tisk ]PROTOKOL K ENERGETICKÉ CHARTĚ (Příloha 3)
o energetické účinnosti a souvisejících ekologických hlediscích PREAMBULE
Příloha 3 PROTOKOL K ENERGETICKÉ CHARTĚ
o energetické účinnosti a souvisejících ekologických hlediscích PREAMBULE
PREAMBULE
SMLUVNÍ STRANY tohoto protokolu,
s ohledem na Evropskou energetickou chartu přijatou v závěrečném dokumentu Haagské konference o Evropské energetické chartě, podepsaném v Haagu dne 17. prosince 1991, a zejména na připojená prohlášení, podle nichž je nezbytné spolupracovat v oblasti energetické účinnosti a souvisejících ekologických hledisek,
s ohledem na Smlouvu o energetické chartě, otevřenou k podpisu od 17. prosince 1994 do 16. června 1995,
vědomy si práce mezinárodních organizací a fór v oblasti energetické účinnosti a ekologických hledisek energetického cyklu;
s ohledem na zlepšené zajištění dodávek a na významný přínos pro hospodářství a životní prostředí, které vyplynou ze zavedení opatření vedoucích ke zvýšení energetické účinnosti efektivních z hlediska nákladů, a s ohledem na význam uvedených opatření pro restrukturalizaci hospodářství a zvyšování životní úrovně;
uznávajíce, že zvýšení energetické účinnosti snižuje škodlivé dopady energetického cyklu na životní prostředí, včetně globálního oteplování a acidifikace (zvyšování kyselosti životního prostředí);
přesvědčeny, že ceny energie by měly v co nejvyšší míře odrážet konkurenční trh a zajišťovat tržně orientovanou tvorbu cen, včetně úplnějšího zohlednění nákladů a přínosů pro životní prostředí, a uznávajíce, že taková tvorba cen je zásadní pro pokrok v oblasti energetické účinnosti a související ochrany životního prostředí;
oceňujíce zásadní úlohu soukromého sektoru, včetně malých a středních podniků, při propagaci a provádění opatření v oblasti energetické účinnosti a odhodlány zajistit příznivý institucionální rámec pro hospodářsky životaschopné investice do energetické účinnosti;
uznávajíce, že obchodní formy spolupráce bude zřejmě později nutné doplnit mezivládní spoluprací, zejména v oblasti formulace energetické politiky a analýzy, jakož i v jiných oblastech významných pro zvýšení energetické účinnosti, avšak nevhodných pro soukromé financování, a
přejíce si uskutečňovat společná a koordinovaná opatření v oblasti energetické účinnosti a související ochrany životního prostředí a přijmout protokol stanovící rámec pro využití energie co nejúspornějším a hospodářsky nejúčinnějším způsobem,
SE DOHODLY NA TĚCHTO USTANOVENÍCH:
ČÁST I
ÚVOD
Článek 1
Oblast působnosti a cíle protokolu
1. Tento protokol vymezuje zásady politiky na podporu energetické účinnosti jako významného zdroje energie a na následné minimalizování škodlivých dopadů energetických systémů na životní prostředí. Kromě toho slouží k orientaci při přípravě programů energetické účinnosti, vyjmenovává oblasti spolupráce a poskytuje rámec pro přijímání společných a koordinovaných opatření. Tato opatření mohou zahrnovat průzkum, těžbu, produkci, konverzi, skladování, přepravu, distribuci a spotřebu energie a mohou se vztahovat ke kterémukoli hospodářskému odvětví.
2. Cílem tohoto protokolu je
a) podpora politiky energetické účinnosti slučitelné s udržitelným rozvojem;
b) tvorba rámcových podmínek, které vedou výrobce a spotřebitele k co nejúspornějšímu, hospodářsky nejúčinnějšímu a nejekologičtějšímu využívání energie, zejména organizací efektivních trhů s energií a úplnějším zohledněním nákladů a přínosů pro životní prostředí, a
c) podporovat spolupráci v oblasti energetické účinnosti.
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto protokolu:
1. "Chartou" se rozumí Evropská energetická charta přijatá v závěrečném dokumentu Haagské konference o Evropské energetické chartě, podepsaném v Haagu dne 17. prosince 1991; podpis závěrečného dokumentu se považuje za podpis charty.
2. "Smluvní stranou" se rozumí každý stát nebo organizace pro regionální hospodářskou integraci, které vyslovily souhlas s tím, že budou vázány touto smlouvou, a pro něž je tato smlouva v platnosti.
3. "Organizací pro regionální hospodářskou integraci" se rozumí organizace založená státy, na kterou tyto státy přenesly pravomoci v určitých věcech, z nichž některé se týkají tohoto protokolu, včetně pravomoci přijímat rozhodnutí, která jsou pro ně ve vztahu k těmto věcem závazná.
4. "Energetickým cyklem" se rozumí celý energetický řetězec včetně činností, které se vztahují k průzkumu, těžbě, produkci, konverzi, skladování, přepravě, distribuci a spotřebě různých forem energie, nakládání s odpady a jejich likvidaci, odstavování z činnosti, zastavování nebo uzavírání těchto činností a minimalizaci škodlivých dopadů na životní prostředí.
5. "Efektivním z hlediska nákladů" se rozumí dosahování stanoveného cíle za nejnižší cenu nebo dosažení největšího prospěchu za daných nákladů.
6. "Zvyšováním energetické účinnosti" se rozumí jednání, jehož cílem je zajistit stejnou jednotku výstupu (zboží nebo služeb) bez snížení kvality nebo výkonu výstupu a zároveň snížit množství energie nutné k produkci takového výstupu.
7. "Dopadem na životní prostředí" se rozumí jakýkoli účinek způsobený danou činností na životní prostředí, včetně lidského zdraví a bezpečnosti, rostlinstva, živočišstva, půdy, vzduchu, vody, podnebí, krajiny a historických památek nebo jiných fyzických struktur nebo interakcí mezi těmito faktory; tento pojem zahrnuje rovněž účinky na kulturní dědictví nebo socioekonomické podmínky vyplývající ze změn těchto faktorů.
ČÁST II
POLITICKÉ ZÁSADY
Článek 3
Obecné zásady
Smluvní strany se řídí těmito zásadami:
1. Smluvní strany spolupracují a v případě potřeby si vzájemně pomáhají při přípravě a zavádění politik a právních předpisů v oblasti energetické účinnosti.
2. Smluvní strany vypracují politik energetické účinnosti a přiměřený právní a regulativní rámec, které mimo jiné podpoří
a) účinné fungování tržních mechanismů, včetně tržně orientované tvorby cen a plnějšího zohlednění nákladů a přínosů pro životní prostředí;
b) odstranění překážek energetické účinnosti, čímž se podpoří investice;
c) mechanismy pro financování iniciativ ve prospěch energetické účinnosti;
d) vzdělávání a osvětu;
e) šíření a přenos technologií;
f) transparentnost právních a regulativních rámců.
3. Smluvní strany vynaloží úsilí na dosažení plného prospěchu z energetické účinnosti v celém energetickém cyklu. Za tímto účelem v rámci svých pravomocí formulují a provádějí politiky energetické účinnosti a společná a koordinovaná opatření efektivní z hlediska nákladů a hospodářské účinnosti, a přitom řádně přihlížejí k ekologickým hlediskům.
4. Politiky energetické účinnosti zahrnují jak krátkodobá opatření na změnu předchozích praktik, tak dlouhodobá opatření na zvýšení energetické účinnosti v celém energetickém cyklu.
5. Při spolupráci na dosahování cílů tohoto protokolu smluvní strany přihlížejí k rozdílům mezi smluvními stranami, pokud jde o škodlivé účinky i náklady na jejich odstranění.
6. Smluvní strany uznávají zásadní úlohu soukromého sektoru. Podporují opatření přijímaná podniky veřejné služby v energetice, příslušnými orgány a odbornými subjekty, jakož i úzkou spolupráci mezi průmyslem a veřejnou správou.
7. Společná a koordinovaná opatření přihlížejí k souvisejícím zásadám přijatým v mezinárodních smlouvách zaměřených na ochranu a zlepšování životního prostředí, jejichž smluvními stranami smluvní strany jsou.
8. Smluvní strany plně využívají práce a odbornosti příslušných mezinárodních a jiných subjektů a dbají také na zamezení redundantních činností.
Článek 4
Rozdělení odpovědnosti a koordinace
Každá smluvní strana usiluje o koordinaci politik energetické účinnosti mezi svými příslušnými orgány.
Článek 5
Strategie a politické cíle
Smluvní strany formulují strategie a politické cíle na zvýšení energetické účinnosti a následného snížení škodlivých dopadů energetického cyklu na životní prostředí tak, jak je to vhodné ve vztahu k jejich vlastním zvláštním energetickým podmínkám. Tyto strategie a cíle by měly být transparentní pro všechny zúčastněné strany.
Článek 6
Financování a finanční pobídky
1. Smluvní strany podpoří zavádění nových přístupů a metod financování investic v oblasti energetické účinnosti a ochrany životního prostředí v oblasti energetiky, například dohody o společném podnikání (joint ventures) mezi uživateli energie a externími investory (dále jen "financování třetími osobami").
2. Smluvní strany se vynasnaží využívat a podporovat přístup na soukromé kapitálové trhy a přístup k existujícím mezinárodním finančním institucím s cílem usnadnit investice do zvyšování energetické účinnosti a na ochranu životního prostředí související s energetickou účinností.
3. Smluvní strany mohou s výhradou Smlouvy o energetické chartě a ostatních svých mezinárodních právních závazků poskytnout uživatelům energie daňové nebo finanční pobídky s cílem usnadnit průnik na trh technologií, produktů a služeb souvisejících s energetickou účinností. Snaží se přitom jednat způsobem, který zajistí transparentnost i minimalizuje narušení mezinárodních trhů.
Článek 7
Podpora energeticky účinných technologií
1. V souladu se Smlouvou o energetické chartě podporují smluvní strany obchod a spolupráci v oblasti energeticky účinných a k životnímu prostředí šetrných technologií a služeb a metod řízení.
2. Smluvní strany podporují využití těchto technologií, služeb a metod řízení v celém energetickém cyklu.
Článek 8
Národní programy
1. Pro dosažení cílů politik formulovaných v článku 5 každá smluvní strana vypracovává, provádí a pravidelně aktualizuje programy energetické účinnosti, které nejlépe vyhovují její situaci.
2. Tyto programy mohou zahrnovat například tyto činnosti:
a) vypracování dlouhodobých scénářů nabídky energie a poptávky po ní jako pomůcky pro rozhodovací proces;
b) vyhodnocení dopadů provedených akcí na oblast energetiky, životního prostředí a hospodářství;
c) stanovení norem určených ke zvýšení účinnosti zařízení používajících energii a úsilí o jejich mezinárodní sladění, aby se vyloučilo narušení obchodu;
d) rozvoj a podpora soukromé iniciativy a průmyslové spolupráce, včetně společných podniků (joint ventures);
e) podpora využívání energeticky nejúčinnějších technologií, které jsou hospodářsky životaschopné a šetrné k životnímu prostředí;
f) podpora inovačních přístupů v oblasti investic do zvýšení energetické účinnosti, například financování třetími osobami nebo spolufinancování;
g) vypracování vhodných energetických bilancí a databází, které obsahují například dostatečně podrobné údaje o energetické poptávce a o technologiích na zvýšení energetické účinnosti;
h) podpora vytváření poradenských a odborných služeb, které mohou být řízeny veřejnými nebo soukromými podniky či institucemi veřejné služby a které poskytují informace o programech a technologiích týkajících se energetické účinnosti a pomáhají spotřebitelům a podnikům;
i) podpora a propagace kogenerace a opatření na zvýšení účinnosti místní produkce tepla a systémů dálkového rozvodu tepla do domácností a podniků;
j) zřízení specializovaných subjektů pro oblast energetické účinnosti na odpovídajících úrovních, které mají dostatek prostředků a zaměstnanců na vypracovávání a provádění politik.
3. Při provádění svých programů energetické účinnosti smluvní strany zajistí existenci dostatečné institucionální a právní infrastruktury.
ČÁST III
MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE
Článek 9
Oblasti spolupráce
Spolupráce mezi smluvními stranami může mít jakoukoli vhodnou formu. Oblasti možné spolupráce jsou vyjmenovány v příloze.
ČÁST IV
SPRÁVNÍ A PRÁVNÍ USTANOVENÍ
Článek 10
Úloha Konference charty
1. Všechna rozhodnutí přijatá Konferencí charty v souladu s tímto protokolem přijímají výhradně ty smluvní strany Smlouvy o energetické chartě, které jsou smluvními stranami tohoto protokolu.
2. Konference charty usiluje o to, aby byly do 180 dnů po vstupu tohoto protokolu v platnost přijaty postupy pro průběžný přezkum jeho ustanovení a usnadnění jejich provádění, včetně požadavků na oznamování, a postupy pro určení oblastí spolupráce podle článku 9.
Článek 11
Sekretariát a financování
1. Sekretariát zřízený článkem 35 Smlouvy o energetické chartě poskytuje Konferenci charty veškerou pomoc nezbytnou pro plnění jejích úkolů podle tohoto protokolu a s výhradou souhlasu Konference charty poskytuje další služby na podporu tohoto protokolu, které mohou být občas nezbytné.
2. Náklady na sekretariát a Konferenci charty vyplývající z tohoto protokolu hradí smluvní strany tohoto protokolu podle své finanční kapacity určené podle vzorce uvedeného v příloze B Smlouvy o energetické chartě.
Článek 12
Hlasování
1. Jednomyslnost smluvních stran přítomných a hlasujících na zasedání Konference charty při rozhodování o takových záležitostech se vyžaduje pro rozhodnutí o
a) přijetí změn tohoto protokolu a
b) schválení přistoupení k tomuto protokolu v souladu s článkem 16.
Smluvní strany vyvinou veškeré úsilí, aby na základě obecné shody dospěly k dohodě o každé záležitosti, která podle tohoto protokolu vyžaduje jejich rozhodnutí. Nelze-li dosáhnout dohody na základě obecné shody, přijímají se rozhodnutí o jiných než rozpočtových záležitostech tříčtvrtinovou většinou smluvních stran, které jsou přítomny a hlasují na zasedání Konference charty, na němž se rozhoduje o těchto záležitostech.
Rozhodnutí o rozpočtových otázkách se přijímají kvalifikovanou většinou smluvních stran, jejichž určené příspěvky podle čl. 11 odst. 2 představují dohromady nejméně tři čtvrtiny celkových tam uvedených určených příspěvků.
2. Pro účely tohoto článku se "smluvními stranami přítomnými a hlasujícími" rozumějí smluvní strany tohoto protokolu, které jsou přítomné a odevzdají kladný nebo záporný hlas, s tím, že Konference charty může přijmout jednací řád, který umožní, aby smluvní strany přijímaly rozhodnutí korespondenčně.
3. S výjimkou případu uvedeného v odstavci 1 pro rozpočtové záležitosti jsou rozhodnutí podle tohoto článku platná, pokud obdrží prostou většinu hlasů smluvních stran.
4. Organizace pro regionální hospodářskou integraci má při hlasování počet hlasů, který se rovná počtu jejích členských států, které jsou smluvními stranami tohoto protokolu, za předpokladu, že tato organizace nevyužije své hlasovací právo, pokud je využijí její členské státy, a naopak.
5. V případě trvalých nedoplatků smluvní strany při úhradě finančních závazků podle tohoto protokolu může Konference charty zcela nebo částečně pozastavit hlasovací práva této smluvní strany.
Článek 13
Vztah ke Smlouvě o energetické chartě
1. V případě neslučitelnosti mezi ustanoveními tohoto protokolu a mezi ustanoveními Smlouvy o energetické chartě mají přednost ustanovení Smlouvy o energetické chartě v rozsahu dané neslučitelnosti.
2. Ustanovení čl. 10 odst. 1 a čl. 12 odst. 1 až 3 se nepoužijí na hlasování Konference charty o změnách tohoto protokolu, které udělují povinnosti nebo funkce Konferenci charty či sekretariátu, jejichž zřízení stanoví Smlouva o energetické chartě.
ČÁST V
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 14
Podpis
Tento protokol bude otevřen k podpisu v Lisabonu od 17. prosince 1994 do 16. června 1995 pro státy a organizace pro regionální hospodářskou integraci, které podepíší chartu a Smlouvu o energetické chartě.
Článek 15
Ratifikace, přijetí nebo schválení
Tento protokol podléhá ratifikaci, přijetí nebo schválení signatáři. Ratifikační listiny, listiny o přijetí nebo listiny o schválení budou uloženy u depozitáře.
Článek 16
Přistoupení
Tento protokol bude otevřen k přistoupení ode dne, kdy uplyne doba pro jeho otevření k podpisu, pro státy a organizace pro regionální hospodářskou integraci, které podepíší chartu a jsou smluvními stranami Smlouvy o energetické chartě, za podmínek, které schválí Konference charty. Listiny o přistoupení budou uloženy u depozitáře.
Článek 17
Změny
1. Kterákoli smluvní strana může navrhnout změny tohoto protokolu.
2. Znění každé navrhované změny tohoto protokolu se sdělí prostřednictvím sekretariátu smluvním stranám nejméně tři měsíce přede dnem, v němž je předložena k přijetí Konferenci charty.
3. Změny tohoto protokolu, jejichž znění přijme Konference charty, sdělí sekretariát depozitáři, jenž je předloží všem smluvním stranám k ratifikaci, přijetí nebo schválení.
4. Ratifikační listiny, listiny o přijetí nebo listiny o schválení týkající se změn tohoto protokolu budou uloženy u depozitáře. Změny vstupují v platnost mezi smluvními stranami, které je ratifikují, přijmou nebo schválí, třicátým dnem po uložení ratifikačních listin, listin o přijetí nebo listin o schválení u depozitáře nejméně třemi čtvrtinami smluvních stran. Pro každou další smluvní stranu pak změny vstupují v platnost třicátým dnem poté, co tato smluvní strana uloží svou ratifikační listinu, listinu o přijetí nebo listinu o schválení týkající se změn.
Článek 18
Vstup v platnost
1. Tento protokol vstupuje v platnost třicátým dnem po dni uložení patnácté ratifikační listiny, listiny o přijetí, listiny o schválení nebo listiny o přistoupení k tomuto protokolu státem nebo organizací pro regionální hospodářskou integraci, které jsou signatáři charty a smluvními stranami Smlouvy o energetické chartě, nebo dnem vstupu v platnost Smlouva o energetické chartě, podle toho, co nastane později.
2. Pro každý stát nebo organizaci pro regionální hospodářskou integraci, pro něž vstoupila Smlouva o energetické chartě v platnost a které ratifikují, přijmou nebo schválí tento protokol nebo k němu přistoupí poté, co protokol vstoupí v platnost v souladu s odstavcem 1, vstupuje tento protokol v platnost třicátým dnem po dni, v němž takový stát nebo organizace pro regionální hospodářskou integraci uloží své ratifikační listiny, listiny o přijetí, listiny o schválení nebo listiny o přistoupení.
3. Pro účely odstavce 1 se listina uložená organizací pro regionální hospodářskou integraci nepovažuje za doplňkovou k listinám, které uloží členské státy této organizace.
Článek 19
Výhrady
K tomuto protokolu nelze činit žádné výhrady.
Článek 20
Odstoupení
1. Každá smluvní strana může písemným oznámením depozitáři kdykoli odstoupit od tohoto protokolu poté, co tento protokol vstoupí pro tuto smluvní stranu v platnost.
2. Pokud smluvní strana odstoupí od Smlouvy o energetické chartě, má se za to, že odstoupila i od tohoto protokolu.
3. Každé takové odstoupení podle odstavce 1 vstupuje v platnost uplynutím 90 dnů po dni, kdy depozitář obdrží zmíněné oznámení. Odstoupení podle odstavce 2 vstupuje v platnost stejným dnem, kterým vstupuje v platnost odstoupení od Smlouvy o energetické chartě.
Článek 21
Depozitář
Depozitářem tohoto protokolu je vláda Portugalské republiky.
Článek 22
Platná znění
Na důkaz čehož níže podepsaní, jsouce k tomu řádně zmocněni, podepsali tento protokol v jazyce anglickém, francouzském, německém, italském, ruském a španělském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost, v jediném prvopise, jenž bude uložen u vlády Portugalské republiky.
Done at Lisbon on the seventeenth day of December in the year one thousand nine hundred and ninety-four.
Fait à Lisbonne, le dix-sept décembre mil neuf cent quatre-vingt-quatorze.
Geschehen zu Lissabon am siebzehnten Dezember neunzehnhundertvierundneunzig.
Fatto a Lisbona il diciassettesimo giorno del mese di dicembre dell'anno millenovecentonovantaquattro.
Совершено в Лиссабоне в семнадцатый день декабря одна тысяча девятьсот девяносто четвертого года.
Hecho en Lisboa, el diecisiete de diciembre de mil novecientos noventa y cuatro.
Udfærdiget i Lissabon, den syttende december nittenhundrede og fireoghalvfems.
Έγινε στη Λισαβόνα, στις δέκα επτά Δεκεμβρίου του έτους χίλια ενιακόσια ενενήντα τέσσερα.
Gedaan te Lissabon, de zeventiende december negentienhonderd vierennegentig.
Feito em Lisboa, aos dezassete de Dezembro de mil novecentos e noventa e quatro.
Për Republikën e Shqipërisë
+++++ TIFF +++++
+++++ TIFF +++++
For Australia
+++++ TIFF +++++
Für die Republik Österreich
+++++ TIFF +++++
Азербайдан ачынчан
+++++ TIFF +++++
Pour le royaume de BelgiqueVoor het Koninkrijk BelgiëFür das Königreich Belgien
+++++ TIFF +++++
Cette signature engage également la Communauté française de Belgique, la Communauté flamande, la Communauté germanophone de Belgique, la Région wallonne, la Région flamande et la région de Bruxelles-Capitale.
Deze handtekening bindt eveneens de Vlaamse Gemeenschap, de Franse Gemeenschap van België, de Duitstalige Gemeenschap van België, het Waals Gewest en het Brussels Hoofdstedelijk Gewest.
Diese Unterschrift bindet ebenso die Flämische Gemeinschaft, die Französische Gemeinschaft Belgiens, die Deutschsprachige Gemeinschaft Belgiens, die Flämische Region, die Wallonische Region und die Region Brüssel-Hauptstadt.
Ад імя Рэспублікі Беларусь
+++++ TIFF +++++
За Република България
+++++ TIFF +++++
For CanadaPour le Canada
za Republiku Hrvatsku
+++++ TIFF +++++
For the Republic of Cyprus
+++++ TIFF +++++
Za Českou Republiku
+++++ TIFF +++++
For Kongeriget Danmark
+++++ TIFF +++++
Eesti Vabariigi nimel
+++++ TIFF +++++
Por las Comunidades EuropeasFor De Europæiske FællesskaberFür die Europäischen GemeinschaftenΓια τις Ευρωπαϊκές ΚοινότητεςFor the European CommunitiesPour les Communautés européennesPer le Comunità europeeVoor de Europese GemeenschappenPelas Comunidades Europeias
+++++ TIFF +++++
Suomen tasavallan puolesta
+++++ TIFF +++++
Pour la République française
+++++ TIFF +++++
+++++ TIFF +++++
+++++ TIFF +++++
Für die Bundesrepublik Deutschland
+++++ TIFF +++++
Για την Ελληνική Δημοκρατία
+++++ TIFF +++++
A Magyar Köztársaság nevében
Fyrir hönd Lyöveldisins íslands
+++++ TIFF +++++
Thar cheann na hÉireannFor Ireland
+++++ TIFF +++++
Per la Repubblica italiana
+++++ TIFF +++++
+++++ TIFF +++++
+++++ TIFF +++++
Казахстан Республикасынын атынан
+++++ TIFF +++++
Киргиз Республикасы Учун
+++++ TIFF +++++
Latvijas Republikas varda
+++++ TIFF +++++
Für das Fürstentum Liechtenstein
+++++ TIFF +++++
Lietuvos Respublikos vardu
+++++ TIFF +++++
Pour le grand-duché de Luxembourg
+++++ TIFF +++++
For the Republic of Malta
+++++ TIFF +++++
Pentru Republica Moldova
+++++ TIFF +++++
Voor het Koninkrijk der Nederlanden
+++++ TIFF +++++
For Kongeriket Norge
+++++ TIFF +++++
Za Rzeczpospolitą Polską
+++++ TIFF +++++
Pela República Portuguesa
+++++ TIFF +++++
Pentru Rômania
+++++ TIFF +++++
За Российскую Федерацию
+++++ TIFF +++++
Za Slovenskú republiku
+++++ TIFF +++++
Za Republiko Slovenijo
+++++ TIFF +++++
Por el Reino de España
+++++ TIFF +++++
För Konungariket Sverige
+++++ TIFF +++++
Für die Schweizerische EidgenossenschaftPour la Confédération suissePer la Confederazione svizzera
+++++ TIFF +++++
Лз поми Тауикистои
+++++ TIFF +++++
Türkiye Cumhuriyeti adina
+++++ TIFF +++++
Туркменистан Хекуметинин адындан
За Укpaїну
+++++ TIFF +++++
For the United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland
+++++ TIFF +++++
For the United States of America
Узбекистои Республикаси Хукумати иомидан
--------------------------------------------------
PŘÍLOHA
Ilustrativní a nevyčerpávající seznam možných oblastí spolupráce podle článku 9
Vývoj programů energetické účinnosti, včetně zjišťování překážek energetické účinnosti a zjišťování možností energetické účinnosti, jakož i vypracování norem v oblasti energetického označování a energetické účinnosti.
Posuzování vlivu energetického cyklu na životní prostředí.
Rozvoj hospodářských, legislativních a regulativních opatření.
Převody technologií, technická pomoc a průmyslové společné podniky (joint ventures), které podléhají mezinárodní úpravě vlastnických práv a jiným použitelným mezinárodním dohodám.
Výzkum a vývoj.
Všeobecné a odborné vzdělávání, informace a statistika.
Určování a posuzování opatření, jako jsou daňové a jiné tržní nástroje, včetně obchodovatelných licencí, s cílem vzít v úvahu externí náklady a přínosy, zejména ve vztahu k životnímu prostředí.
Analýza a vypracování energetické politiky:
- vyhodnocení potenciálu energetické účinnosti,
- analýza a statistika poptávky po energii,
- příprava právních a regulativních opatření,
- integrované plánování zdrojů a řízení strany poptávky,
- posuzování vlivů na životní prostředí, včetně u velkých energetických projektů.
Hodnocení hospodářských nástrojů na zvyšování energetické účinnosti a cílů v oblasti životního prostředí.
Analýza energetické účinnosti při rafinaci, konverzi, přepravě a distribuci uhlovodíků.
Zvyšování energetické účinnosti při výrobě a rozvodu elektřiny:
- kogenerace,
- součásti elektráren (kotle, turbíny, generátory atd.),
- integrace sítí.
Zvyšování energetické účinnosti ve stavebnictví:
- normy tepelné izolace, pasivní solární technologie a ventilace,
- vyhřívání prostoru a klimatizační systémy,
- hořáky s vysokým výkonem a nízkou emisí NOx,
- individuální měření a související technologie,
- domácí spotřebiče a osvětlení.
Služby radnic a místní správy:
- dálkové systémy vytápění,
- účinné systémy rozvodu plynu,
- technologie pro energetické řízení,
- partnerství měst nebo jiných příslušných územních celků,
- energetické řízení ve městech a ve veřejných budovách,
- nakládání s odpady a získávání energie z odpadů.
Zvýšení energetické účinnosti v průmyslu:
- společné podniky (joint ventures),
- energetické kaskády, kogenerace a získávání energie z odpadů,
- energetické bilance.
Zvýšení energetické účinnosti v dopravě:
- normy výkonu motorových vozidel,
- rozvoj účinných dopravních infrastruktur.
Informace:
- osvětová činnost,
- databáze: přístup, technické parametry, informační systémy,
- šíření, sběr a shromažďování technických informací,
- etologické studie.
Vzdělávání a školení:
- výměny řídících pracovníků, úředníků, inženýrů a studentů v oblasti energetiky,
- organizace mezinárodních vzdělávacích kurzů.
Financování:
- aktualizace právního rámce,
- financování třetími osobami,
- společné podniky (joint ventures),
- spolufinancování.
© Evropská unie, http://eur-lex.europa.eu/
