Nařízení Rady (ES) č. 1407/2002

Nařízení Rady (ES) č. 1407/2002 ze dne 23. července 2002

o státní podpoře uhelnému průmyslu

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 87 odst. 3 písm. e) a článek 89 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise [1],

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu [2],

s ohledem na stanovisko Poradního výboru zřízeného na základě Smlouvy o založení Evropského společenství uhlí a oceli [3],

s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru [4],

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Dnem 23. července 2002 končí platnost Smlouvy o ESUO a pravidel přijatých pro její provádění, zejména rozhodnutí Komise č. 3632/93/ESUO ze dne 28. prosince 1993, kterým se stanoví pravidla Společenství týkající se státní podpory uhelnému průmyslu [5].

(2) Konkurenční nerovnováha mezi uhlím Společenství a uhlím dováženým donutila uhelný průmysl Společenství k provedení podstatných restrukturalizačních opatření a k velkému snížení činnosti během několika posledních desetiletí.

(3) Společenství se stává stále více závislým na vnějších dodávkách zdrojů primární energie. Jak je uvedeno v Zelené knize o evropské strategii pro zabezpečení zásobování energií, přijaté Komisí dne 29. listopadu 2000, diverzifikace zdrojů energie podle zeměpisných oblastí a podle výrobků umožní vytvořit podmínky pro lépe zabezpečené zásobování. Tato strategie zahrnuje rozvoj domácích zdrojů primární energie, zvláště zdrojů energie využívaných k výrobě elektřiny.

(4) Kromě toho světová politická situace přináší zcela nový rozměr pro hodnocení geopolitických rizik a rizik zabezpečování v oblasti energie a dává širší význam koncepci zabezpečení zásobování. V této souvislosti je nezbytné provést řádné zhodnocení rizik spojených se strukturou zásobování Unie energií.

(5) Jak je uvedeno v Zelené knize Směrem k evropské strategii pro zabezpečení zásobování energií, je proto nezbytné přijmout na základě současné energetické situace opatření, která umožní zaručit přístup k uhelným rezervám a tím i potenciální dostupnost uhlí Společenství.

(6) V této souvislosti přijal Evropský parlament dne 16. října 2001 usnesení o Zelené knize o evropské strategii pro zabezpečení zásobování energií, vydané Komisí, které potvrzuje význam uhlí jako domácího zdroje energie. Evropský parlament prohlásil, že je třeba přijmout ustanovení o finanční podpoře těžby uhlí, přitom si však uvědomit nezbytnost zvyšování efektivnosti tohoto odvětví a snižování subvencí.

(7) Posílení zabezpečení Unie energií, které se opírá o obecnou zásadu obezřetnosti, proto opravňuje udržování schopnosti těžit uhlí za pomoci státní podpory. Uskutečňování tohoto cíle však nezpochybňuje potřebu pokračovat v procesu restrukturalizace uhelného průmyslu vzhledem k tomu, že v budoucnosti převážná část těžby uhlí ve Společenství pravděpodobně nebude schopna konkurovat dováženému uhlí.

(8) Minimální úroveň těžby uhlí spolu s jinými opatřeními, zejména k prosazování obnovitelných zdrojů energie, pomůže udržovat určitou část domácích zdrojů primární energie, což významně zvýší zabezpečení energie pro Společenství. Kromě toho bude určitý podíl domácích zdrojů primární energie podporovat také dosahování environmentálních cílů v rámci udržitelného rozvoje.

(9) Strategický rámec zabezpečení energie má vývojovou povahu, která opravňuje střednědobé hodnocení tohoto nařízení s přihlédnutím k příspěvkům všech primárních zdrojů primární energie.

(10) Tímto nařízením není dotčena svoboda členských států zvolit si zdroje, ze kterých budou zásobovány energií. Poskytování podpory a určování její výše se bude řídit pravidly vztahujícími se na každou kategorii zdrojů energie a vlastnostmi každého ze zdrojů.

(11) Podle zásady proporcionality se těžba subvencovaného uhlí musí omezit na míru nezbytně nutnou k efektivnímu přispívání k cíli zabezpečení energie. Je-li podnik zahrnut do plánu na získání přístupu k uhelným rezervám, musí se podpora poskytovaná členskými státy omezit na uhrazení investičních nákladů nebo běžných výrobních ztrát.

(12) Státní podpora na pomoc udržování přístupu k uhelným rezervám za účelem zabezpečení energie by měla být vyhrazena pro výrobní jednotky, které mohou přispět k dosažení tohoto cíle za uspokojivých hospodářských podmínek. Uplatňování těchto zásad přispěje ke snižování podpory uhelnému průmyslu.

(13) Vzhledem k rizikům spojeným s geologickými nejistotami umožňuje podpora určená k pokrytí počátečních investičních nákladů výrobním jednotkám, které jsou životaschopné nebo mají blízko k hospodářské životaschopnosti, uskutečnit technické investice, které jsou nezbytné k udržování jejich konkurenceschopnosti.

(14) Restrukturalizace uhelného průmyslu má významné sociální a regionální dopady v důsledku poklesu činnosti. Proto musí mít výrobní jednotky, které nejsou způsobilé k podpoře za účelem udržování přístupu k uhelným rezervám, možnost požívat dočasně podpory ke zmírnění sociálních a hospodářských důsledků svého zrušení. Tato podpora umožní členským státům zejména provádět příslušná opatření k sociálnímu a hospodářskému rozvoji regionů postižených restrukturalizací.

(15) Podniky budou mít také nárok na podporu určenou k pokrytí nákladů, které podle běžné účetní praxe neovlivňují výrobní náklady. Tato podpora je určena k pokrytí výjimečných nákladů, zejména závazků vzniklých v minulosti.

(16) Snižování podpory uhelnému průmyslu umožňuje členským státům v souladu s jejich rozpočtovými omezeními přerozdělit podpory poskytnuté odvětví energetiky podle zásady postupného převádění podpor běžně poskytovaných na konvenční formy energie, zejména uhelnému průmyslu, na obnovitelné zdroje energie. Podpory na obnovitelné zdroje energie se budou poskytovat v souladu s pravidly a kritérii stanovenými v Obecných pokynech Společenství ke státní podpoře na ochranu životního prostředí [6].

(17) Při plnění tohoto úkolu musí Společenství zajistit stanovení, udržování a dodržování běžných podmínek hospodářské soutěže. Pokud jde jmenovitě o trh s elektřinou, povaha podpory uhelnému průmyslu nesmí ovlivňovat výrobce elektřiny při volbě zdrojů zásobování primární energií. Proto musí být ceny a množství uhlí určovány svobodnou dohodou smluvních stran s ohledem na podmínky převládající na světovém trhu.

(18) Minimální výše těžby subvencovaného uhlí bude také napomáhat udržování předního postavení evropské technologie těžby a čistého spalování uhlí a umožňovat tak zejména přenášení této technologie do velkých uhelných oblastí mimo Unii. Tato politika bude přispívat k významnému celosvětovému snižování emisí znečišťujících látek a plynů způsobujících skleníkový efekt.

(19) Schvalovací pravomoc Společenství musí být vykonávána na základě přesné a úplné znalosti opatření, která vlády hodlají přijmout. Členské státy by proto měly podat Komisi souhrnnou zprávu se všemi podrobnými údaji o přímé a nepřímé podpoře, jejíž poskytnutí uhelnému průmyslu plánují, s uvedením důvodů a rozsahu navrhované podpory a jejího vztahu k plánu na přístup k uhelným rezervám a případně k navrhovanému plánu na uzavření podniku.

(20) Vzhledem k termínu stanovenému ve směrnici 2001/80/ES [7] pro velká spalovací zařízení by členské státy měly mít možnost oznámit Komisi totožnost jednotlivých výrobních jednotek, které tvoří součást plánů na uzavření podniku nebo plánů na přístup k uhelným rezervám, a to nejpozději do června 2004.

(21) Členské státy mohou poskytovat uhelnému průmyslu také podporu na výzkum a rozvoj, podporu na ochranu životního prostředí a na odbornou přípravu, pokud jsou tyto podpory slučitelné se stávajícím režimem. Tato podpora musí být poskytnuta v souladu s požadavky a kritérii stanovenými Komisí pro tyto kategorie podpory.

(22) Po uplynutí platnosti Smlouvy o ESUO a rozhodnutí 3632/93/ESUO může provádění ustanovení tohoto nařízení působit podnikům potíže v důsledku skutečnosti, že během téhož roku budou použitelné dva režimy podpory. Proto je nezbytné stanovit přechodné období do 31. prosince 2002.

(23) Navržený režim státní podpory bere v úvahu velmi odlišné faktory, které charakterizují současný uhelný průmysl a energetický trh Společenství jako celek. Je nezbytné, aby tyto faktory, které se mohou v menší nebo větší míře měnit, některé z nich neočekávaně, zejména schopnost uhlí ze Společenství napomáhat posilování zabezpečení energie pro Unii v souvislosti s udržitelným rozvojem, byly během trvání uvedeného režimu přehodnoceny v souvislosti s udržitelným rozvojem a aby o tomto přehodnocení byla vydána zpráva. Komise na základě této zprávy, s přihlédnutím k jednotlivým kategoriím fosilních paliv dostupných na území Společenství, předloží Radě své návrhy, které vezmou v úvahu vývoj a dlouhodobé výhledy tohoto režimu, zejména sociální a regionální hlediska restrukturalizace uhelného průmyslu.

(24) Toto nařízení by mělo vstoupit v platnost co nejdříve po uplynutí platnosti Smlouvy o ESUO a mělo by se uplatňovat se zpětnou působností, aby jeho ustanovení plně splnila svůj cíl,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA 1

OBECNÁ USTANOVENÍ A DEFINICE

Článek 1

Předmět

Tímto nařízením se stanoví pravidla pro poskytování státní podpory s cílem přispět k restrukturalizaci uhelného průmyslu. Pravidla stanovená tímto nařízením berou v úvahu:

- sociální a regionální hlediska restrukturalizace tohoto odvětví,

- potřebu udržování minimálního množství domácí těžby uhlí – jako preventivního opatření – k zaručení přístupu k uhelným rezervám.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se:

a) "uhlím" rozumí uhlí vysoké, střední a nízké kvality, kategorie A a B, ve smyslu mezinárodního systému kodifikace uhlí stanoveného Evropskou hospodářskou komisí Spojených národů [8];

b) "plánem přístupu k uhelným rezervám" rozumí plán vypracovaný členským státem, který stanoví těžbu minimálního množství domácího uhlí nezbytnou pro zaručení přístupu k uhelným rezervám;

c) "plánem na uzavření" rozumí plán vypracovaný členským státem, který stanoví opatření vedoucí ke konečnému uzavření uhelných výrobních jednotek;

d) "počátečními investičními náklady" rozumějí náklady na fixní kapitál přímo související s infrastrukturní činností nebo se zařízením potřebným k těžbě uhelných zásob ve stávajících dolech;

e) "výrobními náklady" rozumějí náklady týkající se běžné těžby, vypočtené podle čl. 9 odst. 3. Kromě nákladů na těžební činnosti zahrnují náklady na úpravu uhlí, zejména praní a třídění, a také náklady na přepravu uhlí do místa dodání;

f) "běžnými výrobními ztrátami" rozumí pozitivní rozdíl mezi náklady na těžbu uhlí a prodejní cenou svobodně dohodnutou mezi smluvními stranami s ohledem na podmínky na světovém trhu.

Článek 3

Podpora

1. Podpora pro uhelný průmysl může být považována za slučitelnou s řádným fungováním společného trhu, jen pokud odpovídá podmínkám stanoveným v kapitole 2, aniž jsou dotčeny režimy státní podpory na výzkum a technologický rozvoj, životní prostředí a odborné vzdělávání.

2. Podpora se vztahuje pouze na náklady týkající se uhlí určeného na výrobu elektřiny, na kombinovanou výrobu tepla a elektřiny, na výrobu koksu a paliva pro vysoké pece v ocelářském průmyslu, pokud k jeho využití dochází ve Společenství.

KAPITOLA 2

KATEGORIE PODPORY

Článek 4

Podpora na omezení činnosti

Podporu podniku určenou výslovně k pokrytí běžných výrobních ztrát výrobních jednotek lze považovat za slučitelnou se společným trhem, jen pokud splňuje tyto podmínky:

a) provoz dotyčných výrobních jednotek je zahrnut do plánu na uzavření podniku, jehož konečný termín je stanoven nejpozději na den 31. prosince 2007;

b) oznámená podpora na tunu měrného paliva nepřesahuje rozdíl mezi předvídatelnými výrobními náklady a předvídatelným příjmem za těžební rok. Podpora skutečně vyplacená podléhá ročnímu upřesnění podle skutečných nákladů a příjmů, které se provede nejpozději do konce těžebního roku, jenž následuje po roce, na který byla podpora poskytnuta;

c) výše podpory na tunu měrného paliva nesmí způsobit snížení cen uhlí ze Společenství pod úroveň cen uhlí podobné kvality ze třetích zemí;

d) podpora nesmí vést k žádnému narušení hospodářské soutěže mezi kupujícími a spotřebiteli uhlí ve Společenství;

e) podpora nesmí vést k žádnému narušení hospodářské soutěže na trhu s elektřinou, trhu s kombinovanou výrobou tepla a elektřiny, trhu s produkcí koksu a trhu s ocelí.

Článek 5

Podpora na přístup k uhelným rezervám

1. Členské státy mohou podle odstavců 2 a 3 poskytovat podniku podporu určenou výslovně výrobním jednotkám nebo skupině výrobních jednotek pouze v případě, že tato podpora přispívá k udržování přístupu k uhelným rezervám. Výrobní jednotka může obdržet pouze podporu spadající do některé z kategorií uvedených v odstavcích 2 nebo 3. Souběh podpor poskytnutých podle odstavce 2 a podle odstavce 3 je nepřípustný.

Podpora na počáteční investice

2. Podporu určenou na pokrytí počátečních investičních nákladů lze prohlásit za slučitelnou se společným trhem jen v případě, že splňuje podmínky stanovené v čl. 4 písm. c), d) a e) a tyto podmínky:

a) podpora je vyhrazena stávajícím výrobním jednotkám, které neobdržely žádnou podporu podle článku 3 rozhodnutí č. 3632/93/ESUO nebo které obdržely podporu schválenou Komisí podle zmíněného článku 3, jestliže prokázaly, že jsou schopny dosáhnout konkurenčního postavení ve vztahu k cenám uhlí podobné kvality ze třetích zemí;

b) výrobní jednotky musí vypracovat provozní plán a finanční plán, který prokáže, že podpora poskytnutá na dotyčný investiční projekt zajistí hospodářskou životaschopnost dotyčných výrobních jednotek;

c) oznámená a skutečně vyplacená podpora nesmí překročit 30 % celkových nákladů na příslušný investiční projekt, což umožní dotyčné výrobní jednotce, aby se stala schopnou konkurovat cenám uhlí podobné kvality ze třetích zemí.

Podporu poskytnutou v souladu s tímto odstavcem, ať je vyplacena najednou nebo po částkách během několika let, lze vyplácet nejdéle do 31. prosince 2010.

Podpora na běžnou výrobu

3. Podporu určenou na úhradu běžných výrobních ztrát lze prohlásit za slučitelnou se společným trhem jen tehdy, pokud splňuje podmínky stanovené v čl. 4 písm. b) až e) a tyto podmínky:

a) provoz dotyčných výrobních jednotek nebo skupiny výrobních jednotek téhož podniku je součástí plánu přístupu k uhelným rezervám;

b) podpory se poskytují výrobním jednotkám, které mají nejlepší hospodářské vyhlídky s přihlédnutím zejména k úrovni a struktuře výrobních nákladů a k limitům množství domácího uhlí, které má být vytěženo podle plánu uvedeného pod písmenem a).

Článek 6

Snižování podpory

1. Celková výše podpory uhelnému průmyslu, která je poskytnuta podle článku 4 a čl. 5 odst. 3, musí mít klesající tendenci, aby tak došlo k jejímu významnému snížení. Podporu na omezení činnosti lze poskytovat podle článku 4 pouze do 31. prosince 2007.

2. Celková výše podpory uhelnému průmyslu poskytnuté podle článků 4 a 5 nesmí po roce 2003 překročit v žádném roce výši podpory schválenou Komisí podle článků 3 a 4 rozhodnutí č. 3632/93/ESUO na rok 2001.

Článek 7

Podpora na pokrytí výjimečných nákladů

1. Státní podpora poskytnutá podnikům, které provádějí nebo prováděly činnost související s těžbou uhlí, aby se jim usnadnilo pokrýt náklady, které vznikají nebo vznikly racionalizací nebo restrukturalizací uhelného průmyslu a které nesouvisí se současnou těžbou (závazky vzniklé v minulosti), lze považovat za slučitelnou se společným trhem, jestliže její výše nepřesahuje zmíněné náklady. Tato podpora může být použita k pokrytí:

a) nákladů vzniklých jen těm podnikům, které provádějí nebo provedly restrukturalizaci, tj. nákladů spojených s obnovou životního prostředí v bývalých důlních lokalitách;

b) nákladů vzniklých několika podnikům.

2. Kategorie nákladů vzniklých racionalizací a restrukturalizací uhelného průmyslu jsou vymezeny v příloze.

Článek 8

Společná ustanovení

1. Povolená výše podpory poskytnuté podle kteréhokoli ustanovení tohoto nařízení se vypočte s přihlédnutím k podpoře, která byla poskytnuta na tytéž účely v jakékoli formě na základě kteréhokoli vnitrostátního zdroje.

2. Každá podpora, kterou podniky přijaly, se vykazuje ve vyúčtování ztrát a zisku jako zvláštní položka příjmu, odděleně od obratu. Jestliže podnik, přijímající podporu poskytnutou podle tohoto nařízení, provozuje nejen těžbu uhlí, ale také jinou hospodářskou činnost, vede poskytnuté prostředky v odděleném účetnictví, aby finanční toky poskytnuté podle tohoto nařízení mohly být jasně identifikovány. Prostředky se spravují tak, aby neexistovala žádná možnost jejich převedení na dotyčnou jinou činnost.

KAPITOLA 3

OZNAMOVACÍ, POSUZOVACÍ A SCHVALOVACÍ POSTUPY

Článek 9

Oznámení

1. Kromě ustanovení článku 88 Smlouvy a nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy ES [9], podpora uvedená v tomto nařízení podléhá zvláštním pravidlům stanoveným v odstavcích 2 až 12.

2. Členské státy, které poskytují podporu uhelnému průmyslu, poskytují Komisi všechny informace potřebné v souvislosti s energetickou situací, jimiž zdůvodňují odhadovanou kapacitu těžby představující součást plánu přístupu k uhelným rezervám, dále údaje o minimální výši těžby, nezbytné k zaručení uvedeného přístupu, jakož i, pokud jde o kategorii podpory stanovenou tímto nařízením, o příslušných druzích podpor s přihlédnutím ke zvláštnostem uhelného průmyslu v každém členském státě.

3. Výrobní náklady se vypočítávají na základě čtvrtletních rámcových výkazů nákladů zaslaných Komisi uhelnými podniky nebo jejich sdruženími. Uhelné podniky zahrnují do výpočtů svých výrobních nákladů normální odpisy a úroky z vypůjčeného kapitálu. Způsobilé úrokové náklady na vypůjčený kapitál vycházejí z tržních úrokových měr a omezují se na činnosti (procesy) uvedené v čl. 2 písm. e).

4. Členské státy, které plánují poskytnutí podpory na omezení činnosti uvedené v článku 4, předem předloží Komisi plán na uzavření dotyčných výrobních jednotek, a to nejpozději do 31. října 2002. Tento plán musí stanovit nejméně tyto prvky:

a) identifikaci výrobních jednotek;

b) skutečné nebo odhadované výrobní náklady za každou výrobní jednotku a za těžební rok; tyto náklady se vypočítají podle odstavce 3;

c) odhad těžby uhlí výrobních jednotek zahrnutých v plánu na uzavření podniku za těžební rok;

d) odhad výše podpory na omezení činnosti za těžební rok.

5. Členské státy, které plánují poskytnutí podpory uvedené v čl. 5 odst. 2, musí nejpozději do 31. prosince 2002 předložit Komisi prozatímní plán přístupu k uhelným rezervám. Tento plán stanoví při nejmenším objektivní kritéria výběru, např. hospodářskou životaschopnost, která musí výrobní jednotky splnit k tomu, aby mohly obdržet podporu na investiční projekty.

6. Členské státy, které plánují poskytnutí podpory uvedené v čl. 5 odst. 3, musí nejpozději do 31. října 2002 předložit Komisi plán přístupu k uhelným rezervám. Tento plán musí stanovit nejméně tyto prvky:

a) objektivní kritéria výběru, které musí výrobní jednotky splňovat k zahrnutí do tohoto plánu;

b) identifikaci výrobních jednotek nebo skupiny výrobních jednotek téhož uhelného podniku, jež splňují uvedená kritéria výběru;

c) skutečné nebo odhadované výrobní náklady každé výrobní jednotky za těžební rok; tyto náklady se vypočítají podle odstavce 3;

d) provozní plán a finanční plán každé výrobní jednotky nebo skupiny výrobních jednotek téhož podniku, odrážející rozpočtové zásady členských států;

e) odhad těžby uhlí za těžební rok za každou výrobní jednotku nebo skupinu výrobních jednotek téhož podniku, které jsou součástí plánu přístupu k uhelným rezervám;

f) odhadovanou výši podpory přístupu k uhelným rezervám za těžební rok;

g) příslušné podíly domácího uhlí a obnovitelných zdrojů energie oproti objemu domácích zdrojů primární energie, které přispívají k dosahování cíle zabezpečení energie v rámci udržitelného rozvoje a jejich očekávaný vývoj.

7. Jako součást oznámení o plánech uvedených v odstavcích 4, 5 a 6 poskytnou členské státy Komisi všechny informace o omezování plynů způsobujících skleníkový efekt. Zvlášť uvedou snížení emisí, kterého bylo dosaženo úsilím o používání technologií čistého spalování uhlí.

8. Členské státy mohou u řádně zdůvodněných případů oznámit Komisi nejpozději do června 2004 totožnost jednotlivých výrobních jednotek zahrnutých do plánů uvedených v odstavcích 4 a 6.

9. Členské státy musí informovat Komisi o všech změnách plánu, který byl Komisi původně předložen v souladu s odstavci 4, 5, 6, 7 a 8.

10. Členské státy musí zaslat oznámení o veškeré finanční podpoře, kterou plánují poskytnout uhelnému průmyslu během těžebního roku, s uvedením povahy podpory odkazem na formu podpory, která je stanovena v článcích 4, 5 a 7. Předloží Komisi všechny podrobnosti týkající se výpočtu předvídatelných výrobních nákladů a jejich vztahu k plánům oznámeným Komisi v souladu s odstavci 4, 5, 6, 7 a 8.

11. Členské státy zašlou oznámení o výši podpory a úplné informace o výpočtu podpory skutečně vyplacené během těžebního roku, a to nejpozději do šesti měsíců po skončení uvedeného roku. Před koncem následujícího těžebního roku oznámí také jakékoli úpravy původně vyplacených částek.

12. Při oznámení podpor uvedených v článcích 4, 5 a 7 a při vykázání skutečně vyplacených podpor dodají členské státy všechny informace, které jsou nezbytné k ověření podmínek a kritérií stanovených těmito ustanoveními.

Článek 10

Posouzení a schválení

1. Komise posuzuje plány oznámené v souladu s článkem 9. Komise přijímá rozhodnutí o jejich souladu s podmínkami a kritérii stanovenými v článcích 4, 5, 6, 7 a 8 a o jejich souladu s cíli tohoto nařízení, a to podle procesních pravidel stanovených nařízením (ES) č. 659/1999.

2. Komise posuzuje opatření oznámená v souladu s čl. 9 odst. 10 z hlediska plánů předložených v rámci ustanovení čl. 9 odst. 4, 5, 6, 7 a 8. Rozhodnutí přijímá v souladu s požadavky nařízení (ES) č. 659/1999.

KAPITOLA 4

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 11

Zprávy Komise

1. Komise předloží do 31. prosince 2006 Evropskému parlamentu, Radě, Hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů zprávu, v níž shrne zejména své zkušenosti a problémy, s nimiž se setkala při provádění tohoto nařízení od jeho vstupu v platnost. S ohledem na opatření přijatá členskými státy zhodnotí výsledky restrukturalizace uhelného průmyslu a její důsledky pro vnitřní trh.

2. Předloží přehled podílů jednotlivých domácích zdrojů primární energie v každém členském státě, včetně jednotlivých kategorií dostupných fosilních paliv. S přihlédnutím k rozvoji obnovitelných zdrojů energie zhodnotí skutečný přínos domácího uhlí k dlouhodobé zabezpečení energie pro Evropskou unii v rámci strategie udržitelného rozvoje a předloží svůj odhad objemu uhlí, který je nezbytný pro dosahování tohoto cíle.

Článek 12

Prováděcí opatření

Komise přijme veškerá nezbytná opatření k provedení tohoto nařízení. Vytvoří společný rámec pro sdělování informací, který jí umožní vyhodnocovat dodržování podmínek a kritérií stanovených pro poskytování podpor.

Článek 13

Přezkumná opatření

1. Komise na základě zprávy vypracované v souladu s článkem 11 v případě potřeby předloží Radě své návrhy na změnu tohoto nařízení, pokud jde o jeho používání na podpory v době od 1. ledna 2008. V souladu se zásadou snižování podpor musí uvedené návrhy mimo jiné stanovit zásady, na jejichž základě mají být plány členských států prováděny od 1. ledna 2008.

2. Zásady uvedené v odstavci 1 budou stanoveny na základě cílů uvedených v článku 1, zejména s přihlédnutím k sociálním a regionálním důsledkům opatření, která mají být přijata, a k energetickým souvislostem.

Článek 14

Vstup v platnost

1. Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

Použije se ode dne 24. července 2002.

2. Na základě odůvodněné žádosti členského státu se však na podpory na pokrytí nákladů za rok 2002 nadále mohou vztahovat pravidla a zásady stanovené rozhodnutím č. 3632/93/ESUO, s výjimkou pravidel týkajících se lhůt a postupů.

3. Použitelnost tohoto nařízení končí dnem 31. prosince 2010.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

 

V Bruselu dne 23. července 2002.

Za Radu

předseda

P. S. Møller

[1] Úř. věst. C 304 E, 30.10.2001, s. 202.

[2] Stanovisko ze dne 30. května 2002 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

[3] Úř. věst. C 321, 16.11.2001, s. 2.

[4] Úř. věst. C 48, 21.2.2002, s. 49.

[5] Úř. věst. L 329, 30.12.1993, s.12.

[6] Úř. věst. C 37, 3.2.2001, s. 3.

[7] Úř. věst. L 309, 27.11.2001, s. 1.

[8] International system for the codification of medium-grade and high-grade coal (1998); International classification of coal in seam (1998) and International system of codification for low-grade coal (1999). (Mezinárodní systém kodifikace uhlí střední a vysoké kvality, 1998, Mezinárodní klasifikace uhlí ve sloji, 1998 a Mezinárodní systém kodifikace uhlí nízké kvality, 1998).

[9] Úř. věst. L 83, 27.3.1999, s. 1.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA

Definice nákladů uvedených v článku 7

1. Náklady a nákladové rezervy vynakládané podniky, které provádějí nebo provedly restrukturalizaci nebo racionalizaci

Jsou to výhradně:

a) náklady na platbu sociálních dávek, vyplývajících z odchodu pracovníků do důchodu před dosažením stanoveného důchodového věku;

b) jiné výjimečné výdaje na pracovníky, kteří ztratili zaměstnání v důsledku racionalizace a restrukturalizace;

c) výplaty důchodů a dávek mimo zákonný systém pracovníkům, kteří ztratili své zaměstnání v důsledku racionalizace a restrukturalizace a pracovníkům, kteří měli na tyto výplaty nárok před restrukturalizací;

d) náklady vynaložené podniky na přeškolení pracovníků, které jim má pomoci najít nové zaměstnání mimo uhelný průmysl, zvláště náklady na odborné vzdělání;

e) bezplatné dodávky deputátního uhlí pracovníkům, kteří ztrácejí své zaměstnání v důsledku racionalizace a restrukturalizace a zaměstnancům, kteří na ně měli nárok před restrukturalizací;

f) zbytkové náklady vyplývající ze správních, právních a daňových předpisů;

g) dodatečné zabezpečovací práce v hlubinných dolech, které vyplývají ze zrušení výrobních jednotek;

h) důlní škody způsobené výrobními jednotkami, které jsou rušeny v důsledku restrukturalizace;

i) náklady spojené se sanací bývalých lokalit těžby uhlí, zejména:

- zbytkové náklady vzniklé z příspěvků subjektům zajišťujícím dodávky vody a odvádění odpadní vody,

- ostatní zbytkové náklady vzniklé z dodávek vody a odvádění odpadní vody;

j) zbytkové náklady na hrazení zdravotního pojištění bývalých horníků;

k) výjimečné vnitřní odpisy, jsou-li důsledkem zrušení výrobních jednotek (bez přihlédnutí k jakémukoli přehodnocení, k němuž došlo v době od 1. ledna 1994 a které přesahuje míru inflace);

2. Náklady a nákladové rezervy vynakládané několika podniky

a) zvýšení příspěvků na hrazení nákladů na sociální zabezpečení mimo zákonný systém v důsledku poklesu počtu přispěvatelů na sociální pojištění po restrukturalizaci;

b) výdaje na dodávky vody a odvádění odpadní vody, které vznikly v důsledku restrukturalizace;

c) zvýšení příspěvků subjektům zajišťujícím dodávky vody a odvádění odpadní vody, pokud je toto zvýšení důsledkem omezení, po restrukturalizaci, těžby uhlí, na niž se vztahuje povinnost platit takové dávky.