2011/877/EU: Prováděcí rozhodnutí Komise

2011/877/EU: Prováděcí rozhodnutí Komise

ze dne 19. prosince 2011, kterým se stanoví harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny a tepla za použití směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/8/ES a kterým se zrušuje rozhodnutí Komise 2007/74/ES (oznámeno pod číslem K(2011) 9523)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/8/ES ze dne 11. února 2004 o podpoře kombinované výroby tepla a elektřiny založené na poptávce po užitečném teple na vnitřním trhu s energií a o změně směrnice 92/42/EHS [1], a zejména na čl. 4 odst. 2 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Komise na základě směrnice 2004/8/ES rozhodnutím 2007/74/ES [2] stanovila harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělené výroby elektřiny a tepla skládající se z matricových hodnot odlišených podle zohledňovaných faktorů, včetně roku výstavby a druhů paliva.

(2) Komise má přezkoumat harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny a tepla poprvé 21. února 2011 a následně každé čtyři roky, aby byl zohledněn technologický vývoj a změny distribuce zdrojů energie.

(3) Komise přezkoumala harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny a tepla, přičemž vzala v úvahu údaje z provozního použití za reálných podmínek, které poskytly členské státy. Vývoj nejlepší dostupné a ekonomicky odůvodněné technologie, k němuž došlo během období 2006–2011, jež bylo zahrnuto v přezkumu, ukazuje, že pro harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny by rozlišení podle roku výstavby kogenerační jednotky zavedené rozhodnutím 2007/74/ES u elektráren vybudovaných počínaje 1. lednem 2006 nemělo být zachováno. U kogeneračních jednotek vybudovaných v roce 2005 nebo dříve by se však měly i nadále uplatňovat referenční hodnoty odrážející rok výstavby, aby se zohlednil vývoj zaznamenaný u nejlepší dostupné a ekonomicky odůvodněné technologie. Na základě nedávných zkušeností a rozborů dále přezkum potvrdil, že by se nadále měly uplatňovat korekční faktory spojené s klimatickými podmínkami. Mimoto by se i nadále měly uplatňovat korekční faktory pro vyhnutelné síťové ztráty, jelikož síťové ztráty se v posledních letech nezměnily. Dále by se korekční faktory pro vyhnutelné síťové ztráty měly rovněž uplatňovat na elektrárny využívající dřevěná paliva a bioplyn.

(4) Z přezkumu nevzešly důkazy o tom, že by se energetická účinnost kotlů ve zkoumaném období změnila, a harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu tepla by proto neměly souviset s rokem výstavby. Nebyly potřebné žádné korekční faktory spojené s klimatickými podmínkami, jelikož termodynamika při výrobě elektřiny z paliv není významně závislá na teplotě okolního prostředí. Navíc nebyly zapotřebí žádné korekční faktory pro tepelné síťové ztráty, protože teplo se vždy využívá v blízkosti místa produkce.

(5) Je zapotřebí stabilních podmínek pro investice do kombinované výroby tepla a elektřiny a trvalá důvěra investorů. Z této perspektivy je rovněž vhodné prodloužit současné harmonizované referenční hodnoty pro elektřinu a teplo na období 2012–2015.

(6) Údaje z provozního využití za reálných podmínek nevykazují statisticky významné zlepšení skutečného výkonu nejmodernějších elektráren během zkoumaného období. Referenční hodnoty stanovené rozhodnutím 2007/74/ES na období 2006–2011 by proto měly být zachovány i v období 2012–2015.

(7) Přezkum potvrdil platnost stávajících korekčních faktorů spojených s klimatickými podmínkami a s vyhnutelnými síťovými ztrátami.

(8) Použití jediného souboru referenčních hodnot pro celé období a opuštění korekčních faktorů pro klimatické podmínky a síťové ztráty bylo rovněž potvrzeno pro výrobu tepla.

(9) S ohledem na hlavní cíl směrnice 2004/8/ES, kterým je podpora kombinované výroby tepla a elektřiny za účelem úspory energie, by se mělo stimulovat zdokonalování starších kogeneračních jednotek, aby se zlepšila jejich energetická účinnost. Z těchto důvodů by se referenční hodnoty účinnosti pro elektřinu použitelné na kogenerační jednotku měly od jedenáctého roku od její výstavby zpřísnit.

(10) Tento přístup je v souladu s požadavkem, aby byly harmonizované referenční hodnoty účinnosti založeny na zásadách uvedených v příloze III písm. f) směrnice 2004/8/ES.

(11) Je třeba stanovit revidované harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny a tepla. Rozhodnutí 2007/74/ES by proto mělo být zrušeno.

(12) Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Stanovení harmonizovaných referenčních hodnot účinnosti

Harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělené výroby elektřiny a tepla se stanoví v příloze I a v příloze II.

Článek 2

Použití harmonizovaných referenčních hodnot účinnosti

1. Členské státy použijí harmonizované referenční hodnoty účinnosti uvedené v příloze I v souvislosti s rokem výstavby kogenerační jednotky. Tyto harmonizované referenční hodnoty účinnosti se budou používat v období deseti let od roku výstavby kogenerační jednotky.

2. Od jedenáctého roku od výstavby kogenerační jednotky použijí členské státy harmonizované referenční hodnoty účinnosti, které se podle odstavce 1 použijí na kogenerační jednotku, která je stará deset let. Tyto harmonizované referenční hodnoty účinnosti se budou používat po dobu jednoho roku.

3. Pro účely tohoto článku se rokem výstavby kogenerační jednotky rozumí kalendářní rok první výroby elektřiny.

Článek 3

Korekční faktory pro harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny

1. Členské státy použijí korekční faktory uvedené v příloze III písm. a) s cílem upravit harmonizované referenční hodnoty účinnosti stanovené v příloze I na průměrnou klimatickou situaci v každém členském státě.

Jestliže na území členského státu ukazují oficiální meteorologické údaje rozdíly mezi ročními teplotami prostředí 5 °C a více, může tento členský stát poté, co tuto skutečnost oznámí Komisi, pro účely prvního pododstavce za použití způsobu stanoveného v příloze III písm. b) použít několik klimatických pásem.

2. Členské státy použijí korekční faktory uvedené v příloze IV s cílem upravit harmonizované referenční hodnoty účinnosti stanovené v příloze I pro vyhnutelné síťové ztráty.

3. V případě, že členské státy použijí korekční faktory stanovené v příloze III písm. a) i korekční faktory stanovené v příloze IV, musí přílohu III písm. a) použít přednostně před přílohou IV.

Článek 4

Zdokonalování kogenerační jednotky

Pokud je stávající kogenerační jednotka zdokonalena a investiční náklady na zdokonalení přesáhnou 50 % investičních nákladů na novou srovnatelnou kogenerační jednotku, považuje se pro účely článku 2 kalendářní rok první výroby elektřiny ve zdokonalené kogenerační jednotce za rok její výstavby.

Článek 5

Palivová směs

Pokud je kogenerační jednotka provozována s více než jedním palivem, použijí se harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu úměrně k váženému průměru energetického vstupu různých paliv.

Článek 6

Zrušení

Rozhodnutí 2007/74/ES se zrušuje.

Článek 7

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 19. prosince 2011.

Za Komisi

Günther Oettinger

člen Komise

[1] Úř. věst. L 52, 21.2.2004, s. 50.

[2] Úř. věst. L 32, 6.2.2007, s. 183.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA I

Harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny (odkaz v článku 1)

V níže uvedené tabulce se harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny zakládají na čisté výhřevnosti a standardních podmínkách ISO (teplota prostředí 15 °C, 1,013 barů, relativní vlhkost 60 %).

| Rok výstavby: Druh paliva: | 2001 a dříve | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006–2011 | 2012–2015 |

Pevné | Černé uhlí/koks | 42,7 | 43,1 | 43,5 | 43,8 | 44,0 | 44,2 | 44,2 |

Lignit/lignitové brikety | 40,3 | 40,7 | 41,1 | 41,4 | 41,6 | 41,8 | 41,8 |

Rašelina/rašelinové brikety | 38,1 | 38,4 | 38,6 | 38,8 | 38,9 | 39,0 | 39,0 |

Dřevěná paliva | 30,4 | 31,1 | 31,7 | 32,2 | 32,6 | 33,0 | 33,0 |

Zemědělská biomasa | 23,1 | 23,5 | 24,0 | 24,4 | 24,7 | 25,0 | 25,0 |

Biologicky rozložitelný (komunální) odpad | 23,1 | 23,5 | 24,0 | 24,4 | 24,7 | 25,0 | 25,0 |

Neobnovitelný (komunální a průmyslový) odpad | 23,1 | 23,5 | 24,0 | 24,4 | 24,7 | 25,0 | 25,0 |

Ropná břidlice | 38,9 | 38,9 | 38,9 | 38,9 | 38,9 | 39,0 | 39,0 |

Kapalné | Olej (plynový olej + zbytkový topný olej), LPG | 42,7 | 43,1 | 43,5 | 43,8 | 44,0 | 44,2 | 44,2 |

Biopaliva | 42,7 | 43,1 | 43,5 | 43,8 | 44,0 | 44,2 | 44,2 |

Biologicky rozložitelný odpad | 23,1 | 23,5 | 24,0 | 24,4 | 24,7 | 25,0 | 25,0 |

Neobnovitelný odpad | 23,1 | 23,5 | 24,0 | 24,4 | 24,7 | 25,0 | 25,0 |

Plynné | Zemní plyn | 51,7 | 51,9 | 52,1 | 52,3 | 52,4 | 52,5 | 52,5 |

Plyn z rafinace/vodík | 42,7 | 43,1 | 43,5 | 43,8 | 44,0 | 44,2 | 44,2 |

Bioplyn | 40,1 | 40,6 | 41,0 | 41,4 | 41,7 | 42,0 | 42,0 |

Koksárenský plyn, vysokopecní plyn, jiné odpadní plyny, teplo z využitého odpadu | 35 | 35 | 35 | 35 | 35 | 35 | 35 |

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA II

Harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu tepla (odkaz v článku 1)

V níže uvedené tabulce se harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu tepla zakládají na čisté výhřevnosti a standardních podmínkách ISO (teplota prostředí 15 °C, 1,013 barů, relativní vlhkost 60 %).

| Druh paliva | Pára/horká voda | Přímé využití výfukových plynů [1] |

Pevné | Černé uhlí/koks | 88 | 80 |

Lignit/lignitové brikety | 86 | 78 |

Rašelina/rašelinové brikety | 86 | 78 |

Dřevěná paliva | 86 | 78 |

Zemědělská biomasa | 80 | 72 |

Biologicky rozložitelný (komunální) odpad | 80 | 72 |

Neobnovitelný (komunální a průmyslový) odpad | 80 | 72 |

Ropná břidlice | 86 | 78 |

Kapalné | Olej (plynový olej + zbytkový topný olej), LPG | 89 | 81 |

Biopaliva | 89 | 81 |

Biologicky rozložitelný odpad | 80 | 72 |

Neobnovitelný odpad | 80 | 72 |

Plynné | Zemní plyn | 90 | 82 |

Plyn z rafinace/vodík | 89 | 81 |

Bioplyn | 70 | 62 |

Koksárenský plyn, vysokopecní plyn, jiné odpadní plyny, teplo z využitého odpadu | 80 | 72 |

[*] Hodnoty pro přímé teplo se použijí při teplotě 250 °C a vyšší.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA III

Korekční faktory týkající se průměrných klimatických podmínek a metody pro určení klimatických pásem pro použití harmonizovaných referenčních hodnot účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny (podle čl. 3 odst. 1)

a) Korekční faktory spojené s průměrnými klimatickými podmínkami

Korekce teploty prostředí je založena na rozdílu mezi průměrnou roční teplotou v členském státě a standardními podmínkami ISO (15 °C).

Korekce je následující:

i) 0,1 %-bodu ztráty účinnosti na každý stupeň nad 15 °C;

ii) 0,1 %-bodu nárůstu účinnosti na každý stupeň pod 15 °C.

Příklad:

Pokud je průměrná roční teplota v členském státě 10 °C, referenční hodnota kogenerační jednotky v tomto členském státě musí vzrůst o 0,5 %-bodu.

b) Metoda pro určení klimatických pásem

Hranici každého klimatického pásma budou tvořit izotermy (v celých stupních Celsia) průměrné roční teploty prostředí s minimálním rozdílem alespoň 4 °C. Teplotní rozdíl mezi průměrnými ročními teplotami prostředí použitými v přilehlých klimatických pásmech bude alespoň 4 °C.

Příklad:

V členském státě je průměrná roční teplota prostředí v místě A 12 °C a v místě B 6 °C. Rozdíl je více než 5 °C. Členský stát má nyní možnost zavést dvě klimatická pásma oddělená izotermou 9 °C, a tak stanovit jedno klimatické pásmo mezi izotermami 9 °C a 13 °C s průměrnou roční teplotou prostředí 11 °C a druhé klimatické pásmo mezi izotermami 5 °C a 9 °C s průměrnou roční teplotou prostředí 7 °C.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA IV

Korekční faktory pro vyhnutelné síťové ztráty pro použití harmonizovaných referenčních hodnot účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny (podle čl. 3 odst. 2)

Napětí | Pro elektřinu exportovanou do sítě | Pro elektřinu spotřebovanou na místě |

> 200 kV | 1 | 0,985 |

100–200 kV | 0,985 | 0,965 |

50–100 kV | 0,965 | 0,945 |

0,4–50 kV | 0,945 | 0,925 |

< 0,4 kV | 0,925 | 0,860 |

Příklad:

100 kWel kogenerační jednotka s vratným motorem poháněným zemním plynem vyrábí elektřinu 380 V. Z této elektřiny se 85 % využívá na vlastní spotřebu a 15 % se dodává do sítě. Elektrárna byla postavena v roce 1999. Roční teplota prostředí je 15 °C (takže není potřeba korekce na základě klimatických podmínek).

V souladu s článkem 2 tohoto rozhodnutí se na kogenerační jednotky starší deseti let použijí referenční hodnoty jednotek starých deset let. Podle přílohy I tohoto rozhodnutí je pro kogenerační jednotku na zemní plyn, která byla vybudována v roce 1999 a nebyla zdokonalena, v roce 2011 harmonizovanou referenční hodnotou účinnosti referenční hodnota na rok 2001, tj. 51,7 %. Po korekci za ztrátu v síti by výsledná referenční hodnota účinnosti pro samostatnou výrobu elektřiny v této kogenerační jednotce byla (na základě váženého průměru faktorů v této příloze):

Ref Εη = 51,7 % * (0,860 * 85 % + 0,925 * 15 %) = 45,0 %

--------------------------------------------------