tisk ]Nařízení Komise (EU) č. 844/2010
ze dne 20. září 2010 , kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1099/2008 o energetické statistice, pokud jde o stanovení souboru ročních statistik o jaderné energii a o úpravu metodických odkazů podle NACE Rev. 2 Text s významem pro EHP
Nařízení Komise (EU) č. 844/2010
ze dne 20. září 2010, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1099/2008 o energetické statistice, pokud jde o stanovení souboru ročních statistik o jaderné energii a o úpravu metodických odkazů podle NACE Rev. 2 (Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1099/2008 ze dne 22. října 2008 o energetické statistice [1], a zejména na čl. 4 odst. 3 a 8 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) Nařízení (ES) č. 1099/2008 stanoví společný rámec pro vypracovávání, předávání, hodnocení a rozšiřování srovnatelných energetických statistik v Unii.
(2) V souladu s článkem 8 nařízení (ES) č. 1099/2008 by měla Komise (Eurostat) ve spolupráci s odvětvím jaderné energetiky v Evropské unii stanovit soubor ročních statistik o jaderné energii, jež mají být vykazovány a rozšiřovány počínaje rokem 2009, který bude prvním vykazovaným obdobím.
(3) Komise vypracovala požadovaný datový soubor a s členskými státy projednala proveditelnost, náklady na tvorbu, důvěrnost a zpravodajské zatížení.
(4) Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se zavádí statistická klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2 a kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 a některá nařízení ES o specifických statistických oblastech [2], by měla být energetická statistika ode dne 1. ledna 2009 vypracovávána v souladu s klasifikací NACE Rev. 2.
(5) Nařízení (ES) č. 1099/2008 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.
(6) Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro evropský statistický systém,
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Přílohy A a B nařízení (ES) č. 1099/2008 se nahrazují přílohou tohoto nařízení.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 20. září 2010.
Za Komisi
José Manuel Barroso
předseda
[1] Úř. věst. L 304, 14.11.2008, s. 1.
[2] Úř. věst. L 393, 30.12.2006, s. 1.
--------------------------------------------------
PŘÍLOHA
"
PŘÍLOHA A
VYSVĚTLIVKY K TERMINOLOGII
Tato příloha obsahuje vysvětlení nebo definice pojmů, které jsou použity v ostatních přílohách.
1. POZNÁMKY K ZEMĚPISNÉ OBLASTI PŮSOBNOSTI
Následující zeměpisné definice se použijí pouze pro účely statistického výkaznictví:
- Austrálie nezahrnuje zámořská území,
- Dánsko nezahrnuje Faerské ostrovy a Grónsko,
- Francie zahrnuje Monako a nezahrnuje francouzská zámořská území Guadeloupe, Martinik, Guayanu, Réunion, Saint Pierre a Miquelon, Novou Kaledonii, Francouzskou Polynésii, Wallis a Futunu a Mayotte,
- Itálie zahrnuje San Marino a Vatikán,
- Japonsko zahrnuje Okinawu,
- Nizozemsko nezahrnuje Surinam a Nizozemské Antily,
- Portugalsko zahrnuje Azory a Madeiru,
- Španělsko zahrnuje Kanárské ostrovy, Baleárské ostrovy a Ceutu a Melillu,
- Švýcarsko nezahrnuje Lichtenštejnsko,
- Spojené státy zahrnují 50 států, District of Columbia, Americké Panenské ostrovy, Portoriko a Guam.
2. AGREGÁTY
Výrobci jsou klasifikováni podle účelu produkce:
- veřejní výrobci: podniky v soukromém nebo veřejném vlastnictví, které vyrábějí elektřinu a/nebo teplo za účelem prodeje třetím stranám jako svoji hlavní činnost,
- závodní výrobci: podniky v soukromém nebo veřejném vlastnictví, které vyrábějí elektřinu nebo teplo zcela nebo částečně pro vlastní potřebu jako činnost, která podporuje jejich primární činnost.
Poznámka: Komise může blíže vysvětlit terminologii přidáním příslušných odkazů na NACE regulativním postupem s kontrolou podle čl. 11 odst. 2, poté co vstoupí v platnost revidovaná klasifikace NACE.
2.1 Dodavatelské a transformační odvětví
Produkce / domácí produkce
Množství vytěžených nebo vyrobených paliv vypočítaná po všech úkonech, kterými se odstraní inertní složky. Produkce zahrnuje množství spotřebovaná výrobcem v produkčním procesu (například na vytápění nebo provoz zařízení a pomocných zařízení), jakož i dodávky jiným výrobcům energie pro transformaci nebo jiné použití.
Domácí produkcí se rozumí: produkce ze zdrojů v příslušném státě.
Dovoz/vývoz
Zeměpisné definice viz oddíl "Poznámky k zeměpisné oblasti působnosti".
Pokud není stanoveno jinak, "dovoz" se vztahuje k vlastní zemi původu (země, ve které byl energetický produkt vyroben) a "vývoz" ke konečné zemi spotřeby vyrobeného energetického produktu.
Množství se považuje za dovezené nebo vyvezené po překročení politické hranice země, ať už bylo nebo nebylo celně odbavené.
Pokud nelze určit původ či destinaci, může se uvést "Ostatní".
Statistické rozdíly se mohou vyskytnout pouze tehdy, pokud je na výše uvedeném základě k dispozici jen celkový dovoz a vývoz, ale zeměpisné rozdělení je založeno na jiném zjišťování, zdroji či pojetí. V takovém případě se rozdíly zahrnou pod "Ostatní".
Mezinárodní námořní zásobníky
Množství paliv dodávaná lodím všech vlajek, které se podílejí na mezinárodní plavbě. Mezinárodní plavba se může uskutečňovat na moři, vnitrozemských jezerech a vodních cestách a v pobřežních vodách. Nezahrnuje se:
- spotřeba u lodí, které se podílejí na domácí plavbě. Dělení na vnitrostátní/mezinárodní plavbu by mělo být stanoveno na základě přístavu vyplutí a přístavu připlutí a nikoliv na základě vlajky či státní příslušnosti lodě,
- spotřeba u rybářských lodí,
- spotřeba u vojenských sil.
Změna stavu zásob
Rozdíl mezi počátečním stavem zásob a konečným stavem zásob držených na území státu.
Hrubá spotřeba (vypočítaná)
Vypočítaná hodnota, definovaná jako:
Domácí produkce + Z ostatních zdrojů + Dovoz – Vývoz – Mezinárodní námořní zásobníky + Změna stavu zásob
Hrubá spotřeba (zjištěná)
Množství skutečně zaznamenané při zjišťování v odvětvích konečné spotřeby.
Statistické rozdíly
Vypočítaná hodnota, definovaná jako:
Vypočítaná hrubá spotřeba – zjištěná hrubá spotřeba.
Zahrnuje změny v zásobách u koncových spotřebitelů, pokud je nelze určit jako součást "Změny stavu zásob".
Měly by se uvést důvody všech významných rozdílů.
Veřejné elektrárny
Množství paliv použitá na výrobu elektřiny.
Paliva použitá v zařízeních s alespoň jednou kogenerační jednotkou (CHP – kombinovaná výroba tepla a elektřiny) se vykazují pod "Veřejné teplárny".
Veřejné teplárny
Množství paliv použitá na výrobu elektřiny a tepla.
Veřejné výtopny
Množství paliv použitá na výrobu tepla.
Závodní elektrárny
Množství paliv použitá na výrobu elektřiny.
Paliva použitá v zařízeních s alespoň jednou kogenerační jednotkou (CHP – kombinovaná výroba tepla a elektřiny) se vykazují pod "Závodní teplárny".
Závodní teplárny
Množství paliv, která odpovídají množství vyrobené elektřiny a prodaného tepla.
Závodní výtopny
Množství paliv, která odpovídají množství prodaného tepla.
Černouhelné briketárny
Množství použitá na výrobu paliv.
Množství použitá na vytápění a provoz zařízení by se neměla vykazovat zde; měla by se vykazovat jako spotřeba v energetickém odvětví.
Koksovny
Množství použitá v koksovnách.
Množství použitá na vytápění a provoz zařízení by se neměla vykazovat zde; měla by se vykazovat jako spotřeba v energetickém odvětví.
Hnědouhelné/rašelinové briketárny
Množství lignitu nebo hnědého uhlí použitá na výrobu hnědouhelných briket (BKB) nebo rašeliny na výrobu rašelinových briket (PB).
Množství použitá na vytápění a provoz zařízení by se neměla vykazovat zde; měla by se vykazovat jako spotřeba v energetickém odvětví.
Plynárny
Množství použitá na výrobu plynu v plynárnách a zařízeních na zplyňování uhlí.
Množství použitá na vytápění a provoz zařízení by se neměla vykazovat zde; měla by se vykazovat jako spotřeba v energetickém odvětví.
Vysoké pece
Množství koksovatelného uhlí a/nebo bituminózního uhlí (všeobecně známého jako PCI) a koksárenského plynu transformovaného ve vysokých pecích.
Množství použitá jako palivo na vytápění a provoz vysokých pecí (např.: vysokopecní plyn) by se neměla uvádět zde; měla by se vykazovat jako spotřeba v energetickém odvětví.
Zkapalňování uhlí
Množství paliva použitá na výrobu syntetického oleje.
Ropné rafinérie
Množství použitá na výrobu ropných produktů.
Množství použitá jako palivo na vytápění a provoz zařízení by se neměla vykazovat zde; měla by se vykazovat jako spotřeba v energetickém odvětví.
Jinde neuvedené – Transformace
Množství použitá na transformační činnosti jinde nezahrnuté. V případě použití je třeba ve zprávě vysvětlit, co je zahrnuto v této položce.
2.2 Energetické odvětví a konečná spotřeba
Energetické odvětví celkem
Množství spotřebovaná energetickým průmyslem na podporu těžby (dobývání, produkce ropy a plynu) nebo zařízení s činností transformace paliv a energie. Odpovídá oddílům 05, 06, 08.92, 07.21, 09.1, 19 a 35 NACE.
Nezahrnuje množství paliv transformovaná na jinou formu energie (což by se mělo uvést v transformačním odvětví) nebo použitá na podporu provozu ropovodů, plynovodů a potrubí na přepravu uhelných kalů (která by se měla uvést v odvětví dopravy).
Zahrnuje výrobu chemických materiálů pro jaderné štěpení a jadernou fúzi a produkty těchto procesů.
Elektrárny, teplárny a výtopny
Množství spotřebovaná jako energie v elektrárnách, teplárnách a výtopnách.
Uhelné doly
Množství spotřebovaná jako energie na podporu těžby a úpravy uhlí v rámci uhelného průmyslu (odvětví těžby uhlí).
Uhlí spálené v důlních elektrárnách by se mělo vykazovat v transformačním odvětví.
Černouhelné briketárny
Množství spotřebovaná jako energie v černouhelných briketárnách.
Koksovny
Množství spotřebovaná jako energie v koksovnách.
Hnědouhelné/rašelinové briketárny
Množství použitá jako energie v zařízeních na výrobu BKP/PB.
Plynárny / zařízení na zplyňování (zplyňovací zařízení)
Množství spotřebovaná jako energie v plynárnách a v zařízeních na zplyňování (zplyňovacích zařízeních).
Vysoké pece
Množství spotřebovaná jako energie ve vysokých pecích.
Zkapalňování uhlí
Množství spotřebovaná jako energie v zařízeních na zkapalňování uhlí.
Ropné rafinérie
Množství spotřebovaná jako energie v ropných rafinériích.
Těžba ropy a plynu
Množství spotřebovaná jako palivo při těžbě ropy a plynu a v zařízeních na zpracování zemního plynu.
Nezahrnuje ztráty v potrubí (je třeba uvést jako distribuční ztráty) a množství energie použitá při provozu potrubí (je třeba uvést v odvětví dopravy).
Konečná spotřeba celkem
Definovaná (vypočítaná) jako:
= neenergetické užití celkem + konečná spotřeba energie (průmysl + doprava + ostatní odvětví)
Nezahrnuje dodávky pro transformaci, použití v odvětvích vyrábějících energii a distribuční ztráty.
Neenergetické užití
Energetické produkty použité jako suroviny v jiných odvětvích; tj. nespotřebované jako palivo nebo netransformované na jiné palivo.
2.3 Specifikace konečného užití energie
Konečná spotřeba energie
Celková spotřeba energie v průmyslu, dopravě a ostatních odvětvích.
Průmysl
Týká se množství paliva spotřebovaných průmyslovým podnikem na podporu jeho primárních činností.
Na výtopny nebo teplárny se vztahují jen množství paliv spotřebovaných na výrobu tepla v samotném zařízení. Množství paliv spotřebovaných na výrobu tepla určeného na prodej a na výrobu elektřiny by se měla vykazovat v příslušném transformačním odvětví.
Hutnictví železa: oddíly 24.1, 24.2, 24.3, 24.51 a 24.52 NACE.
Chemický průmysl (včetně petrochemického)
Odvětví chemického a petrochemického průmyslu: oddíly 20 a 21 NACE.
Hutnictví neželezných kovů
Odvětví hutnictví neželezných kovů: oddíly 24.4, 24.53 a 24.54 NACE.
Nekovové minerální výrobky
Výroba skla, keramických výrobků, cementu a jiných stavebních materiálů: oddíl 23 NACE.
Dopravní zařízení
Odvětví vztahující se k zařízením používaným k dopravním účelům: oddíly 29 a 30 NACE.
Strojírenství
Výroba kovodělných výrobků, strojů a zařízení kromě dopravních zařízení: oddíly 25, 26, 27 a 28 NACE.
Těžební průmysl
Oddíly 07 (kromě 07.21), 08 (kromě 08.92) a 09.9: nezahrnuje odvětví vyrábějící energii.
Potravinářský průmysl, výroba nápojů a tabákových výrobků: oddíly 10, 11 a 12 NACE.
Průmysl celulózy, papíru a tiskařský
Zahrnuje výrobu nahraných nosičů; oddíly 17 a 18 NACE.
Dřevařský a dřevozpracující průmysl (jiný než celulózy a papíru): oddíl 16 NACE.
Stavebnictví: oddíly 41, 42 a 43 NACE.
Textilní a kožedělný průmysl: oddíly 13, 14 a 15 NACE.
Jinde neuvedené – Průmysl
Spotřeba v odvětvích, která nejsou uvedena výše.
Odvětví dopravy
Energie použitá ve všech přepravních činnostech bez ohledu na hospodářské odvětví, ve kterém se činnost uskutečňuje: oddíly 49, 50 a 51 NACE.
Odvětví dopravy – Železniční doprava
Celková spotřeba pro využití v železniční dopravě, včetně průmyslových železnic: oddíly 49.1 a 49.2 NACE.
Odvětví dopravy – Vnitrostátní plavba
Množství dodaná lodím všech vlajek, které se nepodílejí na mezinárodní plavbě (viz Mezinárodní námořní zásobníky). Dělení na vnitrostátní/mezinárodní plavbu by mělo být stanoveno na základě přístavu vyplutí a přístavu připlutí a nikoliv na základě vlajky či státní příslušnosti lodě. Oddíl 50 NACE.
Odvětví dopravy – Silniční doprava
Množství použitá v silničních vozidlech.
Zahrnuje palivo použité v zemědělských vozidlech na dálnicích a maziva pro použití v silničních vozidlech.
Nezahrnuje energii použitou ve stacionárních motorech (viz Ostatní odvětví), v traktorech mimo dálnice (viz Zemědělství), v silničních vozidlech pro vojenské účely (viz Ostatní odvětví – Jinde neuvedené), bitumen použitý na silniční povrchy a energii použitou v motorech na stavbách (viz průmyslové pododvětví Stavebnictví). Oddíly 49.3 a 49.4 NACE.
Odvětví dopravy – Potrubní doprava
Množství použitá jako energie na podporu a provoz potrubí přepravujících plyny, kapaliny, kaly a jiné komodity; oddíl 49.5 NACE.
Zahrnuje energii použitou pro kompresorové stanice a údržbu potrubí.
Nezahrnuje energii použitou pro distribuci zemního nebo vyrobeného plynu, horké vody nebo páry potrubím od distributora ke koncovým uživatelům (uvede se v položce "Energetické odvětví"), energii použitou pro konečnou distribuci vody pro domácnosti, průmyslové, obchodní a jiné uživatele (zahrne se pod položkou "Odvětví obchodu a veřejných služeb") a ztráty, které se vyskytly během dopravy mezi distributorem a koncovými uživateli (uvede se jako distribuční ztráty).
Odvětví dopravy – Mezinárodní letecká doprava
Množství leteckých paliv dodaná letadlům používaným v mezinárodní letecké dopravě. Dělení na vnitrostátní/mezinárodní leteckou dopravu by mělo být stanoveno na základě místa odletu a příletu a nikoliv na základě státní příslušnosti letecké společnosti. Část oddílu 51 NACE.
Nezahrnuje paliva použitá leteckými společnostmi v jejich silničních vozidlech (uvede se v položce "Odvětví dopravy – Jinde neuvedené") a letecká paliva pro vojenské účely (uvede se v položce "Ostatní odvětví – Jinde neuvedené").
Odvětví dopravy – Vnitrostátní letecká doprava
Množství leteckých paliv dodaná letadlům používaným ve vnitrostátní letecké dopravě – komerční, soukromé, zemědělské atd. Část oddílu 51 NACE.
Zahrnuje palivo použité pro účely jiné než létání, například zkoušení motorů na zkušební stolici. Dělení na vnitrostátní/mezinárodní leteckou dopravu by mělo být stanoveno na základě místa odletu a příletu a nikoliv na základě státní příslušnosti letecké společnosti.
Nezahrnuje paliva použitá leteckými společnostmi v jejich silničních vozidlech (uvede se v položce "Odvětví dopravy – Jinde neuvedené") a letecká paliva pro vojenské účely (uvede se v položce "Ostatní odvětví – Jinde neuvedené").
Odvětví dopravy – Jinde neuvedené
Množství použitá na dopravní činnosti jinde nezahrnuté.
Zahrnuje paliva použitá leteckými společnostmi v jejich silničních vozidlech a paliva použitá v přístavech pro vykladače lodí, různé typy jeřábů.
Uvede se, co je zahrnuto v této položce.
Ostatní odvětví
Odvětví, která nejsou výslovně uvedena nebo nespadají pod energetiku, průmysl nebo dopravu.
Ostatní odvětví – Obchod a veřejné služby
Paliva spotřebovaná podniky a úřady ve veřejném a soukromém sektoru.
Oddíly 33, 36, 37, 38, 39, 45, 46, 47, 52, 53, 55, 56, 58, 59, 60, 61, 62, 63, 64, 65, 66, 68, 69, 70, 71, 72, 73, 74, 75, 77, 78, 79, 80, 81, 82, 84, 85, 86, 87, 88, 90, 91, 92, 93, 94, 95, 96 a 99 NACE.
Ostatní odvětví – Domácnosti
Uvedou se paliva spotřebovaná všemi domácnostmi včetně "domácností jako zaměstnavatelů domácího personálu". Oddíly 97 a 98 NACE.
Ostatní odvětví – Zemědělství/lesnictví
Paliva spotřebovaná uživateli zatříděnými jako zemědělství, myslivost a lesnictví; oddíly 01 a 02 NACE.
Ostatní odvětví – Rybolov
Paliva dodaná pro vnitrozemský, pobřežní a hlubinný rybolov. Rybolov by měl zahrnovat paliva dodaná lodím všech vlajek, které doplnily palivo v dané zemi (včetně mezinárodního rybolovu), a energii použitou v odvětví rybolovu. Oddíl 03 NACE.
Ostatní odvětví – Jinde neuvedené
Jsou to činnosti jinde nezahrnuté. Tato kategorie zahrnuje palivo použité pro vojenské účely v rámci veškeré mobilní a stacionární spotřeby (např. lodě, letadla, silniční vozidla a energie použitá v obytných prostorách) bez ohledu na to, zda palivo bylo dodáno armádě dané země nebo armádě jiné země. V případě použití je třeba ve zprávě vysvětlit, co je zahrnuto v této položce.
3. OSTATNÍ POJMY
Platí následující význam zkratek:
— TML : tetramethylolovo,
— TEL : tetraethylolovo,
— SBP : speciální bod varu,
— LPG : zkapalněný ropný plyn,
— NGL : zemní plyn kapalný,
— LNG : zkapalněný zemní plyn,
— CNG : stlačený zemní plyn.
PŘÍLOHA B
ROČNÍ ENERGETICKÉ STATISTIKY
Tato příloha popisuje rozsah, jednotky, referenční období, četnost, lhůty a způsob předávání při ročním sběru energetických statistik.
Příloha A obsahuje vysvětlení pojmů, pro které nejsou uvedeny zvláštní vysvětlivky v této příloze.
1. TUHÁ FOSILNÍ PALIVA A VYROBENÉ PLYNY
1.1 Energetické produkty, za něž se zjišťují údaje
Pokud není uvedeno jinak, tento sběr údajů se vztahuje na všechny následující energetické produkty:
Energetické produkty | Definice |
1.Antracit | Uhlí vysoké kvality určené pro využití v průmyslu a v domácnostech. Obecně obsahuje méně než 10 % těkavých látek a má vysoký obsah uhlíku (asi 90 % pevného uhlíku). Jeho spalné teplo je vyšší než 23865 kJ/kg (5700 kcal/kg), počítáno na vlhký stav, bez popele. |
2.Černé uhlí koksovatelné | Bituminózní uhlí takové kvality, která umožňuje výrobu koksu vhodného na podporu zavážky vysokých pecí. Jeho spalné teplo je vyšší než 23865 kJ/kg (5700 kcal/kg), počítáno na vlhký stav, bez popele. |
3.Ostatní bituminózní uhlí(Energetické uhlí) | Uhlí používané pro výrobu páry, zahrnuje veškeré bituminózní uhlí nezahrnuté v koksovatelném uhlí, ani v antracitu. Je charakterizováno vyšším obsahem těkavých látek, než má antracit (více než 10 %), a nižším obsahem uhlíku (méně než 90 % pevného uhlíku). Jeho spalné teplo je vyšší než 23865 kJ/kg (5700 kcal/kg), počítáno na vlhký stav, bez popele. Pokud se bituminózní uhlí použije v koksárenských pecích, mělo by se vykázat jako koksovatelné uhlí. |
4.Sub-bituminózní uhlí | Jedná se o nespékavé uhlí se spalným teplem mezi 17435 kJ/kg (4165 kcal/kg) a 23865 kJ/kg (5700 kcal/kg) obsahující více než 31 % těkavých látek, počítáno v sušině, bez minerálních látek. |
5.Lignit / hnědé uhlí | Jedná se o nespékavé uhlí se spalným teplem nižším než 17435 kJ/kg (4165 kcal/kg), obsahující více než 31 % těkavých látek, počítáno v sušině, bez minerálních látek. Ropné břidlice a dehtové písky produkované a přímo spalované by se měly vykázat v této kategorii. Ropné břidlice a dehtové písky použité jako vstupy pro jiné transformační procesy by se rovněž měly vykázat v této kategorii. Zahrnuje podíl ropných břidlic a dehtových písků spotřebovaných v transformačním procesu. Břidličná ropa a ostatní produkty získané zkapalňováním by se měly vykázat v ročním dotazníku o ropě. |
6.Rašelina | Hořlavý měkký, porézní nebo stlačený sediment rostlinného původu s vysokým obsahem vody (až 90 % v surovém stavu), lehce řezatelný, světle až tmavohnědé barvy. Rašelina použitá pro jiné než energetické účely se nezahrnuje. Touto definicí není dotčena definice obnovitelných zdrojů energie uvedená ve směrnici 2009/28/ES ani pokyny Mezivládního panelu o změně klimatu (IPCC) pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006. |
7.Brikety černouhelné | Složené palivo vyrobené z drti černého uhlí s přidáním pojiva. Vyrobené množství černouhelných briket může být proto mírně vyšší než skutečné množství uhlí spotřebované v transformačním procesu. |
8.Koks černouhelný metalurgický | Tuhý produkt získaný karbonizací uhlí, převážně koksovatelného černého uhlí, při vysoké teplotě, má nízký obsah vlhkosti a těkavých látek. Černouhelný metalurgický koks se používá zejména v hutnictví železa jako zdroj energie a jako chemický činitel. Koksový mour a slévárenský koks se zahrnují do této kategorie. Polokoks (tuhý produkt získaný karbonizací uhlí při nízké teplotě) by se měl zahrnout do této kategorie. Polokoks se používá jako palivo v domácnostech nebo v samotném transformačním zařízení. Tato položka rovněž zahrnuje koks, koksový mour a polokoks vyrobené z lignitu / hnědého uhlí. |
9.Koks černouhelný plynárenský | Vedlejší produkt černého uhlí používaný pro výrobu energoplynu v plynárnách. Černouhelný plynárenský koks se používá pro vytápění. |
10.Dehet černouhelný | Výsledek destruktivní destilace bituminózního uhlí. Černouhelný dehet je kapalný vedlejší produkt destilace uhlí pro výrobu koksu v koksovnách nebo je vyráběn z hnědého uhlí ("nízkotepelný dehet"). Černouhelný dehet lze dále destilovat na různé organické produkty (např. benzen, toluen, naftalen), které by se obvykle vykázaly jako vstupní surovina pro petrochemický průmysl. |
11.BKB(Brikety hnědouhelné) | BKB je složené palivo vyrobené z lignitu / hnědého uhlí, vyrobené briketováním za vysokého tlaku bez přídavku pojiva. Tyto údaje zahrnují rašelinové brikety, vysušenou lignitovou drť a prach. |
12.Energoplyn | Zahrnuje všechny druhy plynů vyráběných ve veřejných nebo soukromých zařízeních, jejichž hlavním účelem je výroba, doprava a distribuce plynu. Zahrnuje plyn vyrobený karbonizací (včetně plynu vyrobeného v koksovnách a převedeného na energoplyn), úplným zplyňováním s obohacením nebo bez obohacení ropnými produkty (LPG, topný olej nízkosirný a vysokosirný atd.) a přetvořením a jednoduchým smísením plynů nebo vzduchu, uvedený v řádkách "Z ostatních zdrojů". V rubrice "Transformační odvětví" uveďte množství energoplynu převedeného na smíšený zemní plyn, který bude distribuován a spotřebován v rozvodné síti zemního plynu. Výroba ostatních plynů ze zplyňování uhlí (tj. koksárenského plynu, vysokopecního kychtového plynu a plynu z ocelářských pecí) by se měla vykazovat ve sloupcích týkajících se těchto plynů a nikoliv jako produkce energoplynu. Plyny ze zplyňování uhlí převedené do plynáren by se měly vykazovat (ve vlastním sloupci) v transformačním odvětví pod položkou "Plynárny". Celkové množství energoplynu, který je výsledkem převodu ostatních plynů ze zplyňování uhlí, by se mělo objevit v rubrice energoplynu. |
13.Koksárenský plyn | Získávaný jako vedlejší produkt výroby černouhelného metalurgického koksu pro hutnictví železa. |
14.Vysokopecní kychtový plyn | Produkovaný během spalování uhlí ve vysokých pecích v hutnictví železa. Získává a používá se jako palivo částečně v daném zařízení a částečně při jiných procesech v ocelářském průmyslu nebo v elektrárnách vybavených k jeho spalování. Množství paliva by mělo být vykázáno podle spalného tepla. |
15.Plyn z ocelářských pecí | Vedlejší produkt při výrobě oceli v pecích kyslíkovým způsobem, získává se při výstupu z pece. Tento plyn je rovněž známý jako konvertorový plyn, plyn LD nebo plyn BOS. |
16.Černé uhlí | Pojmem "černé uhlí" se rozumí uhlí se spalným teplem vyšším než 23865 kJ/kg (5700 kcal/kg) bez popelovin, ale s obsahem vlhkosti a se střední odrazností vitrinitu nejméně 0,6. Černé uhlí zahrnuje všechny energetické produkty dohromady od 1 do 3 (antracit, koksovatelné uhlí a ostatní bituminózní uhlí). |
1.2 Seznam agregátů
Následující seznam agregátů se vykazuje pro všechny energetické produkty uvedené v předchozím odstavci, pokud není uvedeno jinak.
Příloha A obsahuje vysvětlení pojmů, pro které nejsou uvedeny zvláštní vysvětlivky v této příloze.
1.2.1 Dodavatelské a transformační odvětví
1. | Produkce |
1.1 | Z toho: hlubinná těžba Vztahuje se jen na antracit, koksovatelné uhlí, ostatní bituminózní uhlí, sub-bituminózní uhlí a lignit / hnědé uhlí. |
1.2 | Z toho: povrchová těžba Vztahuje se jen na antracit, koksovatelné uhlí, ostatní bituminózní uhlí, sub-bituminózní uhlí a lignit / hnědé uhlí. |
2. | Z ostatních zdrojů Sestává ze dvou složek: regenerované kaly, meziprodukty a ostatní uhelné produkty nízké kvality, které nelze třídit podle typu uhlí. Zahrnuje uhlí získané z hald a ostatních odpadních sběrných nádrží.dodávky paliva, jehož výroba je zahrnutá v ostatních palivo-energetických bilancích, ale jehož spotřeba se uvede v energetické bilanci uhlí. |
2.1 | Z toho: z ropných produktů Nevztahuje se na antracit, koksovatelné uhlí, ostatní bituminózní uhlí, sub-bituminózní uhlí a lignit / hnědé uhlí a rašelinu. Např.: přidání ropného koksu do koksovatelného uhlí pro koksovny. |
2.2 | Z toho: ze zemního plynu Nevztahuje se na antracit, koksovatelné uhlí, ostatní bituminózní uhlí, sub-bituminózní uhlí a lignit / hnědé uhlí a rašelinu. Např.: přidání zemního plynu do energoplynu pro přímou konečnou spotřebu. |
2.3 | Z toho: z obnovitelných zdrojů Nevztahuje se na antracit, koksovatelné uhlí, ostatní bituminózní uhlí, sub-bituminózní uhlí a lignit / hnědé uhlí a rašelinu. Např.: průmyslový odpad jako pojivo při výrobě černouhelných briket. |
3. | Dovoz |
4. | Vývoz |
5. | Mezinárodní námořní zásobníky |
6. | Změna stavu zásob Tvorba zásob se znázorní záporným číslem a čerpání zásob se znázorní kladným číslem. |
7. | Hrubá spotřeba |
8. | Statistické rozdíly |
9. | Transformační odvětví celkem Množství paliv použitá při primární nebo sekundární přeměně energie (např. uhlí na elektřinu, koksárenského plynu na elektřinu) nebo použitá při transformaci na odvozené energetické produkty (např.: koksovatelného uhlí na koks). |
9.1 | Z toho: Veřejné elektrárny |
9.2 | Z toho: Veřejné teplárny |
9.3 | Z toho: Veřejné výtopny |
9.4 | Z toho: Závodní elektrárny |
9.5 | Z toho: Závodní teplárny |
9.6 | Z toho: Závodní výtopny |
9.7 | Z toho: Černouhelné briketárny |
9.8 | Z toho: Koksovny |
9.9 | Z toho: Hnědouhelné/rašelinové briketárny |
9.10 | Z toho: Plynárny |
9.11 | Z toho: Vysoké pece Množství koksovatelného uhlí nebo bituminózního uhlí (všeobecně známého jako PCI) a koksárenského plynu transformovaného ve vysokých pecích. Množství použité jako palivo pro vytápění a provoz vysokých pecí (např.: vysokopecní plyn) by se nemělo uvádět v transformačním odvětví, ale mělo by se vykazovat jako spotřeba v energetickém odvětví. |
9.12 | Z toho: Zkapalňování uhlí Břidličná ropa a ostatní produkty získané zkapalňováním by se měly vykázat podle kapitoly 4 této přílohy. |
9.13 | Z toho: Pro smíšený zemní plyn Množství energoplynu smíšeného se zemním plynem. |
9.14 | Z toho: Jinde neuvedené – Transformace |
1.2.2 Energetické odvětví
1. | Energetické odvětví celkem |
1.1 | Z toho: Elektrárny, teplárny a výtopny |
1.2 | Z toho: Uhelné doly |
1.3 | Z toho: Černouhelné briketárny |
1.4 | Z toho: Koksovny |
1.5 | Z toho: Hnědouhelné/rašelinové briketárny |
1.6 | Z toho: Plynárny |
1.7 | Z toho: Vysoké pece |
1.8 | Z toho: Ropné rafinérie |
1.9 | Z toho: Zkapalňování uhlí |
1.10 | Z toho: Jinde neuvedené – Energie |
2. | Distribuční ztráty Ztráty vzniklé v důsledku dopravy a distribuce, jakož i hoření vyrobených plynů bez využití. |
3. | Konečná spotřeba celkem |
4. | Neenergetické užití celkem |
4.1 | Z toho: Průmysl, transformační a energetické odvětví Neenergetické užití ve všech průmyslových, transformačních a energetických pododvětvích, např. uhlí použité pro výrobu methanolu nebo amoniaku. |
4.1.1 | Z 4.1, z toho: v petrochemickém odvětví Neenergetické užití, např. uhlí použité jako vstupní surovina pro výrobu hnojiv a jako vstupní surovina pro ostatní petrochemické produkty. |
4.2 | Z toho: Odvětví dopravy Neenergetické užití ve všech pododvětvích dopravy. |
4.3 | Z toho: Ostatní odvětví Neenergetické užití v obchodu a veřejných službách, domácnostech, zemědělství a v ostatních jinde neuvedených. |
1.2.3. Specifikace konečného užití energie
1. | Konečná spotřeba energie |
2. | Průmysl |
2.1 | Z toho: Hutnictví železa |
2.2 | Z toho: Chemický a petrochemický průmysl |
2.3 | Z toho: Hutnictví neželezných kovů |
2.4 | Z toho: Nekovové minerální výrobky |
2.5 | Z toho: Dopravní zařízení |
2.6 | Z toho: Strojírenství |
2.7 | Z toho: Těžební průmysl |
2.8 | Z toho: Potravinářský průmysl, výroba nápojů a tabákových výrobků |
2.9 | Z toho: Průmysl celulózy, papíru a tiskařský |
2.10 | Z toho: Dřevařský a dřevozpracující průmysl |
2.11 | Z toho: Stavebnictví |
2.12 | Z toho: Textilní a kožedělný průmysl |
2.13 | Z toho: Jinde neuvedené – Průmysl |
3. | Odvětví dopravy |
3.1 | Z toho: Železnice |
3.2 | Z toho: Vnitrostátní plavba |
3.3 | Z toho: Jinde neuvedené – Doprava |
4. | Ostatní odvětví |
4.1 | Z toho: Obchod a veřejné služby |
4.2 | Z toho: Domácnosti |
4.3 | Z toho: Zemědělství/Lesnictví |
4.4 | Z toho: Rybolov |
4.5 | Z toho: Jinde neuvedené – Ostatní |
1.2.4 Dovoz a vývoz
Dovoz podle země původu a vývoz podle země určení.
Nevztahuje se na rašelinu, plynárenský koks, energoplyn, koksárenský plyn, vysokopecní kychtový plyn a plyn z ocelářských pecí.
1.2.5 Vstupy pro závodní výrobce elektřiny a tepla
Vstupy pro závodní výrobce elektřiny a tepla se vykazují zvlášť pro elektrárny, pro teplárny a pro výtopny.
Tyto vstupy pro závodní výrobce se vykazují zvlášť pro hlavní činnosti uvedené v následující tabulce:
1. | Energetické odvětví celkem |
1.1 | Z toho: Uhelné doly |
1.2 | Z toho: Černouhelné briketárny |
1.3 | Z toho: Koksovny |
1.4 | Z toho: Hnědouhelné/rašelinové briketárny |
1.5 | Z toho: Plynárny |
1.6 | Z toho: Vysoké pece |
1.7 | Z toho: Ropné rafinérie |
1.8 | Z toho: Zkapalňování uhlí |
1.9 | Z toho: Jinde neuvedené – Energie |
2. | Průmysl |
2.1 | Z toho: Hutnictví železa |
2.2 | Z toho: Chemický a petrochemický průmysl |
2.3 | Z toho: Hutnictví neželezných kovů |
2.4 | Z toho: Nekovové minerální výrobky |
2.5 | Z toho: Dopravní zařízení |
2.6 | Z toho: Strojírenství |
2.7 | Z toho: Těžební průmysl |
2.8 | Z toho: Potravinářský průmysl, výroba nápojů a tabákových výrobků |
2.9 | Z toho: Průmysl celulózy, papíru a tiskařský |
2.10 | Z toho: Dřevařský a dřevozpracující průmysl |
2.11 | Z toho: Stavebnictví |
2.12 | Z toho: Textilní a kožedělný průmysl |
2.13 | Z toho: Jinde neuvedené – Průmysl |
3. | Odvětví dopravy |
3.1 | Z toho: Železniční |
3.2 | Z toho: Jinde neuvedené – Doprava |
4. | Ostatní odvětví |
4.1 | Z toho: Obchod a veřejné služby |
4.2 | Z toho: Domácnosti |
4.3 | Z toho: Zemědělství/Lesnictví |
4.4 | Z toho: Rybolov |
4.5 | Z toho: Jinde neuvedené |
1.3 Výhřevnost
Vykáží se jak spalné teplo, tak výhřevnost u energetických produktů uvedených v odstavci 1.1 pro následující hlavní agregáty.
Nevztahuje se na energoplyn, koksárenský plyn, vysokopecní kychtový plyn a plyn z ocelářských pecí.
1. | Produkce |
2. | Dovoz |
3. | Vývoz |
4. | Použité v koksovnách |
5. | Použité ve vysokých pecích |
6. | Použité ve veřejných elektrárnách, teplárnách a výtopnách |
7. | Použité v průmyslu |
8. | Pro ostatní účely |
1.4 Produkce a zásoby v uhelných dolech
Vztahuje se jen na černé uhlí a na lignit / hnědé uhlí.
Musí se vykázat následující množství:
1. | Hlubinná těžba |
2. | Povrchová těžba |
3. | Z ostatních zdrojů |
4. | Zásoby na konci období |
4.1 | Z toho: Zásoby v dolech |
1.5 Jednotky měření
1.Energetická množství | 103 tun Výjimky: pro plyny (energoplyn, koksárenský plyn, vysokopecní kychtový plyn, plyn z ocelářských pecí) se měření uskutečňuje přímo v energetickém obsahu a jednotka, která se použije, je proto TJ (založená na spalném teple). |
2.Výhřevnost | MJ/tuna |
1.6 Výjimky
Nepoužijí se.
2. ZEMNÍ PLYN
2.1 Energetické produkty, za něž se zjišťují údaje
Tento sběr údajů se týká zemního plynu, který zahrnuje plyny vyskytující se v podzemních ložiskách, buď zkapalněné nebo plynné, sestávající zejména z methanu.
Zahrnuje jak "nedoprovodný" plyn (zemní plyn karbonský) pocházející z polí produkujících uhlovodíky pouze v plynné formě a "doprovodný" plyn (zemní plyn naftový) produkovaný se surovou ropou, tak rovněž methan získávaný z uhelných dolů (důlní plyn) nebo z uhelných ložisek (plyn z uhelných ložisek).
Nezahrnuje plyny vytvořené anaerobní digescí biomasy (například komunální nebo splaškový plyn) ani energoplyn.
2.2 Seznam agregátů
Následující seznam agregátů se vykazuje pro všechny energetické produkty uvedené v předchozím odstavci, pokud není uvedeno jinak.
2.2.1 Dodavatelské a transformační odvětví
Uvedou se množství vyjádřená jak v objemových, tak energetických jednotkách, včetně spalného tepla a výhřevnosti, pro následující agregáty:
1. | Domácí produkce Veškerá suchá tržní produkce v rámci vnitrostátních hranic, včetně pobřežní produkce. Produkce se měří po čištění a extrakci NGL a síry. Nezahrnuje těžební ztráty a množství opětovně vstřikovaná, vypouštěná do atmosféry nebo spalovaná bez využití. Zahrnuje množství použité v rámci odvětví zemního plynu; při těžbě plynu, v soustavách plynovodů a ve zpracovatelských zařízeních. |
1.1 | Z toho: "Doprovodný" plyn (zemní plyn naftový) Zemní plyn produkovaný ve spojení se surovou ropou. |
1.2 | Z toho: "Nedoprovodný" plyn (zemní plyn karbonský) Zemní plyn pocházející z polí produkujících uhlovodíky pouze v plynné formě. |
1.3 | Z toho: Důlní plyn Methan produkovaný v uhelných dolech nebo z uhelných ložisek, odvedený na povrch a spotřebovaný v šachtách nebo přenášený plynovodem ke spotřebitelům. |
2. | Z ostatních zdrojů Paliva, která jsou smíchána se zemním plynem a spotřebovávají se jako směs. |
2.1 | Z toho: z ropných produktů LPG pro zušlechtění, např. tepelného obsahu. |
2.2 | Z toho: z uhlí vyrobený plyn pro smíchání se zemním plynem |
2.3 | Z toho: z obnovitelných zdrojů bioplyn pro smíchání se zemním plynem |
3. | Dovoz |
4. | Vývoz |
5. | Mezinárodní námořní zásobníky |
6. | Změna stavu zásob Tvorba zásob se znázorní záporným číslem a čerpání zásob se znázorní kladným číslem. |
7. | Hrubá spotřeba |
8. | Statistické rozdíly Požadavek na vykazování výhřevnosti se zde neuplatňuje. |
9. | Vytěžitelný plyn: počáteční a konečné zásoby Množství plynu k dispozici pro dodávky během každého vstupního-výstupního cyklu. Jedná se o vytěžitelný zemní plyn skladovaný ve speciálních skladovacích zařízeních (vyčerpaná plynová nebo ropná pole, vodonosné vrstvy, vytěžené solné prostory, smíšené kaverny nebo jiné) a také skladování zkapalněného zemního plynu. Neměl by se zahrnovat pracovní polštář. Požadavek na vykazování výhřevnosti se zde neuplatňuje. |
10. | Plyn vypouštěný do atmosféry Objem plynu uvolněného do vzduchu v místě produkce nebo v zařízení na zpracování plynu. Požadavek na vykazování výhřevnosti se zde neuplatňuje. |
11. | Plyn spalovaný bez využití Objem plynu spáleného bez využití v místě produkce nebo v zařízení na zpracování plynu. Požadavek na vykazování výhřevnosti se zde neuplatňuje. |
12. | Transformační odvětví celkem Množství paliv použitých při primární nebo sekundární přeměně energie (např. zemní plyn na elektřinu) nebo použitých při transformaci na odvozené energetické produkty (např. zemní plyn na methanol). |
12.1 | Z toho: Veřejné elektrárny |
12.2 | Z toho: Závodní elektrárny |
12.3 | Z toho: Veřejné teplárny |
12.4 | Z toho: Závodní teplárny |
12.5 | Z toho: Veřejné výtopny |
12.6 | Z toho: Závodní výtopny |
12.7 | Z toho: Plynárny |
12.8 | Z toho: Koksovny |
12.9 | Z toho: Vysoké pece |
12.10 | Z toho: Plyn na kapaliny Množství zemního plynu použitého jako vstupní surovina pro přeměnu na kapaliny, např. množství paliva vstupujícího do procesu výroby methanolu pro transformaci na methanol. |
12.1 | Z toho: Neuvedené – Transformace |
2.2.2 Energetické odvětví
1. | Energetické odvětví celkem |
1.1 | Z toho: Uhelné doly |
1.2 | Z toho: Těžba ropy a plynu |
1.3 | Z toho: Vstupy do ropných rafinérií |
1.4 | Z toho: Koksovny |
1.5 | Z toho: Vysoké pece |
1.6 | Z toho: Plynárny |
1.7 | Z toho: Elektrárny, teplárny a výtopny |
1.8 | Z toho: Zkapalňování (LNG) nebo zplyňování |
1.9 | Z toho: Plyn na kapaliny |
1.10 | Z toho: Jinde neuvedené – Energie |
2. | Ztráty při distribuci a dopravě |
2.2.3 Specifikace konečného užití energie
Spotřeba zemního plynu se vykazuje zvlášť pro energetické užití a (je-li to třeba) pro neenergetické užití u všech následujících agregátů:
1. | Konečná spotřeba celkem Konečná energetická spotřeba a neenergetické užití se uvede zvlášť v této položce. |
2. | Odvětví dopravy |
2.1 | Z toho: Silniční doprava Zahrnuje jak CNG, tak bioplyn. |
2.1.1 | Z toho: Frakce bioplynu v silniční dopravě. |
2.2 | Z toho: Potrubní doprava |
2.3 | Z toho: Jinde neuvedené – Doprava |
3. | Průmysl |
3.1 | Z toho: Hutnictví železa |
3.2 | Z toho: Chemický a petrochemický průmysl |
3.3 | Z toho: Hutnictví neželezných kovů |
3.4 | Z toho: Nekovové minerální výrobky |
3.5 | Z toho: Dopravní zařízení |
3.6 | Z toho: Strojírenství |
3.7 | Z toho: Těžební průmysl |
3.8 | Z toho: Potravinářský průmysl, výroba nápojů a tabákových výrobků |
3.9 | Z toho: Průmysl celulózy, papíru a tiskařský |
3.10 | Z toho: Dřevařský a dřevozpracující průmysl |
3.11 | Z toho: Stavebnictví |
3.12 | Z toho: Textilní a kožedělný průmysl |
3.13 | Z toho: Jinde neuvedené – Průmysl |
4. | Ostatní odvětví |
4.1 | Z toho: Obchod a veřejné služby |
4.2 | Z toho: Domácnosti |
4.3 | Z toho: Zemědělství/Lesnictví |
4.4 | Z toho: Rybolov |
4.5 | Z toho: Jinde neuvedené – Ostatní |
2.2.4 Dovoz a vývoz
Uvede se jak množství zemního plynu celkem, tak jeho příslušná část LNG, podle země původu u dovozu a podle země určení u vývozu.
2.2.5 Vstupy pro závodní výrobce elektřiny a tepla
Vstupy pro závodní výrobce elektřiny a tepla se vykazují zvlášť pro závodní elektrárny, závodní teplárny a závodní výtopny.
Vstupy se vztahují na následující zařízení nebo činnosti:
1. | Energetické odvětví celkem |
1.1 | Z toho: Uhelné doly |
1.2 | Z toho: Těžba ropy a plynu |
1.3 | Z toho: Vstupy do ropných rafinérií |
1.4 | Z toho: Koksovny |
1.5 | Z toho: Plynárny |
1.6 | Z toho: Vysoké pece |
1.7 | Z toho: Zařízení na zkapalňování (LNG) a na zpětné odpařování |
1.8 | Z toho: Plyn na kapaliny |
1.9 | Z toho: Jinde neuvedené – Energie |
2. | Průmysl |
2.1 | Z toho: Hutnictví železa |
2.2 | Z toho: Chemický a petrochemický průmysl |
2.3 | Z toho: Hutnictví neželezných kovů |
2.4 | Z toho: Nekovové minerální výrobky |
2.5 | Z toho: Dopravní zařízení |
2.6 | Z toho: Strojírenství |
2.7 | Z toho: Těžební průmysl |
2.8 | Z toho: Potravinářský průmysl, výroba nápojů a tabákových výrobků |
2.9 | Z toho: Průmysl celulózy, papíru a tiskařský |
2.10 | Z toho: Dřevařský a dřevozpracující průmysl |
2.11 | Z toho: Stavebnictví |
2.12 | Z toho: Textilní a kožedělný průmysl |
2.13 | Z toho: Jinde neuvedené – Průmysl |
3. | Odvětví dopravy |
3.1 | Z toho: Potrubní doprava |
3.2 | Z toho: Jinde neuvedené – Doprava |
4. | Ostatní odvětví |
4.1 | Z toho: Obchod a veřejné služby |
4.2 | Z toho: Domácnosti |
4.3 | Z toho: Zemědělství/Lesnictví |
4.4 | Z toho: Rybolov |
4.5 | Z toho: Jinde neuvedené |
2.2.6 Skladovací kapacity plynu
1. | Název Název místa skladovacího zařízení. |
2. | Typ Typ skladování, jako je vyčerpané plynové pole, solná kaverna atd. |
3. | Provozní kapacita Celková skladovací kapacita plynu bez pracovního polštáře. Pracovní polštář je celkový objem plynu, který musí být trvalou zásobou pro udržení přiměřeného tlaku v podzemních skladovacích nádržích a výtlaku po celý výstupní cyklus. |
4. | Špičkový výkon Maximální míra, při které může být plyn čerpán z příslušného skladovacího prostoru; odpovídá maximální použitelné kapacitě. |
2.3 Jednotky měření
1.Energetická množství | Pokud není uvedeno jinak, uvádějí se množství zemního plynu podle energetického obsahu, tj. v TJ na základě spalného tepla. Pokud se požadují fyzická množství, jednotka se uvádí v 106 m3 za předpokladu referenčních podmínek plynu (15 °C, 101,325 kPa). |
2.Výhřevnost | kJ/m3 za předpokladu referenčních podmínek plynu (15 °C, 101,325 kPa). |
3.Provozní skladovací kapacita | 106 m3 za předpokladu referenčních podmínek plynu (15 °C, 101,325 kPa). |
4.Špičkový výkon | 106 m3/den za předpokladu referenčních podmínek plynu (15 °C, 101,325 kPa). |
2.4 Výjimky
Nepoužijí se.
3. ELEKTŘINA A TEPLO
3.1 Energetické produkty, za něž se zjišťují údaje
Tato kapitola pokrývá teplo a elektřinu.
3.2 Seznam agregátů
Následující seznam agregátů se vykazuje pro všechny energetické produkty uvedené v předchozím odstavci, pokud není uvedeno jinak.
Příloha A obsahuje vysvětlení pojmů, pro které nejsou uvedeny zvláštní vysvětlivky v této kapitole. Definice a jednotky zmíněné v kapitolách 1, 2, 4 a 5 se vztahují na energetické produkty, které patří mezi tuhá paliva a vyrobené plyny, zemní plyn, ropu a ropné produkty, a na obnovitelné zdroje energie a energii z odpadu.
3.2.1 Dodavatelské a transformační odvětví
Následující zvláštní definice se vztahují na agregáty pro elektřinu a teplo v této kapitole:
- Hrubá výroba elektřiny: součet výroby elektrické energie všech generátorů (včetně přečerpávacích vodních elektráren) měřené na výstupních svorkách hlavních transformátorů.
- Hrubá výroba tepla: celkové teplo vyrobené danými instalacemi, zahrnuje teplo použité pomocnými zařízeními, které využívají horké kapaliny (vytápění vnitřních prostor, vytápění tekutým palivem atd.) a ztráty v zařízeních / tepelné výměníkové síti, stejně tak jako teplo z chemických procesů použité jako primární forma energie.
- Čistá výroba elektřiny: hrubá výroba elektřiny bez elektrické energie absorbované pomocnými výrobními provozy a ztráty v hlavních generátorových transformátorech.
- Čistá výroba tepla: teplo dodávané do rozvodné soustavy určené měřením výstupních a zpětných toků.
Agregáty zmíněné v následující tabulce se vykazují zvlášť za veřejné výrobce a za závodní výrobce. U těchto dvou typů výrobců se vykazuje hrubá a čistá výroba elektřiny a tepla zvlášť pro elektrárny, pro teplárny a pro výtopny vždy, je-li to třeba, pro následující agregáty:
1. | Celková výroba |
1.1 | Z toho: Jaderná |
1.2 | Z toho: Vodní |
1.2.1 | Z toho: část vodní energie vyráběné v přečerpávacích vodních elektrárnách |
1.3 | Z toho: Geotermální |
1.4 | Z toho: Solární |
1.5 | Z toho: Přílivová, vlnová, oceánská |
1.6 | Z toho: Větrná |
1.7 | Z toho: Paliva Paliva schopná vznícení nebo hoření, tj. reakcí s kyslíkem produkují výrazný nárůst teploty, a spalovaná přímo pro výrobu elektřiny nebo tepla. |
1.8 | Z toho: Tepelná čerpadla Tepelný výkon z tepelných čerpadel jen tam, kde se teplo prodává třetím stranám (tj. v případech, kde k výrobě dochází v transformačním odvětví). |
1.9 | Z toho: Elektrické kotle Množství tepla z elektrických kotlů, pokud se výkon prodává třetím stranám. |
1.10 | Z toho: Teplo z chemických procesů Teplo pocházející z procesů bez vstupní energie, jako je chemická reakce. Nezahrnuje odpadní teplo pocházející z energetických procesů, které by se mělo uvést jako teplo vyráběné z příslušného paliva. |
1.11 | Z toho: Z ostatních zdrojů – Elektřina (specifikujte prosím) |
Agregáty zmíněné v následující tabulce se vykazují za celek, za elektřinu a teplo zvlášť vždy, je-li třeba je takto vykazovat. U prvních tří agregátů v následující tabulce by se množství měla vypočítat z hodnot vykázaných podle předchozí tabulky a být s nimi v souladu.
1. | Hrubá výroba celkem |
2. | Vlastní použití v zařízení |
3. | Čistá výroba celkem |
4. | Dovoz Viz též vysvětlivka č. 5 "Vývoz". |
5. | Vývoz Množství elektřiny se považují za dovezená nebo vyvezená, překročila-li politické hranice země, ať už byla nebo nebyla celně odbavena. Pokud je elektřina přepravována přes území země, mělo by být toto množství vykázáno jako dovoz i jako vývoz. |
6. | Použité v tepelných čerpadlech |
7. | Použité v elektrických parních kotlích |
8. | Použité v přečerpávacích vodních elektrárnách |
9. | Použité při výrobě elektřiny |
10. | Energie dodaná do sítě U elektřiny: úhrn čisté výroby elektrické energie dodané všemi elektrárnami v zemi, snížený o množství současně použité pro tepelná čerpadla, elektricky poháněné parní kotle, čerpání a snížený nebo zvýšený o vývoz do zahraniční nebo dovoz ze zahraničí. U tepla: úhrn čisté výroby tepla na prodej všemi zařízeními v zemi, snížený o teplo použité pro výrobu elektřiny a snížený nebo zvýšený o vývoz do zahraničí nebo dovoz ze zahraničí. |
11. | Přenosové a distribuční ztráty Všechny ztráty v důsledku dopravy a distribuce elektrické energie a tepla. U elektřiny se zahrnují ztráty v transformátorech, které nejsou považovány za nedílnou součást elektráren. |
12. | Hrubá spotřeba (vypočítaná) |
13. | Statistické rozdíly |
14. | Hrubá spotřeba (zjištěná) |
Vyrobenou elektřinu, prodané teplo a použitá množství paliv včetně jejich příslušné celkové energie (založené na jejich výhřevnosti s výjimkou zemního plynu, u kterého je založená na spalném teple) z paliv uvedených v následující tabulce se vykazují zvlášť za veřejné výrobce a za závodní výrobce. U těchto dvou typů výrobců se vykazuje tato výroba elektřiny a tepla zvlášť pro elektrárny, pro teplárny a pro výtopny vždy, je-li to třeba:
1. | Tuhá paliva a vyrobené plyny |
1.1 | Antracit |
1.2 | Černé uhlí koksovatelné |
1.3 | Ostatní bituminózní uhlí |
1.4 | Sub-bituminózní uhlí |
1.5 | Lignit / hnědé uhlí |
1.6 | Rašelina |
1.7 | Brikety černouhelné |
1.8 | Koks černouhelný metalurgický |
1.9 | Koks černouhelný plynárenský |
1.10 | Dehet černouhelný |
1.11 | BKB (brikety hnědouhelné) |
1.12 | Energoplyn |
1.13 | Koksárenský plyn |
1.14 | Vysokopecní kychtový plyn |
1.15 | Plyn z ocelářských pecí |
2. | Ropa a ropné produkty |
2.1 | Surová ropa |
2.2 | NGL |
2.3 | Rafinérský plyn |
2.4 | LPG |
2.5 | Primární benzin (naphtha) |
2.6 | Tryskové palivo petrolejového typu |
2.7 | Ostatní petrolej |
2.8 | Plynový olej / motorová nafta (destilovaný topný olej) |
2.9 | Těžký topný olej |
2.10 | Bitumen (rovněž Orimulsion) |
2.11 | Ropný koks |
2.12 | Ostatní ropné produkty |
3. | Zemní plyn |
4. | Obnovitelné zdroje energie a energie z odpadu |
4.1 | Průmyslový odpad (neobnovitelný) |
4.2 | Komunální odpad (obnovitelný) |
4.3 | Komunální odpad (neobnovitelný) |
4.4 | Dřevo, dřevěný odpad a ostatní tuhý odpad |
4.5 | Skládkový plyn |
4.6 | Splaškový bahenní plyn |
4.7 | Ostatní bioplyn |
4.8 | Kapalné bioplyny |
3.2.2 Spotřeba elektřiny a tepla v energetickém odvětví
1. | Energetické odvětví celkem Nezahrnuje vlastní použití v zařízení, použité pro přečerpávací vodní elektrárny, tepelná čerpadla a elektrické kotle. |
1.1 | Z toho: Uhelné doly |
1.2 | Z toho: Těžba ropy a plynu |
1.3 | Z toho: Černouhelné briketárny |
1.4 | Z toho: Koksovny |
1.5 | Z toho: Hnědouhelné/rašelinové briketárny |
1.6 | Z toho: Plynárny |
1.7 | Z toho: Vysoké pece |
1.8 | Z toho: Ropné rafinérie |
1.9 | Z toho: Jaderný průmysl |
1.10 | Z toho: Zařízení na zkapalňování uhlí |
1.11 | Z toho: Zařízení na zkapalňování (LNG) / Zařízení na zpětné odpařování |
1.12 | Z toho: Zařízení na zplyňování (bioplyn) |
1.13 | Z toho: Plyn na kapaliny |
1.14 | Z toho: Jinde neuvedené – Energie |
3.2.3 Specifikace konečného užití energie
1. | Průmysl |
1.1 | Z toho: Hutnictví železa |
1.2 | Z toho: Chemický a petrochemický průmysl |
1.3 | Z toho: Hutnictví neželezných kovů |
1.4 | Z toho: Nekovové minerální výrobky |
1.5 | Z toho: Dopravní zařízení |
1.6 | Z toho: Strojírenství |
1.7 | Z toho: Těžební průmysl |
1.8 | Z toho: Potravinářský průmysl, výroba nápojů a tabákových výrobků |
1.9 | Z toho: Průmysl celulózy, papíru a tiskařský |
1.10 | Z toho: Dřevařský a dřevozpracující průmysl |
1.11 | Z toho: Stavebnictví |
1.12 | Z toho: Textilní a kožedělný průmysl |
1.13 | Z toho: Jinde neuvedené – Průmysl |
2. | Odvětví dopravy |
2.1 | Z toho: Železniční |
2.2 | Z toho: Potrubní doprava |
2.3 | Z toho: Jinde neuvedené – Doprava |
3. | Domácnosti |
4. | Obchod a veřejné služby |
5. | Zemědělství/Lesnictví |
6. | Rybolov |
7. | Jinde neuvedené – Ostatní |
3.2.4 Dovoz a vývoz
Dovoz a vývoz energetických množství elektřiny a tepla podle země.
3.2.5 Čistá výroba elektřiny a čistá výroba tepla od závodních výrobců
Čistá výroba elektřiny a čistá výroba tepla od závodních výrobců elektřiny a závodních výrobců tepla se vykazuje zvlášť pro teplárny, elektrárny a výtopny u následujících zařízení nebo činností:
1. | Energetické odvětví celkem |
1.1 | Z toho: Uhelné doly |
1.2 | Z toho: Těžba ropy a plynu |
1.3 | Z toho: Černouhelné briketárny |
1.4 | Z toho: Koksovny |
1.5 | Z toho: Hnědouhelné/rašelinové briketárny |
1.6 | Z toho: Plynárny |
1.7 | Z toho: Vysoké pece |
1.8 | Z toho: Ropné rafinérie |
1.9 | Z toho: Zařízení na zkapalňování uhlí |
1.10 | Z toho: Zařízení na zkapalňování (LNG) / Zařízení na zpětné odpařování |
1.11 | Z toho: Zařízení na zplyňování (bioplyn) |
1.12 | Z toho: Plyn na kapaliny |
1.13 | Z toho: Zařízení vyrábějící dřevěné uhlí |
1.14 | Z toho: Jinde neuvedené – Energie |
2. | Všechna ostatní odvětví: shodné se seznamem agregátů u "3.2.3 Specifikace konečného užití energie". |
3.2.6 Vstupy pro závodní výrobce elektřiny a tepla
Vstupy pro závodní výrobce elektřiny a tepla se vykazují zvlášť pro závodní elektrárny, závodní teplárny a závodní výtopny.
1. U pevných paliv a vyrobených plynů použitých závodními výrobci se vykazují množství následujících energetických produktů: antracit, koksovatelné černé uhlí, ostatní bituminózní uhlí, sub-bituminózní uhlí, lignit / hnědé uhlí, rašelina, černouhelné brikety, koksárenský koks, plynárenský koks, černouhelný dehet, hnědouhelné/rašelinové brikety, energoplyn, koksárenský plyn, vysokopecní kychtový plyn a plyn z ocelářských pecí. Jejich vstupní množství se vykazují pro zařízení s následujícími činnostmi:
1. | Energetické odvětví celkem |
1.1 | Z toho: Uhelné doly |
1.2 | Z toho: Černouhelné briketárny |
1.3 | Z toho: Koksovny |
1.4 | Z toho: Hnědouhelné/rašelinové briketárny |
1.5 | Z toho: Plynárny |
1.6 | Z toho: Vysoké pece |
1.7 | Z toho: Ropné rafinérie |
1.8 | Z toho: Zkapalňování uhlí |
1.9 | Z toho: Jinde neuvedené – Energie |
2. | Průmysl |
2.1 | Z toho: Hutnictví železa |
2.2 | Z toho: Chemický a petrochemický průmysl |
2.3 | Z toho: Hutnictví neželezných kovů |
2.4 | Z toho: Nekovové minerální výrobky |
2.5 | Z toho: Dopravní zařízení |
2.6 | Z toho: Strojírenství |
2.7 | Z toho: Těžební průmysl |
2.8 | Z toho: Potravinářský průmysl, výroba nápojů a tabákových výrobků |
2.9 | Z toho: Průmysl celulózy, papíru a tiskařský |
2.10 | Z toho: Dřevařský a dřevozpracující průmysl |
2.11 | Z toho: Stavebnictví |
2.12 | Z toho: Textilní a kožedělný průmysl |
2.13 | Z toho: Jinde neuvedené – Průmysl |
3. | Odvětví dopravy |
3.1 | Z toho: Železniční |
3.2 | Z toho: Jinde neuvedené – Doprava |
4. | Ostatní odvětví |
4.1 | Z toho: Obchod a veřejné služby |
4.2 | Z toho: Domácnosti |
4.3 | Z toho: Zemědělství/Lesnictví |
4.4 | Z toho: Rybolov |
4.5 | Z toho: Jinde neuvedené |
2. U ropných produktů použitých závodními výrobci je třeba vykázat množství následujících energetických produktů: surová ropa, NGL, rafinérský plyn, LPG, primární benzin (naphtha), tryskové palivo petrolejového typu, ostatní petrolej, plynový olej / motorová nafta (destilovaný topný olej), těžký topný olej, bitumen (rovněž Orimulsion), ropný koks a ostatní ropné produkty. Jejich vstupní množství se vykazují pro zařízení s následujícími činnostmi:
1. | Energetické odvětví celkem |
1.1 | Z toho: Uhelné doly |
1.2 | Z toho: Těžba ropy a plynu |
1.3 | Z toho: Koksovny |
1.4 | Z toho: Vysoké pece |
1.5 | Z toho: Plynárny |
1.6 | Z toho: Jinde neuvedené – Energie |
2. | Průmysl |
2.1 | Z toho: Hutnictví železa |
2.2 | Z toho: Chemický a petrochemický průmysl |
2.3 | Z toho: Hutnictví neželezných kovů |
2.4 | Z toho: Nekovové minerální výrobky |
2.5 | Z toho: Dopravní zařízení |
2.6 | Z toho: Strojírenství |
2.7 | Z toho: Těžební průmysl |
2.8 | Z toho: Potravinářský průmysl, výroba nápojů a tabákových výrobků |
2.9 | Z toho: Průmysl celulózy, papíru a tiskařský |
2.10 | Z toho: Dřevařský a dřevozpracující průmysl |
2.11 | Z toho: Stavebnictví |
2.12 | Z toho: Textilní a kožedělný průmysl |
2.13 | Z toho: Jinde neuvedené – Průmysl |
3. | Odvětví dopravy |
3.1 | Z toho: Potrubní doprava |
3.2 | Z toho: Jinde neuvedené – Doprava |
4. | Ostatní odvětví |
4.1 | Z toho: Obchod a veřejné služby |
4.2 | Z toho: Domácnosti |
4.3 | Z toho: Zemědělství/Lesnictví |
4.4 | Z toho: Rybolov |
4.5 | Z toho: Jinde neuvedené |
3. U zemního plynu použitého závodními výrobci se vykazují množství pro zařízení s následující činností:
1. | Energetické odvětví celkem |
1.1 | Z toho: Uhelné doly |
1.2 | Z toho: Těžba ropy a plynu |
1.3 | Z toho: Vstupy do ropných rafinérií |
1.4 | Z toho: Koksovny |
1.5 | Z toho: Plynárny |
1.6 | Z toho: Vysoké pece |
1.7 | Z toho: Zařízení na zkapalňování (LNG) a na zpětné odpařování |
1.8 | Z toho: Plyn na kapaliny |
1.9 | Z toho: Jinde neuvedené – Energie |
2. | Průmysl |
2.1 | Z toho: Hutnictví železa |
2.2 | Z toho: Chemický a petrochemický průmysl |
2.3 | Z toho: Hutnictví neželezných kovů |
2.4 | Z toho: Nekovové minerální výrobky |
2.5 | Z toho: Dopravní zařízení |
2.6 | Z toho: Strojírenství |
2.7 | Z toho: Těžební průmysl |
2.8 | Z toho: Potravinářský průmysl, výroba nápojů a tabákových výrobků |
2.9 | Z toho: Průmysl celulózy, papíru a tiskařský |
2.10 | Z toho: Dřevařský a dřevozpracující průmysl |
2.11 | Z toho: Stavebnictví |
2.12 | Z toho: Textilní a kožedělný průmysl |
2.13 | Z toho: Jinde neuvedené – Průmysl |
3. | Odvětví dopravy |
3.1 | Z toho: Potrubní doprava |
3.2 | Z toho: Jinde neuvedené – Doprava |
4. | Ostatní odvětví |
4.1 | Z toho: Obchod a veřejné služby |
4.2 | Z toho: Domácnosti |
4.3 | Z toho: Zemědělství/Lesnictví |
4.4 | Z toho: Rybolov |
4.5 | Z toho: Jinde neuvedené |
4. U obnovitelných zdrojů energie a energie z odpadu použitých závodními výrobci se vykazují množství následujících energetických produktů: geotermální energie, solární termální energie, průmyslový odpad (neobnovitelný), komunální odpad (obnovitelný), komunální odpad (neobnovitelný), dřevo / dřevěný odpad / ostatní pevný odpad, skládkový plyn, splaškový bahenní plyn, ostatní bioplyn a kapalné biosložky. Jejich vstupní množství se vykazují pro zařízení s následujícími činnostmi:
1. | Energetické odvětví celkem |
1.1 | Z toho: Zařízení na zplyňování |
1.2 | Z toho: Uhelné doly |
1.3 | Z toho: Černouhelné briketárny |
1.4 | Z toho: Koksovny |
1.5 | Z toho: Ropné rafinérie |
1.6 | Z toho: Hnědouhelné/rašelinové briketárny |
1.7 | Z toho: Plynárny |
1.8 | Z toho: Vysoké pece |
1.9 | Z toho: Zařízení vyrábějící dřevěné uhlí |
1.10 | Z toho: Jinde neuvedené – Energie |
2. | Průmysl |
2.1 | Z toho: Hutnictví železa |
2.2 | Z toho: Chemický a petrochemický průmysl |
2.3 | Z toho: Hutnictví neželezných kovů |
2.4 | Z toho: Nekovové minerální výrobky |
2.5 | Z toho: Dopravní zařízení |
2.6 | Z toho: Strojírenství |
2.7 | Z toho: Těžební průmysl |
2.8 | Z toho: Potravinářský průmysl, výroba nápojů a tabákových výrobků |
2.9 | Z toho: Průmysl celulózy, papíru a tiskařský |
2.10 | Z toho: Dřevařský a dřevozpracující průmysl |
2.11 | Z toho: Stavebnictví |
2.12 | Z toho: Textilní a kožedělný průmysl |
2.13 | Z toho: Jinde neuvedené – Průmysl |
3. | Odvětví dopravy |
3.1 | Z toho: Železniční |
3.2 | Z toho: Jinde neuvedené – Doprava |
4. | Ostatní odvětví |
4.1 | Z toho: Obchod a veřejné služby |
4.2 | Z toho: Domácnosti |
4.3 | Z toho: Zemědělství/Lesnictví |
4.4 | Z toho: Rybolov |
4.5 | Z toho: Jinde neuvedené |
3.3 Strukturální údaje o výrobě elektřiny a tepla
3.3.1 Čistý maximální elektrický výkon a špičkové zatížení
Výkon by měl být vykázán ke dni 31. prosince příslušného vykazovaného roku.
Zahrnuje elektrický výkon elektráren i tepláren.
Čistý maximální elektrický výkon je součet čistých maximálních výkonů všech stanic, které jsou zohledňovány jednotlivě po celou dobu daného období provozu. Obdobím provozu se pro současné účely rozumí nepřetržitý provoz: v praxi 15 nebo více hodin denně. Čistý maximální výkon je maximální výkon považovaný za výlučně činný výkon, který lze nepřetržitě dodávat při plném provozu elektrárny na výstupu do sítě. Špičkové zatížení je definováno jako nejvyšší hodnota výkonu absorbovaného nebo dodávaného sítí nebo kombinací sítí v zemi.
Čistý maximální elektrický výkon musí být uveden jak pro veřejné výrobce, tak pro závodní výrobce:
1. | Celkem |
2. | Jaderná |
3. | Vodní |
3.1 | Z toho: přečerpávací vodní elektrárny |
4. | Geotermální |
5. | Solární |
6. | Přílivová, vlnová, oceánská |
7. | Větrná |
8. | Paliva |
8.1 | Z toho: Pára |
8.2 | Z toho: Vnitřní spalování |
8.3 | Z toho: Plynová turbína |
8.4 | Z toho: Kombinovaný cyklus |
8.5 | Z toho: Ostatní Je nutné specifikovat, pokud se vykazuje. |
Následující informace o špičkovém zatížení musí být uvedeny pro síť:
9. | Špičkové zatížení |
10. | Dosažitelný výkon v době špičky |
11. | Datum a čas výskytu špičkového zatížení |
3.3.2 Čistý maximální elektrický výkon paliv
Čistý maximální elektrický výkon paliv se musí uvést jak pro veřejné výrobce a závodní výrobce, tak zvlášť pro každý typ jednotky na jeden druh paliva nebo jednotky na více druhů paliva, které jsou zmíněné v následující tabulce. Je třeba označit, jaký typ se použil jako primární palivo, a alternativní paliva je třeba přidat u všech případů jednotek na více druhů paliva.
1. | Jednotky na jeden druh paliva |
1.1 | Na uhlí nebo uhelné produkty Zahrnuje kapacity na spalování koksárenského plynu, vysokopecního kychtového plynu a plynu z ocelářských pecí. |
1.2 | Na kapalná paliva Zahrnuje kapacity na spalování rafinérského plynu. |
1.3 | Na zemní plyn Zahrnuje kapacity na spalování energoplynu. |
1.4 | Na rašelinu |
1.5 | Na obnovitelná paliva a odpady |
2. | Jednotky na více druhů paliva, tuhá a kapalná |
3. | Jednotky na více druhů paliva, tuhá paliva a zemní plyn |
4. | Jednotky na více druhů paliva, kapalná paliva a zemní plyn |
5. | Jednotky na více druhů paliva, tuhá a kapalná paliva a zemní plyn |
Systémy na více druhů paliva zahrnují pouze jednotky, které dokáží spalovat více než jeden druh paliva nepřetržitě. Stanice, které mají oddělené jednotky, které používají různá paliva, by se měly rozdělit do příslušných kategorií jednotek na jeden druh paliva.
3.4 Údaje o jaderné energii
Musí se vykázat tyto údaje týkající se využívání jaderné energie pro civilní účely:
1. | Obohacovací kapacita Roční kapacita separační práce provozovaných zařízení na obohacování (separace izotopů uranu). |
2. | Kapacita výroby čerstvých palivových článků Roční výrobní kapacita zařízení na výrobu paliv. Nezahrnují se zařízení na výrobu paliva MOX. |
3. | Výrobní kapacita zařízení na výrobu paliva MOX Roční výrobní kapacita zařízení na výrobu paliva MOX. Palivo MOX obsahuje směs plutonia a uranu (MOX – směsný oxid). |
4. | Výroba čerstvých palivových článků Výroba hotových čerstvých palivových článků v zařízeních na výrobu jaderného paliva. Nezahrnují se palivové tyče ani jiné dílčí výrobky. Rovněž se nezahrnují výrobní zařízení na výrobu paliva MOX. |
5. | Výroba palivových článků MOX Výroba hotových čerstvých palivových článků v zařízeních na výrobu paliva MOX. Nezahrnují se palivové tyče ani jiné dílčí výrobky. |
6. | Výroba tepla z jaderné energie Celkové množství tepla vyrobeného jadernými reaktory pro výrobu elektřiny nebo pro jiné užitečné využití tepla. |
7. | Roční průměrné vyhoření definitivně vyňatých ozářených palivových článků Vypočítaný průměr vyhoření palivových článků, které byly definitivně vyňaty z jaderných reaktorů během příslušného referenčního roku. Nezahrnují se palivové články, které byly vyňaty dočasně a pravděpodobně budou později opět vsazeny. |
8. | Výroba uranu a plutonia v zařízeních na přepracování Uran a plutonium vyrobené během referenčního roku v zařízeních na přepracování. |
9. | Kapacita (uran a plutonium) zařízení na přepracování Roční kapacita na přepracování uranu a plutonia. |
3.5 Jednotky měření
1.Energetická množství | Elektřina: GWh Teplo: TJ Tuhá paliva a vyrobené plyny: použijí se jednotky měření z kapitoly 1 této přílohy. Zemní plyn: použijí se jednotky měření z kapitoly 2 této přílohy. Ropa a ropné produkty: použijí se jednotky měření z kapitoly 4 této přílohy. Obnovitelná paliva a odpad: použijí se jednotky měření z kapitoly 5 této přílohy. Uran a plutonium: tTK (tuny těžkých kovů). |
2.Výkon | Elektrický instalovaný výkon: MWe Tepelný instalovaný výkon: MWt Obohacovací kapacita (separace izotopů uranu): tJSP (tuny jednotek separační práce). Kapacita výroby jaderných palivových článků: tTK (tuny těžkých kovů). |
3.6 Výjimky
Francie má povolenu výjimku ohledně vykazování agregátů týkajících se tepla. Tato výjimka pozbude platnosti, jakmile bude Francie schopna toto vykazování provádět, a v každém případě do 4 let ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.
4. ROPA A ROPNÉ PRODUKTY
4.1 Energetické produkty, za něž se zjišťují údaje
Pokud není uvedeno jinak, tento sběr údajů se vztahuje na všechny následující energetické produkty:
Energetické produkty | Definice |
1.Surová ropa | Surová ropa je minerální olej přírodního původu, který obsahuje směs uhlovodíků a přidružených nečistot, jako je síra. Vyskytuje se v kapalné fázi za normální atmosférické teploty a tlaku a jeho fyzikální vlastnosti (hustota, viskozita atd.) se značně mění. Tato kategorie zahrnuje plynové ložiskové kondenzáty získané z "doprovodného" (zemní plyn naftový) a "nedoprovodného" plynu (zemní plyn karbonský), kde se smíchává s komerčním tokem surové ropy z vrtů. |
2.NGL | NGL jsou kapalné nebo zkapalněné uhlovodíky získané ze zemního plynu v dělicích zařízeních nebo zařízeních na zpracování plynu. Kapalné podíly zemního plynu zahrnují ethan, propan, butan (normální a iso), (iso)pentan a vyšší pentany (někdy nazývané gazolin nebo přírodní benzin). |
3.Rafinérské poloprodukty | Rafinérský poloprodukt je výchozí produkt ze zpracované ropy určený k dalšímu zpracování (např. primární ropný olej nebo vakuový plynový olej) kromě míchání. Dalším zpracováním se přemění na jednu nebo více složek a/nebo hotové produkty. Tato definice rovněž zahrnuje látky vracené z petrochemie do rafinérského odvětví (např. pyrolitický benzin, C4 frakce, frakce plynového a topného oleje). |
4.Aditiva/oxygenáty | Aditiva jsou neuhlovodíkové sloučeniny přidávané do konečného produktu nebo s ním smíchané, aby se upravily vlastnosti paliv (oktan, cetan, vlastnosti za studena atd.): oxygenáty, jako například alkoholy (methanol, ethanol), ethery (jako např. MTBE (methyltercbutylether), ETBE (ethyltercbutylether), TAME (terciární amyl methyl ether));estery (např. řepkového oleje nebo dimethylester atd.);chemické sloučeniny (jako TML, TEL a detergenty).Poznámka: Množství aditiv/oxygenátů (alkoholů, etherů, esterů a jiných chemických sloučenin) uvedených v této kategorii by se měla vztahovat na množství určená ke smíchání s palivy nebo pro použití jako palivo. |
4.1Z toho: Biosložky | Biosložky do motorového benzinu a nafty. Použije se definice z kapitoly 5 – Obnovitelné zdroje energie a energie z odpadu. Množství kapalných biosložek vykazovaných v této kategorii se vztahuje na biosložky a nikoliv na celkový objem kapalin, do kterých se biosložky míchají. Nezahrnuje celý obchod biosložkami, které nebyly smíchány s dopravními pohonnými hmotami (tj. v jejich čisté formě); tyto by se měly vykázat podle kapitoly 5. Biosložky obchodované jako součást dopravních pohonných hmot by se měly vykázat v příslušném produktu s vyznačením podílu biosložky. |
5.Jiné uhlovodíky | Syntetická surová ropa z dehtových písků, ropných břidlic atd., tekuté produkty ze zkapalňování uhlí (viz kapitola 1), tekuté produkty z přeměny zemního plynu na benzin (viz kapitola 2), hydrogenované a emulgované oleje (např. Orimulsion). Nezahrnuje produkci ropných břidlic, pro které platí kapitola 1. Produkce ropných břidlic (druhotný produkt) se vykazuje jako "Z ostatních zdrojů" v kategorii "Jiné uhlovodíky". |
6.Rafinérský plyn (nezkapalněný) | Rafinérský plyn zahrnuje směs nekondenzovatelných plynů složených zejména z vodíku, methanu, ethanu a olefinů získaných během destilace surové ropy nebo zpracováním ropných produktů (např. krakování) v rafinériích. Jsou zde zahrnuty také plyny vrácené z petrochemického průmyslu. |
7.Ethan | Přírodní plynný uhlovodík s nerozvětveným řetězcem (C2H6) extrahovaný ze zemního plynu a toku rafinérských plynů. |
8.LPG | LPG jsou lehké nasycené parafinické uhlovodíky pocházející z rafinérských procesů, stabilizace ropy a zpracovávání zemního plynu. Obsahují zejména propan (C3H8) a butan (C4Hl0) nebo jejich kombinaci. Rovněž by mohly zahrnovat propylen, butylen, isopropylen a isobutylen. LPG se zkapalňuje pod tlakem pro dopravní a skladovací účely. |
9.Primární benzin (naphtha) | Naphtha je poloprodukt určený pro petrochemický průmysl (např. výroba ethylenu nebo aromatických látek) nebo pro výrobu benzinu reformováním nebo isomerací v rámci rafinérie. Naphtha představuje materiál s destilačním rozmezím 30 °C až 210 °C či částí tohoto rozmezí. |
10.Motorový benzin | Motorový benzin sestává ze směsi lehkých uhlovodíků destilujících mezi 35 °C a 215 °C. Používá se jako palivo pro pozemní vznětové motory. Motorový benzin může obsahovat aditiva, oxygenáty a činidla zlepšující oktanové číslo, včetně sloučenin olova jako např. TEL a TML. Zahrnuje mísicí složky motorového benzinu (kromě aditiv/oxygenátů), např. alkyláty, isomeráty, reformáty, štěpený benzin určený pro použití jako hotový motorový benzin. |
10.1Z toho: Biosložky do motorového benzinu | Použije se definice z kapitoly 5 – Obnovitelné zdroje energie a energie z odpadu. |
11.Letecký benzin | Motorový benzin připravený zejména pro letecké pístové motory s oktanovým číslem vhodným pro daný motor, s bodem tuhnutí – 60 °C a s destilačním rozmezím obvykle mezi 30 °C a 180° C. |
12.Tryskové palivo benzinového typu (Tryskové palivo naphthového typu nebo JP4) | Zahrnuje všechny lehké uhlovodíkové oleje pro použití v leteckých turbínových hnacích jednotkách, s destilačním rozmezím 100–250 °C. Získávají se mícháním petrolejů a benzinů nebo naphthy takovým způsobem, že obsah aromátů nepřesahuje 25 % objemu a tlak par je mezi 13,7 kPa a 20,6 kPa. |
13.Tryskové palivo petrolejového typu | Destilát používaný pro letecké turbínové hnací jednotky. Obvykle má stejné destilační vlastnosti mezi 150 °C a 300 °C (obvykle ne nad 250 °C) a bod vzplanutí jako petrolej. Kromě toho má zvláštní technické parametry (jako například bod tuhnutí), které určuje Mezinárodní asociace pro leteckou dopravu (IATA). Zahrnuje petrolejové mísicí složky. |
14.Ostatní petrolej | Rafinovaný petrolejový destilát používaný v odvětvích jiných, než je letecká doprava. Destiluje mezi teplotami 150 °C a 300 °C. |
15.Plynový olej / motorová nafta (destilovaný topný olej) | Plynový olej / motorová nafta je primárně střední destilát destilující mezi 180 °C a 380 °C. Zahrnuje mísicí složky. K dispozici je několik druhů podle použití: |
15.1Z toho: Motorová nafta | Silniční motorová nafta pro vznětové naftové motory (osobní automobily, nákladní automobily atd.), většinou má nízký obsah síry; |
15.1.1Z 15.1, z toho: Biosložky do motorové nafty | Použije se definice z kapitoly 5 – Obnovitelné zdroje energie a energie z odpadu. |
15.2Z toho: Topný a jiný plynový olej | Lehký topný olej pro průmyslové a obchodní využití, lodní motorová nafta a motorová nafta používaná v železniční dopravě, jiný plynový olej včetně těžkých plynových olejů, které destilují mezi 380 °C a 540 °C a které se používají jako petrochemické poloprodukty. |
16.Topný olej | Všechny zbytkové (těžké) topné oleje (včetně těch, které byly získány smísením). Kinematická viskozita je vyšší než 10 cSt při 80 °C. Bod vzplanutí je vždy nad 50 °C a hustota je vždy vyšší než 0,90 kg/l. |
16.1Z toho: Nízkosirný | Těžký olej s obsahem síry nižším než 1 %. |
16.2Z toho: Vysokosirný | Těžký olej s obsahem síry 1 % a více. |
17.Lakový benzin a SBP | Rafinované destilátové poloprodukty při destilaci v rozmezí těžkého benzinu / petroleje. Dělí se dále na: Technický benzin (SBP): Lehké oleje destilující v rozmezí 30 °C a 200 °C. Existuje 7 nebo 8 druhů technického benzinu v závislosti na tom, kde se v destilačním rozmezí provede řez. Druhy jsou definovány podle teplotního rozdílu mezi 5 % objemem a 90 % objemem destilačních teplot (který není větší než 60 °C).Lakový benzin: Technický benzin s bodem vzplanutí nad 30 °C. Destilační rozmezí lakového benzinu je mezi 135 °C až 200 °C. |
18.Maziva | Uhlovodíky vyrobené z destilačních zbytků; používají se zejména ke zmenšení tření mezi povrchy ložisek. Zahrnují všechny hotové třídy mazacích olejů, od vřetenového až po válcový olej a všechny ty, které se používají v mazadlech, motorových olejích a všech třídách základních mazacích olejů. |
19.Bitumen | Tuhý, polotuhý nebo vazký uhlovodík s koloidní strukturou, hnědé až černé barvy, získávaný jako zbytek při destilaci surové ropy, vakuovou destilací ropných zbytků z atmosférické destilace ropných zbytků. Bitumen se často označuje jako asfalt a používá se zejména při stavbě silnic a na střešní materiál. Zahrnuje zkapalněný a ředěný bitumen. |
20.Parafinové vosky | Jde o nasycené alifatické uhlovodíky. Tyto vosky jsou zbytky extrahované při odparafinování mazacích olejů. Mají krystalickou strukturu, více či méně jemnou v závislosti na třídě. Jejich hlavní charakteristiky jsou následující: jsou bezbarvé, bez zápachu a průsvitné, s bodem tání nad 45 °C. |
21.Ropný koks | Černý tuhý zbytek, získávaný hlavně krakováním a karbonizací z ropy získaných poloproduktů, zbytků z vakuové destilace, dehtů a smol v procesech, jako je prodloužené nebo fluidní koksování. Obsahuje zejména uhlík (90 až 95 %) a má nízký obsah popela. Používá se jako surovina do koksárenských pecí v hutnictví železa, pro vytápění, pro výrobu elektrod a pro výrobu chemických látek. Dvěma nejdůležitějšími jakostními druhy jsou "zelený koks" a "kalcinovaný koks". Zahrnuje "katalyzátorový koks", který se usadí na katalyzátoru během rafinačního procesu; tento koks není obnovitelný a obvykle se spálí jako rafinérské palivo. |
22.Ostatní produkty | Všechny produkty, které nejsou specifikovány výše, například: dehet a síra. Zahrnuje aromatické látky (např. BTX nebo benzen, toluen a xylen) a olefiny (např. propylen) produkované v rafinériích. |
4.2 Seznam agregátů
Následující seznam agregátů se vykazuje pro všechny energetické produkty uvedené v předchozím odstavci, pokud není uvedeno jinak.
4.2.1 Dodavatelské a transformační odvětví
Následující tabulka se vztahuje jen na surovou ropu, NGL, rafinérské poloprodukty, aditiva, biosložky a jiné uhlovodíky:
1. | Domácí produkce Nevztahuje se na rafinérské poloprodukty a na biosložky. |
2. | Z ostatních zdrojů Aditiva, biosložky a jiné uhlovodíky, jejichž výroba již byla zahrnutá v ostatních palivových bilancích. Nevztahuje se na surovou ropu, NGL a rafinérské poloprodukty. |
2.1 | Z toho: z uhlí Zahrnuje tekuté produkty vyráběné v provozech na zkapalňování uhlí, tekuté produkty z koksovacích pecí. |
2.2 | Z toho: ze zemního plynu Výroba syntetického benzinu může vyžadovat zemní plyn jako surovinu. Množství plynu pro výrobu methanolu se vykazuje podle kapitoly 2, zatímco zde se uvádí příjem methanolu. |
2.3 | Z toho: z obnovitelných zdrojů Zahrnuje biosložky, které jsou určeny pro mísení s dopravními pohonnými hmotami. Výroba se vykazuje podle kapitoly 5, zde se vykazují množství určená pro mísení. |
3. | Zpětné toky z petrochemického odvětví Hotové výrobky nebo polotovary, které se vracejí od koncových spotřebitelů do rafinérií ke zpracování, mísení nebo prodeji. Většinou jsou to vedlejší produkty petrochemické výroby. Vztahuje se jen na rafinérské poloprodukty. |
4. | Převedené produkty Dovážené ropné produkty, které jsou přeřazeny do kategorie poloprodukty pro další zpracování v rafinérii, bez dodání koncovému spotřebiteli. Vztahuje se jen na rafinérské poloprodukty. |
5. | Dovoz a vývoz Zahrnuje množství surové ropy a produktů dovážených nebo vyvážených na základě zušlechťovacích dohod (tj. rafinace na účet). Surová ropa a NGL by se měly vykázat jako pocházející ze země hlavního původu; rafinérské poloprodukty by se měly vykázat jako pocházející ze země poslední konsignace. Zahrnuje jakýkoliv kapalný podíl zemního plynu (tj. LPG) extrahovaný během zpětného odpařování dováženého zkapalněného zemního plynu a ropné produkty dovážené nebo vyvážené přímo petrochemickým průmyslem. Poznámka: Veškerý obchod s biosložkami, které nebyly smíseny s pohonnými hmotami (tj. v jejich čisté formě), by měl být uveden v dotazníku o obnovitelných zdrojích energie.Zpětné vývozy ropy dovážené na zpracování v celních zónách by měly být zahrnuty jako vývoz produktu ze země zušlechtění do konečného místa určení. |
6. | Přímé použití Surová ropa, NGL, aditiva a oxygenáty (a část, kterou představují biosložky) a jiné uhlovodíky použité přímo bez zpracování v ropných rafinériích. Zahrnuje surovou ropu spalovanou za účelem výroby elektřiny. |
7. | Změna stavu zásob Tvorba zásob se znázorní záporným číslem a čerpání zásob se znázorní kladným číslem. |
8. | Vypočítaný rafinérský vstup Celkové množství produktu vypočítané jako vstup do rafinérského procesu. Definuje se jako: Domácí produkce + Z ostatních zdrojů + Zpětné toky z průmyslu + Převedené produkty + Dovoz – Vývoz – Přímé použití + Změna stavu zásob |
9. | Statistické rozdíly Definované jako vypočítaný rafinérský vstup mínus zjištěný rafinérský vstup. |
10. | Zjištěný rafinérský vstup Množství naměřené jako vstup do rafinérií. |
11. | Rafinérské ztráty Rozdíl mezi rafinérským vstupem (zjištěným) a hrubým rafinérským výstupem. Ztráty se mohou vyskytnout během destilačního procesu v důsledku odpařování. Vykazované ztráty jsou kladné. Může dojít k přírůstkům objemu, ale ne k přírůstkům množství. |
12. | Počáteční a konečné zásoby na území státu celkem Všechny zásoby na území státu, včetně zásob držených vládou, hlavními spotřebiteli nebo uskladněné v distribučních organizacích, zásoby na palubě připlouvajících zámořských lodí, zásoby v celních zónách a zásoby uskladněné pro jiné, ať už na základě dvoustranné mezivládní dohody nebo nikoliv. Počátečními a konečnými zásobami se rozumí k prvnímu nebo k poslednímu dni vykazovaného období. |
13. | Výhřevnost Produkce, dovoz a vývoz a celkový průměr. |
Níže uvedená tabulka se vztahuje pouze na hotové výrobky (rafinérský plyn, ethan, LPG, primární benzin, motorový benzin, letecký benzin, tryskové palivo benzinového typu, tryskové palivo petrolejového typu, ostatní petrolej, plynový olej / motorová nafta, nízkosirný a vysokosirný topný olej, lakový benzin a SBP, maziva, bitumen, parafinové vosky, ropný koks a ostatní produkty). Surová ropa a NGL použité k přímému spálení by měly být zahrnuty do dodávek hotových výrobků a převodů meziproduktů.
1. | Příjmy primárních produktů Zahrnuje množství domácí nebo dovážené surové ropy (včetně kondenzátů) a domácí NGL použité přímo bez zpracování v ropné rafinérii a množství zpětných toků z petrochemického průmyslu, která, ačkoliv nejsou primárním palivem, se použijí přímo. |
2. | Hrubý rafinérský výstup Výroba hotových výrobků v rafinérii nebo mísírně. Nezahrnuje rafinérské ztráty, ale zahrnuje rafinérské palivo. |
3. | Recyklované výrobky Hotové výrobky, které podruhé projdou obchodní sítí poté, co již byly jednou dodány koncovému spotřebiteli (např. použitá maziva, která se znovu zpracovávají). Tato množství by se měla rozlišovat od petrochemických zpětných toků. |
4. | Rafinérské palivo Ropné produkty spotřebované jako podpora provozu rafinérie. Nezahrnuje produkty použité ropnými společnostmi vně rafinačního procesu, tj. zásobníky nebo ropné tankery. Zahrnuje paliva použitá v rafinériích na výrobu elektřiny a tepla na prodej. |
4.1 | Z toho: použité na výrobu elektřiny Množství použitá na výrobu elektřiny v zařízeních v rafinérii. |
4.2 | Z toho: použité pro kogeneraci Množství použitá v teplárnách v rafinérii. |
5. | Dovoz a vývoz |
6. | Mezinárodní námořní zásobníky |
7. | Převod meziproduktů Množství přeřazená do jiné kategorie buď proto, že se změnila jejich specifikace, nebo že jsou smísena v jiném produktu. Záporný zápis pro jeden výrobek je kompenzován kladným zápisem (nebo několika zápisy) pro jeden výrobek nebo několik výrobků a naopak; celkový čistý výsledek by měl být nula. |
8. | Převedené produkty Dovážené ropné produkty, které jsou přeřazeny do kategorie poloprodukty pro další zpracování v rafinérii, bez dodání koncovému spotřebiteli. |
9. | Změna stavu zásob Tvorba zásob se znázorní záporným číslem a čerpání zásob se znázorní kladným číslem. |
10. | Vypočítané hrubé vnitrozemské dodávky Toto je definováno jako: Příjmy primárních produktů + Hrubý rafinérský výstup + Recyklované výrobky – Rafinérské palivo + Dovoz – Vývoz – Mezinárodní námořní zásobníky + Převody meziproduktů – Převedené produkty – Změna stavu zásob |
11. | Statistické rozdíly Definované jako vypočítaná hrubá vnitrozemská dodávka mínus zjištěná. |
12. | Zjištěné hrubé vnitrozemské dodávky Zjištěná dodávka hotových ropných produktů z primárních zdrojů (např. rafinérií, mísíren atd.) na tuzemský trh. Tento údaj se může lišit od vypočítaného údaje v důsledku například rozdílů v působnosti a/nebo rozdílů v definici v různých systémech výkaznictví. |
12.1 | Z toho: Hrubé dodávky petrochemickému odvětví Množství paliv dodaná do petrochemického odvětví. |
12.2 | Z toho: Energetické užití v petrochemickém odvětví Množství ropy použitá jako palivo pro petrochemické procesy, jako je krakování parou. |
12.3 | z toho: Neenergetické užití v petrochemickém odvětví Množství ropy použité v petrochemickém odvětví za účelem výroby ethylenu, propylenu, butylenu, syntetického plynu, aromatických látek, butadienu a jiných surovin na bázi uhlovodíků v procesech, jako je krakování parou, aromatické provozy a reformování parou. Nezahrnuje množství ropy použitá pro palivové účely. |
13. | Zpětné toky z petrochemického odvětví do rafinérií |
14. | Počáteční a konečný stav zásob Všechny zásoby na území státu, včetně zásob držených vládou, hlavními spotřebiteli nebo uskladněné v distribučních organizacích, zásoby na palubě připlouvajících zámořských lodí, zásoby v celních zónách a zásoby uskladněné pro jiné, ať už na základě dvoustranné mezivládní dohody nebo nikoliv. Počátečními a konečnými zásobami se rozumí k prvnímu nebo k poslednímu dni vykazovaného období. |
15. | Změna stavu zásob ve veřejných zařízeních Změny v zásobách, které jsou drženy veřejnými zařízeními a nejsou zahrnuty ve stavu zásob a změnách stavu zásob vykázaných jinde. Tvorba zásob se znázorní záporným číslem a čerpání zásob se znázorní kladným číslem. Případně zahrnuje surovou ropu a NGL použité pro přímé spálení. |
16. | Výhřevnost hrubých vnitrozemských dodávek |
Na transformační odvětví se vztahují následující agregáty pro všechna paliva, kromě rafinérských poloproduktů, aditiv/oxygenátů, biosložek a jiných uhlovodíků, ale včetně paliv použitých pro neenergetické účely (ropný koks a ostatní se vykazují odděleně):
1. | Transformační odvětví celkem Celková množství paliv použitých pro primární nebo sekundární přeměnu energie. |
1.1 | Z toho: Veřejné elektrárny |
1.2 | Z toho: Závodní elektrárny |
1.3 | Z toho: Veřejné teplárny |
1.4 | Z toho: Závodní teplárny |
1.5 | Z toho: Veřejné výtopny |
1.6 | Z toho: Závodní výtopny |
1.7 | Z toho: Plynárny / zplyňovací zařízení |
1.8 | Z toho: Pro smíšený zemní plyn |
1.9 | Z toho: Koksovny |
1.10 | Z toho: Vysoké pece |
1.11 | Z toho: Petrochemický průmysl |
1.12 | Z toho: Černouhelné briketárny |
1.13 | Z toho: Jinde neuvedené – Transformace |
4.2.2 Energetické odvětví
Na energetické odvětví se vztahují následující agregáty pro všechna paliva, kromě rafinérských poloproduktů, aditiv/oxygenátů, biosložek a jiných uhlovodíků, ale včetně paliv použitých pro neenergetické účely (ropný koks a ostatní se vykazují odděleně):
1. | Energetické odvětví celkem Celkové množství použité jako energie v energetickém odvětví. |
1.1 | Z toho: Uhelné doly |
1.2 | Z toho: Těžba ropy a plynu |
1.3 | Z toho: Koksovny |
1.4 | Z toho: Vysoké pece |
1.5 | Z toho: Plynárny |
1.6 | Z toho: Energetická zařízení Elektrárny, teplárny a výtopny |
1.7 | Z toho: Jinde neuvedené – Energie |
2. | Distribuční ztráty Ztráty vzniklé vně rafinérie v důsledku dopravy a distribuce. Zahrnuje ztráty v potrubí. |
4.2.3 Specifikace konečného užití energie
Na specifikaci konečného užití energie se vztahují následující agregáty pro všechna paliva, kromě rafinérských poloproduktů, aditiv/oxygenátů, biosložek a jiných uhlovodíků, avšak včetně paliv použitých pro neenergetické účely (ropný koks a ostatní se vykazují odděleně):
1. | Konečná spotřeba energie |
2. | Průmysl |
2.1 | Z toho: Hutnictví železa |
2.2 | Z toho: Chemický a petrochemický průmysl |
2.3 | Z toho: Hutnictví neželezných kovů |
2.4 | Z toho: Nekovové minerální výrobky |
2.5 | Z toho: Dopravní zařízení |
2.6 | Z toho: Strojírenství |
2.7 | Z toho: Těžební průmysl |
2.8 | Z toho: Potravinářský průmysl, výroba nápojů a tabákových výrobků |
2.9 | Z toho: Průmysl celulózy, papíru a tiskařský |
2.10 | Z toho: Dřevařský a dřevozpracující průmysl |
2.11 | Z toho: Stavebnictví |
2.12 | Z toho: Textilní a kožedělný průmysl |
2.13 | Z toho: Jinde neuvedené – Průmysl |
3. | Odvětví dopravy |
3.1 | Z toho: Mezinárodní letecká doprava |
3.2 | Z toho: Vnitrostátní letecká doprava |
3.3 | Z toho: Silniční |
3.4 | Z toho: Železniční |
3.5 | Z toho: Vnitrostátní plavba |
3.6 | Z toho: Potrubní doprava |
3.7 | Z toho: Jinde neuvedené – Doprava |
4. | Ostatní odvětví |
4.1 | Z toho: Obchod a veřejné služby |
4.2 | Z toho: Domácnosti |
4.3 | Z toho: Zemědělství/Lesnictví |
4.4 | Z toho: Rybolov |
4.5 | Z toho: Jinde neuvedené – Ostatní |
5. | Neenergetické užití celkem Množství použitá jako suroviny v různých odvětvích a nespotřebovaná jako palivo nebo netransformovaná do jiného paliva. Tato množství jsou zahrnuta v agregátech uvedených výše. |
5.1 | Z toho: Transformační odvětví |
5.2 | Z toho: Energetické odvětví |
5.3 | Z toho: Odvětví dopravy |
5.4 | Z toho: Průmysl |
5.4.1 | Průmysl, z toho: Chemický (včetně petrochemického) |
5.5 | Z toho: Ostatní odvětví |
4.2.4 Dovoz a vývoz
Dovoz podle země původu a vývoz podle země určení. Viz rovněž poznámky pod 4.2.1, agregát č. 5.
4.2.5 Vstupy pro závodní výrobce elektřiny a tepla
Vstupy pro závodní výrobce elektřiny a tepla se vykazují zvlášť pro elektrárny, pro teplárny a pro výtopny.
Vyjma následujících energetických produktů: rafinérských poloproduktů, aditiv/oxygenátů, biosložek a jiných uhlovodíků, ethanu, motorového benzinu, biosložek do motorového benzinu, leteckého benzinu, tryskového paliva benzinového typu (tryskového paliva naphtového typu nebo JP4), lakového benzinu a SBP a maziv.
Vstupy se vztahují na následující zařízení nebo činnosti:
1. | Energetické odvětví celkem Celkové množství použité jako energie v energetickém odvětví. |
1.1 | Z toho: Uhelné doly |
1.2 | Z toho: Těžba ropy a plynu |
1.3 | Z toho: Koksovny |
1.4 | Z toho: Vysoké pece |
1.5 | Z toho: Plynárny |
1.6 | Z toho: Jinde neuvedené – Energie |
2. | Průmysl |
2.1 | Z toho: Hutnictví železa |
2.2 | Z toho: Chemický a petrochemický průmysl |
2.3 | Z toho: Hutnictví neželezných kovů |
2.4 | Z toho: Nekovové minerální výrobky |
2.5 | Z toho: Dopravní zařízení |
2.6 | Z toho: Strojírenství |
2.7 | Z toho: Těžební průmysl |
2.8 | Z toho: Potravinářský průmysl, výroba nápojů a tabákových výrobků |
2.9 | Z toho: Průmysl celulózy, papíru a tiskařský |
2.10 | Z toho: Dřevařský a dřevozpracující průmysl |
2.11 | Z toho: Stavebnictví |
2.12 | Z toho: Textilní a kožedělný průmysl |
2.13 | Z toho: Jinde neuvedené – Průmysl |
3. | Odvětví dopravy |
3.1 | Z toho: Potrubní doprava |
3.2 | Z toho: Jinde neuvedené – Doprava |
4. | Ostatní odvětví |
4.1 | Z toho: Obchod a veřejné služby |
4.2 | Z toho: Domácnosti |
4.3 | Z toho: Zemědělství/Lesnictví |
4.4 | Z toho: Rybolov |
4.5 | Z toho: Jinde neuvedené – Ostatní |
4.3. Jednotky měření
1.Energetická množství | 103 tun |
2.Výhřevnost | MJ/tuna |
4.4 Výjimky
Kypr je osvobozen od vykazování agregátů definovaných v části 4.2.3 bodech 4 (Ostatní odvětví) a 5 (Neenergetické užití celkem); vykazují se jen celkové hodnoty.
Kypr má povolenu výjimku z vykazování agregátů definovaných v části 4.2.3 bodech 2 (Průmysl) a 3 (Odvětví dopravy) po dobu 3 let ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost. Během doby platnosti výjimky se vykazují jen celkové hodnoty.
5. OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE A ENERGIE Z ODPADU
5.1 Energetické produkty, za něž se zjišťují údaje
Pokud není uvedeno jinak, tento sběr údajů se vztahuje na všechny následující energetické produkty:
Energetické produkty | Definice |
1.Vodní energie | Potenciální a kinetická energie vody přeměněná na elektřinu v hydroelektrárnách. Je třeba zahrnout přečerpávací vodní elektrárny. Výrobu je třeba vykazovat pro elektrárny o velikosti < 1 MW, 1 až < 10 MW, ≥ 10 MW a pro přečerpávací vodní elektrárny. |
2.Geotermální | Energie dostupná jako teplo vyzařované ze zemské kůry obvykle ve formě horké vody nebo páry. Produkce této energie je rozdílem mezi entalpií kapaliny produkované ve vrtu a entalpií kapaliny, se kterou se nakonec nakládá. Využívá se ve vhodných lokalitách: pro výrobu elektřiny využitím suché páry nebo vysoké entalpie solanky po odpařenípřímo jako teplo pro dálkové vytápění, zemědělství atd. |
3.Solární energie | Sluneční záření využívané pro výrobu teplé vody a elektřiny. Výrobou této energie je teplo dostupné pro přenosové médium tepla, tj. dopadající solární energie snížená o optické ztráty a ztráty v kolektorech. Pasivní solární energie pro přímé vytápění, chlazen a osvětlení obydlí a jiných budov se nezahrnuje. |
3.1Z toho: Solární fotovoltaická | Sluneční světlo přeměněné na elektřinu použitím solárních článků vyrobených většinou z polovodičových materiálů, které při vystavení světlu generují elektřinu. |
3.2Z toho: Solární termální | Teplo ze slunečního záření; může se jednat o: a)solární termální elektrárny nebob)zařízení pro výrobu domácí teplé vody nebo pro sezónní vytápění bazénů (např. ploché kolektory, zejména termosifonového typu). |
4.Přílivová, vlnová, oceánská | Mechanická energie získaná z pohybu přílivu, vln nebo oceánských proudů a využívaná pro výrobu elektřiny. |
5.Větrná | Kinetická energie větru využitá pro výrobu elektřiny ve větrných turbinách. |
6.Průmyslový odpad (neobnovitelný) | Vykazují se odpady průmyslového neobnovitelného původu (pevné nebo kapalné) spalované přímo pro výrobu elektřiny nebo tepla. Množství paliva by mělo být vykázáno podle výhřevnosti. Obnovitelný průmyslový odpad by se měl vykazovat v kategoriích "pevná biomasa", "bioplyn nebo kapalné biosložky". |
7.Komunální odpad | Odpady produkované domácnostmi, nemocnicemi a terciárním sektorem spalované ve specifických zařízeních, na bázi výhřevnosti. |
7.1Z toho: Obnovitelný | Podíl komunálního odpadu, jenž je biologického původu. |
7.2Z toho: Neobnovitelný | Podíl komunálního odpadu, jenž je nebiologického původu. |
8.Pevná biomasa | Jde o organický, nefosilní materiál biologického původu, jenž může být použit jako palivo pro výrobu tepla nebo výrobu elektřiny. Zahrnuje: |
8.1Z toho: Dřevěné uhlí | Pevný zbytek destruktivní destilace a pyrolýzy dřeva a jiných rostlinných materiálů. |
8.2Z toho: Dřevo, dřevěný odpad, ostatní tuhý odpad | Účelově pěstované energetické plodiny (topol, vrba atd.) a velké množství dřevitého materiálu vytvářeného průmyslovým procesem (zejména dřevařským/papírenským průmyslem) nebo poskytovaného přímo lesnictvím a zemědělstvím (palivové dříví, dřevěné třísky, dřevěné pelety, kůra, piliny, hobliny, třísky, černý louh atd.) a také odpady jako sláma, rýžové plevy, skořápky, drůbeží trus, drcené hroznové zbytky atd. U těchto tuhých odpadů se upřednostňuje technologie spalování. Množství paliva by mělo být vykázáno podle výhřevnosti. |
9.Bioplyn | Plyn složený převážně z methanu a oxidu uhličitého produkovaného anaerobní digescí biomasy. |
9.1Z toho: Skládkový plyn | Bioplyn tvořený digescí skládkových odpadů. |
9.2Z toho: Splaškový bahenní plyn | Bioplyn produkovaný anaerobní fermentací splaškových kalů. |
9.3Z toho: Ostatní bioplyn | Bioplyn produkovaný anaerobní fermentací kejdy a odpadů na jatkách, v pivovarech a jiných zemědělsko-potravinářských odvětvích. |
10.Kapalná biopaliva | Množství kapalných biosložek vykázaných v této kategorii by se mělo vztahovat na množství biosložek a nikoliv na celkový objem kapalin, do kterých se biosložky míchají. U konkrétního případu dovozu a vývozu kapalných biosložek jde jen o obchod s množstvím, které nebylo smícháno s dopravními pohonnými hmotami (tj. v jejich čisté formě); obchod s kapalnými biosložkami smíchanými s dopravními pohonnými hmotami by se měl vykazovat v kapitole 4 v údajích o ropě. Jedná se o následující kapalné biosložky: |
10.1Z toho: Biosložky do motorového benzinu | Tato kategorie zahrnuje bioethanol (ethanol produkovaný z biomasy nebo biologického rozkladu odpadů), biomethanol (methanol produkovaný z biomasy nebo biologického rozkladu odpadů), bioETBE (ethyl-tercio-butyl-ether produkovaný na bázi bioethanolu; objemové procento biosložky v bioETBE je 47 %) a bioMTBE (methyl-tercio-butyl-ether produkovaný na bázi biomethanolu: objemové procento biosložky v bio-ETBE je 36 %). |
10.2Z toho: Biosložky do motorové nafty | Tato kategorie zahrnuje bionaftu (methylester produkovaný z rostlinného nebo živočišného oleje, s kvalitou nafty), biodimethylether (dimethylether produkovaný z biomasy), Fischer-Tropsch (bionaftu získávanou na základě Fischer-Tropschovy syntézy z biomasy), bioolej extrahovaný za studena (olej produkovaný z olejnatých semen jen mechanickým zpracováním) a všechny ostatní kapalné biosložky, která jsou přidávány, smíchávány s motorovou naftou nebo používány přímo jako motorová nafta. |
10.3Z toho: Ostatní kapalné biosložky | Kapalné biosložky použité přímo jako palivo, nezahrnuté v biosložkách do motorového benzinu nebo nafty. |
5.2 Seznam agregátů
Následující seznam agregátů se vykazuje pro všechny energetické produkty uvedené v předchozím odstavci, pokud není uvedeno jinak.
5.2.1 Hrubá výroba elektřiny a tepla
Elektřina a teplo vyrobené z energetických produktů zmíněných v oddílu 5.1 (kromě dřevěného uhlí a včetně celkového úhrnu jen kapalných biosložek) se vykazují zvlášť vždy, je-li to třeba:
- u veřejných výrobců a závodních výrobců;
- u zařízení vyrábějících pouze elektřinu, zařízení vyrábějících pouze teplo a u tepláren.
5.2.2 Dodavatelské a transformační odvětví
Množství energetických produktů, které jsou uvedeny v oddílu 5.1 (kromě vodní energie, solární fotovoltaické energie, přílivové, vlnové a oceánské a větrné energie) a použité v dodavatelském a transformačním odvětví se vykazují pro následující agregáty:
1. | Produkce |
2. | Dovoz |
3. | Vývoz |
4. | Změna stavu zásob Tvorba zásob se znázorní záporným číslem a čerpání zásob se znázorní kladným číslem. |
5. | Hrubá spotřeba |
6. | Statistické rozdíly |
7. | Transformační odvětví celkem Množství obnovitelných zdrojů a odpadů použitých při primární nebo sekundární formě přeměny energie (např. skládkové plyny na elektřinu) nebo použitých při transformaci na odvozené energetické produkty (např.: bioplyn pro smíchání se zemním plynem). |
7.1 | Z toho: Veřejné elektrárny |
7.2 | Z toho: Veřejné teplárny |
7.3 | Z toho: Veřejné výtopny |
7.4 | Z toho: Závodní elektrárny |
7.5 | Z toho: Závodní teplárny |
7.6 | Z toho: Závodní výtopny |
7.7 | Z toho: Černouhelné briketárny Množství obnovitelných zdrojů a odpadů použitá k výrobě černouhelných briket. Obnovitelné zdroje a odpady použité pro vytápění a provoz zařízení se musí vykazovat jako spotřeba v energetickém odvětví. |
7.8 | Z toho: Hnědouhelné/rašelinové briketárny Množství obnovitelných zdrojů a odpadů použitá k výrobě hnědouhelných briket. Obnovitelné zdroje a odpady použité pro vytápění a provoz zařízení se musí vykazovat jako spotřeba v energetickém odvětví. |
7.9 | Z toho: Energoplyn Množství obnovitelných zdrojů a odpadů použitá na výrobu energoplynu. Obnovitelné zdroje a odpady použité pro vytápění a provoz zařízení se musí vykazovat jako spotřeba v energetickém odvětví. |
7.10 | Z toho: Pro smíšený zemní plyn Množství energoplynu smíchaného se zemním plynem. |
7.11 | Z toho: Pro mísení s motorovým benzinem / motorovou naftou Množství kapalných biosložek, která nejsou dodávána ke konečné spotřebě, ale jsou použitá s ostatními ropnými produkty vykazovanými podle kapitoly 4 této přílohy. |
7.12 | Z toho: Zařízení vyrábějící dřevěné uhlí Množství dřeva použitá k výrobě dřevěného uhlí. |
7.13 | Z toho: Jinde neuvedené – Transformace |
5.2.3 Energetické odvětví
Množství energetických produktů, které jsou uvedeny v oddílu 5.1 (kromě vodní energie, solární fotovoltaické energie, přílivové, vlnové a oceánské energie a větrné energie) a použité v energetickém odvětví nebo pro konečnou spotřebu se vykazují pro následující agregáty:
1. | Energetické odvětví celkem Obnovitelné zdroje energie a odpady spotřebované energetickým průmyslem na podporu transformační činnosti. Například obnovitelné zdroje energie a odpady použité pro vytápění, osvětlení nebo provoz pump/kompresorů. Množství obnovitelných zdrojů energie a odpadů transformovaná do jiné energetické formy by se měla vykazovat v transformačním odvětví. |
1.1 | Z toho: Zařízení na zplyňování |
1.2 | Z toho: Veřejné elektrárny, teplárny a výtopny |
1.3 | Z toho: Uhelné doly |
1.4 | Z toho: Černouhelné briketárny |
1.5 | Z toho: Koksovny |
1.6 | Z toho: Ropné rafinérie |
1.7 | Z toho: Hnědouhelné/rašelinové briketárny |
1.8 | Z toho: Energoplyn |
1.9 | Z toho: Vysoké pece |
1.10 | Z toho: Zařízení vyrábějící dřevěné uhlí |
1.11 | Z toho: Jinde neuvedené |
2. | Distribuční ztráty Všechny ztráty vzniklé v důsledku dopravy a distribuce. |
5.2.4 Konečné užití energie
Množství energetických produktů, které jsou uvedeny v oddílu 5.1 (kromě vodní energie, solární fotovoltaické energie, přílivové, vlnové a oceánské energie a větrné energie) se musí vykazovat pro následující agregáty:
1. | Konečná spotřeba energie |
2. | Průmysl |
2.1 | Z toho: Hutnictví železa |
2.2 | Z toho: Chemický a petrochemický průmysl |
2.3 | Z toho: Hutnictví neželezných kovů |
2.4 | Z toho: Nekovové minerální výrobky |
2.5 | Z toho: Dopravní zařízení |
2.6 | Z toho: Strojírenství |
2.7 | Z toho: Těžební průmysl |
2.8 | Z toho: Potravinářský průmysl, výroba nápojů a tabákových výrobků |
2.9 | Z toho: Průmysl celulózy, papíru a tiskařský |
2.10 | Z toho: Dřevařský a dřevozpracující průmysl |
2.11 | Z toho: Stavebnictví |
2.12 | Z toho: Textilní a kožedělný průmysl |
2.13 | Z toho: Jinde neuvedené – Průmysl |
3. | Odvětví dopravy |
3.1 | Z toho: Železniční |
3.2 | Z toho: Silniční |
3.3 | Z toho: Vnitrostátní plavba |
3.4 | Z toho: Jinde neuvedené – Doprava |
4. | Ostatní odvětví |
4.1 | Z toho: Obchod a veřejné služby |
4.2 | Z toho: Domácnosti |
4.3 | Z toho: Zemědělství/Lesnictví |
4.4 | Z toho: Rybolov |
4.5 | Z toho: Jinde neuvedené – Ostatní |
5.2.5 Technické charakteristiky instalací
Následující výkony výroby elektřiny se vykazují (podle použitelnosti) na konci vykazovaného roku:
1. | Vodní energie Výkon je třeba vykazovat pro elektrárny o velikosti < 1 MW, 1 až < 10 MW, ≥ 10 MW a pro přečerpávací vodní elektrárny a stejně tak pro všechny velikosti dohromady. Podrobné údaje o velikosti jednotek by se měly vykazovat bez přečerpávacích vodních elektráren. |
2. | Geotermální |
3. | Solární fotovoltaická |
4. | Solární termální |
5. | Přílivová, vlnová, oceánská |
6. | Větrná |
7. | Průmyslový odpad (neobnovitelný) |
8. | Komunální odpad |
9. | Dřevo, dřevěný odpad, ostatní tuhý odpad |
10. | Skládkový plyn |
11. | Splaškový bahenní plyn |
12. | Ostatní bioplyn |
13. | Kapalné bioplyny |
Vykazuje se celková plocha instalovaných solárních kolektorů.
Vykazují se následující výrobní kapacity pro biosložky:
1. | Kapalné biosložky |
1.1 | Z toho: Biosložky do motorového benzinu |
1.2 | Z toho: Biosložky do motorové nafty |
1.3 | Z toho: Ostatní kapalné biosložky |
5.2.6 Vstupy pro závodní výrobce elektřiny a tepla
Vstupy pro závodní výrobce elektřiny a tepla se vykazují zvlášť pro elektrárny, pro teplárny a pro výtopny.
Množství energetických produktů, které jsou uvedeny v oddílu 5.1 (kromě vodní energie, solární fotovoltaické energie, přílivové, vlnové a oceánské energie a větrné energie) se vykazují pro následující agregáty:
1. | Energetické odvětví celkem |
1.1 | Z toho: Zařízení na zplyňování |
1.2 | Z toho: Uhelné doly |
1.3 | Z toho: Černouhelné briketárny |
1.4 | Z toho: Koksovny |
1.5 | Z toho: Ropné rafinérie |
1.6 | Z toho: Hnědouhelné/rašelinové briketárny |
1.7 | Z toho: Energoplyn |
1.8 | Z toho: Vysoké pece |
1.9 | Z toho: Zařízení vyrábějící dřevěné uhlí |
1.10 | Z toho: Jinde neuvedené |
2. | Průmysl |
2.1 | Z toho: Hutnictví železa |
2.2 | Z toho: Chemický a petrochemický průmysl |
2.3 | Z toho: Hutnictví neželezných kovů |
2.4 | Z toho: Nekovové minerální výrobky |
2.5 | Z toho: Dopravní zařízení |
2.6 | Z toho: Strojírenství |
2.7 | Z toho: Těžební průmysl |
2.8 | Z toho: Potravinářský průmysl, výroba nápojů a tabákových výrobků |
2.9 | Z toho: Průmysl celulózy, papíru a tiskařský |
2.10 | Z toho: Dřevařský a dřevozpracující průmysl |
2.11 | Z toho: Stavebnictví |
2.12 | Z toho: Textilní a kožedělný průmysl |
2.13 | Z toho: Jinde neuvedené – Průmysl |
3. | Odvětví dopravy |
3.1 | Z toho: Železniční |
3.2 | Z toho: Jinde neuvedené – Doprava |
4. | Ostatní odvětví |
4.1 | Z toho: Obchod a veřejné služby |
4.2 | Z toho: Domácnosti |
4.3 | Z toho: Zemědělství/Lesnictví |
4.4 | Z toho: Rybolov |
4.5 | Z toho: Jinde neuvedené – Ostatní |
5.3 Výhřevnost
Průměrná výhřevnost se vykazuje u následujících produktů:
1. | Biosložky do motorového benzinu |
2. | Biosložky do motorové nafty |
3. | Ostatní kapalné biosložky |
4. | Dřevěné uhlí |
5.4 Jednotky měření
1.Výroba elektřiny | MWh |
2.Výkon jednotek | TJ |
3.Obnovitelné energetické produkty | Biosložky do motorového benzinu, biosložky do motorové nafty a ostatní kapalné biosložky: tuny Dřevěné uhlí: 1000 tun Všechny ostatní: TJ (na bázi výhřevnosti). |
4.Plocha solárních kolektorů | 1000 m2 |
5.Výkon jednotek | Biosložky: tuny/rok Všechny ostatní: MWe |
6.Výhřevnost | KJ/kg |
5.5 Výjimky
Nepoužijí se.
6. PŘÍSLUŠNÁ USTANOVENÍ
Následující ustanovení se použijí na sběr údajů, jak je uvedeno v předchozích kapitolách:
1. Vykazované období:
Kalendářní rok (od 1. ledna do 31. prosince)
2. Četnost
Roční.
3. Lhůty pro předávání údajů
Do 30. listopadu roku následujícího po vykazovaném období.
4. Formát a metoda předávání
Formát předávání se řídí příslušnou normou pro výměnu, kterou určí Eurostat.
Údaje se předávají nebo nahrávají elektronickými prostředky do jediného kontaktního místa pro údaje v Eurostatu.
"
--------------------------------------------------
© Evropská unie, http://eur-lex.europa.eu/
