[

Titulní strana > Energetická legislativa > Energetická legislativa EU > Rozhodnutí EU - výběr > Rozhodnutí Komise 2009/548/ES

Rozhodnutí Komise 2009/548/ES

ze dne 30. června 2009 , kterým se stanoví vzor pro národní akční plány pro energii z obnovitelných zdrojů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES (oznámeno pod číslem K(2009) 5174) Text s významem pro EHP

Zobrazení

Rozhodnutí Komise 2009/548/ES

ze dne 30. června 2009, kterým se stanoví vzor pro národní akční plány pro energii z obnovitelných zdrojů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES (oznámeno pod číslem K(2009) 5174) (Text s významem pro EHP)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES [1], a zejména na čl. 4 odst. 1 druhý pododstavec uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Směrnice 2009/28/ES vyžaduje, aby každý členský stát přijal národní akční plán pro energii z obnovitelných zdrojů. Tyto plány mají stanovit národní cíle členských států pro podíly energie z obnovitelných zdrojů v dopravě a při výrobě elektřiny, vytápění a chlazení v roce 2020, přičemž zohlední dopady jiných opatření souvisejících s energetickou účinností na konečnou spotřebu energie, a vhodná opatření, která je třeba přijmout k dosažení těchto celkových národních cílů, včetně spolupráce mezi místními, regionálními a ústředními správními orgány, plánovaných statistických převodů či společných projektů, vnitrostátních politik pro rozvoj stávajících zdrojů biomasy a mobilizaci nových zdrojů biomasy pro různá využití, a opatření, která je třeba přijmout ke splnění požadavků článků 13 až 19 směrnice 2009/28/ES.

(2) V souladu se směrnicí 2009/28/ES by Komise měla do 30. června 2009 přijmout vzor pro národní akční plány pro energii z obnovitelných zdrojů, který obsahuje minimální požadavky stanovené v příloze VI uvedené směrnice,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Přijímá se vzor pro národní akční plány pro energii z obnovitelných zdrojů požadovaný podle čl. 4 odst. 1 směrnice 2009/28/ES, který je stanoven v příloze tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 30. června 2009.

Za Komisi

Andris Piebalgs

člen Komise

[1] Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 16.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA

OBSAH

1. Shrnutí vnitrostátní politiky v oblasti obnovitelných zdrojů

2. Očekávaná konečná spotřeba energie v období 2010–2020

3. Cíle v oblasti obnovitelných zdrojů a plány vývoje

3.1. Celkový národní cíl

3.2. Odvětvové cíle a plány vývoje

4. Opatření k dosažení cílů

4.1. Přehled všech politik a opatření na podporu využívání energie z obnovitelných zdrojů

4.2. Zvláštní opatření pro splnění požadavků podle článků 13, 14, 16 a článků 17 až 21 směrnice 2009/28/ES

4.2.1. Správní postupy a územní plánování (čl. 13 odst. 1 směrnice 2009/28/ES)

4.2.2. Technické specifikace (čl. 13 odst. 2 směrnice 2009/28/ES)

4.2.3. Budovy (čl. 13 odst. 3 směrnice 2009/28/ES)

4.2.4. Ustanovení o informacích (čl. 14 odst. 1, čl. 14 odst. 2 a čl. 14 odst. 4 směrnice 2009/28/ES)

4.2.5. Osvědčování osob provádějících instalaci (čl. 14 odst. 3 směrnice 2009/28/ES)

4.2.6. Rozvoj elektroenergetické infrastruktury (čl. 16 odst. 1 a čl. 16 odst. 3 až 6 směrnice 2009/28/ES)

4.2.7. Provoz elektroenergetické sítě (čl. 16 odst. 2 a čl. 16 odst. 7 a 8 směrnice 2009/28/ES)

4.2.8. Integrace bioplynu do sítě se zemním plynem (čl. 16 odst. 7 a čl. 16 odst. 9 a 10 směrnice 2009/28/ES)

4.2.9. Rozvoj infrastruktury pro ústřední vytápění a chlazení (čl. 16 odst. 11 směrnice 2009/28/ES)

4.2.10. Biopaliva a jiné biokapaliny – kritéria udržitelnosti a ověřování souladu (články 17 až 21 směrnice 2009/28/ES)

4.3. Režimy podpory členského státu nebo skupiny členských států určené k podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů při výrobě elektřiny

4.4. Režimy podpory členského státu nebo skupiny členských států určené k podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů při vytápění a chlazení

4.5. Režimy podpory členského státu nebo skupiny členských států určené k podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů v dopravě

4.6. Konkrétní opatření na podporu využívání energie z biomasy

4.6.1. Dodávka biomasy: z domácích zdrojů i z obchodu

4.6.2. Opatření na zvýšení dostupnosti biomasy zohledňující ostatní uživatele biomasy (zemědělství a odvětví související s lesnictvím)

4.7. Plánované použití statistických převodů mezi členskými státy a plánovaná účast na společných projektech s dalšími členskými státy a třetími zeměmi

4.7.1. Procedurální aspekty

4.7.2. Odhadovaná přebytečná výroba energie z obnovitelných zdrojů ve srovnání s orientačním plánem, jež by mohla být převedena do jiných členských států

4.7.3. Odhadovaný potenciál pro společné projekty

4.7.4. Odhadovaná poptávka po energii z obnovitelných zdrojů, která má být pokryta z jiných zdrojů než z domácí výroby

5. Hodnocení

5.1. Celkový očekávaný příspěvek jednotlivých technologií pro energii z obnovitelných zdrojů ke splnění závazných cílů pro rok 2020 a orientačního předběžného plánu týkajícího se podílů energie z obnovitelných zdrojů při výrobě elektřiny, vytápění a chlazení a v dopravě

5.2. Celkový očekávaný příspěvek opatření týkajících se energetické účinnosti a úspor energie ke splnění závazných cílů pro rok 2020 a orientačního předběžného plánu týkajícího se podílů energie z obnovitelných zdrojů při výrobě elektřiny, vytápění a chlazení a v dopravě

5.3. Posouzení dopadů (nepovinné)

5.4. Příprava národního akčního plánu pro energii z obnovitelných zdrojů a kroky navazující na jeho provedení

Vzor pro národní akční plány pro energii z obnovitelných zdrojů

Směrnice 2009/28/ES od členských států vyžaduje, aby do 30. června 2010 předložily Evropské komisi národní akční plány pro energii z obnovitelných zdrojů. Toto je vzor pro tyto akční plány. V souladu s článkem 4 směrnice 2009/28/ES je používání tohoto vzoru povinné.

Tento vzor má zajistit, že národní akční plány pro energii z obnovitelných zdrojů jsou úplné, zahrnují všechny požadavky stanovené ve směrnici a jsou srovnatelné navzájem a také s budoucími pololetními zprávami členských států o provádění směrnice.

Při vyplňování vzoru musí členské státy dodržovat definice, pravidla pro výpočet a názvosloví stanovené ve směrnici 2009/28/ES. Členské státy se kromě toho vybízejí, aby používaly definice, pravidla pro výpočet a názvosloví uvedené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1099/2008 [1].

Dodatečné informace lze poskytnout v rámci předepsané struktury akčního plánu nebo připojením příloh.

Části textu tištěné kurzívou mají členským státům sloužit jako vodítko při přípravě národních akčních plánů pro energii z obnovitelných zdrojů. Členské státy mohou tyto pasáže z verze národního akčního plánu pro energii z obnovitelných zdrojů, kterou předkládají Komisi, vymazat.

Komise členským státům připomíná, že se všechny vnitrostátní režimy podpory musí řídit pravidly státní podpory, která jsou stanovena v článcích 87 a 88 Smlouvy o ES. Oznámení národních akčních plánů pro energii z obnovitelných zdrojů nenahrazuje oznámení o státní podpoře podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy o ES.

1. SHRNUTÍ VNITROSTÁTNÍ POLITIKY V OBLASTI OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ

Uveďte stručný přehled vnitrostátní politiky v oblasti obnovitelných zdrojů energie s popisem cílů politiky (např. zabezpečení dodávek energie, environmentální, hospodářské a sociální přínosy) a hlavních strategických linií akce.

2. OČEKÁVANÁ KONEČNÁ SPOTŘEBA ENERGIE V OBDOBÍ 2010–2020

V tomto oddíle se od členských států žádá, aby odhadly hrubou konečnou spotřebu všech druhů energie v období do roku 2020 (jak z obnovitelných, tak konvenčních zdrojů), a to jak celkově, tak i pro jednotlivá odvětví.

Tyto odhady musí rovněž zohledňovat očekávané účinky opatření týkajících se energetické účinnosti a úspor energie, která budou v tomto období zavedena. V položce "referenční scénář" musí být uveden scénář zohledňující pouze opatření týkající se energetické účinnosti a úspor energie, která byla přijata před rokem 2009. V položce "dodatečný scénář energetické účinnosti" je třeba uvést scénář, který zohledňuje všechna opatření, která mají být přijata po roce 2009. Na tomto dodatečném scénáři energetické účinnosti je založena příprava ostatních částí národního akčního plánu pro energii z obnovitelných zdrojů.

Pojem "spotřeba při vytápění a chlazení" je třeba chápat jako výhřevnost (prodané teplo) a konečnou spotřebu všech ostatních druhů energetických komodit s výjimkou elektřiny v odvětvích konečné spotřeby, např. ve výrobním odvětví, v domácnostech, službách, zemědělství, lesnictví a v odvětví rybolovu. Pojem vytápění a chlazení se tudíž vztahuje také na konečnou spotřebu energie při zpracování. Elektřinu lze rovněž použít pro účely vytápění a chlazení v konečné spotřebě, na tuto elektřinu se však vztahuje cíl týkající se elektřiny, a proto je v tomto případě vyloučena.

Podle čl. 5 odst. 6 směrnice 2009/28/ES se má za účelem posouzení souladu s cílem pro rok 2020 a orientačním plánem za to, že množství energie spotřebované v letecké dopravě dosahuje podílu nejvýše 6,18 % na hrubé konečné spotřebě energie tohoto členského státu (v případě Kypru a Malty nejvýše 4,12 %). V tabulce lze provést vhodné úpravy (jsou-li zapotřebí). V níže uvedeném rámečku je uveden způsob výpočtu takovýchto oprav.

RÁMEČEK – Způsob výpočtu "mechanismu omezení letecké dopravy" ve směrnici o obnovitelných zdrojích

Předpokládejme, že podíl energie spotřebované v letecké dopravě (ELD) na celkové hrubé konečné spotřebě energie (HKSE) v zemí A činí X:

X = ELD/HKSE

Předpokládejme, že X > 6,18 %.

V tom případě z omezení vyplývá, že pro účely posouzení souladu

HKSEupravená = HKSE – ELD + ELDupravená

kde ELDupravená = 0,0618 * HKSE

Jinými slovy:

HKSEupravená = HKSE – ELD + 0,0618 * HKSE =

= HKSE – X * HKSE + 0,0618 * HKSE =

= HKSE * (1,0618 – X)

"Úprava" jako % ze skutečné HKSE a jako funkce X je tudíž takováto:

Úprava = (HKSE – HKSEupravená)/HKSE =

= X – 0,0618

V případě Kypru a Malty by měly být hodnoty 6,18 % a 0,0618 v uvedeném pořadí nahrazeny hodnotami 4,12 % a 0,0412.

Tabulka 1

Očekávaná hrubá konečná spotřeba energie [členského státu] při vytápění a chlazení, výrobě elektřiny a v dopravě do roku 2020 s ohledem na účinky opatření týkajících se energetické účinnosti a úspor energie [2]v období 2010–2020 (ktoe)

| 2005 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 |

3.Doprava podle čl. 3 odst. 4 písm. a) [5] | | | | | | | | | | | |

Následující výpočet se provede pouze tehdy, pokud se očekává, že konečná spotřeba energie v letecké dopravě přesáhne 6,18 % (4,12 % v případě Malty a Kypru):

Snížení o limit pro leteckou dopravu [7] čl. 5 odst. 6 | | | | | | | | | | | |

Celková spotřeba po snížení o limit pro leteckou dopravu | | | | | | | | | | | |

| 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 |

3.Doprava podle čl. 3 odst. 4 písm. a) [5] | | | | | | | | | | | | |

Následující výpočet se provede pouze tehdy, pokud se očekává, že konečná spotřeba energie v letecké dopravě přesáhne 6,18 % (4,12 % v případě Malty a Kypru):

Snížení o limit pro leteckou dopravu [7] čl. 5 odst. 6 | | | | | | | | | | | | |

Celková spotřeba po snížení o limit pro leteckou dopravu | | | | | | | | | | | | |

3. CÍLE V OBLASTI OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ A PLÁNY VÝVOJE

3.1. Celkový národní cíl

Tabulka 2

Celkový národní cíl pro podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie v roce 2005 a 2020 (údaje budou přepsány z části A přílohy I směrnice 2009/28/ES):

A.Podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie v roce 2005 (S 2005) (%) | |

B.Cílová hodnota energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie v roce 2020 (S 2020) (%) | |

C.Očekávaná celková upravená spotřeba energie v roce 2020 (z posledního políčka tabulky 1) (ktoe) | |

D.Očekávané množství energie z obnovitelných zdrojů odpovídající cíli pro rok 2020 (vypočtené jako B × C) (ktoe) | |

Členské státy se mohou rozhodnout, že využijí opatření pro zajištění pružnosti uvedená v článcích 6, 7, 8 a 11 směrnice 2009/28/ES, aby umožnily započtení vlastní spotřeby obnovitelných zdrojů do cílů jiného členského státu (členských států) nebo aby započítaly energii z obnovitelných zdrojů spotřebovanou v jiném členském státě (členských státech) do vlastních cílů. Kromě toho mohou v souladu s články 9 a 10 směrnice 2009/28/ES využít fyzické dovozy elektřiny z obnovitelných zdrojů energie ze třetích zemí.

V příloze lze uvést jakékoli posouzení potenciálu obnovitelných zdrojů vaší země.

V příloze lze rovněž uvést veškeré cíle v oblasti obnovitelných zdrojů na regionální úrovni či ve velkých městech či odvětvích s vysokou spotřebou energie, které přispívají k dosažení národního cíle v oblasti obnovitelné energie.

3.2. Odvětvové cíle a plány vývoje

Podle čl. 4 odst. 1 směrnice 2009/28/ES musí členské státy stanovit své cíle pro podíly energie z obnovitelných zdrojů v roce 2020, a to v těchto odvětvích:

- vytápění a chlazení,

- výroba elektřiny,

- doprava.

Součet tří odvětvových cílů přepočtený na očekávané objemy (ktoe) včetně plánovaného využití opatření pro zajištění flexibility musí být přinejmenším stejně vysoký jako očekávané množství energie z obnovitelných zdrojů, které odpovídá cíli členského státu pro rok 2020 (uvedený v posledním políčku tabulky 2).

Kromě toho musí být cíl v oblasti dopravy slučitelný s požadavky čl. 3 odst. 4 směrnice 2009/28/ES, podle nichž musí podíl energie z obnovitelných zdrojů v dopravě činit alespoň 10 %. Je však třeba poznamenat, že výpočet plnění cíle uvedeného v čl. 3 odst. 4 je jiný než výpočet příspěvku dopravy k celkovému národnímu cíli členského státu v oblasti obnovitelné energie.

Pro cíl v oblasti dopravy, nikoli pro cíl celkový:

- z ropných produktů se do jmenovatele započítají pouze benzin a nafta. To znamená, že petrolej / tryskové palivo používané v letecké dopravě a topný olej používaný v lodní dopravě se nezapočítají (ačkoli nafta používaná některými vlaky a plavidly na vnitrozemských vodních cestách se započítá),

- biopaliva z odpadů, zbytků, nepotravinářských celulózových vláknovin a lignocelulózových vláknovin se započítají do čitatele dvakrát,

- elektřina z obnovitelných zdrojů používaná silničními vozidly se započítá 2,5krát do čitatele i jmenovatele.

Podle čl. 3 odst. 4 písm. c) směrnice 2009/28/ES si členské státy mohou pro výpočet příspěvku elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů a spotřebované v elektrických vozidlech zvolit, zda použijí průměrný podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů energie ve Společenství nebo podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů energie v jejich vlastní zemi ve výši naměřené dva roky před dotčeným rokem. Při odhadu průměrného podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie ve Společenství mohou členské státy použít budoucí scénáře připravené Evropskou komisí či pro ni [8].

Kromě stanovení odvětvových cílů pro rok 2020 musí členské státy rovněž popsat plán vývoje, který bude podle očekávání kopírovat růst využití energie z obnovitelných zdrojů v jednotlivých odvětvích v letech 2010 až 2020. Odvětvové cíle týkající se obnovitelných zdrojů energie při výrobě elektřiny, vytápění a chlazení a odvětvové plány vývoje jsou odhady.

V tabulce 3 musí členské státy uvést výše uvedené informace.

Bude vhodné, aby členské státy při vyplňování tabulky vycházely z podrobnějšího rozpisu očekávaného využití obnovitelných zdrojů energie požadovaného tabulkou 9. Při přípravě tabulky 3 poslouží jako vodítko výpočetní tabulky 4a a 4b.

Směrnice požaduje, aby členské státy do 31. prosince 2009 zveřejnily a oznámily Komisi předběžné odhady využití opatření pro zajištění flexibility. Při vyplňování odpovídajících částí tabulky 4a budou členské státy z těchto předběžných odhadů vycházet. Od členských států se nicméně nepožaduje, aby ve svých akčních plánech použily tytéž údaje, které uvedly v dokumentech s předběžnými odhady. Zejména může být vhodné, aby údaje upravily s ohledem na informace v dokumentech s předběžnými odhady jiných členských států.

Tabulka 3

Národní cíl pro rok 2020 a odhadovaný vývoj energie z obnovitelných zdrojů při výtápění a chlazení, výrobě elektřiny a v dopravě

(Očekává se, že při přípravě tabulky 3 poslouží jako vodítko výpočetní tabulky 4a a 4b.)

(%) |

| 2005 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 |

Jako část B přílohy I směrnice | | | 2011–2012 | 2013–2014 | 2015–2016 | 2017–2018 | | 2020 |

| | S2005 + 20 % (S2020-S2005) | S2005 + 30 % (S2020-S2005) | S2005 + 45 % (S2020-S2005) | S2005 + 65 % (S2020-S2005) | | S2020 |

Tabulka 4a

Výpočetní tabulka pro příspěvek energie z obnovitelných zdrojů v každém odvětví ke konečné spotřebě energie

(ktoe) |

| 2005 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 |

(A)Očekávaná hrubá konečná spotřeba OZE při vytápění a chlazení | | | | | | | | | | | | |

(B)Očekávaná hrubá konečná spotřeba elektřiny z OZE | | | | | | | | | | | | |

(C)Očekávaná konečná spotřeba energie z OZE v dopravě | | | | | | | | | | | | |

(D)Očekávaná celková spotřeba energie z OZE [15] | | | | | | | | | | | | |

(E)Očekávaný přenos OZE do jiných členských států | | | | | | | | | | | | |

(F)Očekávaný přenos OZE z jiných členských států a třetích zemí. | | | | | | | | | | | | |

(G)Očekávaná spotřeba OZE upravená pro účely cíle (D) – (E) + (F) | | | | | | | | | | | | |

Tabulka 4b

Výpočetní tabulka pro podíl energie z obnovitelných zdrojů v dopravě

(ktoe) |

| 2005 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 |

(H)Očekávaná elektřina z OZE v silniční dopravě [17] | | | | | | | | | | | | |

(I)Očekávaná spotřeba biopaliv z odpadů, zbytků, nepotravinářských celulózových vláknovin a lignocelulózových vláknovin v dopravě [17] | | | | | | | | | | | | |

(J)Očekávaný příspěvek OZE k dopravě pro účely dosažení cíle OZE-D: (C) + (2,5 – 1) × (H) + (2 – 1) × (I) | | | | | | | | | | | | |

4. OPATŘENÍ K DOSAŽENÍ CÍLŮ

4.1. Přehled všech politik a opatření na podporu využívání energie z obnovitelných zdrojů

Tabulka 5

Přehled všech politik a opatření

1. | | | | | |

2. | | | | | |

3. | | | | | |

... | | | | | |

| | | | | |

4.2. Zvláštní opatření pro splnění požadavků podle článků 13, 14, 16 a článků 17 až 21 směrnice 2009/28/ES

4.2.1. Správní postupy a územní plánování (čl. 13 odst. 1 směrnice 2009/28/ES)

Od členských států se vyžaduje, aby při odpovědích na následující dotazy vysvětlily stávající vnitrostátní, regionální a místní předpisy týkající se postupů schvalování, vydávání osvědčení a povolení, které se uplatňují na podniky na výrobu elektřiny, tepla nebo chlazení z obnovitelných zdrojů energie a na související infrastruktury přenosových a distribučních sítí a na proces přeměny biomasy na biopaliva nebo jiné energetické výrobky. Je-li třeba učinit další kroky, aby se zaručilo, že jsou postupy přiměřené a nezbytné, musí členské státy rovněž popsat plánované revize, očekávané výsledky a orgán odpovědný za provádění takovýchto revizí. Týkají-li informace technologie, uveďte je. Mají-li regionální/místní orgány důležitou úlohu, vysvětlete ji.

a) Seznam stávajících vnitrostátních, a je-li to vhodné, regionálních právních předpisů týkajících se postupů schvalování, vydávání osvědčení a povolení a územního plánování, které se uplatňují na podniky a na související infrastruktury přenosových a distribučních sítí:

b) Odpovědné ministerstvo(/ministerstva) / orgán(/orgány) a jejich pravomoci v dané oblasti:

c) Revize plánovaná s cílem učinit příslušné kroky popsané v čl. 13 odst. 1 směrnice 2009/28/ES do: [datum]

d) Shrnutí stávajících a plánovaných opatření na regionální/místní úrovni (je-li to nutné):

e) Byly v souvislosti s postupy schvalování, vydávání osvědčení a povolení, které se uplatňují na podniky na výrobu elektřiny, tepla nebo chlazení z obnovitelných zdrojů energie a na související infrastruktury přenosových a distribučních sítí a na proces přeměny biomasy na biopaliva nebo jiné energetické výrobky, zjištěny zbytečné překážky či nepřiměřené požadavky? Pokud ano, jaké?

f) Jaká úroveň správy (místní, regionální a vnitrostátní) je odpovědná za schvalování zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů a vydávání osvědčení a povolení pro tato zařízení a za územní plánování? (Pokud záleží na druhu zařízení, upřesněte jej.) Nese-li odpovědnost více úrovní, jak je řízena koordinace různých úrovní? Jak bude koordinace různých odpovědných orgánů v budoucnosti zlepšena?

g) Jak je zaručeno, že jsou k dispozici podrobné informace o vyřizování žádostí o schválení, osvědčení a povolení a o pomoci poskytované žadatelům? Jaké informace a pomoc jsou k dispozici případným žadatelům o nová zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů v souvislosti s jejich žádostí?

h) Jak je usnadněna horizontální koordinace různých správních subjektů odpovědných za různé části povolení? Kolik procesních kroků je zapotřebí k obdržení konečného schválení/licence/povolení? Existuje jediné ústřední místo pro koordinaci všech kroků? Jsou harmonogramy vyřizování žádostí sdělovány předem? Jaká je průměrná doba nutná k získání rozhodnutí o žádosti?

i) Zohledňují schvalovací postupy specifické aspekty jednotlivých technologií pro energii z obnovitelných zdrojů? Pokud ano, popište jak. Pokud nikoli, předpokládáte, že je v budoucnosti zohledníte?

j) Existují zvláštní postupy, např. zjednodušené oznámení, pro malá decentralizovaná zařízení (např. solární panely na budovách či kotle na biomasu v budovách)? Pokud ano, jaké jsou procesní kroky? Jsou předpisy občanům veřejně k dispozici? Kde jsou zveřejňovány? Je zavedení postupů zjednodušeného oznámení plánováno do budoucna? Pokud ano, u jakých typů zařízení/systémů? (Je možné čisté měření?)

k) Kde jsou zveřejňovány poplatky za žádosti o schválení/licence/povolení pro nová zařízení? Souvisejí se správními náklady na udělení takovýchto povolení? Existuje plán revize těchto poplatků?

l) Jsou místním a regionálním správním orgánům při plánování, projektování, výstavbě a rekonstrukci průmyslových nebo obytných oblastí k dispozici úřední pokyny pro instalaci zařízení a systémů pro využívání obnovitelných zdrojů energie při výrobě elektřiny, při vytápění a chlazení včetně ústředního vytápění a chlazení? Pokud takovéto úřední pokyny k dispozici nejsou či jsou nedostačující, jak a kdy bude tato potřeba vyřešena?

(m) Existuje zvláštní školení pro pracovníky, kteří vyřizují jednotlivé postupy schvalování a vydávání osvědčení a povolení pro zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů?

4.2.2. Technické specifikace (čl. 13 odst. 2 směrnice 2009/28/ES)

a) Musí technologie pro energii z obnovitelných zdrojů splňovat určité jakostní normy, aby mohly využívat režimy podpory? Pokud ano, o která zařízení a které jakostní normy se jedná? Existují vnitrostátní, regionální normy, které přesahují rámec norem evropských?

4.2.3. Budovy (čl. 13 odst. 3 směrnice 2009/28/ES)

Upozorňujeme, že při odkazu na rostoucí využití obnovitelných zdrojů energie v budovách by neměla být vzata v úvahu dodávka obnovitelné elektřiny z vnitrostátní distribuční soustavy. Důraz je v tomto bodě kladen na rostoucí místní dodávku tepla a/nebo elektřiny do jednotlivých budov. Rovněž lze zohlednit přímou dodávku tepla či chlazení prostřednictvím ústředního vytápění a chlazení v budovách.

a) Odkaz na stávající vnitrostátní a regionální právní předpisy (pokud existují) a shrnutí místních právních předpisů týkajících se zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů ve stavebnictví:

b) Odpovědné ministerstvo(/ministerstva) / orgán(/orgány):

c) Revize pravidel, bude-li provedena, plánovaná do: [datum]

d) Shrnutí stávajících a plánovaných opatření na regionální/místní úrovni:

e) Stanoví stavební předpisy minimální úrovně využití energie z obnovitelných zdrojů? Ve kterých zeměpisných oblastech a jaké jsou tyto požadavky? (Uveďte shrnutí). Jaká konkrétní opatření byla do těchto předpisů začleněna, aby se zaručilo, že podíl energie z obnovitelných zdrojů využité ve stavebnictví vzroste? Jaké jsou budoucí plány v souvislosti s těmito požadavky/opatřeními?

f) Jak podle předpokladů vzroste do roku 2020 využití energie z obnovitelných zdrojů v budovách? (Je-li to možné, rozlišujte mezi sektorem obytným, tedy "samostatnou jednotkou" a "společnou jednotkou", sektorem komerčním, veřejným a průmyslovým). (Při odpovědi na tento dotaz můžete využít tabulku, jako je níže uvedená tabulka 6. Údaje lze uvádět ročně či za vybrané roky. Měla by být uvedena spotřeba energie z obnovitelných zdrojů jak při vytápění a chlazení, tak při výrobě elektřiny).

Tabulka 6

Odhadovaný podíl energie z obnovitelných zdrojů ve stavebnictví (%)

(%) |

| 2005 | 2010 | 2015 | 2020 |

g) Byly v rámci vnitrostátní politiky zváženy povinnosti týkající se minimálních úrovní energie z obnovitelných zdrojů v nových a rekonstruovaných budovách? Pokud ano, jaké jsou tyto úrovně? Pokud nikoli, jakým způsobem bude do roku 2015 vhodnost této politické možnosti prozkoumána?

h) Popište plány, které mají zaručit, že veřejné budovy budou na ústřední, regionální a místní úrovni sloužit jako příklad tím, že budou od roku 2012 využívat zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů nebo se stanou budovami s nulovou spotřebou energie. (Zohledněte požadavky podle směrnice o energetické náročnosti budov).

i) Jakým způsobem jsou v budovách podporovány energeticky účinné technologie pro energii z obnovitelných zdrojů? (Takováto opatření se mohou týkat kotlů na biomasu, tepelných čerpadel a solárních tepelných zařízení, které splňují minimální požadavky pro ekoznačky či jiné normy vypracované na vnitrostátní úrovni či úrovni Společenství (viz znění čl. 13 odst. 6)).

4.2.4. Ustanovení o informacích (čl. 14 odst. 1, čl. 14 odst. 2 a čl. 14 odst. 4 směrnice 2009/28/ES)

Musí být popsány současné i budoucí informační a osvětové kampaně a programy, plánované revize a očekávané výsledky. Členské státy by rovněž měly uvést, který odpovědný orgán bude sledovat účinky jednotlivých programů a podrobovat je přezkumu. Mají-li regionální/místní orgány důležitou úlohu, tuto informaci uveďte a úlohu stručně popište.

a) Odkaz na stávající vnitrostátní či regionální právní předpisy (pokud existují) týkající se požadavků na poskytování informací podle článku 14 směrnice 2009/28/ES:

b) Subjekt odpovědný/subjekty odpovědné za šíření informací na vnitrostátní/regionální/místní úrovni:

c) Shrnutí stávajících a plánovaných opatření na regionální/místní úrovni (je-li to nutné):

d) Uveďte, jak jsou informace o jednotlivých opatřeních podpory pro využívání obnovitelných zdrojů energie při výrobě elektřiny, při vytápění a chlazení a v dopravě zpřístupňovány všem příslušným subjektům (spotřebitelům, stavebním firmám, osobám provádějícím instalaci, architektům a dodavatelům zařízení a vozidel). Kdo je odpovědný za odpovídající úroveň a zveřejnění těchto informací? Existují pro různé cílové skupiny, např. konečné uživatele, stavební firmy, správce majetku a jednatele, osoby provádějící instalaci, architekty, zemědělce, dodavatele zařízení využívajících obnovitelné zdroje energie a orgány veřejné správy, zvláštní zdroje informací? Jsou prováděny informační kampaně či zřízena stálá informační střediska nebo jsou tyto kampaně a tato střediska plánovány?

e) Kdo je odpovědný za zveřejňování informací o čistém zisku, nákladech a energetické účinnosti zařízení a systémů pro vytápění, chlazení a výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie? (Dodavatel zařízení nebo systému, veřejný subjekt nebo někdo jiný?)

f) Jak jsou projektantům a architektům zpřístupněny pokyny, které jim při plánování, projektování, výstavbě a rekonstrukci průmyslových nebo obytných oblastí pomohou řádně posoudit optimální kombinaci energie z obnovitelných zdrojů, vysoce účinných technologií a ústředního vytápění a chlazení? Kdo je za to zodpovědný?

g) Popište stávající a plánované informační, osvětové, poradenské nebo školicí programy, jejichž cílem je informovat občany o přínosech a účelnosti rozvoje a využívání energie z obnovitelných zdrojů. Jaká úlohu mají při koncipování a řízení těchto programů regionální a místní subjekty?

4.2.5. Osvědčování osob provádějících instalaci (čl. 14 odst. 3 směrnice 2009/28/ES)

a) Odkaz na stávající vnitrostátní či regionální právní předpisy (pokud existují) týkající se osvědčování nebo rovnocenných systémů kvalifikace pro osoby provádějící instalaci podle čl. 14 odst. 3 směrnice 2009/28/ES:

b) Subjekt odpovědný/subjekty odpovědné za to, že budou do roku 2012 zřízeny a schváleny systémy osvědčování/kvalifikace pro osoby provádějící v malém rozsahu instalaci kotlů a kamen na biomasu, solárních fotovoltaických a solárních tepelných systémů, mělkých geotermálních systémů a tepelných čerpadel:

c) Jsou již takovéto systémy osvědčování/kvalifikace zavedeny? Pokud ano, popište je.

d) Jsou informace o těchto systémech k dispozici veřejnosti? Jsou zveřejňovány seznamy osob provádějících instalaci, které mají kvalifikaci nebo osvědčení? Pokud ano, kde? Jsou jiné systémy přijímány jako rovnocenné vnitrostátním/regionálním systémům?

e) Shrnutí stávajících a plánovaných opatření na regionální/místní úrovni (je-li to nutné).

4.2.6. Rozvoj elektroenergetické infrastruktury (čl. 16 odst. 1 a čl. 16 odst. 3 až 6 směrnice 2009/28/ES)

Kromě současné situace a stávajících právních předpisů musí být popsány budoucí akce, plánované revize, subjekty, které jsou za revizi odpovědné, a očekávané výsledky.

a) Odkaz na stávající právní předpisy týkající se požadavků na energetické soustavy (článek 16):

b) Jak je zaručeno, že rozvodné a distribuční soustavy budou rozvíjeny tak, aby do nich mohlo být integrováno cílové množství elektřiny z obnovitelných zdrojů a zároveň byl zachován bezpečný provoz elektrické soustavy? Jak je tento požadavek začleněn do pravidelného plánování sítí prováděného provozovateli přenosových a distribučních soustav?

c) Jaká bude úloha inteligentních sítí, informačních technologií a skladovacích kapacit? Jak bude zaručen jejich rozvoj?

d) Je plánováno posílení propojovací kapacity se sousedními zeměmi? Pokud ano, pomocí jakého propojovacího vedení, o jaké kapacitě a do kdy?

e) Jak je řešeno urychlení schvalovacích postupů pro infrastrukturu distribuční soustavy? Jaký je současný stav a jaká je průměrná doba nutná k získání schválení? Jak bude tento stav zlepšen? (Uveďte současný stav a platné právní předpisy, zjištěné překážky a plány pro sladění postupů s harmonogramem provádění a očekávané výsledky.)

f) Jak je zajištěna koordinace schvalování infrastruktury distribuční soustavy s ostatními správními plánovacími postupy?

g) Jsou novým zařízením vyrábějícím elektřinu z obnovitelných zdrojů energie poskytnuta práva na přednostní připojení nebo kapacity pro vyhrazené připojení?

h) Jsou nějaká zařízení vyrábějící elektřinu z obnovitelných zdrojů energie připravena k připojení do soustavy, připojena však nejsou kvůli omezením kapacity soustavy? Pokud ano, jaké kroky jsou k vyřešení tohoto problému přijímány a kdy bude podle očekávání vyřešen?

i) Jsou provozovateli přenosových a distribučních soustav stanovena a zveřejněna pravidla pro hrazení a sdílení nákladů na technické úpravy sítě? Pokud ano, kde? Jak je zaručeno, že jsou tato pravidla založena na objektivních, průhledných a nediskriminačních kritériích? Existují zvláštní pravidla pro výrobce umístěné v okrajových oblastech a oblastech s nízkou hustotou obyvatelstva? (Pravidla pro hrazení nákladů definují, jakou část nákladů hradí výrobce, který chce být připojen k soustavě, a jakou část hradí provozovatel přenosové a distribuční soustavy. Pravidla pro sdílení nákladů definují, jak by měly být nezbytné náklady rozděleny mezi následně připojené výrobce, z nichž všichni mají prospěch z téhož posílení soustavy či nových vedení.)

j) Popište, jak jsou výrobcům a/nebo provozovatelům přenosových a distribučních soustav přidělovány náklady na připojení a technické úpravy. Do jaké míry jsou provozovatelé přenosových a distribučních soustav schopni získat tyto investiční náklady zpět? Je v budoucnu plánována změna těchto pravidel pro hrazení nákladů? Jaké změny plánujete a jaké výsledky očekáváte? (Existuje několik možností, jak rozložit náklady na připojení k distribuční soustavě. Členské státy si pravděpodobně zvolí jeden z nich nebo jejich kombinaci. Podle "striktního" způsobu účtování nákladů na připojení nese subjekt, který zařízení vyrábějící elektřinu z obnovitelných zdrojů energie vybudoval, několik nákladů spojených s infrastrukturou distribuční soustavy (připojení k distribuční soustavě, posílení a rozšíření distribuční soustavy. Podle jiného, "mírného" způsobu účtování nákladů na připojení nese subjekt, který zařízení vybudoval, pouze náklady na připojení k distribuční soustavě, nikoli náklady na posílení a rozšíření distribuční soustavy (ty jsou začleněny do systému distribučních sazeb a hrazeny zákazníky). Další možnost spočívá v tom, že všechny náklady na připojení k distribuční soustavě jsou rozloženy na společnost a zahrnuty do distribučních sazeb.)

k) Jsou zavedena pravidla pro rozdělení nákladů mezi dříve a později připojené výrobce? Pokud nikoli, jak jsou zohledněny výhody pro později připojené výrobce?

l) Jak bude zaručeno, že provozovatelé přenosových a distribučních soustav poskytnou novým výrobcům, kteří se chtějí připojit, nezbytné informace o nákladech, přesné lhůty pro vyřízení jejich žádostí a orientační harmonogram jejich připojení k distribuční soustavě?

4.2.7. Provoz elektroenergetické sítě (čl. 16 odst. 2 a čl. 16 odst. 7 a 8 směrnice 2009/28/ES)

a) Jak je provozovateli přenosových a distribučních soustav zaručen přenos a distribuce elektřiny z obnovitelných zdrojů? Je zajištěn přednostní nebo zaručený přístup?

b) Jak je zaručeno, že provozovatelé přenosových soustav dávají při spouštění zařízení na výrobu elektřiny přednost zařízením využívajícím obnovitelné zdroje energie?

c) Jak jsou přijímána provozní opatření týkající se distribuční soustavy a trhu, aby byla minimalizována omezení distribuce elektřiny z obnovitelných zdrojů? Jaké druhy opatření jsou plánovány a kdy se očekává jejich provedení? (Tržní koncepce a koncepce distribuční soustavy, která umožňuje začlenění různých zdrojů, by mohla zahrnovat opatření, jako je obchodování blíže reálnému času (změna ze sestavování předběžných odhadů na následující den na předběžné odhady v rámci dne a přeložení termínu pro výrobce), shromáždění tržních oblastí, zaručení dostatečné přeshraniční propojovací kapacity a přeshraničního obchodu, zlepšená spolupráce s provozovateli přilehlých systémů, využití zdokonalených komunikačních a kontrolních nástrojů, řízení poptávky a aktivní účast poptávky na trzích (prostřednictvím oboustranných komunikačních systémů – inteligentního měření), vyšší distribuovaná produkce a domácí skladovací kapacita (např. elektrická vozidla) s aktivním řízením distribučních sítí (inteligentní sítě)).

d) Je o těchto opatřeních informován energetický regulační úřad? Má pravomoc sledovat a vynucovat provádění těchto opatření?

e) Jsou zařízení vyrábějící elektřinu z obnovitelných zdrojů integrována do trhu s elektřinou? Můžete popsat jak? Jaké jsou jejich povinnosti v souvislosti s účastí na trhu s elektřinou?

f) Podle jakých pravidel jsou výrobcům elektřiny z obnovitelných zdrojů energie účtovány sazby za přenos a distribuci?

4.2.8. Integrace bioplynu do sítě se zemním plynem (čl. 16 odst. 7 a čl. 16 odst. 9 a 10 směrnice 2009/28/ES)

a) Jak je zajištěno, aby při účtování sazeb za přenos a distribuci nebyl diskriminován plyn z obnovitelných zdrojů energie?

b) Bylo provedeno posouzení nutnosti rozšířit stávající infrastrukturu plynárenské sítě s cílem usnadnit integraci plynu z obnovitelných zdrojů energie? Jaké jsou výsledky? Pokud nikoli, bude takové posouzení provedeno?

c) Jsou zveřejňována technická pravidla pro připojení k soustavě a sazby za připojení pro bioplyn? Kde jsou tato pravidla zveřejňována?

4.2.9. Rozvoj infrastruktury pro ústřední vytápění a chlazení (čl. 16 odst. 11 směrnice 2009/28/ES)

a) Uveďte posouzení, zda jsou zapotřebí nové infrastruktury pro ústřední vytápění a chlazení využívající obnovitelné zdroje energie a přispívající k dosažení cíle pro rok 2020. Existují na základě tohoto posouzení plány na budoucí podporu takovýchto infrastruktur? Jaké jsou očekávané příspěvky velkých zařízení na biomasu a na solární a geotermální energii v systémech ústředního vytápění a chlazení?

4.2.10. Biopaliva a jiné biokapaliny – kritéria udržitelnosti a ověřování souladu (články 17 až 21 směrnice 2009/28/ES)

Následující část národního akčního plánu by měla vysvětlovat budoucí strategii členských států, pokud jde o plnění kritérií udržitelnosti pro biopaliva a biokapaliny a ověřování souladu s režimem.

a) Jak budou kritéria udržitelnosti pro biopaliva a biokapaliny prováděna na vnitrostátní úrovni? (Jsou pro účely provádění plánovány právní předpisy? Jaké bude institucionální uspořádání?)

b) Jak bude zaručeno, že biopaliva a biokapaliny, které jsou započítány do národního cíle v oblasti obnovitelné energie, do vnitrostátních povinností využívat energii z obnovitelných zdrojů a/nebo jsou způsobilé pro finanční podporu, splňují kritéria udržitelnosti stanovená v čl. 17 odst. 2 až 5 směrnice 2009/28/ES? (Bude zřízen vnitrostátní orgán/subjekt odpovědný za sledování/ověřování souladu s kritérii?)

c) Pokud má vnitrostátní orgán/subjekt sledovat plnění kritérií, je již zřízen? Pokud ano, popište jej. Pokud nikoli, na kdy je jeho zřízení plánováno?

d) Uveďte informace o existenci vnitrostátních právních předpisů týkajících se územního plánování a národního katastru pro účely ověřování souladu s čl. 17 odst. 3 až 5 směrnice 2009/28/ES. Jak mohou hospodářské subjekty tyto informace získat? (Uveďte informace o existenci pravidel a rozlišování mezi různými půdními statusy, jako je oblast biologické rozmanitosti, chráněná oblast atd.; a o příslušném vnitrostátním orgánu, který bude tento katastr a změny půdního statusu sledovat.)

e) Pokud jde o chráněné oblasti, uveďte, podle kterého vnitrostátního, evropského či mezinárodního režimu ochrany jsou klasifikovány.

f) Jakým postupem lze status půdy změnit? Kdo na vnitrostátní úrovni sleduje a ohlašuje změny statusu půdy? Jak často je územní katastr aktualizován (měsíčně, ročně, dvakrát do roka atd.)?

g) Jak je na vnitrostátní úrovni zajišťován a ověřován soulad s požadavky na osvědčené zemědělské a environmentální postupy a s dalšími požadavky týkajícími se podmíněnosti (požadované podle čl. 17 odst. 6 směrnice 2009/28/ES)?

h) Máte v úmyslu napomáhat rozvoji dobrovolného systému (dobrovolných systémů) "osvědčování" pro udržitelnost biopaliv a biokapalin, jak je popsán v čl. 18 odst. 4 druhém pododstavci směrnice 2009/28/ES? Pokud ano, jak?

4.3. Režimy podpory členského státu nebo skupiny členských států určené k podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů při výrobě elektřiny

Režimy podpory mohou být regulační a stanovit cíle a/nebo povinnosti. Mohou poskytovat finanční podporu buď na investice, nebo během provozu zařízení. Existují také mírná opatření, např. informační, vzdělávací či osvětové kampaně. Vzhledem k tomu, že jsou mírná opatření popsána výše, mělo by se toto posouzení zaměřit na regulační a finanční opatření.

Popište stávající režimy a uveďte odkaz na právní předpisy, podrobné údaje o režimu, dobu trvání (uveďte datum zahájení a ukončení) a dopady v minulosti a vysvětlete, zda a na kdy jsou plánovány reformy či budoucí režimy. Jaké výsledky jsou očekávány?

Právní úprava

Právní úprava může stanovit cíl(e) a povinnosti. Pokud takovéto povinnosti existují, podrobně je popište:

a) Jaký je právní základ této povinnosti/toho cíle?

b) Existují cíle týkající se technologií?

c) Jaké konkrétní povinnosti/cíle jsou pro každý rok (pro každou technologii) stanoveny?

d) Kdo musí povinnosti plnit?

e) Jaké jsou následky při neplnění povinností?

f) Existuje mechanismus pro dohled na plnění povinností?

g) Existuje mechanismus pro změnu povinností/cílů?

Finanční podpora

Finanční podporu lze klasifikovat různými způsoby. Například: finanční podpora investic, kapitálové granty, nízkoúrokové půjčky, osvobození od daní či snížení daní, vracení daní, systémy výběrových řízení, povinnosti využívat energii z obnovitelných zdrojů se zelenými osvědčeními či bez nich (obchodovatelná zelená osvědčení), sazby výkupních cen a výkupní prémie, dobrovolné režimy.

U každého režimu, který používáte, uveďte podrobný popis, v němž odpovíte na následující dotazy:

a) Uveďte název a krátký popis režimu.

b) Jde o režim dobrovolný či povinný?

c) Kdo režim řídí? (Provádějící subjekt, monitorovací orgán)

d) Jaká opatření byla přijata, aby se zaručila dostupnost rozpočtu/finančních prostředků nutných k dosažení národního cíle?

e) Jak režim řeší dlouhodobou bezpečnost a spolehlivost?

f) Je režim pravidelně podrobován revizi? Jaké existují mechanismy pro zpětnou vazbu a úpravy? Jak byl režim doposud optimalizován?

g) Liší se podpora podle technologie?

h) Jaké jsou očekávané dopady z hlediska výroby energie?

i) Je podpora podmíněna splněním kritérií energetické účinnosti?

j) Jde o stávající opatření? Můžete uvést vnitrostátní právní předpis, jímž je toto opatření upraveno?

k) Jde o plánovaný režim? Kdy bude zahájen jeho provoz?

l) Jaké počáteční a konečné datum (doba trvání) je pro celý režim stanoveno?

m) Existují maximální či minimální rozměry způsobilého systému?

n) Je možné, aby byl tentýž projekt podporován na základě více opatření podpory? Která opatření lze kumulovat?

o) Existují regionální/místní režimy? Pokud ano, podrobně je popište za použití stejných kritérií.

Konkrétní dotazy týkající se finanční podpory investic:

a) Co je na základě režimu uděleno? (dotace, kapitálové granty, nízkoúrokové půjčky, osvobození od daní či snížení daní, vrácení daní)

b) Kdo může být příjemcem podpory z tohoto režimu? Vztahuje se režim na určitou technologii (technologie)?

c) Jsou žádosti přijímány a podpora udělována soustavně nebo jsou prováděny pravidelné výzvy? Pokud jde o pravidelné výzvy, můžete popsat, jak jsou časté a jaké podmínky jsou s nimi spjaty?

Konkrétní dotazy týkající se obchodovatelných osvědčení:

a) Existuje povinný podíl elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie na celkové dodávce?

b) Na koho se tato povinnost vztahuje?

c) Existují pásma týkající se technologií?

d) Na které technologie se režim vztahuje?

e) Je povolen mezinárodní obchod s osvědčeními? Za jakých podmínek?

f) Existuje nejnižší cena?

g) Jsou za neplnění povinností udělovány sankce?

h) Jaká je průměrná cena osvědčení? Je zveřejňována? Kde?

i) V jakém systému se s osvědčeními obchoduje?

j) Jak dlouho se může zařízení režimu účastnit?

Konkrétní dotazy týkající se pevně stanovených sazeb výkupních cen:

a) Za jakých podmínek lze pevně stanovenou sazbu získat?

b) Existuje omezení celkového objemu elektřiny vyrobené za rok nebo instalovaného výkonu, které mají nárok na sazbu?

c) Jde o režim týkající se určité technologie? Jaké jsou úrovně sazeb pro jednotlivé technologie?

d) Existují další kritéria, podle nichž se sazby rozlišují?

e) Na jak dlouho je pevně stanovená sazba zaručena?

f) Je v rámci režimu plánována úprava sazby?

Konkrétní dotazy týkající se výkupních prémií:

a) Za jakých podmínek lze prémii získat?

b) Existuje omezení celkového objemu elektřiny vyrobené za rok nebo instalovaného výkonu, které mají nárok na prémii?

c) Jde o alternativu k pevně stanovené sazbě?

d) Jde o režim týkající se určité technologie? Jaké jsou úrovně prémií pro jednotlivé technologie?

e) Existuje spodní a horní výše prémie? Upřesněte.

f) Na jak dlouho je prémiová cena zaručena?

g) Je v rámci režimu plánována úprava sazby?

Konkrétní dotazy týkající se výběrových řízení:

a) Jak často se výběrová řízení konají a jaké jsou jejich rozměry?

b) Které technologie jsou uvedeny ve specifikacích?

c) Je výběrové řízení integrováno s rozvojem distribuční soustavy?

4.4. Režimy podpory členského státu nebo skupiny členských států určené k podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů při vytápění a chlazení

Řiďte se strukturou bodu 4.3 a použijte dotazy týkající se opatření podpory pro využití energie z obnovitelných zdrojů v odvětví vytápění a chlazení. Zodpovězte tyto dodatečné dotazy:

a) Jak jsou režimy podpory pro elektřinu z obnovitelných zdrojů energie uzpůsobeny, aby podněcovaly k využívání obnovitelných zdrojů energie při kombinované výrobě tepla a elektřiny?

b) Jaké režimy podpory jsou zavedeny na podporu využívání ústředního vytápění a chlazení pomocí obnovitelných zdrojů energie?

c) Jaké režimy podpory jsou zavedeny na podporu využívání vytápění a chlazení v malém rozsahu pomocí obnovitelných zdrojů energie?

d) Jaké režimy podpory jsou zavedeny na podporu využívání vytápění a chlazení v průmyslových zařízeních pomocí obnovitelných zdrojů energie?

4.5. Režimy podpory členského státu nebo skupiny členských států určené k podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů v dopravě

Řiďte se strukturou bodu 4.3 a použijte dotazy týkající se opatření podpory pro využití energie z obnovitelných zdrojů v odvětví dopravy. Rozlišujte podle jednotlivých způsobů dopravy (např. silniční doprava, nesilniční pozemní doprava). Zodpovězte tyto dodatečné dotazy:

a) Jaké konkrétní povinnosti/cíle jsou pro každý rok (pro každé palivo či každou technologii) stanoveny?

b) Liší se podpora podle druhů paliva či technologií? Existuje zvláštní podpora pro biopaliva, která splňují kritéria čl. 21 odst. 2 směrnice?

4.6. Konkrétní opatření na podporu využívání energie z biomasy

Biomasa má důležitou úlohu jakožto primární energie ve všech třech odvětvích: při vytápění a chlazení, výrobě elektřiny a v dopravě. Vnitrostátní strategie pro biomasu má zásadní význam z hlediska plánování úlohy a interakce způsobů využití, tedy konečných způsobů využití energie, a interakce s jinými neenergetickými odvětvími. Proto se od členských států vyžaduje, aby posoudily svůj domácí potenciál a zvýšenou mobilizaci domácích a dovážených zdrojů biomasy. Měl by být analyzován dopad na jiná neenergetická odvětví (např. potravinářské odvětví a odvětví výroby krmiv, odvětví výroby papíru a celulózy, stavebnictví, odvětví výroby nábytku atd.) a interakce s nimi.

4.6.1. Dodávka biomasy: z domácích zdrojů i z obchodu

V rámci tohoto bodu by členské státy měly posoudit, do jaké míry je možné čerpat při zásobování z domácích zdrojů biomasy a v jaké míře je zapotřebí biomasu dovážet.

Mělo by být rozlišováno mezi biomasou (A) z lesnictví – (1) přímou a (2) nepřímou dodávkou; (B) ze zemědělství a rybolovu – (1) získávanou přímo a (2) z vedlejších produktů / zpracovaných plodin; a (C) z odpadu – (1) z biologicky rozložitelné složky tuhého komunálního odpadu, (2) z biologicky rozložitelné složky tuhého průmyslového odpadu a (3) z kalů z čistíren odpadních vod. Údaje jsou požadovány u prvních výše uvedených dílčích kategorií, podrobnější informace jsou nepovinné. Souhrnné údaje však budou odrážet následující rozčlenění do kategorií a budou obsahovat informace v jednotkách v tabulce 7. Musí být zohledněna úloha dovozů (ze zemí EU a ze zemí mimo EU) a vývozů (pokud možno do zemí EU a zemí mimo EU).

Upozorňujeme, že dřevěné třísky, brikety a pelety mohou pocházet buď z přímé dodávky, nebo z nepřímé dodávky z lesnictví. Jsou-li v tabulce zahrnuty informace o peletách, měly by informace uvádět, zda jde o surovinu z přímé či nepřímé dodávky.

V případě bioplynu a biopaliv by mělo být v tabulce 7 uvedeno množství surových, nikoli zpracovaných vstupních surovin. Je samozřejmé, že u dovozů a vývozů je obtížné s jistotou určit množství vstupní biomasy při výrobě biopaliv a může být nutné provést odhad. Pokud informace o dovozech vycházejí z dovozů biopaliva, musí být v tabulce uvedeny.

Tabulka 7

Dodávka biomasy v roce 2006

EU | mimo EU | EU/mimo EU |

1)přímá dodávka dřevěné biomasy z lesů a zalesněné půdy pro výrobu energie | | | | | | |

Nepovinné – jsou-li k dispozici informace, lze podrobněji uvést množství vstupní suroviny patřící do této kategorie: a)pokácené stromyb)rezidua z kácení stromů (špičky, větve, kůra, pařezy)c)rezidua ze správy krajiny (dřevěná biomasa z parků, zahrad, alejí, keřů)d)jiné (upřesněte) | | | | | | |

2)nepřímá dodávka dřevěné biomasy pro výrobu energie | | | | | | |

Nepovinné – jsou-li k dispozici informace, lze upřesnit: a)rezidua z pilařské výroby, zpracování dřeva, odvětví výroby nábytku (kůra, piliny)b)vedlejší produkty z odvětví výroby papíru a celulózy (černý louh, tallový olej)c)zpracované dřevěné palivod)recyklované dřevo od konečného spotřebitele (recyklované dřevo pro výrobu energie, dřevo z odpadu z domácnosti)e)jiné (upřesněte) | | | | | | |

1)zemědělské plodiny a produkty rybolovu přímo dodané pro výrobu energie | | | | | | |

Nepovinné – jsou-li k dispozici informace, lze upřesnit: a)plodiny na orné půdě (obiloviny, olejnatá semena, cukrová řepa, kukuřice na siláž)b)plantážec)rychle rostoucí stromyd)jiné energetické plodiny (trávy)e)řasyf)jiné (upřesněte) | | | | | | |

2)vedlejší zemědělské produkty / zpracovaná rezidua a vedlejší produkty rybolovu pro výrobu energie | | | | | | |

Nepovinné – jsou-li k dispozici informace, lze upřesnit: a)slámab)hnůjc)živočišný tukd)masokostní moučkae)vedlejší produkty z lisování (včetně pokrutin z olejnatých semen a olivového oleje pro výrobu energie)f)biomasa z ovoce (včetně slupek a jader)g)vedlejší produkty rybolovuh)odřezky z vinné révy, oliv a ovocných stromůi)jiné (upřesněte) | | | | | | |

1)biologicky rozložitelné složky tuhého komunálního odpadu včetně biologického odpadu (biologicky rozložitelný odpad ze zahrad a parků, potravinářský a kuchyňský odpad z domácností, restaurací, stravovacích a maloobchodních zařízení a srovnatelný odpad ze zařízení potravinářského průmyslu) a plyn ze skládek | | | | | | |

2)biologicky rozložitelné složky průmyslového odpadu (včetně papíru, lepenky, palet) | | | | | | |

Vysvětlete převodní faktor / metodu výpočtu použité výše pro převod množství dostupných zdrojů na primární energii.

Upřesněte, na jakém základě byly vypočteny biologicky rozložitelné složky tuhého komunálního odpadu a průmyslového odpadu.

V tabulce 7a uveďte odhadovaný příspěvek využití energie z biomasy v letech 2015 a 2020 (podle rozčlenění do kategorií použitého v tabulce 7).

Tabulka 7a

Odhadovaná domácí dodávka biomasy v letech 2015 a 2020

Odvětví původu | 2015 | 2020 |

Očekávané množství domácích zdrojů | Výroba primární energie (ktoe) | Očekávané množství domácích zdrojů | Výroba primární energie (ktoe) |

A)Biomasa z lesnictví: | 1)přímá dodávka dřevěné biomasy z lesů a zalesněné půdy pro výrobu energie | | | | |

2)nepřímá dodávka dřevěné biomasy pro výrobu energie | | | | |

B)Biomasa ze zemědělství a rybolovu | 1)zemědělské plodiny a produkty rybolovu přímo dodané pro výrobu energie | | | | |

2)vedlejší zemědělské produkty / zpracovaná rezidua a vedlejší produkty rybolovu pro výrobu energie | | | | |

C)Biomasa z odpadu | 1)biologicky rozložitelné složky tuhého komunálního odpadu včetně biologického odpadu (biologicky rozložitelný odpad ze zahrad a parků, potravinářský a kuchyňský odpad z domácností, restaurací, stravovacích a maloobchodních zařízení a srovnatelný odpad ze zařízení potravinářského průmyslu) a plyn ze skládek | | | | |

2)biologicky rozložitelné složky průmyslového odpadu (včetně papíru, lepenky, palet) | | | | |

Jaká je odhadovaná úloha dovážené biomasy do roku 2020? Uveďte očekávaná množství (ktoe) a možné země dovozu.

Kromě výše uvedených informací popište současný stav zemědělské půdy využívané pro výrobu energie, a to následujícím způsobem:

Tabulka 8

Zemědělská půda vyčleněná pro pěstování plodin používaných k výrobě energie v roce 2006

(ha) |

Zemědělská půda vyčleněná pro pěstování plodin používaných k výrobě energie | Plocha |

1.Půda vyčleněná pro rychle rostoucí stromy (vrby, topoly) | |

2.Půda vyčleněná pro jiné energetické plodiny, např. trávy (chrastice rákosovitá, proso prutnaté, Miscanthus), čirok | |

4.6.2. Opatření na zvýšení dostupnosti biomasy zohledňující ostatní uživatele biomasy (zemědělství a odvětví související s lesnictvím)

Mobilizace nových zdrojů biomasy:

a) Uveďte, kolik půdy je znehodnoceno.

b) Uveďte, kolik nevyužité orné půdy je k dispozici.

c) Jsou plánována opatření na podporu využití nevyužité orné půdy, znehodnocené půdy atd. pro energetické účely?

d) Je plánováno energetické využití určitých primárních materiálů, které jsou již k dispozici (např. živočišných hnojiv)?

e) Existuje konkrétní politika podporující výrobu a využití bioplynu? Jaké způsoby využití jsou podporovány (místní, ústřední vytápění, distribuční soustava pro bioplyn, integrace do distribuční soustavy pro zemní plyn)?

f) Jaká opatření jsou plánována na zdokonalení technik lesního hospodářství, aby se maximalizovalo udržitelné získávání biomasy z lesů? [23]: Jak bude lesní hospodářství zdokonaleno, aby se zvýšil budoucí růst? Která z plánovaných opatření pro maximalizaci získávání stávající biomasy lze již provést?

Dopad na jiná odvětví:

a) Jak bude sledován dopad využití energie z biomasy na jiná odvětví založená na zemědělství a lesnictví? O jaké dopady se jedná? (Je-li to možné, uveďte informace také o množstevních účincích.) Je sledování těchto dopadů plánováno do budoucna?

b) Jaký vývoj, který by mohl ovlivnit využití energie, se očekává v jiných odvětvích založených na zemědělství a lesnictví? (Např. mohla by vyšší účinnost/produktivita zvýšit či snížit množství vedlejších produktů, které jsou k dispozici pro energetické využití?)

4.7. Plánované použití statistických převodů mezi členskými státy a plánovaná účast na společných projektech s dalšími členskými státy a třetími zeměmi

V rámci této podkapitoly musí být popsáno očekávané využití mechanismů spolupráce mezi členskými státy a rovněž členskými státy a třetími zeměmi. Tyto informace by měly vycházet z informací poskytnutých v dokumentu s předběžnými odhady uvedeném v čl. 4 odst. 3 směrnice 2009/28/ES.

4.7.1. Procedurální aspekty

a) Popište vnitrostátní postupy (krok po kroku), které jsou nebo mají být zavedeny za účelem provedení statistického převodu nebo společného projektu (včetně odpovědných subjektů a kontaktních míst).

b) Popište prostředky, jejichž pomocí mohou soukromé subjekty navrhovat společné projekty se členskými státy či třetími zeměmi a podílet se na nich.

c) Uveďte kritéria, na jejichž základě se určí, kdy budou statistické převody či společné projekty využity.

d) Pomocí jakého mechanismu bude umožněna účast jiných zainteresovaných členských států na společném projektu?

e) Jste ochotni podílet se na společných projektech v jiných členských státech? Kolik instalovaného výkonu/elektřiny či tepla vyrobených ročně máte podle plánu v úmyslu podporovat? Jakým způsobem plánujete zajistit pro takovéto projekty režimy podpory?

4.7.2. Odhadovaná přebytečná výroba energie z obnovitelných zdrojů ve srovnání s orientačním plánem, jež by mohla být převedena do jiných členských států

V tabulce 9 vyplňte požadované informace.

4.7.3. Odhadovaný potenciál pro společné projekty

a) V kterých odvětvích na vašem území můžete nabídnout rozvoj využití energie z obnovitelných zdrojů pro účely společných projektů?

b) Byla upřesněna technologie, která má být rozvíjena? Kolik instalovaného výkonu/elektřiny či tepla má být vyrobeno ročně?

c) Jak budou určena místa pro společné projekty? (Mohou být např. místa doporučena místními a regionálními orgány či předkladateli projektů? Nebo se může zúčastnit jakýkoli projekt bez ohledu na umístění?)

d) Jste si vědomi potenciálu pro společné projekty v jiných členských státech nebo třetích zemích? (V jakém odvětví? Jaká je kapacita? Jaká je plánovaná podpora? Pro jaké technologie?)

e) Upřednostňujete podporu určitých technologií? Pokud ano, jakých?

4.7.4. Odhadovaná poptávka po energii z obnovitelných zdrojů, která má být pokryta z jiných zdrojů než z domácí výroby

V tabulce 9 vyplňte požadované informace.

Tabulka 9

Odhadovaná přebytečná a/nebo nedostatečná výroba energie z obnovitelných zdrojů ve srovnání s orientačním plánem, jež by mohla být převedena do/z jiných členských států v [členský stát]

(ktoe) |

| 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 |

Odhadovaný přebytek v dokumentu s předběžnými odhady | | | | | | | | | | | |

Odhadovaný přebytek v národním akčním plánu pro energii z obnovitelných zdrojů | | | | | | | | | | | |

Odhadovaný nedostatek v dokumentu s předběžnými odhady | | | | | | | | | | | |

Odhadovaný nedostatek v národním akčním plánu pro energii z obnovitelných zdrojů | | | | | | | | | | | |

5. HODNOCENÍ

Měl by být odhadnut příspěvek každé technologie pro energii z obnovitelných zdrojů k orientačnímu plánu a cílům pro rok 2020 v odvětví výroby elektřiny, vytápění a chlazení a v dopravě, a to s popisem možného budoucího scénáře, aniž by byl nezbytně stanoven cíl či povinnost v souvislosti s technologií.

U odvětví elektřiny by měly být podle jednotlivých technologií rozepsány jak očekávaný (akumulovaný) instalovaný výkon (v MW), tak roční výroba (GWh). U vodní energie by mělo být rozlišováno mezi zařízeními o instalovaném výkonu nižším než 1 MW, o výkonu od 1 do 10 MW a o výkonu nad 10 MW. U solární energie by měly být samostatně uvedeny údaje o příspěvcích fotovoltaické solární energie a koncentrované solární energie. Údaje o větrné energii by měly být uvedeny zvlášť pro pobřežní a příbřežní zařízení. U biomasy by mělo být rozlišováno mezi pevnou, plynnou a kapalnou biomasou pro výrobu elektřiny.

Při hodnocení odvětví vytápění a chlazení by měly být uvedeny odhady jak instalovaného výkonu, tak výroby, a to u geotermálních a solárních technologií, tepelných čerpadel a technologií využívajících biomasu, přičemž u poslední kategorie se uvede rozpis pro pevnou, plynnou a kapalnou biomasu. Měl by být odhadnut příspěvek zařízení pro ústřední vytápění, která využívají obnovitelné zdroje energie.

Měl by být uveden příspěvek různých technologií k cíli v oblasti obnovitelných zdrojů energie v odvětví dopravy, a to u běžných biopaliv (bioethanol a bionafta), biopaliv z odpadů a zbytků, biopaliv z nepotravinářských celulózových vláknovin a lignocelulózových vláknovin, bioplynu, elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a vodíku z energie z obnovitelných zdrojů.

Pokud máte k dispozici odhady o vývoji využití určitých technologií v jednotlivých regionech, uveďte je laskavě pod tabulku.

Tabulka 10a

Odhad celkového příspěvku (instalovaný výkon, hrubá výroba elektřiny), jímž podle očekávání přispěje každá technologie pro energii z obnovitelných zdrojů v [členský stát] k dosažení závazných cílů pro rok 2020 a orientační předběžný plán týkající se podílů energie z obnovitelných zdrojů při výrobě elektřiny v období 2010–2014

| 2005 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 |

MW | GWh | MW | GWh | MW | GWh | MW | GWh | MW | GWh | MW | GWh |

Vodní:

< 1MW | | | | | | | | | | | | |

> 10MW | | | | | | | | | | | | |

Geotermální:

Větrná

Biomasa:

z čehož při kombinované výrobě tepla a elektřiny | | | | | | | | | | | | |

Tabulka 10b

| 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 |

MW | GWh | MW | GWh | MW | GWh | MW | GWh | MW | GWh | MW | GWh |

Vodní:

< 1MW | | | | | | | | | | | | |

> 10MW | | | | | | | | | | | | |

Geotermální

Větrná:

Biomasa:

z čehož při kombinované výrobě tepla a elektřiny | | | | | | | | | | | | |

Tabulka 11

Odhad celkového příspěvku (konečná spotřeba energie [26]), jímž podle očekávání přispěje každá technologie pro energii z obnovitelných zdrojů v [členský stát] k dosažení závazných cílů pro rok 2020 a orientační předběžný plán týkající se podílů energie z obnovitelných zdrojů při vytápění a chlazení v období 2010–2020

(ktoe) |

| 2005 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 |

Geotermální (kromě geotermálního tepla o nízké teplotě vyráběného v tepelných čerpadlech) | | | | | | | | | | | | |

Biomasa:

Energie z obnovitelných zdrojů z tepelných čerpadel: z čehož aerotermálníz čehož geotermálníz čehož hydrotermální | | | | | | | | | | | | |

Tabulka 12

Odhad celkového příspěvku, jímž podle očekávání přispěje každá technologie pro energii z obnovitelných zdrojů v [členský stát] k dosažení závazných cílů pro rok 2020 a orientační předběžný plán týkající se podílů energie z obnovitelných zdrojů v odvětví dopravy v období 2010–2020 [30]

(ktoe) |

| 2005 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 |

Bioethanol/bio-ETBE

Bionafta

Elektřina z obnovitelných zdrojů

Jiné (např. bioplyn, rostlinné oleje atd.) – upřesněte

Odpověď na tento požadavek by měla být zahrnuta do tabulky 1 v kapitole 1.

5.3. Posouzení dopadů (nepovinné)

Tabulka 13

Odhadované náklady a přínosy spojené s opatřeními na podporu politiky v oblasti obnovitelných zdrojů energie

Opatření | Očekávané využití energie z obnovitelných zdrojů (ktoe) | Očekávané náklady (v eurech) – uveďte časový rámec | Očekávané snížení emisí skleníkových plynů podle jednotlivých plynů (t/rok) | Očekávaný počet vytvořených pracovních míst |

| | | | |

5.4. Příprava národního akčního plánu pro energii z obnovitelných zdrojů a kroky navazující na jeho provedení

a) Jak se na přípravě tohoto akčního plánu podílely regionální a/nebo místní orgány a/nebo města? Podílely se na přípravě i jiné zúčastněné strany?

b) Existují plány rozvoje regionálních/místních strategií pro obnovitelné zdroje energie? Pokud ano, můžete vysvětlit jaké? Jsou-li příslušné pravomoci přeneseny na regionální/místní úroveň, jaký mechanismus zaručí, že je plněn národní cíl?

c) Popište veřejné konzultace uspořádané pro účely přípravy tohoto akčního plánu.

d) Uveďte vaše vnitrostátní kontaktní místo/vnitrostátní orgán či subjekt, které jsou odpovědné za kroky navazující na akční plán pro energii z obnovitelných zdrojů.

e) Máte k dispozici systém sledování včetně ukazatelů pro jednotlivá opatření a nástroje, aby bylo možné uskutečnit kroky navazující na provádění akčního plánu pro energii z obnovitelných zdrojů? Pokud ano, můžete je podrobněji popsat?

[1] Úř. věst. L 304, 14.11.2008, s. 1.

[2] Tyto odhady energetické účinnosti a úspor energie odpovídají dalším takovýmto odhadům, které členské státy oznámí Komisi, zejména odhadům v akčních plánech podle směrnice o energetických službách a směrnice o energetické náročnosti budov. Jsou-li v uvedených plánech použity jiné jednotky, měly by být uvedeny použité převodní faktory.

[3] Jedná se o konečnou spotřebu energie všech energetických komodit kromě elektřiny použité pro jiné účely než dopravu, k níž se přičte spotřeba tepla pro vlastní použití v elektrárnách a teplárnách a tepelné ztráty v sítích (body "2. Vlastní použití v zařízení" a "11. Přenosové a distribuční ztráty" nařízení (ES) č. 1099/2008, s. 23–24).

[4] Hrubá spotřeba elektřiny je hrubá výroba elektřiny ve státě, včetně vlastní výroby, s připočtením dovozů a odečtením vývozů.

[5] Energie spotřebovaná v dopravě, jak je definována v čl. 3 odst. 4 písm. a) směrnice 2009/28/ES. Elektřina z obnovitelných zdrojů v silniční dopravě by pro výpočet tohoto údaje měla být vynásobena faktorem 2,5, jak je uvedeno v čl. 3 odst. 4 písm. c) směrnice 2009/28/ES.

[6] Jak je definována v čl. 2 písm. f) směrnice 2009/28/ES. Sestává z konečné spotřeby energie, k níž se přičtou ztráty v sítích a vlastní použití tepla a elektřiny v elektrárnách a teplárnách (poznámka: nepatří sem spotřeba elektřiny v přečerpávacích vodních elektrárnách či při přeměně v elektrických ohřívačích vody či tepelných čerpadlech používaných pro ústřední vytápění).

[7] Podle čl. 5 odst. 6 je třeba mít za to, že množství energie spotřebované v letecké dopravě dosahuje podílu nejvýše 6,18 % (v případě Kypru a Malty nejvýše 4,12 %) z hrubé konečné spotřeby energie.

[8] Např. scénář uvedený na s. 287 dodatku 4 v dokumentu s názvem "Dodatky k modelové analýze politického balíčku EU z roku 2008 pro změnu klimatu a obnovitelné zdroje": http://ec.europa.eu/environment/climat/pdf/climat_action/analysis_appendix.pdf. V rámci tohoto scénáře bude průměrný podíl hrubé výroby elektřiny z obnovitelných forem energie v letech 2010, 2015 a 2020 v uvedeném pořadí dosahovat 19,4 %, 24,6 % a 32,4 %.

[9] Podíl energie z obnovitelných zdrojů při vytápění a chlazení: hrubá konečná spotřeba energie z obnovitelných zdrojů při vytápění a chlazení (jak je definována v čl. 5 odst. 1 písm. b) a čl. 5 odst. 4 směrnice 2009/28/ES) vydělená hrubou konečnou spotřebou energie při vytápění a chlazení. Řádek (A) v tabulce 4a vydělený řádkem (1) v tabulce 1).

[10] Podíl energie z obnovitelných zdrojů při výrobě elektřiny: hrubá konečná spotřeba elektřiny z obnovitelných zdrojů při výrobě elektřiny (jak je definována v čl. 5 odst. 1 písm. a) a čl. 5 odst. 3 směrnice 2009/28/ES) vydělená celkovou hrubou konečnou spotřebou elektřiny. Řádek (B) v tabulce 4a vydělený řádkem (2) v tabulce 1.

[11] Podíl energie z obnovitelných zdrojů v dopravě: konečná energie z obnovitelných zdrojů spotřebovaná v dopravě (viz čl. 5 odst. 1 písm. c) a čl. 5 odst. 5 směrnice 2009/28/ES) vydělená spotřebou v dopravě, a to 1) benzinu; 2) nafty; 3) biopaliv použitých v železniční a silniční dopravě a 4) elektřinou v pozemní dopravě (jak je uvedena v řádku 3 v tabulce 1). Řádek (J) v tabulce 4b vydělený řádkem (3) v tabulce 1.

[12] Podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie. Řádek (G) v tabulce 4a vydělený řádkem (4) v tabulce 1.

[13] V procentních bodech z celkového podílu energie z obnovitelných zdrojů.

[14] Jak je definován v části B přílohy I směrnice 2009/28/ES.

[15] V souladu s čl. 5 odst. 1 směrnice 2009/28/ES se plyn, elektřina a vodík z obnovitelných zdrojů energie zohlední pouze jednou. Není povoleno dvojí započítání.

[16] Obsahuje veškerou energii z obnovitelných zdrojů použitou v dopravě včetně elektřiny, vodíku a plynu z obnovitelných zdrojů energie, avšak bez biopaliv, která nesplňují kritéria udržitelnosti (viz čl. 5 odst. 1 poslední pododstavec). Zde uveďte skutečné hodnoty bez použití násobitelů.

[17] Zde uveďte skutečné hodnoty bez použití násobitelů.

[] Uveďte, zda je opatření (především) regulační, finanční či mírné (např. informační kampaň).

[] Je očekávaným výsledkem změna chování, instalovaný výkon (MW; t/rok), vyrobená energie (ktoe)?

[] Kdo jsou cílové osoby: investoři, koneční uživatelé, orgány veřejné správy, plánovači, architekti, osoby provádějící instalaci atd.? nebo jaká je cílová činnost / cílové odvětví: výroba biopaliv, energetické využití živočišných hnojiv atd.?

[21] Množství zdrojů se uvádí v m3 (je-li to možné, v jiném případě ve vhodných alternativních jednotkách) u kategorie A a jejích dílčích kategorií a v tunách u kategorií B a C a jejich dílčích kategorií.

[22] Biomasa z lesnictví by rovněž měla zahrnovat biomasu z průmyslových odvětví založených na lesnictví. V rámci kategorie biomasy z lesnictví by měla být do odpovídajících dílčích kategorií původu zařazena také pevná zpracovaná paliva, např. třísky, pelety a brikety.

[23] Doporučení lze nalézt ve zprávě vydané pracovní skupinou II ad hoc Stálého lesnického výboru v červenci 2008 o mobilizaci a účinném využívání dřeva a dřevních zbytků pro výrobu energie. Zprávu lze stáhnout na této adrese: http://ec.europa.eu/agriculture/fore/publi/sfc_wgii_final_report_072008_en.pdf

[24] Zohledněte pouze biokapaliny, které splňují kritéria udržitelnosti (viz čl. 5 odst. 1 poslední pododstavec směrnice 2009/28/ES).

[25] Zohledněte pouze biokapaliny, které splňují kritéria udržitelnosti (viz čl. 5 odst. 1 poslední pododstavec směrnice 2009/28/ES).

[26] Přímé užití a ústřední vytápění, jak jsou definovány v čl. 5 odst. 4 směrnice 2009/28/ES.

[27] Zohledněte pouze biokapaliny, které splňují kritéria udržitelnosti (viz čl. 5 odst. 1 poslední pododstavec směrnice 2009/28/ES).

[28] Ústřední vytápění a/nebo chlazení z celkové spotřeby energie z obnovitelných zdrojů při vytápění a chlazení (OZE- ÚV).

[29] Z celkové spotřeby energie z obnovitelných zdrojů při vytápění a chlazení.

[30] U biopaliv zohledněte pouze biopaliva, která splňují kritéria udržitelnosti (viz čl. 5 odst. 1 poslední pododstavec).

[31] Biopaliva, která jsou zahrnuta do čl. 21 odst. 2 směrnice 2009/28/ES.

[32] Z celého množství bioethanolu/bio-ETBE.

[33] Z celého množství bionafty.

--------------------------------------------------

Energetická legislativa

Stránky vznikly ve spolupráci s

Texty předpisů uveřejněných na těchto stránkách nejsou ve všech případech oficiálními texty publikovanými ve Sbírce zákonů.
Za autentické znění právních předpisů Evropské unie se považuje pouze znění zveřejněné v tištěné podobě Úředního věstníku Evropské unie.