitých   věcí ve výši nad 40 000 Kč. Informace je srozumitelná, jestliže splňuje   požadavky stanovené v § 8 odst. 5.

 

   (7)  Pro účely tohoto zákona se majetek a závazky člení na dlouhodobé a   krátkodobé.  Dlouhodobým  se  rozumí takový majetek a závazky, kde doba   použitelnosti,  popřípadě  sjednaná doba splatnosti při vzniku účetního   případu  je  delší než 1 rok, ostatní majetek a závazky jsou považovány   za   krátkodobé.  Pokud  s  ohledem  na  charakter  majetku  a  závazků   objektivně  nelze použít uvedená hlediska členění, je rozhodující záměr   účetní jednotky projevený při jejich pořízení.

 

   (8) V případech, kdy to vyžadují právní předpisy, mohou účetní jednotky   poskytnout  účetní  záznamy  nesoucí  informace  uspořádané podle oborů   (druhů)  činnosti  nebo podle zeměpisných oblastí, ve kterých provozují   svou činnost.

 

   (9)  Účetní  jednotky,  které  jsou  obchodní  společností a které jsou   emitentem  cenných papírů^3) registrovaných na regulovaném trhu cenných   papírů  v  členských  státech  Evropské  unie,  použijí  pro účtování a   sestavení  účetní  závěrky Mezinárodní účetní standardy upravené právem   Evropských  společenství.^11e)  Regulovaným  trhem se v České republice   pro  účely  tohoto  zákona rozumí veřejný trh podle zvláštního právního   předpisu.

 

   (10)  Kromě případů podle odstavců 1 a 3 žádný jiný účetní záznam nesmí   být označován názvy podle § 18 odst. 1.

 

   (11)  Účetní  závěrkou  není  shromažďování  nebo  vyžadování informací   prováděné na základě zvláštních právních předpisů.^12)

 

§ 20

 

Ověřování účetní závěrky auditorem

 

   (1)  Pokud  tento  zákon nestanoví jinak, řádnou nebo mimořádnou účetní   závěrku jsou povinny mít ověřenu auditorem tyto účetní jednotky

 

   a) akciové společnosti, pokud ke konci rozvahového dne účetního období,   za  nějž  se  účetní  závěrka (§ 18 odst. 3) ověřuje, a účetního období   bezprostředně  předcházejícího,  překročily  nebo  již  dosáhly alespoň   jedno ze tří uvedených kritérií:

 

   1.  aktiva  celkem  více  než 40 000 000 Kč; aktivy celkem se pro účely   tohoto  zákona  rozumí  úhrn zjištěný z rozvahy v ocenění neupraveném o   položky podle § 26 odst. 3,

 

   2.  roční  úhrn  čistého  obratu  více než 80 000 000 Kč; ročním úhrnem   čistého  obratu se pro účely tohoto zákona rozumí výše výnosů snížená o   prodejní  slevy  a  dělená  počtem  započatých  měsíců, po které trvalo   účetní období, a vynásobená dvanácti,

 

   3.  průměrný přepočtený stav zaměstnanců v průběhu účetního období více   než  50,  zjištěný  způsobem  stanoveným na základě zvláštního právního   předpisu,^12)

 

   b)  ostatní obchodní společnosti a družstva, pokud ke konci rozvahového   dne  účetního období, za nějž se účetní závěrka (§ 18 odst. 3) ověřuje,   a  účetního  období  bezprostředně předcházejícího, překročily nebo již   dosáhly alespoň dvou ze tří kritérií uvedených v písmenu a) bodech 1 až   3;  v případě družstva se zaměstnancem podle písmene a) bodu 3 rozumí i   pracovní vztah člena k družstvu,

 

   c)  účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. b), které jsou podnikateli,   a to za podmínek podle písmene b),

 

   d)  účetní  jednotky podle § 1 odst. 2 písm. d) až h) za podmínek podle   písmene b),

 

   e)  účetní  jednotky,  kterým  tuto  povinnost  stanoví zvláštní právní   předpis.

 

   (2)  Účetní  jednotky uvedené v odstavci 1 nejsou povinny mít auditorem   ověřenou účetní závěrku

 

   a)  sestavenou  v  průběhu  konkursu,  a to po dobu nepřetržitě po sobě   jdoucích  36  kalendářních  měsíců,  počínaje  prvním dnem kalendářního   měsíce následujícího po dni, kterým nastaly účinky prohlášení konkursu,   pokud o jejím ověření auditorem nerozhodne věřitelský výbor,

 

   b)  sestavenou  ke  dni  předcházejícímu  dni,  kterým  nastanou účinky   schválení  reorganizačního  plánu,  pokud  o  jejím  ověření  auditorem   nerozhodne věřitelský výbor,

 

   c) pokud došlo ke zrušení konkursu z důvodu, že majetek dlužníka je pro   uspokojení věřitelů zcela nepostačující,

 

   d) pokud tak stanoví zvláštní právní předpis.

 

§ 21

 

Výroční zpráva

 

   (1)  Účetní jednotky uvedené v § 20 odst. 1 písm. a) až d) jsou povinny   vyhotovit   výroční  zprávu,  jejímž  účelem  je  uceleně,  vyváženě  a   komplexně  informovat o vývoji jejich výkonnosti, činnosti a stávajícím   hospodářském  postavení.  Výroční  zpráva  se  nevyhotovuje v případech   uvedených v § 20 odst. 2 a 3.

 

   (2)  Výroční  zpráva musí kromě informací nezbytných pro naplnění účelu   výroční zprávy dále obsahovat nejméně finanční a nefinanční informace

 

   a)  o skutečnostech, které nastaly až po rozvahovém dni a jsou významné   pro naplnění účelu výroční zprávy podle odstavce 1,

 

   b) o předpokládaném vývoji činnosti účetní jednotky,

 

   c) o aktivitách v oblasti výzkumu a vývoje,

 

   d)   o   aktivitách   v   oblasti   ochrany   životního   prostředí   a   pracovněprávních vztazích,

 

   e)  o  tom,  zda  účetní  jednotka  má  organizační  složku  podniku  v   zahraničí,

 

   f) požadované podle zvláštních právních předpisů.^13a)

 

   (3)  Má-li  to  význam  pro posouzení majetku a jiných aktiv, závazků a   jiných  pasiv, finanční situace a výsledku hospodaření účetní jednotky,   musí účetní jednotka, která používá investiční instrumenty,^4) případně   další obdobná aktiva a pasiva, uvést ve výroční zprávě také informace o

 

   a)  cílech  a  metodách  řízení  rizik  dané  společnosti,  včetně její   politiky  pro  zajištění  všech  hlavních typů plánovaných transakcí, u   kterých se použijí zajišťovací deriváty, a

 

   b) cenových, úvěrových a likvidních rizicích a rizicích souvisejících s   tokem hotovosti, kterým je účetní jednotka vystavena.

 

   (4)  Výroční  zpráva  obsahuje  též  účetní  závěrku a zprávu o auditu,   případně   další   dokumenty   a   údaje   podle   zvláštního  právního   předpisu.^13b)

 

   (5)  Účetní jednotky uvedené v § 20 odst. 1 písm. e) vyhotovují výroční   zprávu nebo obdobný dokument, pokud jim tuto povinnost stanoví zvláštní   právní předpis.^14)

 

   (6)  Pro  ověřování  výroční  zprávy  auditorem  platí  ustanovení § 20

   obdobně.

 

§ 21a

 

Způsoby zveřejňování

 

   (1) Z účetních jednotek podle § 1 odst. 2 jsou povinny účetní závěrku i   výroční  zprávu,  vyžaduje-li její vyhotovení tento zákon nebo zvláštní   právní   předpis,   zveřejnit  ty,  které  se  zapisují  do  obchodního   rejstříku,  nebo  ty,  kterým  tuto  povinnost  stanoví zvláštní právní   předpis.^14)  Účetní  jednotky  zveřejňují  účetní závěrku v rozsahu, v   jakém  jimi byla sestavena (§ 18 odst. 3). Povinnosti účetních jednotek   ke  zveřejnění  či  uveřejnění jiných informací stanovené ve zvláštních   právních předpisech^15) nejsou dotčeny. Ustanovení o účetních záznamech   podle tohoto zákona se mohou použít obdobně i v uvedených případech.

 

   (2)  Účetní jednotky uvedené v § 20 zveřejňují účetní závěrku i výroční   zprávu  po  jejich  ověření  auditorem a po schválení k tomu příslušným   orgánem podle zvláštních právních předpisů,^16) a to ve lhůtě do 30 dnů   od  splnění  obou  uvedených  podmínek,  pokud zvláštní právní předpisy   nestanoví   lhůtu   jinou,   nejpozději  však  do  konce  bezprostředně   následujícího  účetního  období  bez ohledu na to, zda byly tyto účetní   záznamy uvedeným způsobem schváleny.

 

   (3)  Účetní  jednotky  jsou  povinny  zveřejnit  i  zprávu  o  auditu a   informaci  o  tom,  že  zveřejňované  účetní  záznamy  nebyly  případně   schváleny způsobem uvedeným v odstavci 2.

 

   (4)  Účetní  jednotky,  které  se  zapisují  do  obchodního  rejstříku,   zveřejňují  účetní  závěrku  a výroční zprávu jejich uložením do sbírky   listin  obchodního  rejstříku  podle  zvláštního právního předpisu,^17)   přitom  účetní  závěrka  může  být uložena jako součást výroční zprávy.   Účetní  jednotky,  které  podle  zvláštního právního předpisu předávají   výroční  zprávu České národní bance, předávají účetní závěrku a výroční   zprávu  do  sbírky  listin  obchodního  rejstříku prostřednictvím České   národní  banky.  Povinnost  zveřejnění uvedených účetních záznamů podle   tohoto   zákona   účetní  jednotka  splnila  okamžikem  jejich  předání   rejstříkovému  soudu;  v  případech  podle  věty  druhé  předáním České   národní bance.

 

   (5)  Organizační složky státu zveřejňují účetní závěrku prostřednictvím   ministerstva   způsobem   umožňujícím   dálkový   přístup;   ustanovení   zvláštních  právních  předpisů  o  nakládání  s  utajovanými  a  jinými   obdobnými  informacemi  tímto  nejsou  dotčena.  Zveřejňování  účetních   výkazů za Českou republiku se provádí obdobně.

 

   (6)  Účetní  jednotky, které mají povinnost ověřování podle § 20, nesmí   zveřejnit  informace, které předtím nebyly ověřeny auditorem, způsobem,   který by mohl uživatele uvést v omyl, že auditorem ověřeny byly.

 

   (7) Povinnost zveřejnění podle tohoto ustanovení se vztahuje na všechny   informace  účetní závěrky i výroční zprávy s výjimkou těch, na které se   vztahuje utajení podle zvláštního právního předpisu.^18)

 

   (8)  Ustanovení odstavců 1 až 7 platí pro konsolidovanou účetní závěrku   a výroční zprávu obdobně.

 

§ 22

 

   (1)  Konsolidovanou  účetní  závěrkou  se  rozumí účetní závěrka (§ 18)   sestavená  a  upravená  metodami  konsolidace podle tohoto zákona (§ 23   odst.  1);  tato závěrka informuje o konsolidačním celku podle odstavce   3.   Konsolidovaná   účetní   závěrka   musí   být  ověřena  auditorem.   Nestanoví-li se dále jinak, ustanovení tohoto zákona týkající se účetní   závěrky platí i pro konsolidovanou účetní závěrku.

 

   (2)  Povinnost  sestavit  konsolidovanou účetní závěrku za konsolidační   celek  má  účetní  jednotka,  která je obchodní společností a je řídící   osobou^19)  nebo  ovládající  osobou.^20)  Účetní  jednotka,  která  má   povinnost  sestavit  konsolidovanou  účetní  závěrku,  je konsolidující   účetní   jednotkou.  Účetní  jednotka,  která  je  řízenou  osobou,^19)   ovládanou  osobou^20)  nebo  ve  které  konsolidující  účetní  jednotka   vykonává   podstatný   vliv,   má   povinnost   podrobit  se  sestavení   konsolidované účetní závěrky; tyto účetní jednotky jsou konsolidovanými   účetními  jednotkami.  Podstatným vlivem se rozumí takový významný vliv   na  řízení nebo provozování podniku podle zvláštního právního předpisu,   jenž  není  rozhodující;^20)  není-li  prokázán  opak,  považuje  se za   podstatný vliv dispozice nejméně s 20 % hlasovacích práv.

 

   (3)  Konsolidačním celkem se rozumí skupina účetních jednotek uvedených   v odstavci 2. Konsolidující účetní jednotka je osvobozena od povinnosti   konsolidovat,  pokud  ke konci rozvahového dne účetního období, za nějž   se  konsolidovaná  účetní závěrka sestavuje, uvedené účetní jednotky na   základě  svých  posledních  řádných  účetních závěrek nepřekročily nebo   nedosáhly alespoň dvou ze tří uvedených kritérií:

 

   1.  aktiva  celkem  více než 350 000 000 Kč; aktivy celkem se pro účely   tohoto  zákona  rozumí  úhrn zjištěný z rozvahy v ocenění neupraveném o   položky podle § 26 odst. 3,

 

   2.  roční  úhrn  čistého  obratu více než 700 000 000 Kč; ročním úhrnem   čistého  obratu se pro účely tohoto zákona rozumí výše výnosů snížená o   prodejní slevy, dělená počtem započatých měsíců, po které trvalo účetní   období, a vynásobená dvanácti,

 

   3.  průměrný  přepočtený  stav  zaměstnanců,  včetně případů pracovního   vztahu  člena  k  družstvu,  v  průběhu  účetního  období více než 250,   zjištěný   způsobem   stanoveným   na   základě   zvláštního   právního   předpisu.^12)   Uvedené  osvobození  se  nepoužije  u  účetních  jednotek,  které  jsou   bankami,  nebo  u  účetních jednotek, které provozují činnost pojištění   nebo  zajištění  podle  zvláštních  právních  předpisů,  a  u  účetních   jednotek,   které   jsou  emitenty  cenných  papírů  registrovaných  na   regulovaném trhu cenných papírů.

 

   (4) Konsolidující účetní jednotka je povinna včas sdělit konsolidovaným   účetním   jednotkám   zahrnutým   do  konsolidačního  celku,  že  budou   konsolidovány, a současně jim sdělí informaci o vymezení tohoto celku.

 

   (5) Konsolidované účetní jednotky zahrnuté do konsolidačního celku jsou   povinny  poskytnout  svojí  účetní  závěrku a veškeré ostatní dokumenty   potřebné  pro  sestavení  konsolidované  účetní  závěrky  konsolidující   účetní jednotce.

 

   (6)  Povinnosti  podle  odstavců  2,  4 a 5 platí obdobně pro povinnost   vyhotovit konsolidovanou výroční zprávu podle odstavce 7.

 

   (7)  Konsolidovanou  výroční  zprávou  se rozumí výroční zpráva (§ 21),   která obsahuje informace o konsolidačním celku.

 

   (8)  Jsou-li obsahem konsolidované výroční zprávy i všechny informace o   konsolidující  účetní  jednotce,  které  musí  obsahovat  její  výroční   zpráva, nemusí dotčená účetní jednotka vyhotovovat tuto zprávu.

 

§ 23

 

   (1)   Konsolidující   účetní   jednotka   je   povinna   pro  sestavení   konsolidované účetní závěrky použít metody

 

   a) plné konsolidace,

 

   b) poměrné konsolidace, nebo

 

   c) konsolidace ekvivalencí (protihodnotou).

 

   (2)  Konsolidovaná účetní závěrka se sestavuje ke konci rozvahového dne   konsolidující účetní jednotky.

 

   (3)  Účetní  závěrky konsolidující účetní jednotky a jí konsolidovaných   účetních  jednotek  zahrnutých  do  konsolidačního  celku  použité  pro   sestavení konsolidované účetní závěrky sestavují tyto účetní jednotky v   zásadě ke stejnému okamžiku. Předchází-li rozvahový den poslední účetní   závěrky  některé  z  konsolidovaných  účetních  jednotek  zahrnutých do   konsolidačního  celku  o více jak 3 měsíce rozvahový den podle odstavce   2,  je  tato  konsolidovaná  účetní jednotka zahrnuta do konsolidačního   celku na základě účetní závěrky jí sestavené s použitím ustanovení § 19   odst.  3  ke  konci  rozvahového  dne  konsolidující účetní jednotky. V   případě  účetních  jednotek,  které  provozují  činnost  pojištění nebo   zajištění  podle  zvláštních právních předpisů, může uvedená doba činit   až 6 měsíců.

 

   (4)  Délka  účetního  období  při  konsolidaci  účetní závěrky musí být   stejná.  O  změnách ve vymezení konsolidačního celku v průběhu účetního   období  musí  být  uvedeny  informace  v příloze v konsolidované účetní   závěrce.

 

§ 23a

 

Použití Mezinárodních účetních standardů v konsolidaci

 

   (1)   Konsolidující  účetní  jednotky,  které  jsou  emitentem  cenných   papírů^3) registrovaných na regulovaném trhu cenných papírů v členských   státech  Evropské  unie,  použijí  pro  sestavení  konsolidované účetní   závěrky  a  vyhotovení  výroční  zprávy  Mezinárodní  účetní  standardy   upravené právem Evropských společenství.^11e)

 

   (2)  Konsolidující  účetní  jednotky  neuvedené  v odstavci 1 mohou pro   sestavení  konsolidované  účetní  závěrky  a  vyhotovení výroční zprávy   použít Mezinárodní účetní standardy podle odstavce 1.

 

§ 23b

 

   (1)  Na sestavování účetních výkazů za Českou republiku se ustanovení §   22, § 23 odst. 1 až 4 a § 23a nevztahují.

 

   (2)  Za  Českou republiku se sestavují roční účetní výkazy k poslednímu   dni kalendářního roku v tomto členění:

 

   a) souhrnný výkaz majetku a závazků státu,

 

   b) souhrnný výkaz nákladů a výnosů státu,

 

   c) výkaz peněžních toků,

 

   d) příloha.

 

   (3)  K účetním výkazům za Českou republiku a k účetním výkazům za dílčí konsolidační  celek  státu  musí  být  připojen  podpisový  záznam  statutárního  orgánu  účetní  jednotky, která tyto účetní výkazy  sestavila.

 

   (4)   Účetní  jednotky  zahrnuté  do  konsolidačního  celku  a  dílčích   konsolidačních celků státu jsou povinny poskytnout svoji účetní závěrku   a  veškeré  ostatní dokumenty potřebné pro sestavení účetních výkazů za   Českou  republiku  a  účetních výkazů za dílčí konsolidační celek státu   účetní jednotce, která tyto účetní výkazy sestavuje.

 

   (5)  Podmínky  způsobu  sestavení ročních účetních výkazů a mezitímních   účetních  výkazů  za  Českou republiku, zejména vymezení konsolidačního   celku   a   dílčích  konsolidačních  celků  státu,  stanovení  pravidel   konsolidace,  včetně  pravidel  pro přenos účetních záznamů v technické   formě,  a  dále  způsobu  a  rozsahu použití metod konsolidace a určení   odchylek stanoví prováděcí právní předpis.

 

ČÁST ČTVRTÁ

 

Způsoby oceňování

 

§ 24

 

   (1)  Účetní  jednotky  jsou  povinny oceňovat majetek a závazky způsoby   podle ustanovení tohoto zákona.

 

   (2) Účetní jednotky oceňují majetek a závazky

 

   a) k okamžiku uskutečnění účetního případu způsoby podle § 25,

 

   b)  ke  konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se účetní   závěrka  sestavuje,  způsoby podle § 27; rovněž toto ocenění je povinna   zaznamenat v účetních knihách,   (dále  jen  "okamžik  ocenění").  Ustanovení  tohoto zákona o oceňování   majetku  a  závazků se použije přiměřeně i pro oceňování jiných aktiv a   pasiv.

 

   (3)  Při  nabytí  více  než jedné složky majetku převodem či přechodem,   pokud nelze jednotlivé složky majetku ocenit postupem podle § 25, ocení   účetní jednotka jednotlivé složky majetku

 

   a)  při  nabytí  podniku  či jeho části tvořící samostatnou organizační   složku, a to i při přeměně společnosti s výjimkou změny právní formy

 

   1.  oceněním  jednotlivých  složek majetku vedeného v účetnictví účetní   jednotky, ze které bylo právo k podniku převedeno nebo přešlo, nebo

 

   2.  oceněním  jednotlivých  složek  majetku  podle  zvláštního právního   předpisu,

 

   b)  v ostatních případech poměrným rozúčtováním celkové pořizovací ceny  nebo reprodukční pořizovací ceny.

 

   (4)    Při  pořízení  souboru  movitých  věcí  se  samostatným   technicko-ekonomickým určením, které slouží jednotnému účelu, popřípadě   u  dalších  souborů  stanovených prováděcím právním předpisem, se ocení   soubor jako celek.

 

   (5)  Účetní  metodu  oceňování  majetku  podle  odstavců  3  a 4 upraví   rováděcí právní předpis.

 

   (6)  Majetek  a  závazky  vyjádřené  v  izí  měně přepočítávají účetní  jednotky  na  eskou  měnu  kurzem  devizového  trhu  vyhlášeným Českou  národní bankou, a to k okamžiku ocenění

 

   a) podle odstavce 2 písm. a), nebo

 

   b)  podle odstavce 2 písm. b), a to pouze majetek a závazky uvedené v §   odst. 12.

   V  případě  nákupu nebo prodeje cizí měny za českou měnu lze k okamžiku ocenění použít  kurzu, za který byly tyto hodnoty  nakoupeny nebo   prodány.

 

   (7)  Pro  účely  ocenění podle odstavce 2 písm. a) může účetní jednotka   použít  pro  přepočet  cizí  měny  na českou měnu pevný kurs, kterým se   rozumí  kurs  stanovený  vnitřním  předpisem účetní jednotky na základě   kursu  devizového  trhu  vyhlášeného  Českou  národní bankou, používaný   účetní  jednotkou  po  předem  stanovenou  dobu.  Stanovená  doba nesmí   přesáhnout  účetní  období. Jako kurs devizového trhu, na jehož základě   se  pevný  kurs  stanoví,  použije účetní jednotka kurs devizového trhu   vyhlášený  Českou  národní  bankou  k  prvnímu dni období, pro které je   pevný  kurs  používán. V případě cizí měny, u které se nevyhlašuje kurs   devizového  trhu  denně,  použije  účetní  jednotka  pro  její přepočet   poslední  známý kurs vyhlášený či zveřejněný Českou národní bankou nebo   kurs  mezibankovního  trhu k americkému dolaru nebo euru. Při používání   pevného  kursu  může  účetní  jednotka  tento kurs změnit svým vnitřním   předpisem i v průběhu stanovené doby; v případech vyhlášení devalvace i   revalvace české koruny musí být pevný kurs změněn vždy.

 

   (8)  Ustanovení  odstavce  7  se nevztahuje na účetní jednotky, které k   výkonu  činnosti  potřebují podle zvláštních právních předpisů bankovní   licenci,^20a)   povolení   k   výkonu  činnosti  obchodníka  s  cennými   papíry,^20b)   povolení   ke   vzniku   investiční   společnosti   nebo   investičního  fondu,^20c)  povolení  ke  vzniku  a  činnosti penzijního   fondu,^20d)  povolení  působit jako družstevní záložna,^20e) povolení k   provozování  pojišťovací  nebo  zajišťovací  činnosti,^20f)  povolení k   provádění  všeobecného  zdravotního  pojištění.^20g) Dále se ustanovení   odstavce 7 nevztahuje na Českou národní banku,^20h) Českou konsolidační   agenturu,^20i)  Českou kancelář pojistitelů^20j) a Všeobecnou zdravotní   pojišťovnu České republiky.^20k)

 

§ 25

 

   (1) Z jednotlivých složek majetku a závazků se oceňují

 

   a)  hmotný majetek kromě zásob, s výjimkou hmotného majetku vytvořeného   vlastní činností pořizovacími cenami,

 

   b)  hmotný  majetek  kromě  zásob  vytvořený vlastní činností vlastními   náklady,

 

   c)  zásoby,  s výjimkou zásob vytvořených vlastní činností pořizovacími   cenami,

 

   d) zásoby vytvořené vlastní činností vlastními náklady,

 

   e) peněžní prostředky a ceniny jejich jmenovitými hodnotami,

 

   f) podíly, cenné papíry a deriváty pořizovacími cenami,

 

   g) pohledávky při vzniku jmenovitou hodnotou; při nabytí za úplatu nebo   vkladem^21) pořizovací cenou; závazky jmenovitou hodnotou,

 

   h)  nehmotný  majetek  kromě  pohledávek, s výjimkou nehmotného majetku   vytvořeného vlastní činností pořizovacími cenami,

 

   i)   nehmotný  majetek  kromě  pohledávek  vytvořený  vlastní  činností   vlastními náklady,

 

   j) příchovky zvířat vlastními náklady,

 

   k) kulturní památky, sbírky muzejní povahy, předměty kulturní hodnoty a   církevní stavby, pokud není známa jejich pořizovací cena, ve výši 1 Kč,

 

   l)   majetek  v  případech  bezúplatného  nabytí,  s  výjimkou  majetku   uvedeného  pod  písmenem  e),  anebo  majetek  v případech, kdy vlastní   náklady  na  jeho  vytvoření  vlastní činností nelze zjistit, a ostatní   majetek, který není uveden pod písmeny a) až k), reprodukční pořizovací   cenou.

 

   (2) Jiná aktiva a jiná pasiva, o kterých účtují vybrané účetní jednotky   účetními   zápisy   v   knihách   podrozvahových  účtů,  se  v  případě   skutečností,  o kterých účetní jednotky účtují v souvislosti s budoucím   přírůstkem nebo úbytkem majetku nebo jiného aktiva, závazku nebo jiného   pasiva,  ke  kterému  může  dojít  na  základě  stanovené podmínky nebo   podmínek,  oceňují  předpokládanou  výší ocenění této složky majetku či   jiného aktiva nebo závazku či jiného pasiva.

 

   (3) Účetní jednotky při oceňování ke konci rozvahového dne zahrnují jen   zisky,  které  byly  dosaženy,  a  berou  v úvahu všechna předvídatelná   rizika  a  možné  ztráty,  které se týkají majetku a závazků a jsou jim   známy  do  okamžiku  sestavení  účetní závěrky, jakož i všechna snížení   hodnoty  bez ohledu na to, zda je výsledkem hospodaření účetního období   zisk nebo ztráta.

 

   (4)  U stejného druhu zásob a cenných papírů se za způsob ocenění podle   odstavce  1  považuje  i  ocenění cenou, která vyplyne z ocenění jejich   úbytků cenou zjištěnou váženým aritmetickým průměrem nebo způsobem, kdy   první cena pro ocenění přírůstku majetku se použije jako první cena pro   ocenění úbytku majetku.

 

   (5) Pro účely tohoto zákona se rozumí

 

   a)  pořizovací  cenou  cena,  za kterou byl majetek pořízen a náklady s   jeho pořízením související,

 

   b)  reprodukční pořizovací cenou cena, za kterou by byl majetek pořízen   v době, kdy se o něm účtuje,

 

   c) vlastními náklady u zásob vytvořených vlastní činností přímé náklady   vynaložené  na  výrobu  nebo jinou činnosti, popřípadě i část nepřímých   nákladů, která se vztahuje k výrobě nebo k jiné činnosti,

 

   d)  vlastními  náklady  u  hmotného  majetku  kromě  zásob a nehmotného   majetku  kromě  pohledávek  vytvořeného  vlastní činností přímé náklady   vynaložené  na  výrobu  nebo  jinou činnost a nepřímé náklady, které se   vztahují  k  výrobě  nebo  jiné  činnosti vymezené v souladu s účetními   metodami.

 

§ 26

 

   (1)  Pokud  se  při inventarizaci zásob zjistí, že jejich prodejní cena   snížená  o  náklady  spojené  s prodejem je nižší, než cena použitá pro   jejich  ocenění  v  účetnictví, zásoby se ocení v účetnictví a v účetní   závěrce touto nižší cenou.

 

   (2)  Pokud  se  při  inventarizaci zjistí, že hodnota závazků je vyšší,   popřípadě  i  nižší  než  jejich výše v účetnictví, uvedou se závazky v   účetnictví a v účetní závěrce v tomto zjištěném ocenění.

 

   (3)  Ustanovení  o  oceňování  podle  §  25  odst. 3 vyjadřují rezervy,   opravné  položky  a  odpisy  majetku.  Rezervami podle tohoto zákona se   rozumí  rezerva na rizika a ztráty, rezerva na daň z příjmů, rezerva na   důchody  a  podobné závazky, rezerva na restrukturalizaci. Rezervami se   dále  rozumí  technické  rezervy  nebo  jiné  rezervy  podle zvláštních   právních  předpisů.  Opravnými položkami se vyjadřuje přechodné snížen   hodnoty majetku; odpisy majetku vyjadřují trvalé snížení jeho hodnoty.

 

   (4)  Účetní  jednotky,  které  nejsou  založeny  nebo zřízeny za účelem   podnikání,  uplatňují  ustanovení  odstavců 1 až 3 v souladu s účetními   metodami.

 

§ 27

 

   (1)  Z jednotlivých složek majetku a závazků k okamžiku ocenění podle §   24 odst. 2 písm. b) se reálnou hodnotou oceňují

 

   a)  cenné  papíry,  s  výjimkou  cenných papírů držených do splatnosti,   dluhopisů pořízených v primárních emisích neurčených účetní jednotkou k   obchodování,  cenných  papírů představujících účast s rozhodujícím nebo   podstatným vlivem a cenných papírů emitovaných účetní jednotkou,

 

   b) deriváty,

 

   c)  finanční  umístění,  s  výjimkou  dluhopisů držených do splatnosti,   jejichž emitentem je členský stát Organizace pro ekonomickou spolupráci   a  rozvoj a jejichž hodnocení bylo alespoň dvěma mezinárodně uznávanými   ratingovými  agenturami stanoveno na úrovni České republiky nebo vyšší,   nejedná-li se o finanční umístění vztahující se k závazkům ze životního   pojištění,  je-li  nositelem investičního rizika pojistník, a technické   rezervy  u  účetních  jednotek,  které provozují činnost pojištění nebo   zajištění   podle   zvláštních   právních   předpisů,  kromě  veřejného   zdravotního pojištění^22a),

 

   d)  majetek  a závazky v případech, kdy ocenění reálnou hodnotou ukládá   zvláštní  právní  předpis,^23)  to  neplatí  v  případech  uvedených  v   odstavci 3,

 

   e) část majetku a závazků zajištěná deriváty,

 

   f) pohledávky, které účetní jednotka nabyla a určila k obchodování,

 

   g)  závazky  vrátit  cenné  papíry,  které účetní jednotka zcizila a do   okamžiku ocenění je nezískala zpět,

 

   h) u vybraných účetních jednotek majetek určený k prodeji.

 

   (2)  Majetek  uvedený  v  odstavci  1 písm. a) až h) lze ocenit reálnou   hodnotou i častěji než k okamžiku uvedenému v odstavci 1.

 

   (3)  V případech, ve kterých zákon o přeměnách obchodních společností a   družstev^11c)  ukládá  povinnost  ocenění  obchodního jmění při přeměně   společnosti,  se  majetek a závazky oceňují reálnou hodnotou k okamžiku   ocenění podle § 24 odst. 2 písm. b).

 

   (4) Pro účely tohoto zákona se jako reálná hodnota použije

 

   a) tržní hodnota,

 

   b)  ocenění  kvalifikovaným odhadem nebo posudkem znalce, není-li tržní   hodnota k dispozici nebo tato nedostatečně představuje reálnou hodnotu;   metody  ocenění  použité  při kvalifikovaném odhadu nebo posudku znalce   musí zajistit přiměřené přiblížení se k tržní hodnotě,

 

   c)  ocenění  stanovené  podle  zvláštních  právních  předpisů, nelze-li   postupovat podle písmen a) a b).

 

   (5) Tržní hodnotou se rozumí hodnota, která je vyhlášena na tuzemské či   zahraniční  burze  nebo  na jiném regulovaném trhu. Účetní jednotka pro   oceňování podle tohoto zákona použije tržní hodnotu, která je vyhlášena   k  okamžiku  ne  pozdějšímu, než je okamžik ocenění [§ 24 odst. 2 písm.   b)], a nejvíce se blížícímu okamžiku ocenění. Pokud je majetek veden na   tuzemské  burze  cenných papírů, rozumí se tržní hodnotou zavírací cena   vyhlášená  burzou  cenných papírů v pracovní den, ke kterému se ocenění   provádí.  V  případě,  že  majetek není veden na tuzemské burze cenných   papírů  a  je kótován na zahraničních burzách cenných papírů, rozumí se   tržní  hodnotou nejvyšší cena ze zavíracích cen, které bylo dosaženo na   schválených  trzích zahraničních burz cenných papírů v pracovní den, ke   kterému  se  ocenění  provádí.  V  případě jiného regulovaného trhu než   burzy se rozumí tržní hodnotou cena platná v den, ke kterému se ocenění   provádí.  Pokud  v  den,  ke  kterému  se ocenění provádí, uvedené trhy   nepracují,  použije  se  cena  vyhlášená na nich poslední pracovní den,   který   předchází  okamžiku  ocenění;  není-li  známa  ani  tato  cena,   postupuje se dále podle věty druhé.

 

   (6)  V  případech oceňování reálnou hodnotou se použije ustanovení § 25 odst.3  přiměřeně  a  o oceňovacích rozdílech z tohoto ocenění účetní   jednotky účtují v souladu s účetními metodami.

 

   (7)  Není-li  objektivně možné stanovit reálnou hodnotu, považuje se za   tuto  hodnotu ocenění způsoby podle § 25. Způsoby podle § 25 se ocení i   majetek a závazky neuvedené v odstavci 1, není-li dále stanoveno jinak.   Dluhopisy a ostatní cenné papíry s pevným výnosem, na něž se nevztahuje   ustanovení  odstavce 1, se ocení ke konci rozvahového dne nebo k jinému   okamžiku,  k  němuž  se  sestavuje  účetní  závěrka,  pořizovací  cenou   zvýšenou  nebo  sníženou  o  úrokové  výnosy  nebo náklady; zahrnuje-li   ocenění  pohledávek  uvedené výnosy nebo náklady, může být zvýšeno nebo   sníženo stejným způsobem. Podíl, který představuje účast s rozhodujícím   nebo  podstatným  vlivem,  může být oceněn ekvivalencí (protihodnotou);   použije-li  účetní  jednotka  uvedený  způsob  ocenění,  je povinna jej   použít pro ocenění všech takových podílů.

 

§ 28

 

   (1)  Účetní  jednotky, které mají vlastnické nebo jiné právo k majetku,   anebo  které  hospodaří  s  majetkem  státu  nebo  s  majetkem územních   samosprávných  celků,  není-li  dále  stanoveno  jinak,  o něm účtují a   odpisují   v  souladu  s  účetními  metodami.  V  případech  smlouvy  o   výpůjčce^24)  po  dobu  zajištění  závazků  převodem  práva^25)  nebo v   případech,  kdy  se  vlastnické právo k movitým věcem nabývá na základě   projevu  vůle  jiným způsobem než převzetím věci,^26) jakož i v dalších   případech  stanovených  zvláštními  právními  předpisy nebo prováděcími   právními  předpisy,  o  majetku  účtují a odpisují jej účetní jednotky,   které  jej  používají.  Pozemky  a  jiný  majetek  vymezený  zvláštními   právními předpisy nebo prováděcími právními předpisy se neodpisuje.

 

   (2)  Majetek  uvedený  v odstavci 1 odpisuje účetní jednotka, která jej   úplatně  nebo  bezúplatně  poskytuje  jiné  osobě  k užívání zejména na   základě  smlouvy o nájmu nebo smlouvy o výpůjčce; ustanovení odstavce 1   týkající se smlouvy o výpůjčce tím nejsou dotčena.

 

   (3)  Majetek  uvedený  v odstavci 1 odpisuje účetní jednotka, která jej   poskytuje jiné osobě k užívání na základě smlouvy o finančním leasingu,   kterým  se  pro účely tohoto zákona rozumí poskytnutí majetku za úplatu   do  užívání,  jestliže  je  uživatel  oprávněn  nebo  povinen v průběhu   užívání  nebo  po  jeho  ukončení nabýt vlastnické právo k poskytnutému   majetku.

 

   (4)  Majetek  uvedený  v  odstavci  1  odpisuje nájemce, pouze pokud je   oprávněn  o  tomto majetku účtovat a odpisovat jej na základě smlouvy o   nájmu podniku nebo jeho části.

 

   (5)  Účetní  jednotka,  která majetek uvedený v odstavci 1 úplatně nebo   bezúplatně  užívá  a  provede  na tomto majetku technické zhodnocení na   svůj  účet,  účtuje  o  tomto  technickém  zhodnocení  a odpisuje jej v   souladu s účetními metodami.

 

   (6)  Účetní  jednotky  uvedené  v  odstavci  1  jsou povinny sestavovat   odpisový plán, na jehož podkladě provádějí odpisování majetku v průběhu   jeho  používání. Uvedený majetek se odpisuje jen do výše jeho ocenění v   účetnictví.

 

ČÁST PÁTÁ

 

Inventarizace majetku a závazků

 

§ 29

 

   (1)  Účetní  jednotky  inventarizací  zjišťují  skutečný stav veškerého   majetku  a závazků a ověřují, zda zjištěný skutečný stav odpovídá stavu   majetku  a závazků v účetnictví a zda nejsou dány důvody pro účtování o   položkách podle § 25 odst. 3. Inventarizaci účetní jednotky provádějí k   okamžiku,   ke  kterému  sestavují  účetní  závěrku  jako  řádnou  nebo   mimořádnou (dále jen "periodická inventarizace"). V případech uvedených   v  odstavci  2 účetní jednotky mohou provádět inventarizaci i v průběhu   účetního  období  (dále  jen  "průběžná  inventarizace").  Ustanovení o   provádění  inventarizací  podle zvláštních právních předpisů^27) nejsou   tímto dotčena.

 

   (2)  Průběžnou  inventarizaci  mohou  účetní  jednotky provádět pouze u   zásob,  u  nichž účtují podle druhů nebo podle míst jejich uložení nebo   hmotně  odpovědných  osob,  a  dále  u  dlouhodobého  hmotného movitého   majetku,  jenž  vzhledem  k funkci, kterou plní v účetní jednotce, je v   soustavném   pohybu  a  nemá  stálé  místo,  kam  náleží.  Termín  této   inventarizace  si  stanoví  sama  účetní  jednotka.  Každý druh zásob a   uvedeného hmotného majetku musí být takto inventarizován alespoň jednou   za účetní období.

 

   (3)  Účetní  jednotky  jsou  povinny prokázat provedení inventarizace u   veškerého majetku a závazků po dobu 5 let po jejím provedení.

 

   (4) Požadavky na organizační zajištění a způsob provedení inventarizace   u  vybraných  účetních jednotek, včetně bližších podmínek inventarizace   položek jiných aktiv a jiných pasiv stanoví prováděcí právní předpis.

 

§ 30

 

   (1)  Skutečné stavy majetku a závazků účetní jednotky při inventarizaci   zjišťují

 

   a)  fyzickou  inventurou  u  hmotného  majetku,  popřípadě u nehmotného   majetku, nebo

 

   b)  dokladovou inventurou u závazků a pohledávek, popřípadě u ostatních   složek majetku, u nichž nelze provést fyzickou inventuru,   a tyto stavy jsou povinny zaznamenat v inventurních soupisech.

 

   (2)  Inventurní  soupisy  jsou  průkazné  účetní  záznamy,  které  musí   obsahovat

 

   a)  skutečnosti podle odstavce 1 tak, aby bylo možno zjištěný majetek a   závazky jednoznačně určit,

 

   b)  podpisový  záznam  osoby  odpovědné  za  zjištění skutečností podle   písmene   a)   a   podpisový   záznam   osoby  odpovědné  za  provedení   inventarizace,

 

   c) způsob zjišťování skutečných stavů,

 

   d)  ocenění majetku a závazků k okamžiku ukončení inventury i pro účely   podle § 26 odst. 3,

 

   e) okamžik zahájení a okamžik ukončení inventury.

 

   (3)  V  případě  provádění  průběžné inventarizace mohou být inventurní   soupisy  podle  odstavce  2  nahrazeny  průkazným  účetním  záznamem  o   provedení fyzické inventury a o vyúčtování inventarizačních rozdílů.

 

   (4)  Fyzickou inventuru hmotného majetku, kterou nelze provést ke konci   rozvahového  dne, lze provést v průběhu posledních čtyř měsíců účetního   období, popřípadě v prvním měsíci následujícího účetního období. Přitom   se  musí  prokázat stav hmotného majetku ke konci rozvahového dne stavy   fyzické  inventury opravenými o přírůstky a úbytky uvedeného majetku za   dobu  od ukončení fyzické inventury do konce účetního období, popřípadě   za  dobu  od začátku následujícího účetního období do okamžiku ukončení   fyzické inventury v prvním měsíci tohoto účetního období.

 

   (5)  Pro  inventarizaci  kulturních  památek,  sbírek  muzejní povahy a   archeologických  nálezů  se  ustanovení odstavců 1 až 4 použijí pouze v   rozsahu,  v  jakém  je  účetní  jednotka schopna zajistit inventarizaci   tohoto  majetku  společně  s plněním zvláštních povinností o zjišťování   skutečného  stavu  tohoto majetku. Požadavky na organizační zajištění a   způsob  provedení  inventarizace  kulturních  památek,  sbírek  muzejní   povahy a archeologických nálezů stanoví prováděcí právní předpis.

 

   (6)  Inventarizačními rozdíly se rozumí rozdíly mezi skutečným stavem a   stavem  v  účetnictví,  které  nelze prokázat způsobem stanoveným tímto   zákonem, kdy

 

   a)  skutečný  stav  je nižší než stav v účetnictví a rozdíl se označuje   jako manko, popřípadě schodek u peněžních hotovostí a cenin, nebo

 

   b)  skutečný  stav  je vyšší než stav v účetnictví a rozdíl se označuje   jako přebytek.

 

   (7) Inventarizační rozdíly vyúčtují účetní jednotky do účetního období,   za které se inventarizací ověřuje stav majetku a závazků.

 

ČÁST ŠESTÁ

 

Úschova účetních záznamů

 

§ 31

 

   (1)  Účetní  jednotky  jsou povinny uschovávat účetní záznamy pro účely   vedení  účetnictví po dobu stanovenou v odstavci 2 nebo 3. Nestanoví-li   tento   zákon  jinak,  platí  pro  nakládání  s  nimi  zvláštní  právní   předpisy.^28)

 

   (2) Účetní záznamy se uschovávají, pokud v § 32 není stanoveno jinak,

 

   a)  účetní  závěrka a výroční zpráva po dobu 10 let počínajících koncem   účetního období, kterého se týkají,

 

   b)  účetní  doklady,  účetní knihy, odpisové plány, inventurní soupisy,   účtový  rozvrh,  přehledy  po  dobu  5 let počínajících koncem účetního   období, kterého se týkají,

 

   c)  účetní záznamy, kterými účetní jednotky dokládají vedení účetnictví   (§  33  odst.  2),  po  dobu 5 let počínajících koncem účetního období,   kterého se týkají.

 

   (3)   Povinnosti   spojené  s  uschováním  účetních  záznamů,  jakož  i   povinnosti  podle § 33 odst. 3 přecházejí u účetních jednotek uvedených   v

 

   a)  §  1  odst.  2  písm.  a)  až  c)  na právního nástupce této účetní   jednotky,  a  není-li  ho, na likvidátora či insolvenčního správce nebo   jinou osobu podle zvláštních právních předpisů,

 

   b)  §  1  odst. 2 písm. d) až h) v případě úmrtí na dědice, převezme-li   věci,  práva  či  jiné majetkové hodnoty, náležející k účetní jednotce;   připadne-li  dědictví  nebo  jeho  část  zahrnující věci, práva či jiné   majetkové  hodnoty,  které  náleží k účetní jednotce, státu, přecházejí   uvedené  povinnosti  na  příslušnou  organizační  složku  státu,  která

vyrozumí státní archiv.

 

   (4)  V  případech, které nejsou uvedeny v odstavci 3, je povinna účetní   jednotka  podle  §  1  odst. 2 písm. a) a c) před svým zánikem a účetní   jednotka  podle  § 1 odst. 2 písm. b), d) až h) před zánikem povinnosti   vést  účetnictví  zajistit  povinnosti  spojené  s  uschováním účetních   záznamů  a  o  způsobu  tohoto zajištění prokazatelně informovat státní   archiv.

 

§ 32

 

   (1)  Použijí-li  účetní  jednotky  účetní  záznamy  i pro jiný účel než   uvedený  v  §  31  odst.  1,  a  to zejména pro účely trestního řízení,   opatření  proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, správního řízení,   občanského  soudního  řízení,  daňového  řízení,výběru  archiválií ve   skartačním řízení nebo mimo něj, nebo pro účely sociálního zabezpečení,   veřejného  zdravotního  pojištění  anebo  pro  účely ochrany autorských   práv,  postupují  po uplynutí dob úschovy uvedených v § 31 odst. 2 dále   tak,  aby  byly  zajištěny  požadavky  vyplývající z jejich použití pro   uvedené  účely; v případě, kdy účetní jednotky použijí účetní záznamy k   těmto  účelům,  platí  všechna  ustanovení  tohoto  zákona  týkající se   účetních záznamů obdobně.

 

   (2)  Účetní  jednotka  může  jako  účetní záznamy použít zejména mzdové   listy,  daňové doklady nebo jinou dokumentaci vyplývající ze zvláštních   právních  předpisů.  Takto  použitá dokumentace musí splňovat požadavky   kladené  tímto  zákonem na účetní záznamy. Tuto dokumentaci uschovávají   účetní  jednotky  po  dobu  stanovenou v § 31 odst. 2 podle toho, jakou   funkci plní při vedení účetnictví, nejde-li o případ podle odstavce 1.

 

   (3) Pokud záruční lhůta nebo reklamační řízení je delší než lhůta podle   §  31  odst. 2, uschovává účetní jednotka doklady a jiné účetní záznamy   po  dobu,  po  kterou  tato  lhůta běží nebo toto řízení trvá; pokud se   účetní  záznam vztahuje k nezaplacené pohledávce či nesplněnému závazku   ve  lhůtě  podle  §  31 odst. 2, uschovává účetní jednotka tento účetní   záznam  do  konce  prvního  účetního  období  následujícího  po účetním   období, v němž došlo k zaplacení pohledávky nebo ke splnění závazku.

 

   (4)  Knihy  analytické  evidence pohledávek a závazků, účetní doklady a   jiné  účetní  písemnosti,  které  vyplývají z přímého styku s cizinou z   doby  před  1.  lednem  1949,  a účetní závěrku vztahující se k převodu   majetku   na  jiné  právnické  nebo  fyzické  osoby  provedenému  podle   zvláštních  právních  předpisů^29)  uschovávají  účetní jednotky, dokud   ministerstvo  nedá  samo  nebo  na  žádost  účetní  jednotky  souhlas k   vyřazení těchto písemností.

 

ČÁST SEDMÁ

 

Ustanovení společná, přechodná a závěrečná

 

§ 33

 

Účetní záznam

 

   (1)  Účetní  záznam podle § 4 odst. 10 musí umožňovat vedení účetnictví   podle  tohoto  zákona.  Pro účely tohoto zákona se informace obsažená v   účetním  záznamu označuje jako obsah účetního záznamu; konkrétní způsob   zaznamenání této informace se označuje jako forma účetního záznamu.

 

   (2)  Účetní  záznam může mít listinnou, technickou nebo smíšenou formu.  Pro účely tohoto zákona se považuje za

 

   a)   listinnou formu  účetní záznam provedený  na  analogový  nosič rukopisem  psacím strojem, tiskařskými nebo reprografickými technikami  anebo  tiskovým  výstupním zařízením výpočetní techniky, jehož obsah je   pro fyzickou osobu čitelný,

 

   b)  technickou formu účetní záznam provedený elektronickým, optickým  nebo jiným  způsobem  nespadajícím pod písmeno a), který umožňuje jeho   převedení do formy, v níž je jeho obsah pro fyzickou osobu čitelný,

 

   c)  smíšenou  formu  účetní  záznam  v  listinné  formě  obsahující též   informace  v  technické  formě  pro  fyzickou  osobu  nečitelné,  který   umožňuje  jeho  převedení  do  formy,  v níž je jeho obsah pro fyzickou   osobu čitelný.

 

   (3)  Účetní jednotka může provést převod účetního záznamu z jedné formy   do  jiné  nové  formy. Tímto  převodem  vzniká  nový  účetní záznam. V uvedeném případě je účetní jednotka povinna zajistit, že obsah účetního  záznamu  v  nové  formě  je shodný s obsahem účetního záznamu v původní   formě.  Splnění  uvedené povinnosti  se  má za prokázané, pokud účetní   jednotka  předloží  účetní záznam v původní i nové formě a jejich obsah  je shodný. Splnění této povinnosti však účetní jednotka může prokázat i   jiným  způsobem,  který  nezpochybní žádná  z osob, které s převedeným  záznamem  pracují. V případě nezpochybnění průkaznosti převodu účetního  záznamu  žádnou  z  osob, které s  převedeným  záznamem pracují, se u   účetních záznamů, které nejsou  označeny skartačními znaky pro výběr  nebo  archiválii  podle  zvláštního  právního  předpisu,^28) nevyžaduje  předložení  účetního  záznamu v původní formě a pro záznamy v původní  formě neplatí ustanovení § 31.

 

   (4)  Účetní záznam v technické nebo smíšené formě, se skartačními znaky   „A“  nebo  „V“ vzniklý z činnosti účetní jednotky, musí být ve formátu,   který  zaručí  jeho  neměnnost  a  umožní  jeho následnou čitelnost pro   fyzickou  osobu. Pokud tuto podmínku nemůže účetní jednotka zabezpečit,   převede  takové  účetní  záznamy  do  listinné  formy odpovídající době   jejich  vyřízení  a  opatří  je náležitostmi originálu, a to nejpozději   před  jejich  zařazením  do výběru archiválií ve skartačním řízení nebo   mimo  něj; obdobně postupuje při nakládání s účetními záznamy přijatými   účetní  jednotkou  v  technické,  případně  smíšené  formě,  u účetních   záznamů  obsahujících elektronický podpis včetně průkazného potvrzení v   listinné  formě  o  platnosti  elektronického  podpisu  v  době přijetí   účetního  záznamu.  Účetní  jednotka  je  povinna  disponovat  účetními   záznamy, kterými dokládá formu vedení účetnictví.

 

   (5)  Jednotlivý účetní záznam může být tvořen několika dílčími účetními   záznamy. Všechna ustanovení o účetních záznamech podle tohoto zákona se  týkají  každého  jednotlivého  účetního záznamu včetně dílčích účetních  záznamů i účetního záznamu vzniklého jejich seskupením.

 

   (6)  Na  všechny  formy účetního záznamu se, pokud tento zákon výslovně  nestanoví  jinak, pohlíží stejně; obsah všech účetních záznamů a jejich  změny  mají  stejné důsledky, jsou-li provedeny v účetních záznamech ve  formě podle odstavce  2 písm. b) a c), jako ve formě podle odstavce 2 písm. a).

 

   (7)  Účetní  jednotky mohou vést účetní záznamy i ve formě, ve které je   jejich  obsah  bez  dalšího  nečitelný;  v  tomto  případě jsou povinny   disponovat  takovými  prostředky,  nosiči  a  vybavením (§ 4 odst. 10),   které  umožní  provést  převod  účetních  záznamů do formy, ve které je   jejich  obsah  pro fyzickou osobu čitelný. Pro potřeby ověřování účetní   závěrky  auditorem  (§  20),  jejího zveřejňování (§ 21a) a pro potřeby   orgánů  podle  §  37  odst.  3 jsou účetní jednotky povinny na požádání   umožnit  oprávněným osobám seznámit se s obsahem jimi určených účetních   záznamů  v uvedené formě. Tyto povinnosti mají účetní jednotky po dobu,   po  kterou  jsou  povinny  vést nebo uschovávat uvedené účetní záznamy.   Stanovení těchto povinností na smluvním základě^30) není dotčeno.

 

   (8)  V  řízení  ve věcech týkajících se účetnictví nebo vycházejících z   účetnictví  lze  použít k důkazu průkazné účetní záznamy (§ 33a), které   splňují požadavky tohoto zákona.

 

   (9)  Účetní  jednotky  jsou povinny zajistit ochranu účetních záznamů a   jejich  obsahu,  použitých  technických  prostředků, nosičů informací a   programového  vybavení  před  jejich  zneužitím,  poškozením, zničením,   neoprávněnou změnou, ztrátou nebo odcizením.

 

§ 33a

 

Průkaznost účetního záznamu

 

   (1) Podle tohoto zákona se za průkazný účetní záznam považuje pouze

 

   a)   účetní  záznam,  jehož  obsah  je  prokázán  přímo  porovnáním  se   skutečností, kterou tento záznam prokazuje,

 

   b)  účetní  záznam,  jehož  obsah je prokázán obsahem jiných průkazných   účetních záznamů, nebo

 

   c)  účetní  záznam týkající se výhradně skutečností uvnitř jedné účetní   jednotky,  k  němuž  je  připojen  podpisový  záznam  osoby oprávněné a   odpovědné podle odstavce 10.

 

   (2)  Zjistí-li  účetní  jednotka,  že obsah účetního záznamu neodpovídá   skutečnosti,  je  povinna  od  tohoto  okamžiku  považovat tento účetní   záznam za neprůkazný, byť splňuje ustanovení odstavce 1 písm. b) až d).

 

   (3)  Účetní  jednotka  je povinna za účelem průkaznosti přenášet účetní   záznamy  mimo  tuto účetní jednotku jen způsobem podle odstavce 1 písm.   c).  Účetní  záznam  určený  k  přenosu musí být podepsán vlastnoručním   podpisem   nebo   elektronickým   podpisem  podle  zvláštního  právního   předpisu^30a)  anebo  obdobným  průkazným  účetním záznamem v technické   formě.  Pokud účetní záznam není podepsán před předáním k přenosu, musí   být  podepsán  nejpozději  v  okamžiku  jeho  předání k přenosu. Účetní   jednotka  může,  kromě  způsobu  podle  odstavce 1 písm. d), využít při   předávání  účetních  záznamů uvnitř této účetní jednotky i způsob podle   odstavce 1 písm. c).

 

   (4)  Podpisovým  záznamem  se  rozumí  účetní  záznam, jehož obsahem je   vlastnoruční  podpis  nebo  zaručený  elektronický  podpis  založený na   kvalifikovaném  certifikátu  podle  zvláštního  právního předpisu^30a),   anebo  obdobný průkazný účetní záznam v technické formě, který zaručuje   průkaznou a jednoznačnou původnost. Na obě formy podpisového záznamu se   přitom  pohlíží  stejně  a  obě  mohou  být použity v případech, kdy je   vyžadován   vlastnoruční  podpis.  U  případů  týkajících  se  výhradně   skutečností  uvnitř  jedné  účetní  jednotky  lze použít jako podpisový   záznam  vlastnoruční  podpis  nebo  zaručený  elektronický podpis anebo   obdobný průkazný účetní záznam v technické formě.

 

   (5) Připojením podpisového záznamu se rozumí

 

   a)   v  případě  účetního  záznamu  v  listinné  formě  jeho  podepsání   vlastnoručním podpisem,

 

   b)  v  případě  účetního  záznamu  v  technické  formě  jeho  podepsání   elektronickým  podpisem  podle  zvláštního právního předpisu^30a) anebo   obdobným průkazným účetním záznamem v technické formě,

 

   c)   v  případě  účetního  záznamu  ve  smíšené  formě  jeho  podepsání   vlastnoručním  podpisem  na  listinné části a současně u částí účetního   záznamu  v  technické  formě obsahující digitální data jejich podepsání   elektronickým  podpisem  podle  zvláštního právního předpisu^30a) anebo   obdobným průkazným účetním záznamem v technické formě.

 

   (6)   Připojení  podpisového  záznamu  u  technických  forem,  případně   připojení  podpisového záznamu u smíšených forem v částech obsahujících   technické  formy,  musí  splňovat  požadavky  na podpisový záznam podle   odstavce 4.

 

   (7)  Účetní  záznam  v  listinné formě podepsaný vlastnoručním podpisem   výstavce,  který  se  shoduje  s  podpisovým  vzorem vyhotoveným účetní   jednotkou, se považuje za průkazný podle odstavce 1 písm. d) bez ohledu   na to, zda se týká výhradně skutečností uvnitř jedné účetní jednotky.

 

   (8)  Identifikačním  záznamem  se  rozumí  účetní  záznam,  který  není   podpisovým  záznamem  podle  odstavce  4,  připojený  k jinému účetnímu   záznamu

 

   a) automaticky technickým prostředkem (§ 4 odst. 10), nebo

 

   b) fyzickou osobou odpovědnou podle odstavce 10,

 

   který umožňuje jednoznačné určení uvedeného technického prostředku nebo   fyzické osoby.

 

   (9)  K  jednomu  účetnímu  záznamu  může být připojeno více podpisových   záznamů, popřípadě identifikačních záznamů.

 

   (10) Účetní jednotka stanoví vnitřním předpisem oprávnění, povinnosti a   odpovědnost  osob  v  této účetní jednotce, vztahující se k připojování   podpisového   záznamu   nebo  identifikačního  záznamu,  a  to  takovým   způsobem,   aby   bylo   možno  určit  nezávisle  na  sobě  odpovědnost   jednotlivých  osob  za  obsah účetního záznamu, ke kterému byly uvedené   záznamy připojeny.

 

§ 34

 

Přenos průkazného účetního záznamu

 

   (1)  Přenos  průkazného  účetního  záznamu  může  být  uskutečněn pouze   prostřednictvím informačního systému nebo jiným způsobem, který splňuje   požadavky   průkaznosti   a  neměnnosti  a  dále  požadavky  ochrany  a   bezpečnosti   odpovídající   charakteru   přenášených  informací  podle   zvláštních právních předpisů.^31)

 

   (2)  Požadavky  průkaznosti  a jiné požadavky uvedené v odstavci 1 jsou   splněny  i v případě, je-li  přenos průkazného  účetního  záznamu   uskutečněn  prostřednictvím  třetí  osoby odlišné od účetních jednotek,  pokud  tato  osoba  splňuje   požadavky  podle  vláštních  právních   předpisů.^31)

 

§ 35

 

Opravy a ostatní ustanovení o účetních záznamech

 

   (1)   Opravy   nebo  doplnění  v  účetních  záznamech  nesmějí  vést  k   neúplnosti,   neprůkaznosti,   nesprávnosti,   nesrozumitelnosti   nebo   nepřehlednosti účetnictví.

 

   (2)  Zjistí-li  účetní  jednotka,  že  některé  účetní  záznamy  jejího   účetnictví  jsou neúplné, neprůkazné, nesprávné nebo nesrozumitelné, je   povinna  provést  bez  zbytečného  odkladu jejich opravu způsobem podle   odstavce  3.  Účetní  záznam  vzniklý seskupením je též nesrozumitelný,   pokud  kterýkoli z dílčích účetních záznamů v technické formě nesplňuje   podmínky  §  33  odst.  7.  Účetní  záznam  ve  smíšené  formě  je  též   nesrozumitelný, pokud část účetního záznamu v technické formě nesplňuje   podmínky § 33 odst. 7.

 

   (3)  Opravy se musí provádět tak, aby bylo možno určit osobu odpovědnou   za provedení každé opravy, okamžik jejího provedení a zjistit jak obsah   opravovaného účetního záznamu před opravou, tak jeho obsah po opravě.

 

   (4)  Okamžik  se v účetním záznamu zaznamenává s takovou přesností, aby   nejistota  v  určení  času neměla za následek nejistotu v určení obsahu   účetních případů.

 

   (5)  Na účetní záznamy, které jsou ve formě nečitelné, není-li dodrženo   ustanovení § 33 odst. 7, se pohlíží, jakoby je účetní jednotky nevedly.

 

   (6)  V  případě, že účetní záznamy jsou ztracené nebo odcizené, zničené   nebo  poškozené  tak, že tímto poškozením došlo ke změně jejich obsahu,   je  povinna  účetní  jednotka  provést  opatření k obnovení průkaznosti   účetnictví.

 

   (7)  Za  opravu  se  nepovažuje  doplnění  informace v účetním záznamu,   jestliže

 

   a) nedochází k změně původního obsahu účetního záznamu,

 

   b)  doplňovaná  informace  nezpůsobuje  nejednoznačnost obsahu účetního   záznamu a

 

   c)  nejsou  porušeny  požadavky  průkaznosti,  neměnnosti  a  trvalosti   účetního záznamu.

 

§ 36

 

   (1)   Pro  dosažení  souladu  při  používání  účetních  metod  účetními   jednotkami  a  pro zajištění vyšší míry srovnatelnosti účetních závěrek   ministerstvo  vydává  České  účetní  standardy  (dále jen „standardy“).   Standardy  stanoví  zejména  bližší  popis  účetních  metod  a  postupů   účtování.  Vybrané  účetní  jednotky  postupují  podle  standardů vždy.   Ostatní  účetní  jednotky  se  mohou  od  standardů odchýlit, pokud tím   zajistí   věrný  a  poctivý  obraz  předmětu  účetnictví.  Odchylku  od   standardů  a  její  důvody jsou ostatní účetní jednotky povinny uvést v   příloze  účetní  závěrky.  Použití  standardů  účetními  jednotkami  se   považuje  za  naplnění  účetních  metod podle tohoto zákona a věrného a   poctivého  obrazu  předmětu  účetnictví. Pravidla pro tvorbu a vydávání   standardů  může  ministerstvo  stanovit  prováděcím  právním předpisem.   Vydání   standardů   oznamuje  ministerstvo  ve  Finančním  zpravodaji.   Ministerstvo vede registr vydaných standardů.

 

   (2)   Ministerstvo  může  s  právnickou  osobou  vybranou  ve  veřejném   výběrovém řízení uzavřít smlouvu o vytvoření standardu.

 

   (3)  Z důvodu zvláštního charakteru majetku může ministerstvo vydat pro   ozbrojené  síly,  ozbrojené  bezpečnostní  sbory  a zpravodajské služby   zvláštní  standardy  odchylné  od  odstavce  1. Tyto standardy a jejich   vydání se nezveřejňují.

 

§ 37

 

Sankce

 

   (1) Účetní jednotce, která

 

   a)  nevede účetnictví, nebo je nezačne vést ode dne stanoveného podle §   4 odst. 1 až 7,

 

   b)  nesestaví  účetní  závěrku nebo nevyhotoví výroční zprávu, případně   nesestaví   účetní  závěrku  nebo  nevyhotoví  výroční  zprávu  ke  dni   stanovenému podle § 19 odst. 1,

 

   c)  nesestaví  účetní  závěrku  nebo  nevyhotoví  výroční  zprávu podle   Mezinárodních  účetních  standardů,  ač  jí  tento zákon tuto povinnost   stanoví,

 

   d) sestaví neúplnou účetní závěrku,

 

   e)  neověří  účetní  závěrku nebo výroční zprávu auditorem, ač jí tento   zákon tuto povinnost stanoví,

 

   f)  nezveřejní  účetní  závěrku nebo výroční zprávu způsobem stanoveným   tímto zákonem,

 

   g) poruší povinnost uschovávat účetní záznamy,

 

   h) uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslující údaje v účetních záznamech a   způsobí  tím, že účetní závěrka nebo výroční zpráva zkreslí věrný obraz   předmětu účetnictví, nebo

 

   i) vede účetnictví nesprávné,   se  uloží pokuta do výše 6 % hodnoty aktiv celkem, jde-li o protiprávní   jednání  podle  písmen a) až c), nebo se může uložit pokuta do výše 3 %   hodnoty  aktiv  celkem, jde-li o protiprávní jednání podle písmen d) až   i).

 

   (2) Konsolidující účetní jednotce, která

 

   a)    nesestaví   konsolidovanou   účetní   závěrku   nebo   nevyhotoví   konsolidovanou výroční zprávu, případně nesestaví konsolidovanou účetní   závěrku   nebo   nevyhotoví   konsolidovanou   výroční  zprávu  ke  dni   stanovenému podle § 23 odst. 2,

 

   b)    nesestaví   konsolidovanou   účetní   závěrku   nebo   nevyhotoví   konsolidovanou  výroční  zprávu podle Mezinárodních účetních standardů,   ač jí tento zákon tuto povinnost stanoví,

 

   c) sestaví neúplnou konsolidovanou účetní závěrku,

 

   d) neověří konsolidovanou účetní závěrku auditorem, nebo

 

   e) nezveřejní konsolidovanou účetní závěrku nebo konsolidovanou výroční   zprávu,   se uloží pokuta do výše 3 % hodnoty aktiv celkem.

 

   (3)  Nelze-li  hodnotu  aktiv  celkem  pro  účely  vyměření  pokuty  za   protiprávní  jednání  podle  odstavců 1 a 2 zjistit z účetní závěrky za   účetní období, ve kterém k porušení právní povinnosti došlo, použije se   výše   aktiv   celkem   zjištěná  z  účetní  závěrky  za  bezprostředně   předcházející  účetní  období. Nelze-li ani takto zjistit hodnotu aktiv   celkem,  stanoví ji orgán, který porušení právní povinnosti projednává,   kvalifikovaným odhadem.

 

   (4)  Při  určení výměry pokuty účetní jednotce se přihlíží k závažnosti   protiprávního   jednání,  zejména  ke  způsobu  jeho  spáchání  a  jeho   následkům a k okolnostem, za nichž bylo spácháno.

 

   (5) Odpovědnost účetní jednotky za protiprávní jednání zaniká, jestliže   řízení  o něm nebylo zahájeno do 1 roku ode dne, kdy se orgán příslušný   k  uložení pokuty o protiprávním jednání dozvěděl, nejpozději však do 3   let ode dne, kdy bylo spácháno.

 

   (6)  Ke  kontrole  dodržování  povinností stanovených tímto zákonem a k   ukládání  pokut  podle  odstavců  1  a  2  je v prvním stupni příslušný   kontrolní orgán při své činnosti podle zvláštních právních předpisů^32)   a finanční úřad při správě daní.^34)

 

   (7)  Při  vybírání  a  vymáhání  pokut  se  postupuje  podle zvláštního   právního předpisu^34).

 

   (8)  Rozhodnutí o uložení pokuty lze vykonat do 5 let po uplynutí lhůty   určené pro její zaplacení.

 

   (9) Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.

 

§ 37a

 

Pokuty za účelem vymáhání splnění povinnosti

 

   Správní  orgán  uvedený  v  § 37 odst. 6 může rozhodnutím uložit účetní   jednotce  povinnost  odstranit  protiprávní stav způsobený protiprávním   jednáním  podle  §  37  odst.  1 a 2. Úhrn všech pokut uložených účetní   jednotce  za účelem vymožení splnění této povinnosti nesmí převyšovat 6   % hodnoty aktiv celkem.

 

§ 37b

 

Zmocňovací ustanovení

 

   (1)  Ministerstvo vydá vyhlášky k provedení § 4 odst. 8, § 23b odst. 5,   § 24 odst. 5, § 29 odst. 4 a § 30 odst. 5.

 

   (2) Ministerstvo může vydat vyhlášku k provedení § 36 odst. 1.

 

§ 38

 

   (1)  V účetním období roku 1992 účetní jednotky použijí účtové osnovy a   postupy  účtování,  ocení  majetek  a  závazky  v účetnictví i v účetní   závěrce  a  sestaví  účetní závěrku způsoby vyplývajícími z dosavadních   právních předpisů.

 

   (2)  Ode dne účinnosti tohoto zákona nepostupuje federální ministerstvo   financí  podle  ustanovení  §  4 odst. 2, § 14 a § 35 odst. 3 zákona č.   21/1971  Sb.,  o  jednotné soustavě sociálně ekonomických informací, ve   znění zákona č. 128/1989 Sb.

 

§ 38a

 

   Občanská  sdružení,  jejich  organizační jednotky^8), které mají právní   subjektivitu,   církve   a  náboženské  společnosti^8a)  nebo  církevní   instituce,   které   jsou  církevní  právnickou  osobou^9),  a  honební   společenstva^10)  mohou vést účetnictví podle zákona č. 563/1991 Sb., o   účetnictví,  ve  znění  zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 227/1997 Sb.,   zákona  č.  492/2000  Sb.,  zákona č. 353/2001 Sb. a zákona č. 437/2003   Sb.,  pokud  jejich  celkové  příjmy za poslední uzavřené účetní období   nepřesáhnou 3 000 000 Kč; přitom se na ně vztahují ustanovení zákona č.   563/1991 Sb., o účetnictví, a jeho prováděcích právních předpisů, která   upravují  účtování v soustavě jednoduchého účetnictví, ve znění účinném   k 31. prosinci 2003.

 

§ 39

 

   Zrušují se

 

   1.   nařízení  vlády  ČSSR  č.  136/1989  Sb.,  o  informační  soustavě   organizací,

 

   2.  vyhláška  federálního  ministerstva  financí  č.  155/1971  Sb.,  o   inventarizacích hospodářských prostředků,

 

   3.   vyhláška  federálního  ministerstva  financí  č.  21/1990  Sb.,  o   kalkulaci,

 

   4.   vyhláška  federálního  ministerstva  financí  č.  23/1990  Sb.,  o   účetnictví.

 

§ 40

 

   Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1992.

 

Havel v.r.

 

Dubček v.r.

 

Čalfa v.r.

 

   Vybraná ustanovení novel

 

   Čl.II zákona č. 353/2001 Sb.

 

   Přechodná ustanovení

 

   1. Rozsah a způsob vedení účetnictví včetně všech účetních písemností a   záznamů  týkajících  se  daného  účetního  období,  zejména  z hlediska   správnosti, úplnosti a průkaznosti, se posuzuje podle ustanovení zákona   č.  563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění platném na počátku příslušného   účetního období, není-li dále stanoveno jinak.

 

   2.  Tam,  kde právní předpisy používají termínu "roční účetní závěrka",   rozumí  se  tím  řádná  účetní  závěrka podle zákona č. 563/1991 Sb., o   účetnictví, ve znění tohoto zákona.

 

   3.   Tam,  kde  právní  předpisy  používají  jakékoli  označení  účetní   písemnosti, rozumí se tím účetní záznam podle zákona č. 563/1991 Sb., o   účetnictví, ve znění tohoto zákona.

 

   4.  Účetní  jednotky při sestavení účetní závěrky za účetní období roku   2002 a při vedení účetnictví do doby nabytí účinnosti vyhlášek vydaných   ministerstvem  podle  §  37a  zákona  č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve   znění  tohoto  zákona,  použijí opatření vydaná ministerstvem podle § 4   odst.  2  zákona  č.  563/1991  Sb.,  o účetnictví, ve znění platném do   nabytí  účinnosti  tohoto  zákona.  Ode  dne  nabytí účinnosti vyhlášek   vydaných  podle  §  37a  zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění   tohoto  zákona,  se  opatření  vydaná  podle  zákona č. 563/1991 Sb., o   účetnictví, nepoužijí, a to v rozsahu, v jakém je předmět jejich úpravy   obsažen ve vyhlášce.

 

   5.  Účetní písemnosti a záznamy, u nichž ke dni nabytí účinnosti tohoto   zákona   neskončila  nebo  u  nichž  končí  uschovací  lhůta,  se  dále   uschovávají podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění tohoto   zákona,  kromě  případů,  kdy  zákon  č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve   znění  platném na počátku účetního období, jehož se účetní písemnosti a   záznamy týkají, stanovil lhůtu delší.

 

   6.  Pro  záznam  skutečností týkajících se účetního období začínajícího   před  účinností tohoto zákona a zjištěných v účetním období počínajícím   po  účinnosti  tohoto  zákona  může účetní jednotka použít ustanovení o   účetních záznamech podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění   tohoto zákona.

 

   7.  Účetní  jednotky  účtující podle opatření Ministerstva financí č.j.   281/89 759/2001, kterým se stanoví účtová osnova a postupy účtování pro   podnikatele, mohou v účetním období započatém v období od 1. ledna 2002   do  31.  prosince  2002  postupovat  při  účtování  kursových rozdílů k   okamžiku uskutečnění účetního případu a ke konci rozvahového dne nebo k   jinému  okamžiku,  k  němuž  se sestavuje účetní závěrka, u pohledávek,   závazků,  jakož  i  dlužných  cenných papírů se splatností delší než 12   měsíců držených do splatnosti, podle opatření Ministerstva financí č.j. V/20 100/1992, kterým  se  stanoví  účtová  osnova  a  postupy  pro   podnikatele,  jak  vyplývá  ze  změn  a  doplnění  účinných  ke dni 31. prosince  2001;  v  tomto případě je účetní jednotka povinna postupovat   shodně  u  veškerých  pohledávek,  závazků a dlužných cenných papírů se   splatností delší než 12 měsíců držených do splatnosti.

 

   8.  V  prvním  dni následujícího účetního období účetní jednotky, které   uplatnily  postup podle bodu 7, postupují podle odstavce 5 přílohy č. 3   (přechodná   ustanovení)   opatření  Ministerstva  financí  čj.  281/89   759/2001,  kterým  se  stanoví  účtová  osnova  a  postupy účtování pro   podnikatele.

 

   9.  Účetní  jednotky  účtující  podle  opatření  č.j. 282/105 880/2001,   kterým se mění účtová osnova a postupy účtování pro pojišťovny a vydává   jejich  úplné  znění,  mohou  v účetním období započatém v období od 1. ledna 2002 do 31. prosince  2002  postupovat při účtování kursových   rozdílů  na  účtech pohledávek a závazků nebo finančního umístění podle  čl. XI  Kursové rozdíly opatření Federálního ministerstva financí č.j  V/2  25 430/1992, kterým se stanoví účtová osnova a postupy účtování   pro  pojišťovny, jak vyplývá ze změn účinných ke dni 31. prosince 2001;  v  tomto  případě  je  účetní  jednotka  povinna  postupovat  shodně  u   veškerých pohledávek a závazků nebo finančního umístění.

 

   Čl.II zákona č. 437/2003 Sb.

 

   Přechodná ustanovení

 

   1.  Ustanovení  tohoto zákona se použijí poprvé v účetním období, které   započalo v roce 2004, pokud dále není stanoveno jinak.

 

   2. Občanská sdružení, jejich organizační jednotky,^8) které mají právní   subjektivitu,  církve a  náboženské  společnosti^8a)  nebo  církevní   instituce, které  sou církevní právnickou osobou,^9) obecně prospěšné   společnosti, zájmová   sdružení   právnických  osob,  honební   společenstva,^10) nadační fondy a společenství vlastníků jednotek,^10a)  které  ke  dni  31.  prosince  2003  účtovaly  v  soustavě jednoduchého   účetnictví,  mohou  vést  účetnictví  podle  zákona  č. 563/1991 Sb., o   účetnictví,  ve  znění  zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 227/1997 Sb.,   zákona  č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb. a ve znění čl. I tohoto   zákona,  až od 1. ledna 2005. Do této doby se na ně vztahují ustanovení   dosavadních  právních  předpisů,  která  upravují  účtování  v soustavě   jednoduchého účetnictví.

 

   3.  Ustanovení  §  19  odst. 9 a § 23a zákona č. 563/1991 Sb., ve znění   tohoto zákona, se použijí poprvé v účetním období nejblíže následujícím   po  účetním  období,  v  němž  vstoupila  smlouva  o  přistoupení České   republiky  k Evropské unii v platnost; do této doby mohou konsolidující   účetní  jednotky  pro sestavení a úpravu konsolidované účetní závěrky a   konsolidované  výroční  zprávy použít mezinárodní účetní standardy nebo   jiné  mezinárodně  uznávané účetní zásady, a to za podmínek stanovených   zákonem  č.  563/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti   tohoto zákona.

 

   4.  Ustanovení  §  20  odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 563/1991 Sb., ve   znění  tohoto  zákona,  se  poprvé použijí pro zjištění podmínek vzniku   povinnosti  ověření  účetní  závěrky  auditorem za účetní období, které   započalo v roce 2004 a později; do této doby se použije ustanovení § 20   písm.  a)  a  b)  zákona  č.  563/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem   nabytí účinnosti tohoto zákona.

 

   5.  Ustanovení § 22 odst. 3 bodů 2 a 3 zákona č. 563/1991 Sb., ve znění   tohoto   zákona,   se  poprvé  použijí  pro  zjištění  podmínek  vzniku   povinnosti  konsolidovat za účetní období, které započalo v roce 2004 a   později;  do  této  doby  se použije ustanovení § 22 odst. 3 bodů 2 a 3   zákona  č.  563/1991  Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti   tohoto zákona.

 

   6.  V  řízení  o  uložení  pokuty  podle § 37 zákona č. 563/1991 Sb. se   protiprávní  jednání  posuzuje  podle  znění  zákona  účinného  ke  dni   porušení povinnosti. Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto   zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.

 

   7.  Účetní jednotky, které ke dni 31. prosince 2003 účtovaly v soustavě   jednoduchého  účetnictví,  a  to  i v případě, že uplatňují hospodářský   rok,  jsou povinny ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona ukončit účetní   období  a  sestavit přehledy podle § 15 odst. 5 zákona č. 563/1991 Sb.,   ve znění zákona č. 353/2001 Sb., a to podle stavu k 31. prosinci 2003.

 

   8. Účetní jednotky v likvidaci, jejichž likvidace byla zahájena před 1.   lednem  1993,  a státní podniky vzniklé podle zákona č. 111/1990 Sb., o   státním  podniku,  bylo-li  rozhodnuto  podle  zákona č. 77/1997 Sb., o   státním  podniku,  o  jejich  zrušení, postupují do doby jejich zrušení   podle  zákona  č.  563/1991 Sb., a k němu vydaných prováděcích právních   předpisů, ve znění účinném ke dni 31. prosince 2003.

 

   9.  Ustanovení § 20 odst. 2 a 3 zákona č. 563/1991 Sb., ve znění tohoto   zákona,  se  použijí  pro  účetní  závěrky sestavované po 1. lednu 2004   včetně.

 

   8) § 6 odst. 2 písm. e) zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů.

 

   8a)  § 6 odst. 1 zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a   postavení  církví a náboženských společností a o změně některých zákonů   (zákon  o  církvích  a  náboženských společnostech), ve znění zákona č.   4/2003 Sb.

 

   9) § 16 odst. 1 zákona č. 3/2002 Sb., ve znění zákona č. 4/2003 Sb.

 

   10)  §  19  zákona  č.  449/2001  Sb., o myslivosti, ve znění zákona č.   59/2003 Sb.

 

   10a)  Zákon  č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické   vztahy  k  budovám  a  některé  vlastnické  vztahy  k bytům a nebytovým   prostorům  a  doplňují  některé  zákony  (zákon o vlastnictví bytů), ve   znění  pozdějších předpisů, a nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č.   280/1996 Sb.

 

   Čl.XV zákona č. 669/2004 Sb.

 

   Přechodná ustanovení

 

   1.  Fyzické osoby, které se do dne účinnosti tohoto zákona staly účetní   jednotkou podle ustanovení § 1 odst. 2 písm. e) zákona č. 563/1991 Sb.,   o účetnictví, ve znění zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb. a   zákona  č.  437/2003  Sb.,  se  považují  za účetní jednotku až ode dne   účinnosti  tohoto  zákona,  není-li  dále  stanoveno jinak. Pokud obrat   těchto  účetních jednotek podle § 1 odst. 2 písm. e) zákona č. 563/1991   Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, přesáhl 15 000 000 Kč,   mají povinnost vést účetnictví od 1. ledna 2006; uvedené fyzické osoby,   jejichž obrat nepřesáhl 15 000 000 Kč, se nepovažují za účetní jednotku   a   povinnost   vést  účetnictví  jim  nevzniká.  K  dřívějšímu  vzniku   povinnosti  vést účetnictví se nepřihlíží, s výjimkou vzniku povinnosti   na  základě ustanovení § 1 odst. 2 písm. d), f) a h) zákona č. 563/1991   Sb., v účinném znění.

 

   2.  Fyzické osoby, které se do dne účinnosti tohoto zákona staly účetní   jednotkou podle ustanovení § 1 odst. 2 písm. g) zákona č. 563/1991 Sb.,   o účetnictví, ve znění zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb. a   zákona  č. 437/2003 Sb., protože alespoň jeden z účastníků sdružení bez   právní  subjektivity  podle zvláštního právního předpisu se stal účetní   jednotkou podle ustanovení § 1 odst. 2 písm. e) zákona č. 563/1991 Sb.,   o  účetnictví, ve znění zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb.,   zákona  č.  437/2003  Sb.,  se  považují  za účetní jednotku až ode dne   účinnosti tohoto zákona, není-li dále stanoveno jinak. Pokud je důvodem   vzniku  povinnosti vést účetnictví skutečnost, že obrat alespoň jednoho   z  členů  tohoto  sdružení, který je účetní jednotkou podle § 1 odst. 2   písm.  e)  zákona  č.  563/1991  Sb.,  o účetnictví, ve znění zákona č.   492/2000  Sb., zákona č. 353/2001 Sb. a zákona č. 437/2003 Sb., a tento   obrat  přesáhl 15 000 000 Kč, mají uvedené fyzické osoby povinnost vést   účetnictví  od 1. ledna 2006; nepřesáhl-li zmíněný obrat 15 000 000 Kč,   uvedené fyzické osoby se nepovažují za účetní jednotku a povinnost vést   účetnictví jim nevzniká. K dřívějšímu vzniku povinnosti vést účetnictví   se  nepřihlíží,  s výjimkou vzniku povinnosti na základě ustanovení § 1   odst. 2 písm. d), f) a h) zákona č. 563/1991 Sb., v účinném znění.

 

   3.  Pro  účely  stanovení  okamžiku,  od kterého se fyzická osoba stává   účetní  jednotkou podle § 1 odst. 2 písm. e) zákona č. 563/1991 Sb., ve   znění tohoto zákona, se při zjišťování výše obratu použije znění zákona   č.  588/1992  Sb.,  o  dani  z přidané hodnoty, ve znění účinném ke dni   uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni uskutečnění plnění.

 

   Čl.II zákona č. 69/2007 Sb.

 

   Přechodné ustanovení

 

   Ke  vzniku  povinnosti  účetní  jednotky zveřejnit účetní závěrku též v   Obchodním  věstníku  na  základě  ustanovení  §  21a  odst. 4 zákona č.   563/1991  Sb.,  ve  znění  zákona  č.  81/2006 Sb., se do dne účinnosti   tohoto zákona nepřihlíží.

 

   Čl.LXXIX zákona č. 261/2007 Sb.

 

   Přechodná ustanovení

 

   1.  Ustanovení § 1  odst.  2  písm. e) zákona č.  563/1991  Sb., o  účetnictví, ve znění tohoto zákona, se použijí poprvé v účetním období,  které započalo v roce 2008, pokud dále není stanoveno jinak.

 

   2.   Na  fyzické  osoby,  které  se  staly  účetními  jednotkami  podle   ustanovení  §  1 odst. 2 písm. e) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví,   ve  znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a na účetní   jednotky,  které  byly účetními jednotkami podle ustanovení § 1 odst. 2   písm.  e)  zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění účinném přede   dnem  nabytí  účinnosti  tohoto zákona, a které ke dni účinnosti tohoto   zákona nejsou účetní jednotkou podle ustanovení § 1 odst. 2 písm. a) až   d) a f) až h) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších   předpisů,  a jejichž obrat podle ustanovení § 1 odst. 2 písm. e) zákona   č.  563/1991  Sb.,  o  účetnictví,  ve  znění účinném přede dnem nabytí   účinnosti tohoto zákona v kalendářním roce 2006 nepřesáhl částku 25 000   000  Kč  se  nevztahuje povinnost ukončit vedení účetnictví nejdříve po   uplynutí 5 po sobě jdoucích účetních obdobích.

 

   3.   Na  fyzické  osoby,  které  se  staly  účetními  jednotkami  podle   ustanovení  §  1 odst. 2 písm. e) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví,   ve  znění  účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a které ke   dni  účinnosti tohoto zákona nejsou účetní jednotkou podle ustanovení §   1  odst.  2  písm.  a)  až  d)  a  f)  až  h) zákona č. 563/1991 Sb., o   účetnictví,  ve  znění  pozdějších  předpisů,  a  jejichž  obrat  podle   ustanovení  §  1 odst. 2 písm. e) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví,   ve   znění   účinném  přede  dnem  nabytí  účinnosti  tohoto  zákona  v   kalendářním  roce  2006  nepřesáhl  částku  25 000 000 Kč se nevztahuje   povinnost  podle  ustanovení  §  4  odst.  3  zákona č. 563/1991 Sb., o   účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

 

   Čl.XX zákona č. 296/2007 Sb.

 

   Přechodné ustanovení

 

   Na konkursní řízení zahájená podle zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a   vyrovnání,  ve  znění pozdějších předpisů, se použijí ustanovení zákona   č.  563/1991  Sb.,  o  účetnictví,  ve  znění účinném přede dnem nabytí

   účinnosti tohoto zákona.

 

   Čl.V zákona č. 126/2008 Sb.

 

   Přechodné ustanovení

 

   V  případech,  kdy  zákon  č.  125/2008  Sb.,  o  přeměnách  obchodních   společností   a  družstev,  ukládá  povinnost  dokončit  přeměnu  podle   dosavadních  právních  předpisů,  použije  se  ustanovení  § 27 odst. 3   zákona  č.  563/1991  Sb.,  o  účetnictví,  ve znění účinném přede dnem   nabytí účinnosti tohoto zákona.

 

   Čl. II zákona č. 303/2008 Sb.

 

   Přechodné ustanovení

 

   V  případě kulturních památek, sbírek muzejní povahy, předmětů kulturní   hodnoty  a  církevních  staveb  jsou  účetní  jednotky  povinny provést   ocenění  podle  §  25  odst.  1  písm.  k)  zákona  č.  563/1991 Sb., o   účetnictví,  ve  znění  účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,   nejpozději do 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

 

   Čl. XVI zákona č. 230/2009 Sb.

 

   Přechodné ustanovení

 

   Ustanovení  § 27 odst. 1 písm. c) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví,   ve znění účinném ode dne účinnosti tohoto zákona, se použije pro účetní   období započatá 1. ledna 2009 a později.

 

   1)  Čtvrtá  směrnice  Rady ze dne 25. července 1978, založená na čl. 54   odst.  3  písm. g) Smlouvy, o ročních účetních závěrkách určitých forem   společností (78/660/EHS), ve znění směrnic Rady 83/349/EHS, 84/569/EHS,   89/666/EHS,  90/604/EHS,  90/605/EHS,  94/8/ES,  1999/60/ES  a směrnice   Evropského parlamentu a Rady 2001/65/ES.

 

   Sedmá  směrnice Rady ze dne 13. června 1983, založená na čl. 54 odst. 3   písm.  g) Smlouvy o konsolidovaných účetních závěrkách (83/349/EHS), ve   znění  směrnic  Rady  89/666/EHS,  90/604/EHS,  90/605/EHS  a  směrnice   Evropského parlamentu a Rady 2001/65/ES.

 

   Nařízení  (ES)  č.  1606/2002  Evropského  parlamentu a Rady ze dne 19.  července 2002, o používání mezinárodních účetních standardů.

 

   1a) § 6 odst. 2 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty.

 

   1b) § 829 a následující občanského zákoníku.

 

   1c)  Například  zákon  č.  111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a   doplnění  dalších  zákonů,  ve znění zákona č. 210/2000 Sb. a zákona č.   147/2001 Sb.

 

   1d)  Zákon  č.  586/1992  Sb.,  o  daních z příjmů, ve znění pozdějších   předpisů.

 

   2) § 61 obchodního zákoníku.

 

   3)  Zákon  č.  591/1992  Sb.,  o  cenných papírech, ve znění pozdějších   předpisů.

 

   4)  § 8a zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění zákona č.   15/1998  Sb.,  zákona č. 70/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č.   501/2001  Sb.,  zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 476/2002 Sb. a zákona   č. 88/2003 Sb.

 

   6)  Zákon  č.  363/1999  Sb.,  o  pojišťovnictví  a  o  změně některých   souvisejících  zákonů  (zákon  o  pojišťovnictví),  ve znění pozdějších   předpisů.

 

   7)  Například zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně   některých  zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 148/1998 Sb.,   o  ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění   pozdějších předpisů.

 

   8)  § 6 odst. 2 písm. e) zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve   znění zákona č. 342/2006 Sb.

 

   8a)  § 6 odst. 1 zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a   postavení  církví a náboženských společností a o změně některých zákonů   (zákon o církvích a náboženských společnostech).

 

   9)  Zákon  č.  3/2002  Sb.,  o svobodě náboženského vyznání a postavení   církví  a  náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o   církvích a náboženských společnostech), ve znění nálezu Ústavního soudu   vyhlášeného  pod  č.  4/2003  Sb.,  zákona  č. 562/2004 Sb. a zákona č.   495/2005 Sb.

 

   10)  §  19  zákona  č.  449/2001  Sb., o myslivosti, ve znění zákona č.   59/2003 Sb.

 

   10a)  Zákon  č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické   vztahy  k  budovám  a  některé  vlastnické  vztahy  k bytům a nebytovým   prostorům  a  doplňují  některé  zákony  (zákon o vlastnictví bytů), ve   znění  pozdějších předpisů, a nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č.   280/1996 Sb.

 

   10b) § 221 odst. 1 obchodního zákoníku.

 

   11a) Například § 45 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a   o  změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění   zákona č. 141/2001 Sb. a zákona č. 187/2001 Sb.

 

   11b)  Například zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu   daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

 

   11c)  Zákon  č.  125/2008  Sb.,  o  přeměnách  obchodních společností a   družstev.

 

   11d)  Zákon  č.  218/2000  Sb.,  o  rozpočtových  pravidlech  a o změně   některých   souvisejících   zákonů   (rozpočtová  pravidla),  ve  znění   pozdějších předpisů.

 

   Zákon  č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve   znění pozdějších předpisů.

 

   11e) Nařízení (ES) č. 1606/2002 Evropského parlamentu a Rady ze dne 19.   července 2002, o používání Mezinárodních účetních standardů.

 

   12)  Zákon  č.  89/1995  Sb.,  o  státní  statistické  službě, ve znění   pozdějších předpisů.

 

   13a) Například § 161d odst. 5 obchodního zákoníku.

 

   13b) Obchodní zákoník.

 

   14)  Například  § 18 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických   stranách a politických hnutích, ve znění zákona č. 117/1994 Sb., zákona   č. 296/1995 Sb., zákona č. 322/1996 Sb. a zákona č. 340/2000 Sb.

 

   15)  Například  §  80a  zákona  č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve   znění pozdějších předpisů.

 

   16) Například § 125 obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.

 

   17)  §  27a  odst.  2 písm. c) obchodního zákoníku, ve znění pozdějších   předpisů.

 

   18)  Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností, ve znění   pozdějších předpisů.

 

   19) § 66a odst. 7 obchodního zákoníku.

 

   20) § 66a odst. 2 obchodního zákoníku.

 

   20a) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách.

 

   Zákon  č.  58/1995  Sb.,  o  pojišťování a financování vývozu se státní   podporou  a  o  doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním   úřadu.

 

   20b) Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech.

 

   20c) Zákon č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních   fondech, ve znění pozdějších předpisů.

 

   20d)  Zákon  č.  42/1994  Sb.,  o  penzijním  připojištění  se  státním   příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením,   ve znění pozdějších předpisů.

 

   20e)  Zákon  č.  87/1995  Sb.,  o  spořitelních a úvěrních družstvech a   některých  opatřeních  s  tím  souvisejících  a o doplnění zákona České   národní  rady  č.  586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších   předpisů.

 

   20f)  Zákon  č.  363/1999  Sb.,  o  pojišťovnictví  a o změně některých   souvisejících  zákonů  (zákon  o  pojišťovnictví),  ve znění pozdějších   předpisů.

 

   Zákon  č.  58/1995  Sb.,  o  pojišťování a financování vývozu se státní   podporou  a  o  doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním   úřadu, ve znění pozdějších předpisů.

 

   20g)  Zákon  č.  280/1992  Sb.,  o resortních, oborových, podnikových a   dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů.

 

   20h)  Zákon  č.  6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších   předpisů.

 

   20i)  Zákon  č.  239/2001  Sb., o České konsolidační agentuře a o změně   některých  zákonů  (zákon  o  České  konsolidační  agentuře),  ve znění   pozdějších předpisů.

 

   20j)   Zákon  č.  168/1999  Sb.,  o  pojištění  odpovědnosti  za  škodu   způsobenou  provozem  vozidla  a o změně některých souvisejících zákonů   (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších   předpisů.

 

   20k)  Zákon  č.  551/1991  Sb.,  o Všeobecné zdravotní pojišťovně České   republiky, ve znění pozdějších předpisů.

 

   21) § 59 obchodního zákoníku.

 

   22a)  Zákon  č.  48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění   pozdějších předpisů.

 

   Zákon  č.  280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších   zdravotních pojišťovnách.

 

   Zákon   č.   551/1991  Sb.,  o  Všeobecné  zdravotní  pojišťovně  České   republiky.

 

   23)  Například  zákon  č.  248/1992 Sb., o investičních společnostech a   investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů.

 

   24) § 659 občanského zákoníku.

 

   25) § 553 občanského zákoníku.

 

   26) Například § 133 odst. 1 občanského zákoníku, § 443 odst. 2, § 444 a 445 obchodního zákoníku.

 

   27)  Například  §  31 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce, ve znění nařízení vlády č. 461/2000 Sb.

 

   28)  Zákon  č.  499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změn  některých zákonů.

 

   29)  Například zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů.

 

   30)  Například zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů.

 

   30a) Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých   dalších  zákonů  (zákon  o  elektronickém podpisu), ve znění pozdějších   předpisů.

 

   31)  Například  §  17  až  20  obchodního zákoníku, § 38 a 39 zákona č.   21/1992  Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 29/2000   Sb.,  o  poštovních  službách  a  o  změně  některých  zákonů  (zákon o   poštovních  službách),  zákon  č.  151/2000 Sb., o telekomunikacích a o   změně  dalších  zákonů,  zákon  č.  101/2000  Sb.,  ve znění pozdějších   předpisů, zákon č. 148/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyhláška   č.   56/1999   Sb., o zajištění  bezpečnosti  informačních  systémů   nakládajících  s utajovanými skutečnostmi, provádění jejich certifikace  a náležitostech certifikátu.

 

   32)  Zákon  č.  552/1991  Sb.,  o  státní kontrole, ve znění pozdějších   předpisů.

 

   34)  Zákon  č.  337/1992  Sb.,  o  správě  daní  a  poplatků,  ve znění  pozdějších předpisů.