Nařízení Rady (EU, Euratom) č. 617/2010

Nařízení Rady (EU, Euratom) č. 617/2010

ze dne 24. června 2010 o povinnosti informovat Komisi o investičních projektech do energetické infrastruktury v rámci Evropské unie a o zrušení nařízení (ES) č. 736/96

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 337 této smlouvy,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména na článek 187 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Aby mohla Komise plnit své úkoly v oblasti energetiky, je pro ni mimořádně důležité získat celkový obraz vývoje investic do energetické infrastruktury v Unii. Dostupnost pravidelných a aktuálních údajů a informací by měla Komisi umožnit provádět nezbytná srovnání, hodnocení nebo navrhovat vhodná opatření na základě správných údajů a analýz, zejména pokud se týká budoucí rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou v odvětví energetiky.

(2) Energetické prostředí v Unii i mimo ni se v posledních letech výrazně změnilo a investice do energetické infrastruktury se staly zásadní otázkou pro zabezpečení dodávek energie pro Unii, pro fungování vnitřního trhu a pro přechod na systém nízkouhlíkové energetiky, jehož cestou se Unie vydala.

(3) Nová energetická situace vyžaduje významné investice do veškerých druhů infrastruktury ve všech odvětvích energetiky, vývoj nových druhů infrastruktury a rozšíření nových technologií na trhu. Liberalizace energetiky a další integrace vnitřního trhu poskytují větší prostor pro investice ze strany hospodářských subjektů. Nové politické požadavky, jako například cíle s dopadem na palivovou skladbu, současně mění politiky členských států směrem k nové nebo modernizované energetické infrastruktuře.

(4) V této souvislosti by se měla věnovat větší pozornost investicím do energetické infrastruktury v Unii, zejména s cílem předvídat problémy, podporovat osvědčené postupy a zavést do budoucího vývoje energetického systému Unie větší transparentnost.

(5) Komise, a zejména její středisko pro sledování trhu s energií by proto měly mít k dispozici přesné údaje o investičních projektech týkajících se nejdůležitějších součástí energetického systému Unie, včetně projektů vyřazování z provozu.

(6) Údaje a informace o předvídatelném vývoji výrobní, přenosové a skladovací kapacity a projektů v různých odvětvích energetiky jsou v zájmu Unie a jsou důležité pro budoucí investice. Je proto třeba zajistit, aby byly Komisi oznamovány investiční projekty, v jejichž rámci byly zahájeny stavební práce nebo činnosti vedoucí k vyřazení z provozu a o nichž bylo přijato konečné rozhodnutí o investici.

(7) Na základě článků 41 a 42 Smlouvy o Euratomu mají podniky povinnost oznamovat své investiční projekty. Tyto informace je třeba doplnit, a to především o pravidelné podávání zpráv o provádění investičních projektů. Tímto dalším podáváním zpráv nejsou dotčeny články 41 až 44 Smlouvy o Euratomu.

(8) Aby mohla Komise získat soudržný obraz budoucího vývoje energetického systému Unie jako celku, je nezbytné vytvořit harmonizovaný rámec pro podávání zpráv o investičních projektech založený na aktualizovaných kategoriích úředních údajů a informací, jež mají být členskými státy poskytovány.

(9) Členské státy by za tímto účelem měly oznamovat Komisi údaje a informace o investičních projektech do energetické infrastruktury týkajících se výroby, skladování a přepravy ropy, zemního plynu, elektřiny, včetně elektřiny z obnovitelných zdrojů, a biopaliv, jakož i zachycování a ukládání oxidu uhličitého, jež jsou plánovány nebo uskutečňovány na jejich území, včetně jejich propojení se třetími zeměmi. Dotčené podniky by měly mít povinnost oznamovat příslušné údaje a informace členskému státu.

(10) Vzhledem k časovému horizontu investičních projektů v energetice by mělo být dostačující podávání zpráv jednou za dva roky.

(11) Aby nedocházelo k nepřiměřené administrativní zátěži a minimalizovaly se náklady pro členské státy a podniky, zejména pro malé a střední podniky, mělo by toto nařízení umožňovat osvobození členských států a podniků od povinnosti podávat zprávy, jsou-li rovnocenné informace Komisi poskytovány na základě právních předpisů Unie pro odvětví energetiky přijatých orgány Unie, jejichž cílem je dosažení cílů konkurenčních trhů s energií v Unii, udržitelnosti energetického systému Unie a zabezpečení dodávek energií do Unie. Je třeba se vyhnout tomu, aby požadavky na podávání zpráv uvedené ve třetím balíčku opatření pro vnitřní trh s elektřinou a zemním plynem byly zdvojovány.

(12) Komise a zejména její středisko pro sledování trhu s energií by měly být schopny přijmout veškerá vhodná opatření, zejména provozovat integrované nástroje a postupy informačních technologií, za účelem zpracování údajů a pro zjednodušení a zabezpečení oznamování údajů.

(13) Ochranu fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů členskými státy upravuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES [1] a ochranu fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů Komisí upravuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 [2]. Jejich ustanovení nejsou tímto nařízením nijak dotčena.

(14) Členské státy nebo jimi pověřené subjekty a Komise by měly zachovávat důvěrnost obchodně citlivých údajů nebo informací. Před jejich předáním Komisi by proto členské státy nebo jimi pověřené subjekty měly tyto údaje a informace, s výjimkou těch, které se týkají přeshraničních přenosových projektů, shrnout na úrovni členského státu. Komise by v případě potřeby měla tyto údaje dále shrnout tak, aby nebyly zveřejněny podrobné informace o jednotlivých podnicích a zařízeních a aby takové informace nemohly být odvozeny.

(15) Komise a zejména její středisko pro sledování trhu s energií by měly vypracovávat pravidelnou meziodvětvovou analýzu týkající se strukturálního vývoje a perspektiv energetického systému Unie a tam, kde je to vhodné, soustředěněji analyzovat některé aspekty tohoto energetického systému. Tato analýza by měla přispět zejména ke zjištění možných mezer v infrastruktuře a investicích s cílem dosáhnout v energetice rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou. Analýza by měla být také příspěvkem k diskusi na úrovni Unie o energetických infrastrukturách, a proto by měla být předkládána Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a měla by být zpřístupněna zúčastněným stranám.

(16) Komisi mohou být nápomocni odborníci z členských států nebo jiní kvalifikovaní odborníci s cílem dospět ke společnému chápání možných mezer v infrastruktuře a souvisejících rizik a podporovat transparentnost ohledně budoucího vývoje.

(17) Komise by měla po konzultaci s odborníky členských států přijmout technická opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení; přitom by měla co nejvíce vycházet z úpravy oznamovací povinnosti uskutečněné nařízením Komise (ES) č. 2386/96 [3], kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 736/96 ze dne 22. dubna 1996 o povinnosti informovat Komisi o investičních projektech v odvětvích ropy, zemního plynu a elektřiny, které jsou předmětem zájmu Společenství [4].

(18) Vzhledem k rozsahu změn, jež by byly nutné pro přizpůsobení nařízení (ES) č. 736/96 aktuálním energetickým problémům, a v zájmu jasnosti je třeba uvedené nařízení zrušit a nahradit je novým nařízením,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1. Toto nařízení zřizuje společný rámec, podle něhož jsou Komisi oznamovány údaje a informace o investičních projektech do energetické infrastruktury v odvětví ropy, zemního plynu, elektřiny, včetně elektřiny z obnovitelných zdrojů, biopaliv a o investičních projektech souvisejících se zachycováním a ukládáním oxidu uhličitého, který tato odvětví vytvářejí.

2. Toto nařízení se vztahuje na investiční projekty typů uvedených v příloze, u nichž byly zahájeny stavební práce nebo činnosti vedoucí k vyřazení z provozu a o nichž bylo přijato konečné rozhodnutí o investici.

Členské státy mohou dále předkládat jakékoli odhady údajů nebo předběžné informace o investičních projektech typů uvedených v příloze, v jejichž rámci je začátek stavebních prací plánován do pěti let, a o infrastrukturách, jejichž vyřazení z provozu je plánováno do tří let, avšak konečné rozhodnutí o investici ještě nebylo přijato.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1) "infrastrukturou" jakýkoli typ zařízení nebo část zařízení související s výrobou, přenosem a skladováním;

2) "investičními projekty" projekty, jejichž cílem je

i) výstavba nové infrastruktury,

ii) přeměna, modernizace, zvýšení nebo snížení kapacity stávající infrastruktury,

iii) částečné nebo úplné vyřazení stávající infrastruktury z provozu;

3) "konečným rozhodnutím o investici" rozhodnutí přijaté na úrovni podniku definitivně vyčlenit finanční zdroje na investiční fázi projektu, přičemž investiční fází se rozumí fáze, během níž probíhá výstavba nebo vyřazení z provozu a vznikají kapitálové náklady. Investiční fáze nezahrnuje plánovací fázi, během níž se připravuje uskutečnění projektu, jež v případě potřeby zahrnuje posouzení proveditelnosti, přípravných a technických studií a získání licencí a povolení, a během níž vznikají kapitálové náklady;

4) "investičními projekty ve výstavbě" investiční projekty, u nichž byla zahájena výstavba a vznikly kapitálové náklady;

5) "vyřazením z provozu" fáze, kdy je infrastruktura trvale vyřazena z provozu;

6) "výrobou" výroba elektřiny a zpracování paliv, včetně biopaliv;

7) "přenosem" přeprava zdrojů energie, produktů nebo oxidu uhličitého prostřednictvím sítě, zejména

i) prostřednictvím plynovodů, kromě těžební plynovodní sítě a kromě části plynovodů využívané primárně v souvislosti s místní distribucí,

ii) prostřednictvím propojených systémů velmi vysokého a vysokého napětí nevyužívaných primárně v souvislosti s místní distribucí;

8) "skladováním" trvalé nebo dočasné skladování energie nebo zdrojů energie v nadzemní a podzemní infrastruktuře nebo geologických úložištích nebo zadržení oxidu uhličitého v podzemních geologických formacích;

9) "podnikem" fyzická nebo právnická osoba, soukromá nebo veřejná, rozhodující o investičních projektech nebo provádějící investiční projekty;

10) "zdroji energie"

i) primární zdroje energie, jako je ropa, zemní plyn nebo uhlí,

ii) přeměněné zdroje energie, jako je elektřina,

iii) energie z obnovitelných zdrojů, včetně elektřiny z vodních zdrojů, biomasy, bioplynu, větrné, sluneční, přílivové energie, energie z vln a geotermální energie, a

iv) energetické produkty, jako jsou produkty z rafinované ropy a biopaliva;

11) "zvláštním subjektem" subjekt pověřený odvětvovými právními předpisy Unie v odvětví energetiky přípravou a schvalováním víceletého plánu rozvoje sítě a investic do energetické infrastruktury na úrovni Unie, jakým je Evropská síť provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav (ENTSO-E) uvedená v článku 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 714/2009 ze dne 13. července 2009 o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou [5] a Evropská síť provozovatelů plynárenských přepravních soustav (ENTSO-G) uvedená v článku 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2009 ze dne 13. července 2009 o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám [6].

Článek 3

Oznamování údajů

1. Členské státy nebo subjekty, jež tímto úkolem pověří, shromažďují veškeré údaje a informace uvedené v tomto nařízení od 1. ledna 2011 a následně každé dva roky, při dodržení přiměřenosti zátěže vyplývající ze shromažďování informací a podávání zpráv.

Údaje a příslušné informace o projektech uvedené v tomto nařízení oznámí Komisi poprvé v roce 2011 a následně každé dva roky. Toto oznámení má souhrnnou podobu, s výjimkou údajů a důležitých informací týkajících se přeshraničních přenosových projektů.

Členské státy nebo jimi pověřené subjekty oznamují souhrnné údaje a příslušné informace o projektech do 31. července příslušného roku, kdy má být podána zpráva.

2. Členské státy nebo jimi pověřené subjekty jsou osvobozeny od povinností stanovených v odstavci 1 v rozsahu, ve kterém podle právních předpisů Unie pro odvětví energetiky nebo na základě Smlouvy o Euratomu:

a) dotyčný členský stát nebo jím pověřený subjekt údaje nebo informace rovnocenné s požadavky tohoto nařízení Komisi již oznámil a uvedl datum oznámení a dotčený zvláštní právní předpis;

b) je zvláštní subjekt pověřen vypracováním víceletého investičního plánu pro energetickou infrastrukturu na úrovni Unie a shromažďuje za tímto účelem údaje a informace rovnocenné s požadavky tohoto nařízení. V tomto případě a pro účely tohoto nařízení oznámí tento zvláštní subjekt veškeré příslušné údaje a informace Komisi.

Článek 4

Zdroje údajů

Dotčené podniky oznámí údaje a informace uvedené v článku 3 členským státům, na jejichž území mají v plánu provést investiční projekt, nebo jimi pověřeným subjektům do 1. června každého roku, kdy má být podána zpráva. Oznamované údaje nebo informace odrážejí situaci investičních projektů k 31. březnu příslušného roku.

První poddstavec se však nepoužije na podniky, v jejichž případě se dotčený členský stát rozhodne předat Komisi údaje nebo informace uvedené v článku 3 jinými prostředky.

Článek 5

Obsah oznámení

1. U investičních projektů typů uvedených v příloze musí oznámení podle článku 3 obsahovat podle potřeby:

a) objem kapacit plánovaných nebo ve výstavbě;

b) v případě potřeby druh a hlavní charakteristiky infrastruktury nebo kapacit plánovaných nebo ve výstavbě, včetně umístění přeshraničních přenosových projektů;

c) pravděpodobný rok uvedení do provozu;

d) druh použitých zdrojů energie;

e) zařízení schopná reagovat na krize bezpečnosti dodávek, například zařízení umožňující zpětný tok nebo změnu paliva, a

f) vybavenost systémy zachycování uhlíku nebo mechanismy pro dodatečné vybavení systémy zachycování a ukládání uhlíku.

2. U navrhovaného vyřazení kapacity z provozu musí oznámení podle článku 3 obsahovat:

a) povahu a kapacitu dotčené infrastruktury a

b) pravděpodobný rok vyřazení z provozu.

3. V každém oznámení podle článku 3 se v případě potřeby uvede celkový objem instalovaných výrobních, přenosových a skladovacích kapacit, které jsou k dispozici na začátku příslušného roku, kdy má být podána zpráva, nebo jejichž provoz je přerušen na dobu delší než tři roky.

Členské státy, jimi pověřené subjekty nebo zvláštní subjekt uvedený v čl. 3 odst. 2 písm. b) mohou ke svým oznámením připojit důležité připomínky, například připomínky týkající se zpoždění nebo překážek v provádění investičních projektů.

Článek 6

Kvalita a zveřejnění údajů

1. Členské státy, jimi pověřené subjekty nebo případně zvláštní subjekty usilují o zajištění kvality, relevance, přesnosti, jasnosti, včasnosti a soudržnosti údajů a informací, které oznamují Komisi.

V případě zvláštních subjektů je možné k oznamovaným údajům a informacím připojit vhodné připomínky členských států.

2. Komise může údaje a informace poskytnuté na základě tohoto nařízení zveřejnit, zejména v analýzách uvedených v čl. 10 odst. 3, pod podmínkou, že budou zveřejněny v souhrnné podobě a nebudou uvedeny podrobné informace o jednotlivých podnicích a zařízeních ani je nebude možné odvodit.

3. Členské státy, Komise a jimi pověřené subjekty zachovávají důvěrnost jimi držených obchodně citlivých údajů nebo informací.

Článek 7

Prováděcí předpisy

Do 31. října 2010 a v mezích stanovených tímto nařízením přijme Komise předpisy nezbytné k provedení tohoto nařízení týkající se zejména formy a dalších podrobných technických informací ohledně oznamování údajů a informací podle článků 3 a 5.

Článek 8

Zpracování údajů

Komise odpovídá za rozvoj, provoz, řízení a udržování zdrojů informačních technologií nezbytných pro příjímání, uchovávání a jakékoli zpracovává údajů nebo informací o energetické infrastruktuře oznámených Komisi na základě tohoto nařízení.

Článek 9

Ochrana fyzických osob v souvislosti se zpracováním údajů

Tímto nařízením není dotčeno právo Unie a především se nemění povinnosti členských států, pokud jde o zpracování osobních údajů, jak jsou stanoveny ve směrnici 95/46/ES, ani povinnosti, které pro orgány a instituce Unie vyplývají z nařízení (ES) č. 45/2001, pokud jde o zpracovávání osobních údajů při výkonu jejich úkolů.

Článek 10

Sledování a podávání zpráv

1. Komise na základě poskytnutých údajů a informací a v případě potřeby jakýchkoli jiných zdrojů údajů včetně údajů, která sama pořídí, jakož i s přihlédnutím k relevantním analýzám, například k víceletým plánům rozvoje plynové a elektroenergetické sítě, nejméně jednou za dva roky zveřejní a předloží Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru meziodvětvovou analýzu strukturálního vývoje a perspektiv energetického systému Unie. Cílem této analýzy je zejména:

a) zjistit případné budoucí rozdíly mezi energetickou poptávkou a nabídkou, které jsou důležité z hlediska energetické politiky Unie;

b) zjistit překážky pro investice a podpořit osvědčené postupy pro jejich překonání a

c) zvýšit transparentnost pro stávající a možné nové účastníky trhu.

Komise může na základě uvedených údajů a informací rovněž vypracovat jakoukoli specifickou analýzu, která bude považována za nezbytnou nebo vhodnou.

2. Při vypracování analýz uvedených v odstavci 1 mohou být Komisi nápomocni odborníci z členských států nebo jiní odborníci a profesní sdružení s odbornou kvalifikací v dané oblasti.

Komise dá všem členským státům možnost vyjádřit se k návrhům těchto analýz.

3. Komise projedná analýzy se zúčastněnými stranami, jakými jsou ENTSO-E, ENTSO-G, koordinační skupina pro otázky plynu a skupina pro zásobování ropou.

Článek 11

Přezkum

Do 23. července 2015 přezkoumá Komise provádění tohoto nařízení a předloží zprávu o výsledcích tohoto přezkumu Evropskému parlamentu a Radě. V přezkumu Komise mimo jiné posoudí možnost rozšíření působnosti tohoto nařízení i na těžbu plynu, ropy a uhlí.

Článek 12

Zrušení

Nařízení (ES) č. 736/96 se zrušuje.

Článek 13

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

 

V Lucemburku dne 24. června 2010.

Za Radu

předseda

J. Blanco López

[1] Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31.

[2] Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.

[3] Úř. věst. L 326, 17.12.1996, s. 13.

[4] Úř. věst. L 102, 25.4.1996, s. 1.

[5] Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 15.

[6] Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 36.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA

INVESTIČNÍ PROJEKTY

1. ROPA

1.1 Rafinace

- Destilační závody s kapacitou nejméně 1 milion tun ročně,

- rozšíření destilační kapacity nad 1 milion tun ročně,

- reformovací/krakovací závody s minimální kapacitou 500 tun denně,

- odsiřovací závody pro zbytkový topný olej / zemní plyn, ropu / poloprodukt / jiné ropné produkty.

Chemické závody, které nevyrábějí topný olej nebo motorová paliva, nebo je vyrábějí pouze jako vedlejší produkty, jsou vyloučeny.

1.2 Přeprava

- Ropovody s kapacitou nejméně 3 miliony metrických tun ročně a rozšíření nebo prodloužení těchto ropovodů, dlouhých nejméně 30 kilometrů,

- produktovody pro ropné produkty s kapacitou nejméně 1,5 milionu tun ročně a rozšíření nebo prodloužení těchto produktovodů, dlouhých nejméně 30 kilometrů,

- produktovody představující zásadní články ve vnitrostátních nebo mezinárodních propojených sítích a ropovody a projekty společného zájmu uvedené v hlavních směrech vymezených na základě článku 171 Smlouvy o fungování Evropské unie [1].

Produktovody pro vojenské účely a produktovody zásobující závody mimo působnost bodu 1.1 jsou vyloučeny.

1.3 Skladování

- Zařízení pro skladování ropy a ropných produktů (zařízení s kapacitou 150000 m3 nebo vyšší, nebo v případě nádrží s kapacitou nejméně 100000 m3).

Nádrže pro vojenské účely a nádrže zásobující závody mimo působnost bodu 1.1 jsou vyloučeny.

2. ZEMNÍ PLYN

2.1 Přeprava

- Přepravní plynovody včetně plynovodů na zemní plyn a bioplyn, které jsou součástí sítě tvořené zejména vysokotlakými plynovody, kromě plynovodů, které jsou součástí těžební plynovodní sítě, a kromě části vysokotlakých plynovodů používaných především v rámci místní distribuce zemního plynu,

- plynovody a projekty společného zájmu uvedené v hlavních směrech vymezených na základě článku 171 Smlouvy o fungování Evropské unie [2].

2.2 Terminály LNG

- Terminály pro dovoz zkapalněného zemního plynu s kapacitou znovuzplynování 1 miliardy m3 ročně nebo vyšší.

2.3 Skladování

- Skladovací zařízení spojená s přepravními plynovody uvedenými v bodě 2.1.

Plynovody, terminály a zařízení pro vojenské účely a plynovody, terminály a zařízení zásobující chemické závody, které nevyrábějí energetické produkty nebo je vyrábějí pouze jako vedlejší produkty, jsou vyloučeny.

3. ELEKTŘINA

3.1 Výroba

- Tepelné a jaderné elektrárny (generátory s kapacitou 100 MWe nebo vyšší),

- zařízení vyrábějící elektřinu z biomasy/biokapalin/odpadu (s kapacitou 20 MW nebo vyšší),

- elektrárny s kombinovanou výrobou elektřiny a užitečného tepla (zařízení s elektrickým výkonem 20 MW nebo vyšší),

- vodní elektrárny (zařízení s kapacitou 30 MW nebo vyšší),

- větrné elektrárny s kapacitou 20 MW nebo vyšší,

- koncentrovaná sluneční, tepelná a geotermální zařízení (s kapacitou 20 MW nebo vyšší),

- fotovoltaická zařízení (s kapacitou 10 MW nebo vyšší).

3.2 Přenos

- Nadzemní přenosové vedení, pokud je zkonstruováno pro napětí běžně používané na vnitrostátní úrovni u propojovacích vedení a pokud je zkonstruováno pro napětí 220 kV nebo vyšší,

- podzemní a podmořské přenosové kabely, pokud byly zkonstruovány pro napětí 150 kV nebo vyšší,

- projekty společného zájmu uvedené v hlavních směrech vymezených na základě článku 171 Smlouvy o fungování Evropské unie [3].

4. BIOPALIVA

4.1 Výroba

- Zařízení umožňující výrobu nebo rafinaci biopaliv (zařízení s kapacitou 50000 tun ročně nebo vyšší).

5. OXID UHLIČITÝ

5.1 Přeprava

- Produktovody CO2 související s výrobními zařízeními uvedenými v bodech 1.1 a 3.1.

5.2 Skladování

- Skladovací zařízení (úložiště nebo komplex s kapacitou 100 kt nebo vyšší).

Skladovací zařízení pro účely výzkumu a technologického rozvoje jsou vyloučena.

[1] Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1364/2006/ES ze dne 6. září 2006, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě (Úř. věst. L 262, 22.9.2006, s. 1) bylo přijato na základě článku 155 Smlouvy o založení Evropského společenství.

[2] Rozhodnutí č. 1364/2006/ES bylo přijato na základě článku 155 Smlouvy o založení Evropského společenství.

[3] Rozhodnutí č. 1364/2006/ES bylo přijato na základě článku 155 Smlouvy o založení Evropského společenství.

--------------------------------------------------