Nařízení Rady (Euratom) č. 647/2010

Nařízení Rady (Euratom) č. 647/2010

ze dne 13. července 2010 o finanční pomoci Unie v souvislosti s vyřazováním z provozu bloků 1 až 4 jaderné elektrárny Kozloduj v Bulharsku ("program Kozloduj")

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména na článek 203 této smlouvy,

s ohledem na žádost Bulharska o další financování,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu [1],

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Během přístupových jednání v roce 2005 Bulharsko souhlasilo, že uzavře bloky 1 a 2 jaderné elektrárny Kozloduj do 31. prosince 2002 a bloky 3 a 4 této elektrárny do 31. prosince 2006 a že provede následné vyřazení těchto bloků z provozu. Evropská unie vyjádřila svou vůli nadále poskytovat finanční pomoc na podporu úsilí Bulharska při vyřazování těchto bloků z provozu až do roku 2009 jako pokračování předvstupní pomoci plánované v rámci programu Phare.

(2) Vzhledem k závazku Bulharska uzavřít bloky 3 a 4 jaderné elektrárny Kozloduj zavedl článek 30 Aktu o podmínkách přistoupení Bulharské republiky a Rumunska a o úpravách smluv, na nichž je založena Evropská unie (dále jen "Akt o přistoupení z roku 2005"), program pomoci (dále jen "program Kozloduj") s rozpočtem 210 milionů EUR na období 2007 až 2009. Tento program zahrnuje pomoc kryjící ztrátu kapacity v důsledku uzavření jaderné elektrárny Kozloduj.

(3) Mezinárodní fondy na podporu vyřazování z provozu, které spravuje Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD), existují již mnoho let. Unie je jejich hlavním přispěvatelem.

(4) Unie uznává, že Bulharsko s využitím prostředků Unie poskytnutých do roku 2009 vynaložilo úsilí a dosáhlo značného pokroku během fáze přípravy vyřazování z provozu v rámci programu Kozloduj a že je nutno poskytovat další finanční podporu i po roce 2009, aby bylo možné pokračovat ve vlastní demontáži v souladu s Aktem o přistoupení z roku 2005 a s uplatněním nejpřísnějších bezpečnostních standardů.

(5) Je rovněž důležité využít vlastní zdroje jaderné elektrárny Kozloduj, neboť to přispívá k dostupnosti nezbytných odborných znalostí, zvyšuje úroveň know-how a dovedností a současně zmírňuje sociální a hospodářské dopady předčasného uzavření tím, že se nadále zaměstnávají pracovníci z uzavřené jaderné elektrárny. Pokračování finanční podpory je tedy důležité pro udržení požadovaných bezpečnostních, zdravotních a environmentálních standardů.

(6) Unie rovněž uznává, že k tomu, aby bylo možné pokračovat v přijímání zmírňujících opatření v odvětví energetiky vzhledem k rozsahu ztráty kapacit způsobené uzavřením jaderných bloků a jejímu dopadu na bezpečnost zásobování energií v daném regionu, je nutná finanční podpora.

(7) Unie uznává, že je nezbytné zmírňovat dopad zvýšené škody na životním prostředí a zvýšených emisí s ohledem na to, že náhradní kapacity pocházejí většinou z vyššího využití elektráren spalujících hnědé uhlí.

(8) Je tedy třeba vyčlenit ze souhrnného rozpočtu Unie částku ve výši 300 milionů EUR na financování vyřazení jaderné elektrárny Kozloduj z provozu v letech 2010 až 2013.

(9) Prostředky ze souhrnného rozpočtu Unie určené na vyřazení z provozu by neměly vést k narušení hospodářské soutěže ve vztahu k elektrárenským společnostem na trhu s energií v Unii. Tyto prostředky by rovněž měly být využity na financování energetické účinnosti a úsporná opatření v souladu s acquis a s pravidly fungování společného evropského trhu s energií.

(10) Finanční pomoc by měla být nadále poskytována jako příspěvek Unie do Mezinárodního fondu na podporu vyřazení elektrárny Kozloduj z provozu, který spravuje EBRD.

(11) Mezi úkoly EBRD patří spravování veřejných finančních prostředků přidělených na programy vyřazování z provozu těch jaderných elektráren, na které se vztahují dohody o uzavření související s přistoupením. EBRD dohlíží na finanční řízení těchto programů v zájmu optimalizace využívání veřejných finančních prostředků. Kromě toho EBRD plní úkoly týkající se rozpočtu, které jí svěřila Komise v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství [2] (dále jen "finanční nařízení").

(12) V zájmu zajištění co nejvyšší účinnosti a minimalizace potenciálních dopadů na životní prostředí by vyřazení bloků 1 až 4 jaderné elektrárny Kozloduj z provozu mělo být provedeno s využitím nejlepších dostupných technických odborných znalostí a s náležitým zohledněním povahy a technologických specifikací jednotlivých odstavovaných bloků.

(13) Vyřazení jaderné elektrárny Kozloduj z provozu by mělo být provedeno v souladu s právními předpisy z oblasti životního prostředí, zejména se směrnicí Rady 85/337/EHS ze dne 27. června 1985 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí [3]

(14) V souvislosti s přidělenými finančními prostředky by zásady hospodárnosti, účinnosti a účelnosti měly být zajištěny prostřednictvím posouzení a výkonnostních auditů dříve financovaných programů.

(15) Finanční referenční částka ve smyslu bodu 38 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení [4] by měla být vložena do tohoto nařízení pro celou dobu trvání programu Kozloduj, aniž jsou tím dotčeny pravomoci rozpočtového orgánu vymezené Smlouvou o fungování Evropské unie.

(16) K přijetí opatření nezbytných pro provádění tohoto nařízení by Komisi měl být nápomocen výbor zřízený čl. 8 odst. 1 nařízení (Euratom) č. 549/2007 [5],

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Tímto nařízením se zřizuje program (dále jen "program Kozloduj"), který stanoví prováděcí pravidla pro finanční příspěvek Unie k řešení dalšího postupu vyřazování bloků 1 až 4 jaderné elektrárny Kozloduj z provozu a důsledků jejich předčasného uzavření v Bulharsku, pokud jde o životní prostředí, ekonomiku a zabezpečení dodávek v tomto regionu.

Článek 2

Příspěvek Unie na program Kozloduj je poskytován s cílem finančně podpořit:

- opatření spojená s vyřazením jaderné elektrárny Kozloduj z provozu,

- opatření na obnovu životního prostředí v souladu s acquis a na modernizaci konvenční výrobní kapacity, která má nahradit výrobní kapacitu čtyř reaktorů jaderné elektrárny Kozloduj, a

- další opatření, která jsou důsledkem rozhodnutí o uzavření této elektrárny a o jejím vyřazení z provozu a která přispívají k nezbytné restrukturalizaci, obnově životního prostředí a modernizaci odvětví výroby, přenosu a distribuce energie v Bulharsku, jakož i zvyšování bezpečnosti dodávek energie a zlepšování energetické účinnosti v Bulharsku.

Článek 3

1. Finanční referenční částka, která je nutná pro provádění programu Kozloduj v období od 1. ledna 2010 do 31. prosince 2013, se stanoví na 300 milionů EUR.

2. Roční rozpočtové prostředky schvaluje rozpočtový orgán v mezích finančního rámce.

3. Výše prostředků přidělených na program Kozloduj může být v době od 1. ledna 2010 do 31. prosince 2013 přezkoumána za účelem zohlednění pokroku při provádění programu a pro zajištění toho, aby programování a přidělování zdrojů vycházelo ze skutečné potřeby plateb a vstřebávací kapacity.

Článek 4

V návaznosti na ustanovení Aktu o přistoupení z roku 2005 může příspěvek na některá opatření činit až 100 % celkových výdajů. Mělo by být vyvinuto veškeré úsilí, aby se pokračovalo v praxi spolufinancování zavedené v rámci předvstupní pomoci a pomoci poskytnuté v období let 2007–2009 na podporu úsilí Bulharska při vyřazování z provozu a aby se případně zajistilo spolufinancování z jiných zdrojů.

Článek 5

1. Finanční pomoc na opatření v rámci programu Kozloduj se poskytuje jako příspěvek Unie do Mezinárodního fondu na podporu vyřazení elektrárny Kozloduj z provozu, který spravuje EBRD, v souladu s článkem 53d finančního nařízení.

2. Opatření v rámci programu Kozloduj se přijímají postupem podle čl. 8 odst. 2.

Článek 6

1. Komise může nechat provést audit využívání pomoci, a to buď přímo svými vlastními zaměstnanci nebo prostřednictvím jakéhokoli jiného způsobilého vnějšího subjektu podle svého výběru. Tyto audity mohou být prováděny po celou dobu trvání dohody mezi Unií a EBRD o poskytnutí finančních prostředků Unie do Mezinárodního fondu na podporu vyřazení elektrárny Kozloduj z provozu a po dobu pěti let ode dne vyplacení zůstatku. Zjištění auditu mohou vést k případnému rozhodnutí Komise o zpětném získání poskytnuté částky.

2. Zaměstnanci Komise a externí osoby, které Komise pověřila, mají za účelem provádění těchto auditů právo na přístup, zejména do kanceláří příjemce a ke všem informacím, včetně informací v elektronické podobě. Audity se rovněž vztahují na fázi dosaženou v rámci vydávání povolení k vyřazení z provozu.

Účetní dvůr a Evropský parlament mají stejná práva jako Komise, zejména právo na přístup.

Kromě toho je Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) oprávněn za účelem ochrany finančních zájmů Unie proti podvodům a jiným nesrovnalostem provádět v rámci programu Kozloduj kontroly a inspekce na místě v souladu s nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem [6].

3. Pro účely akcí Unie financovaných na základě tohoto nařízení se pojmem "nesrovnalost" uvedeným v čl. 1 odst. 2 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství [7] rozumí jakékoli porušení práva Unie nebo smluvní povinnosti vyplývající z jednání nebo opomenutí hospodářského subjektu, v důsledku kterého je nebo by mohl být formou neoprávněného výdaje poškozen souhrnný rozpočet Unie nebo rozpočty jí spravované anebo rozpočty spravované jinými mezinárodními organizacemi jménem Unie nebo Společenství.

4. Dohody mezi Unií a EBRD o poskytování prostředků Unie do Mezinárodního fondu na podporu vyřazení elektrárny Kozloduj z provozu stanoví vhodná opatření na ochranu finančních zájmů Unie proti podvodům, korupci a jiným nesrovnalostem, která umožní Komisi, úřadu OLAF a Účetnímu dvoru provádět kontroly na místě.

Článek 7

Komise zajistí provádění tohoto nařízení a pravidelně podává zprávy Evropskému parlamentu a Radě. Provede přezkum v polovině období podle čl. 3 odst. 3.

Článek 8

1. Komisi je nápomocen výbor zřízený čl. 8 odst. 1 nařízení (Euratom) č. 549/2007.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se postup stanovený v čl. 8 odst. 2 nařízení (Euratom) č. 549/2007.

Článek 9

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

 

V Bruselu dne 13. července 2010.

Za Radu

předseda

D. Reynders

[1] Stanovisko ze dne 20. května 2010 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

[2] Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.

[3] Úř. věst. L 175, 5.7.1985, s. 40.

[4] Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.

[5] Nařízení Rady (Euratom) č. 549/2007 ze dne 14. května 2007 o provádění Protokolu č. 9 o blocích 1 a 2 Jaderné elektrárny Bohunice V1 na Slovensku připojeného k aktu o podmínkách přistoupení České republiky, Estonska, Kypru, Lotyšska, Litvy, Maďarska, Malty, Polska, Slovinska a Slovenska k Evropské unii (Úř. věst. L 131, 23.5.2007, s. 1).

[6] Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2.

[7] Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1.

--------------------------------------------------